Svědectví
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/451229/bmid_svedectvi-Gg3-451229.jpg
4
1713
1713
Dobrý způsob, jak skoncovat se světem: chybná nanosekundová operace v laboratoři Ministerstva obrany a miliony kontaktů znamenají cestu k řetězové smrti. A den poté: holý svět, zbavený řádu a z 99 % vylidněný: svět, ve kterém si hrstka přeživších panicky vybírá strany, na kterých má stát nebo kterými je vybrána. Svět, ve kterém jsou nejhorší noční můry zla ztělesněny mužem s osudným úsměvem a nevýslovnou silou: temným Randallem Flaggem. Syrový postapokalyptický román Svědectví Stephena Kinga je řazen k autorovým nejlepším dílům. Rozehrává v něm již mnohokrát zpracované téma boje s katastrofální epidemií nevyléčitelné nakažlivé choroby, která zde má podobu „superchřipky" vyvinuté ve vojenských laboratořích. Experiment se však vymkne kontrole a nákaza vyhubí takřka celé lidstvo. Hrstka těch, kdo přežili, se dělí na dvě skupiny – jedni se uchylují k laskavé matce Abigail, která je oslovila ve snech, druzí směřují do náručí Temného muže. Kingův román vrcholí jako klasický souboj mezi Dobrem a Zlem, v němž lidem zůstává role figurek na šachovnici hry o svět. King si v knize pohrává se svým oblíbeným tématem předurčenosti, kterému se věnoval i v dalších románech jako Mrtvá zóna, To nebo Temná věž. Román poprvé vyšel v roce 1978, byl však autorem na popud vydavatelství radikálně zkrácen, protože šlo o autorův teprve čtvrtý román, a panovaly obavy, že jeho původní rozsah by mohl čtenáře odradit. Časem se však ukázalo, že jméno Stephen King dokáže úspěšně prodat téměř cokoli, proto bylo v roce 1990 publikováno mírně poupravené a doplněné Svědectví v původní délce. King se představuje ve vrcholné formě a strhující vyprávění nenechá čtenáře ani na okamžik vydechnout...... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno:
2020
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Stand: The Complete & Uncut Edition, 1990
více info...
Přidat komentář
Tohle byl čtenářský zážitek. Zbožňuju to vykreslování postav. Prvních cca 500 stran bylo úžasných, zbytek byl jen skvělý. Konec mne potěšil a vůbec mě nezklamal. Bavily mne osudy téměř všech postav, ale mezi mé oblíbence patřili hlavně Nick, Glen, Stu a Tom. A těch myšlenek, jasně podaných i skrytých, které ve mě rezonovaly... záložek mám opět plnou knihu. Bylo to famózní putování.
Doporučení pro budoucí čtenáře: před čtením této knihy se vybavte svorkou na papír (kniha je to těžká a zavírající se stránky vaše ruce ještě více unaví), malou mapkou USA (já použila mapy ze starého kapesního atlasu světa) a také si stáhněte mapu s vyznačenými trasami jednotlivých hrdinů (dohledatelné na netu v angličtině).
Poznámka ze zákulisí: Knihu jsem četla v průběhu propuknutí současné superchřipkové epidemie v Číně a dočetla ji ve chvíli, kde se každou minutou očekává vydání rozhodnutí o uvalení karantény na ČR. Zpočátku to bylo vzrušující a umocňovalo to můj čtenářský zážitek. Teď už mi klepe na dveře strach.
Společně s To se jedná o nejlepší Kingův román, taky jej napsal před více jak 40 lety. Stephen King je tím lepší, čím více stran jeho dílo má (mimo výše uvedených to platí i u Temné věže, Dallasu 63 nebo Pod kupolí). Četl jsem to již jednou před asi 12 lety, a protože teď řádí ve světě koronavir, dostal jsem chuť si na to projít knihu znova. A hned první kapitoly mě utvrdily v tom, že to je vážně masterpiece. Jasně, na začátku se představují jednotlivé postavy (a děj jakoby skáče), ale jsou tak rozdílné, že v tom nemáte bordel. A příběh postupně graduje, je tu i několik dobře napsaných záporáků, cestuje se po celých Spojených státech, a i když závěr nemusí každému sednout, já byl spokojen a bylo mi až líto, že tohle putování skončilo. Doporučuju všem. Rozhodně zvládněte aspoň prvních sto či sto padesát stran, abyste měli lepší představu toho, jak promyšleně a napínavě to je napsané.
Chvílemi mě to bavilo, ale často jsem ztrácela pozornost, což by se v tomto žánru asi stávat nemělo?
Žádná z postav mi nebyla blízká.
Snad matka Abigail je zprvu dost vtipná, realistická žena, kterou však nakonec autor zneužil pro cosi pokrouceného.
Poslechnout se to dalo, ale z celku zůstaly hodně rozpačité pocity.
Trochu bezduché. Černobílé.
Vypravěč je to v detailech dobrý, ale pro nezřízenou ukecanost nedrží vše příliš pokupě.
Jen občas probleskuje uchopitelná myšlenka. Ano, v časech coronaviru dostává jiný odstín i kontury, ale od napětí a promyšlenosti čekám ještě trochu víc :o)
"Pýcha je ženskou podobou Satana v lidské rase....pýcha je kletbou vůle..."
Odložil jsem velmi brzy, dost rozvláčné, děj skáče z jedné vleklé linky do druhé, nijak mě nezaujalo. King asi není pro mě.
U této knihy mě nejdřív děsila délka. Ale protože jsem poslouchala, šlo to trochu zrychlit, aniž bych si upírala zážitek. Ten byl hutný a určitě si někdy v budoucnu dám opakování.
Bude to tedy další kousek od Kinga, který jsem dočetla. Námět byl lákavé postapo, mňam. A obsah, s ohledem na vlastní minulé, většinou neblahé zážitky s knihami autora, stravitelný. Až moc. Dokonce jsem měla někdy pocit, že obsah sežere mě.
V devadesátých letech byla natočena mini série na motivy knihy. A teď se snad plánuje další... to jsem zvědavá.
První shlédnutí u mě tehdy, ne teď, i když jsem si to samozřejmě pustila... ehm, vyvolalo nechuť v noci zhasínat. Všechny ty hnijící mrtvoly, představa smradu, vůbec představa smradu ve městě... brrr. Korunu tomu nasadil zážitek z tunelu (nebojte, v knize je popsán překrásně). Poslouchala jsem to samozřejmě v noci :) a usnula při takové noční mžurce, protože šmátrající mrtvé ruce, číhající ve tmě, kde čekají, až dám nohu na zem, až se otočím :), najednou byly jaksi reálné :). Tohle autor umí výborně. Řekne nahlas to, na co se bojíte jenom pomyslet. A co nakope do zadku i racionálně uvažujícho člověka. Jasně, že by na vás mrtvoly ležící ve ztemnělých chodbách nemocnice nezaútočily. Ale já bych do takové chodby prostě vlezla jen v případě krajní nouze :).
Do toho tunelu bych ovšem nevlezla nikdy :).
Když prostě nevíte, kam šlápnout... po čem se sveze noha... do čeho čvachtne botka... No nic.
Podobný pocit "ještě nezhasínej," byla kapitola o pohřbu otce Fran. Ta holka si, takhle na sklonku června a července, sedí v kuchyni a poslouchá, jak ve výrobníku ledu odpadává jedna kostka za druhou. Elektřina jí ještě jde a led a klimoška budou brzy nedostatkovým zbožím. V domě má mrtvého otce. A ona vážně uvažuje o tom, že pohřeb odloží :)... Popis osobní samoty a všech tichých společníků skrytých za dveřmi okolních domů, to byla ta pravá tíseň.
Být sami ve městě. Nebo v jeho velké části. Dnes nejspíš sen většiny z nás. Ale vážně tak lákavý?
Některé filmové postavy jsou směsicí několika knižních. To bylo zajímavé. Třeba Nadine, kterou Larry potká v New yorku, se v knize objeví až dýl. Ve městě potká Larry jakousi Ritu, kterou... ne, to nechcete vědět. Každopádně čtenář si užije několik připomínek jejího černajícího těla kdesi o samotě... Nadine je ovšem také případ.
Zkrátka se strašně vyplatí přečíst knihu, protože vypravěč nešetří detaily a zajímavými osudy.
První, dejme tomu polovina, byla výborná.
Zákeřná kapitola o osudech smolařů, kteří přežili chřipku, ale umřeli vinou "své vlastní blbosti, nebo blbé náhody," by zasloužila samostatné pětihvězdičkové hodnocení.
Druhou půlku mi trochu kazily věčné narážky na "Boží," boha jeho, přítomnost. Na druhou stranu lidé po takové apokalypse asi začnou věřit všemu.
Napadnou vás samozřejmě takové věci o možnosti změny vlastní osobnosti. Myslíte, že byste byli stále "lidmi." Ne, že jako lidožrouty. Ale co vy víte, co všechno byste udělali pro přežití, hm? Já bych na humanitu moc nesázela.
A normálně mi z toho hrabe. Přemýšlím o velikosti batohu a dělám si pomyslný seznam nutných věcí. A fakt se mi tam nevejdou :)!
Nejspíš teď zkusím "Temnou věž," možná.
Jo, že to není dobrý nápad?
Hádám, že ale na Svědectví a Řbitov zviřátek už nic nemá.
Když jsem u zviřátek - chřipku nechytly kočky :). No, to mě potěšilo :)!
Jenomže... taková hladová kočka, když narazí na mrtvé tělo... ta se neptá, přátelé. Ovšem zajímalo by mě, jestli u toho přede.
Postapo v podaní pána Kinga. Úplne iné ako všetky knihy z tohto žánru. Lepšie. Výborné.
Začátek velmi čtivý a zajímavý. Popis zanikajícího světa je děsivý, fascinující a zároveň zábavný. Druhá půlka již však ztrácí dech. Postavy jsou šablonovité, jednorozměrné. Buď jde o ztělesněné dobro nebo naopak zavrženíhodného padoucha. Autor zkrátka jen rozestavuje bezduché figurky na své šachovnici, dostává je tam, kde je chce mít a vše završuje neuspokojivým a odbytým závěrem. Můj první a na dlouho poslední King.
Nedokázlala jsem dočíst do konce, začalo to být rozvleklé a nudné, děj přestal mít jakýkoliv spád :-(
Nedotčené. Skoncil jsem nekde sto stran ored koncem. Konec by pro me zbytecne zdlouhavy a fantasticky. Podle me King konce neumi. Vsechno uzasne rozehraje, ale pak neví, jak to ukoncit nebo ho to prostě nebavi. Presto mam Svedectvi rad a hodne me bavilo. Nevim, jestli King vymyslel strukturu vyprávění, ale podobne to je i v Zivych mrtvych.
jedna z nejlepsich knizek od kinga..jedine, co me trochu mrzelo byl konec, ale jinak super..
Parádní čtení. Nejednoznačná zpráva o lidstvu skrze množství různorodých osobních příběhů, snesitelná i pro čtenáře nezvyklého na postapo. Uvěřitelné jak ve své první části (vyprávění o plíživém počátku plus neodvratném šíření superviru a brutálním závěru lidstva ve své původní podobě), tak v části podobenství o boji Dobra a Zla; co do čtivosti a napětí bych se obešla bez "politické" části, ale chápu, že v celku má svoje místo... Toto je návrat ke Svědectví po dvaceti letech; naposledy jsem je četla na přelomu tisíciletí - a kupodivu je nové setkání vcelku šťastné - i když korektor ve mně úpěl a vyl nad množstvím překladatelských i tiskových kiksů (týká se prvního vydání v Laseru).
Ač tohohle bláznivého grafomana čtu velmi ráda, kolem téhle bichle jsem kroužila poměrně dlouhou dobu, než jsem se odhodlala zaklepat na přebal a vstoupit...
Ovšem stálo to za to! Zvláštní synchronizací (kterou pozoruji celkem často, asi má literární Bůh velký smysl pro detaily) došlo k propojení mého momentálního, poněkud asociálního, naladění s tímto postapo příběhem, ve kterém lidstvo vymírá rychleji než nosorožci v Africe a kde není místo na lítost či přílišný soucit. A zcela upřímně se přiznávám k pocitům jisté škodolibosti či zadostiučinění, kdy v určité části knihy končí jeden každý odstavec Kingovými slovy "Žádná škoda" (kdo četl, ví).
Co jsem na téhle objemné knize hodně ocenila (krom toho, že se dá v nouzi použít jako zbraň těžkého kalibru, případně jako posilovací závaží místo činek) je reálnost příběhu. Nadpřirozena zde moc není, v anotaci zmiňovaný Flagg je spíše archetypem zla a temné stránky lidí obecně než ďáblem odkudsi z pekelných vrstev. Příběh je dokonale propracovaný a uvěřitelný, dokonce místy tak sugestivně, že při kýchnutí člena rodiny jsem se na okamžik dokonale vyděsila. Pro katastrofu globálního dopadu není potřeba srážka s meteoritem, invaze mimozemšťanů ani obživlých zombíků. Lidé si na vytvoření inferna dokonale vystačí sami... A nemám nejmenší iluze o tom, že takové vojenské tajné (a možná ani ne tak moc tajné) laboratoře s velmi zajímavými preparáty nejsou tak docela fikcí.
V první části příběhu se rychlostí blesku rozšiřuje virus a lidí je stále méně a méně... mezi hlavní skupinku přeživších patří Nick - hluchoněmý klučina, Glen - postarší sociolog malující nevkusné krajinky, Stu - chlapík co toho moc nenamluví, Harold - zakomplexovaný přemoudřelý mladík neschopný dospět, Fran - čerstvě těhotná mladá žena, Larry - nepříliš úspěšný rockový muzikant, Lloyd - vrah a lump k pohledání, Tom - mentálně zaostalý jedinec a jeden pes. S tímto prapodivným obsazením rozehrává King famózní hru o přežití, která se z první fáze chaosu a zmatku snaží vybudovat nové společenství na bázi demokracie a zároveň bojovat proti druhé části přeživších, kteří se postavili na stranu temna.
"Hledáme jiné lidi. Proč si myslíš, že to děláme?
Rozpačitě na něj pohlédla. "No, protože je to správné", odpověděla. "Lidé potřebují jiné lidi. Nikdy jsi to necítil? Když jsi byl sám?"
"Ano. Kdybychom neměli jeden druhého, zbláznili bychom se samotou. Když jsme spolu, blázníme ze sebe navzájem. Když jsme spolu, stavíme míle letních chat a o sobotních nocích se zabíjíme."
Prostřední část popisující zoufalou snahu nastolit jakýsi řád je poněkud nudnější, ale mám dojem, že to byl zcela autorův záměr - ukázat na nesmyslnost určitých zažitých dogmat. Závěr je nesmírně strhující bitvou mezi archetypálním dobrem a zlem, přičemž autor neváhá odpravovat hrdiny, které jste si zrovna oblíbili.
Celý příběh je jako bonus prošpikován bystrými úvahami nad lidstvem jako celkem (většinou pronášenými ústy sociologa Glena), ekologií, nad potřebou či zbytečností přílišné organizace, nad mírou svobodné vůle a sílou manipulace s lidmi a mnoha dalšími aspekty lidského hemžení.
Ukázka jedné z (bohužel velmi pravdivých) úvah:
"Protože si skutečně myslím, že všechny nové společnosti, aspoň ty v západní kultuře, budou znovu stavět na technice. Je to škoda a určitě by to nebylo nutné, ale bude to tak, protože jsme všichni lapeni. Nebudou si pamatovat - nebo nebudou chtít pamatovat - kam nás to dovedlo. Špinavé řeky, díra v ozónové vstvě, atomová bomba, znečištění atmosféry. Budou si pamatovat jedině to, že jim kdysi bývalo v noci teplo, aniž se příliš snažili."
Pro mne je tahle kniha to nejlepší, co jsem od Kinga četla. Geniální.
Začátek knihy je bombastický, pak se ale do postkatastrofického žánru vloudí taková nějaká "fantasy" linka a kouzlo je pryč. Mám rád dlouhé knihy, ale tady se mi místy zdála kniha zbytečně prodlužovaná. Na můj vkus se tady moc často schůzovalo a hlasovalo. Motiv dobra a zla, Boha a ďábla není špatný, mám rád filozofické a náboženské úvahy, ale zde byli hodně slaboučké. Postava Flagga byla taková moc americká. Místo ďábelské bytosti jsem viděl spíše psychopatického kovboje.
Jedna z mých velice oblíbených kingovek.
Postapo říznuté náboženským tématem? A to vše převyprávěno samotným Mistrem? To prostě chceš!
Obecně mám Kinga ráda. Je samozřejmé, že některé knihy víc a některé míň, ale Svědectví je momentálně TOP.
Příběh je propracovaný, atmosférický a v mém oblíbeném žánru postapo patří k tomu nejlepšímu.
proč tedy nedávám plný počet hvězdiček? Protože mám raději čisté postapo, bez prvků fantastiky ( Flagg), ale za to King nemůže. :)
Viem si predstavit, ako tato kniha inspirovala mnohych ludi zo sveta pisanych diel ale aj zo sveta filmov a serialov. Bavila, tema bola zaujimava, kniha nenudila. Viem si predstavit, ze konanie mnohych ludi v realite za podobnych okolnosti, by sa az mrazivo podobalo konaniu postav v knihe.
Pro mne jedna z nej.knih od Kinga. Přečetl jsem většinu jeho knih a tato mne naprosto nadchla. Superchripka, která vyhubi téměř celé lidstvo je jen začátek..
Obrovský rozsah mne neodradil. Spíš naopak
Mám za sebou poslech rozšířeného vydání, bezmála 50 hodin, ale neumím si vůbec představit, že kniha původně vyšla o tolik stran kratší. Kniha je rozdělena na 3 části, přičemž každá část klidně mohla vyjít jako samostatná kniha. Potom by nikdo nemusel škrtat a ještě by pan King bral trojnásobný honorář. :-) První část je o vzniku nákazy, o samotném boji o přežití a je z celé knihy nejpůsobivější. Druhá část, ve které se formuje přeživší lidstvo, je místy zdlouhavá, ale stále si udržuje vysoký nadstandard. A třetí část, ve které se hojně umírá je paradoxně nejvíc dojemná. Jako celek to sedí naprosto neuvěřitelně a já se před panem Kingem hluboce skláním a děkuji mu za to že je. Za to, že jsem měla možnost trávit s ním nepřetržitě 14 dnů. Tuto knihu řadím mezi nejlepší knihy se kterými jsem se měla možnost setkat. 5 hvězd je málo.
Štítky knihy
zlo zfilmováno americká literatura zkrácená verze dobro pandemie Walter Padick zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
V kontextu dnešních dnů docela trefné, mám dojem, že by se to mohlo jednoho krásného dne opravdu stát. Nedávno jsem shlédl i šestihodinový tv film, který se od knihy liší jen mírně a doporučuji každému k přečtení (shlédnutí), neboť dle mého se jedná o jeden z raných Kingových vrcholů...