Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457486/bmid_svedectvi-o-zivote-v-kldr-msu-457486.jpg
5
3344
3344
Dění v Severní Koreji bedlivě sledují média a politici po celém světě, přesto se k nám z této země dostává jen velmi omezené a cenzurované množství informací. Kniha koreanistky Niny Špitálníkové, která přináší sedm rozhovorů se severokorejskými uprchlíky, proto představuje mimořádně cenný a unikátní příspěvek k poznání jednoho z nejtužších autokratických režimů na světě. Jak funguje severokorejská indoktrinace? Co pro tamní obyvatele znamená trojice zbožštěných vůdců? Jaký je rozdíl mezi životem na vesnici a ve městě? Na tyto a mnohé další otázky najdete odpověď ve strhujících výpovědích sedmi silných osobností, které se rozhodly riskovat vlastní život, utéct z KLDR – a poznat svobodu.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě šokovala, překvapila, v mnohém otevřela oči. Všichni asi tušíme, že život v KLDR není procházka růžovým sadem, avšak číst o konkrétních životech a situacích, o tom, jak je většina obyvatel utlačována, naprosto všichni jsou kontrolováni a sledováni, jeden donáší na druhého a nemůžou věřit ani své nejbližší rodině, je doslova dechberoucí.
Tuto knihu doporučuji všem, příběhy jsou poměrně krátké, mají spád a čtou se velice rychle, ovšem to svědectví, které dokáží předat na pár stránkách, je ohromné.
Kniha na kterou jen tak nezapomenu. Jediné co jsem o KLDR věděla bylo to, že tam mají koncentrační tábory a že musí poslouchat na slovo... Kniha předčila mé očekávání... Hltala jsem jeden příběh za druhým a kniha byla hned přečtena. Jsem ráda, že díky této knize vím o životě v KLDR víc. Hlavně vím to, že lidé co tam žijí jsou větší chudáci než jsem si myslela... Doporučuji všem!
Emocionální kolotoč. Je až neuvěřitelné, jak málo se o tomhle místě ví. Soucítila jsem, ačkoliv si nejspíš nikdo z nás není schopen živě představit, jak těžký život Severní Korea nabízí. Myslela jsem, že nejvíc mě bude štvát Korea z pohledu poslední vypravěčky, která zůstala velkou obdivovatelkou "velkého vůdce", ale ironicky mě vytáčel pan řidič s jeho sexismem a patriarchálním chováním.
Kniha je silným obrazem nepředstavitelného a zaostalého světa, odvážných a těžkých rozhodnutí a velkých ztrát.
přečtena za jedno odpoledne s malými přestávkami jednotlivých příběhů, abych to mohla vstřebat..je to neskutečné , co se může někde dít v dnešní době
odvaha těch, co podali svědectví je veliká, doufám, že jsou všichni v pořádku
zajímaly by mě osudy i těch ostatních, se kterými dělala taky rozhovor, zkrátka tohle by si měl každý přečíst..jediné, co mě neskutečně mrzí, že hned tak se asi v této zemi nezmění k lepšímu...
Kniha plná strašných zážitků lidí, kterým se podařilo z KLDR uprchnout. I když ne úplně všichni jsou nyní spokojení a šťastní... Autorka vedla rozhovory se sedmi ženami a muži, různého věku a rozdílného společenského postavení. O této zemi toho víme opravdu hodně málo, proto by si tuto knihu měl povinně přečíst každý, aby pochopil, jak jsme na tom ve srovnání se severokorejským národem doslova skvěle. Hladomor a nepřiměřeně kruté tresty za i ten nejmenší prohřešek jsou tam na denním pořádku. Přesto se spousta lidí této situaci dokáže přizpůsobit a žít víceméně normálně, přestože je to pro většinu z nás nepochopitelné. Ale na druhé straně se tomu přece jen dá porozumět, pokud chce člověk přežít... Autorka napsala knihu se silnými příběhy obyčejných lidí a za to jí patří můj obdiv. Ne všem se ovšem útěk podaří a v případě těch, kterým ano, zůstává otázkou, zda jejich další život bude šťastnější? Lepší určitě ano, vždyť jsou nyní svobodní, ale občas jsem měla pocit, že ne každý z nich tuto svobodu dokázal ocenit...
Poté co jsem začátkem roku přečetl "slzy mé duše", jsem si myslel, že jsem připraven na to co se dočtu, ale to jsem se hluboce mýlil.Ono se to tam za ta léta vůbec nikam neposunulo.
Můj běžný den: Ráno mi zazvoní budík na mobilu, típnu ho, vstanu, je hezky teploučko, jdu do koupelny, rožnu světlo, pustím vodu a provedu ranní hygienu. Z ledničky vezmu svačinu, nasednu do auta, přijedu do práce. Uvařím si kafe, zapínám počítač a pracuju. Během obědové pauzy přečtu pár článků o vládě a komentářů pod nimi, které nejsou zrovna lichotivé. Tady se zastavím - ani jedna z výše uvedených věcí není pro Severokorejce věcí běžnou. Z rozhovorů vedených paní Ninou s lidmi různého věku a postavení mi běhal mráz po zádech. Toto by si měl přečíst každý, kdo je stále s něčím u nás v Česku, ve své rodině nebo se svým životem nespokojený. Lidi, může být milionkrát hůř. Ani nevím, co mě nejvíc šokovalo. Bylo to jedno velké pekelné představení, ze kterého si odnáším vděk za to, že žiju, kde žiju. A píšu to tak u každé knihy o KLDR, kterou jsem četla.
K tomuto napíši jen ve zkratce.
Autorce tleskám za odvahu a za sepsání, protože je to velmi zajímavé a je dobré vědět, co se děje teď a ne kdysi. Člověk si udělá bohužel obrázek a může jen děkovat tomu nahoře, že tam není.
A těm, co si s autorkou povídali, tleskám za odvahu se svěřit s tím, co pro ně není a nikdy nebude jednoduché. Je to těžké, ale člověk žije tak, jaké podmínky mu dá okolí a jaké možnosti má. Za mě opravdu KLOBOUK DOLŮ!
Kniha, ktera me u kazde stranky nutila citit vdecnost za to, kde ziju. Vsichni co si stezuji jak se maji v Cechach spatne a jsou utlacovani by si knizku meli precist. Doporucovala bych ji zaradit mezi povinnou cetbu. Velky obdiv autorce, ze se snazila pribehy poskytnout objektivne, bez kritiky k vypravecum. Za me jedna z nejlepsich knih co jsem v posledni dobe cetla.
Z této knihy mrazí. Neskutečně silná kniha. Ilustrace a grafika jsou úžasné.
Velmi silná kniha, která nutí k zamyšlení nad naší situací a situací těch méně šťastných. Nemyslím si, že by mě rozhovory nějak šokovali ve svých událostech. Konec konců to, že tam dochází k popravám, hladomoru a propagandě je asi obecně známo. Šokující je v tom, že ti lidé s kterými probíhají rozhovory tomu všemu skutečně do určité míry nebo doby věřili a byli ochotni tomu obětovat celoživotní dřinu a bídu. Ale to my nikdy úplně nepochopíme.
Věděla jsem, že život v KLDR není žádný med. Po přečtení téhle knížky mi bylo ale popravdě strašně.
Skoro se mi nechtělo věřit, že ve 21. století ještě někde lidé umírají na hlad nebo zimu, konají se veřejné popravy či není běžné mít doma zavedenou elektřinu (nepočítaje zaostalé státy třeba někde v Africe nebo Jižní Americe).
Velmi si vážím toho, kde žiju. Spousta lidí si neustále stěžuje na naší vládu, zdražování potravin nebo zdravotnictví. Měli by si přečíst tohle, pak by byli doufám zticha.
Velmi obdivuji paní autorku, že se pustila do této knihy. Je velmi důležité přiblížit, jak v dnešní době mohou některé země fungovat (nefungovat). Poslouchala jsem jako audioknihu a byl to zatím můj nejlepší poslech. Z knihy mi bylo hrozně smutno, ale nemohla jsem přestat poslouchat.
Pokud někdo hledá na těchto stránkách radu, zdali něco číst či nikoli, mám to zde jasné!
TOHLE BY SI MĚL PŘEČÍST KAŽDÝ!!!
Anebo by to každému mělo být do hlavy vtlučeno.
Výborná kniha.
Rozhovory Niny Spitálníkové, která v Severní Koreji sama studovala. Všechno je to s lidmi, kterým se povedlo emigrovat, není to lehké čtení, nicméně velice prospěšné.
Štítky knihy
totalitní stát rozhovory Severní Korea komunismus ideologie Magnesia Litera vládní sledování občanů (surveillance) severokorejští vůdci útiskAutorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Šokující zpovědi, které mě donutily přemýšlet nad tím, jak moc se my zde v naší zemi a v našem "režimu" máme dobře. Obdivuji člověka, který takto věnuje svůj čas bádáním a studiem jiných kultur. Sama na takové věci nemám čas a tak jsem velmi ráda, že někdo dokáže věrohodně něco takového zpracovat.