Svědectví
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/451229/bmid_svedectvi-Gg3-451229.jpg
4
1713
1713
Dobrý způsob, jak skoncovat se světem: chybná nanosekundová operace v laboratoři Ministerstva obrany a miliony kontaktů znamenají cestu k řetězové smrti. A den poté: holý svět, zbavený řádu a z 99 % vylidněný: svět, ve kterém si hrstka přeživších panicky vybírá strany, na kterých má stát nebo kterými je vybrána. Svět, ve kterém jsou nejhorší noční můry zla ztělesněny mužem s osudným úsměvem a nevýslovnou silou: temným Randallem Flaggem. Syrový postapokalyptický román Svědectví Stephena Kinga je řazen k autorovým nejlepším dílům. Rozehrává v něm již mnohokrát zpracované téma boje s katastrofální epidemií nevyléčitelné nakažlivé choroby, která zde má podobu „superchřipky" vyvinuté ve vojenských laboratořích. Experiment se však vymkne kontrole a nákaza vyhubí takřka celé lidstvo. Hrstka těch, kdo přežili, se dělí na dvě skupiny – jedni se uchylují k laskavé matce Abigail, která je oslovila ve snech, druzí směřují do náručí Temného muže. Kingův román vrcholí jako klasický souboj mezi Dobrem a Zlem, v němž lidem zůstává role figurek na šachovnici hry o svět. King si v knize pohrává se svým oblíbeným tématem předurčenosti, kterému se věnoval i v dalších románech jako Mrtvá zóna, To nebo Temná věž. Román poprvé vyšel v roce 1978, byl však autorem na popud vydavatelství radikálně zkrácen, protože šlo o autorův teprve čtvrtý román, a panovaly obavy, že jeho původní rozsah by mohl čtenáře odradit. Časem se však ukázalo, že jméno Stephen King dokáže úspěšně prodat téměř cokoli, proto bylo v roce 1990 publikováno mírně poupravené a doplněné Svědectví v původní délce. King se představuje ve vrcholné formě a strhující vyprávění nenechá čtenáře ani na okamžik vydechnout...... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno:
2020
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Stand: The Complete & Uncut Edition, 1990
více info...
Přidat komentář
Ač jinak Kingovi knížky miluju tak Svědectví jsem začala číst a ani po 150 stránkách mu na chuť nepřišla. Tudíž jsem knížku odložila .
Těžké zhodnotit. Román je bomba, to zase jo, každopádně moc dlouhé, hlavně první část, ta druhá se čte skvěle, ikdyž pár hluchých míst by se našlo. Možná, že původní zkrácený román byl lepší, ale spíše bych nechal Kinga proškrtat novou verzi a udělat z toho třetí verzi o max. 650 stranách :D ... Čtivé a s výbornou psychologií postav, jenom mi chybělo epičtější zakončení, ale to bude možná můj problém, když jsem ho, debil, čekal.
Možno som príliš kritický, no táto kniha bol pre mňa boj. Prvá časť, znázorňujúca rozširovanie superchrípky, prvé prípady, úmrtia, a rastúcu paniku, bola vynikajúca, a takmer dokonale podchytila apokalyptický tón, ktorý naznačoval smerovanie knihy. Bohužiaľ, v ďalších dvoch častiach prišla na radu značná rozťahanosť, nekonečné putovania z bodu A do bodu B (ktoré ostalo prítomné až do konca knihy) a s nástupom matky Abagail a temného muža aj rozčarovanie zo zápletky, ktoré predstavovalo len neobjavný boj dobro vs. zlo. To bol prvok, ktorý mi v Kingovom inom 1000 stranovom románe (To) ani trochu nevadil, pretože tam bol dej napínavý, udalosti hrôzostrašné a išlo o čistokrvný horor s poriadnym vyvrcholením. Tu sa dočkáme len zakladania akejsi postapo spoločnosti, cestovania z Boulderu do Las Vegas a mdlého, nezaujímavého konca. Čakal som jednoznačne iný typ príbehu, a aj keď som dostal niečo iné, očakával som aspoň lepšie prevedenie. King síce opäť exceluje v postavách (jeho zrejme najsilnejšia stránka), no to je tak všetko. A skrátenie o minimálne 200-300 strán si to vyložene pýta.
Mám pocit, že ve Svědectví spousta lidí opět hledá to, co tam není. Ano, náboženský podtext tam je, čehož jsem se po přečtení komentářů dost bála, protože to není můj šálek čaje, ale rozhodně jsem neměla pocit, že je mi něco vnucováno, že si musím vybrat mezi dobrem a zlem. Koneckonců, ve Vegas nebyly jen typy jako Loyd a Trashcan Man, že? Dobro a zlo je v každém z nás a jen závisí, kam se rozhodneme jít a to tu bylo moc pěkně vyjádřeno. Co se týče příběhu, samozřejmě měl slabší stránky, ale například celý první díl Captain Trips je naprosto špičkový. Systematické šíření choroby je popsáno velice sugestivně. Hlavní hrdinové, kterých je tu požehnaně, jsou úžasné charaktery (ne pouze ti dobří), jediné s čehož kritikou mohu souhlasit je zvláštní, rychlé vyřešení zápletky. S tím má King dlouhodobě problém a po 1400 překonaných stránkách to trošku zamrzí. Nicméně i tak se jedná o jedno z nejlepších apokalyptických děl, jež jsem zatím měla čest číst.
Opravdu velké zklamání. Příběh je utahaný a téměř 1000 stránek se jenom povídá a kecá o událostech. Čekal jsem nějakou akci, ale když k ní došlo, tak to trvalo vždy jen tak deset stránek a pak následovalo nové úmorné plahočení stovkami stran nudného textu.
Pár knih jsem již od Kinga přečetl a vždy nadšeně lapal po další. Jéénže, vše jednou skončí a já si po tomto titulu dávám zasloužený oddech. Při čtení sem měl asi tak třicetkrát nutkání knihu odložit a to z mnoha důvodů. Místy zdlouhavé, až k ukousání nudné a ten všeobjímající napoženský podtext. No ufff... Dočetl jsem to, pár dobrých nápadu zde bylo, ale jinak u mě teda průser pane Kingu.
Pěkně baculatá a čtivá kniha, ale zas tak uchvácený nejsem. Od Kinga bych čekal něco tajemnějšího. Nevadil mi náboženský podtext, ale celkem mě zklamal závěr a vyústění tak nějak do ztracena.
Nuda. Bohužel to grafoman zase nezvládl. Parádní nájezd se utopí v tuně sraček. Ploché postavy, předvídatelné dějové zvraty. Pokroucené křesťanství z toho cáka na metry daleko. .
Asi jedna z nejhorších knih co jsem od Kinga četl. A nedočetl.
!!!SPOILER!!!
Obvyklá chyba S.Kinga - useknutý konec. "A pak je všechny pohltilo boží světlo", a čau... rozhodně jsem čekala něco víc. Jako zarytou odpůrkyni křesťanství mě King zklamal a taky rozlítostnil, když nechal zemřít Nicka, do kterého jsem se málem skrz stránky zamilovala a úplně jsem ho viděla před sebou.
Na druhou stranu, King je mistrem mnoha emocí - nejenom strachu, ale i lítosti. Bylo mi líto Nicka, Glena, Matky Abagail, bylo mi líto Dayny a Soudce a vůbec všech, co zemřeli.
King vás nutí přemýšlet o tom, že tohle se může stát. Tohle se přece sakra vlastně může stát, vždyť na světě existuje několik laboratoří, kde dosud přechovávají vzorky dýmějového moru, černého kašle, pravých neštovic...
A opět, znovu a pořád dokola - starý motiv, nový rozměr.
Za mně 3 z pěti, kvůli vraždění postav, se kterými jakoby nevěděl, co dál, a za ten s prominutím zprzněný konec.
Vyborna knizka, pribeh byl psany jako vzdycky zajimave a byl propracovany. Jen toho nabozenskeho motivu se mohl King vyvarovat a nechat na kazdem, co si vybere :-) Jinak nemam co vytknout
Svědectví....velkolepá kniha! Krásně napsané postavy, do detailu rozebrané. Delší děj, zato nenudil u jediné stránky. Doporučuji seriál, který je též výborný.
Napsat komentář k této knize bez SPOILERŮ prostě nezvládnu. A asi to nebude ani zrovna krátký komentář. Protože na knihu jsem se těšila. Vždyť představa světa vyhubeného superchřipkou podle samotného Kinga, to je přece záruka kvalitního zboží, ne? Ale možná to bylo pro mistra v té době ještě příliš velké sousto. Nevím. Ale knihám jako To, Pod kupolí, Nezbytné věci a Dallas 63 (snažím se vybrat ty nejdelší a pokud možno také ty s velkolepým námětem) nesahá Svědectví ani po kolena.
Dokud vybíjíme miliardy obyvatel planety Země, ujde to. Dokud se rozkoukáváme v postapokalyptickém světě, ujde to. Celé se to nějak začne zvrhávat s příchodem Matky Abagail na scénu. Já měla vždycky spíš pocit, že King náboženské fanatiky zrovna moc nemusí. Tady mu evidentně přišli vhod společně s "duchem Ameriky". Ou jé. Škoda jen, že nepřátelský tým se zničí vlastně sám stylem "Popeláč ex machina". A nějaký ten "Deus" v tom má asi taky prsty. Jenom chvilku předtím, než se Zápaďáci mohli rozhodnout, jestli se teda Randymu třeba vzepřou při pohledu na utrhané končetiny. Žádná složitá morální dilemata, jednou jste ve špatném týmu, tak vás smáznem - včetně čtyřletého Dinkyho. Asi problém predestinace nebo co. Žádná epická bitva Dobra a Zla se nekoná, smůla přátelé.
Zabíjení oblíbených hlavních postav mi přišlo samoúčelné (jo, Nickyho jsem měla fakt ráda, ale je fakt, že hluchoněmý v čele rozvráceného světa je fakt strašně velký idealismus... o Larrym, Ralphovi a Glenovi radši ani nemluvit.... prostě oběti Bohu, totálně zbytečné). Zabíjení nepříliš sympatických postav je totálně nesmyslné (chudák Nadine, která v zásadě ale za nic nemohla, poněvadž její muž jí byl "předurčen" a ona se většinu času jenom trápila... a co by tak asi mohl Harold dělat ve Vegas?). Naopak takový Stuart je pravděpodobně terminátor, protože v reálném světě by ho ani geniální pes a retardovaný Tom nespasili (spát pod širákem v mínus dvaceti jenom tak ve spacáku? Chvilku po zápalu plic? To jako fakt??). Párali jsme se s nima přes 800 stránek a nakonec nám ze všech zůstanou jen Shrek a Fiona... eee, teda Stu a Frannie. Ani krátký pohled na přešťastného Toma v jeho domku nám není dopřán (přičemž ten kluk odvedl sakra kus práce, ale holt je to retard, tak co se s ním otravovat, když už splnil svůj účel).
Zpočátku mi při čtení běhal mráz po zádech, ke konci sice slza ukápla, ale převládají rozpaky. Zvažovala jsem, že dám jenom 3 hvězdy, ale jsem holt moc měkká :-)
Na závěr ještě poznámka k českému překladu. Tady bych dala 3 hvězdy s klidným svědomím, protože je strašně fajn se obtěžovat s poznámkami pod čarou, kde českému čtenáři z roku 1995 musíme osvětlit např. význam svátku Halloween... ale občas se nám v textu plete Popeláč a Trash... občas se prostě překlepneme (nejčastěji mršky "i" a "o"), někdy věty prostě nedávají tak úplně smysl ani po třetím přečtení a když občas sedí mrtvoly v autě "za kolem" místo "za volantem" tak se přece nic neděje... Buď někoho Svědectví bavilo ještě míň než mě, nebo to byla prostě hooodně horká jehla, se kterou se šilo...
Jedna z dalších typických Kingovek, zahalených do jemného hávu mystiky a sci-fi. Tentokrát se vrhl na oblíbené téma globální katastrofy a to rovnou se zmutovaným virem superchřipky. Jedna pasáž v knížce, kde bylo popisováno jak jednoduše se Kapitán Trips šíří mě hrozně bavila. Vím, zní to kapku morbidně, ale bylo to tak výborně napsané, že to bylo určitě kvůli tomu.
Neutuchající boj dobra se zlem byl ve Svědectví dotažen k dokonalosti, respektive k totálnímu finálnímu konfliktu. Opět fantasticky vykreslené postavy, které člověk musel i oplakat, když se jim nevedlo, tak, jak bychom (nebo jak by ony postavy) chtěli.
Přečtení mi sice trvalo déle, než jiné tisícistránkové Kingovky, ale bylo to zapříčiněno spíš mým nečasem, než neschopností prodrat se takovou hromadou textu v krátkém čase. Když už jsem se totiž ke knížce dostal, těžko se přestávalo. Hlavně finální pasáž mi ukrádala spánku. Říká se, že King je mistr hororu, ale musím říct, že jako mistr fikce je pro mě mistrem ještě větším...
rozjed knihy vyborny, stejne jako gradace pribehu. jen me trochu stvalo cca v polovine pribehu vznik nove spolecnosti a hodne nabozensky podtext, stejne jako rozdeleni dobra a zla...
Další Kingova tlustokniha, s níž jsem se tentokrát potýkal mimořádně dlouho. Prostřední část mezi fantastickym začátkem a napínavym koncem hodně ztrácí a toho mysticismu je trochu moc. Kingova síla je v potavách, především těch vedlejších a zápornejch a to paltí bezezbytku i tady. Harold je jedna z nejlíp napsanejch osobnsotí, jaký jsem kdy četl. Bohužel kladasové jsou z většiny jen nudně správnácký a člověk je pak vděčnej, že je King nijak nešetří. Dobrý, ale moc dlouhý, na Pod Kupolí nebo To to nemá. Mmch obálka ukazuje asi víc než by měla.
Randall Flagg se stal jednou z nejpůsobivějších záporných postav americké literatury a King už před slavným To dokázal, jak strhující bichle dokáže napsat. Nebýt lehce otravné náboženské agitky, považoval bych Svědectví za nepřekonatelné post-apo. Autor naštěstí zcela ztratil soudnost až při psaní scénáře pro Garrisovu televizní adaptaci, a tak se Svědectví stále drží mezi naprostými špičkami Kingovy tvorby. 85%
Čím dál více mám nutkání zařadit tuto knihu ještě o něco málo výše než kultovní „To“. Kdysi jsem si koupil kratší verzi, kterou jsem opět přečetl jedním dechem, ale knihu jsem někde ztratil. Když nedávno vyšla nová, rozšířená verze, neváhal jsem ani chvilku a koupil jsem si ji znovu.
Román zpočátku vypadá jako klasické dílo o boji lidí se smrtící epidemií, jakých se v určité době vyrojily spousty. Kingovi však tato událost slouží pouze k rozehrání mnohem závažnějšího a poutavějšího příběhu. Přežilo pouze jedno procento lidí a ti se postupně přidávají na jednu ze dvou stran prastarého sporu - na stranu dobra, ztělesněného starou černoškou matkou Abigail, nebo na stranu zla, představovaného Randallem Flaggem, ďáblem v lidské podobě. Po období klidu, kdy se obě strany konsolidují a budují si svoje zázemí, situace začne nezadržitelně směřovat k otevřenému střetu, Poslednímu boji.
Doslova bez dechu jsem prožíval s jednotlivými hrdiny jejich cestu k nevyhnutelnosti, byl svědkem všech úspěchů, neúspěchů i podrazů. Příběh pak končí ne úplně předvídatelně, což je jedině dobře.
Podle mého názoru jeden ze dvou nejlepších, ne-li nejlepší Kingův román.
Rozsáhlý postapokalyptický román, který vyniká skvělým zpracováním a prokreslením postav. Nástup smrtící chřipky a následné světové pandemie s úmrtností 99,4% je sepsána tak, že máte pocit, jako by se pan King přímo účastnil neštěstí a podává nám svědectví o tom, co viděl. Poté, co Kapitán Tripps odezní, děj se mění v boj mezi dobrem a zlem - na jedné straně Bůh reprezentovaný starou ženou a na druhé ďábelský Randall Flagg (s ním se věrní čtenáři mohli setkat např. v Temné věži nebo Dračích očích). Svědectví má vše, co má dobrá kniha mít a pan King nám vše servíruje tak, jak je od něj očekáváno.
Štítky knihy
zlo zfilmováno americká literatura zkrácená verze dobro pandemie Walter Padick zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
Kniha má tři části. Tu první považuji za naprosto geniální. Strohé a chladné epizody, které popisují řádění superchřipky, byly jako mozaika, ve které se postupně z jednotlivých kousků začíná skládat obraz celého příběhu. Něco co člověk nečte proto, aby věděl jak to dopadne, ale proto, že si to prostě užívá. Druhé dvě části byly také dobré, ale spíš bych dal přednost vynechání celé té mysteriózní složky příběhu jako vidoucí oko, rozmlouvání s bohem či mystické poutě. Existence nějaké vyšší moci, která řídí hlavní hrdiny, je sice pro Kinga typická a já ji mám rád. V tomto případě mě, ale na začátku naladil na jinou vlnu a pro mě nebylo úplně příjemné přejít na další.