Svědkyně ohně
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 3. díl >
Inspektor Joona Linna již strávil na místě činu více času než kterýkoli jiný detektiv. Stále však má pocit, že mu něco uniklo. Hledí na dívku v posteli. Obličej má zakrytý rukama, jako by si hrála na schovávanou. Celý pokoj je od krve, na jejím útlém těle však není jediná kapička. Joona pozoruje mrtvolu, prodlévá u každého detailu a přemýšlí. Je to vlastně ještě dítě, ale osud ji zavedl až do tohoto pokoje, do střediska speciální péče pro mládež. Možná měla jen smůlu na rodiče a pěstouny. Možná si mysleli, že tu bude v bezpečí… Policie při vyšetřování komplikovaných případů občas využívá i pomoci spiritistických médií, není však známo, že by takováto spolupráce někdy přinesla ovoce. Proto když na linku pro veřejnost zavolá Flora Hansenová a tvrdí, že ji navštívil duch zavražděné dívky, nikdo jí nevěnuje pozornost. Hon na pachatele je plný nečekaných zvratů. Každá nalezená odpověď vede k dalším záhadám. Ačkoli pátrání dospělo do mrtvého bodu, policie telefonáty Flory Hansenové nadále ignoruje. Nejprve za svou informaci žádala peníze, nyní však jen úpěnlivě prosí, aby ji vyslechli…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Eldvittnet, 2010
více info...
Přidat komentář
Na severskou krimi slabší odvar, ale stejně je to příjemné čtení...doporučuji přečíst i předchozí dvě vzhledem k vývoji postavy detektiva Joona Linny a lidí okolo něj, ale obrnit se trpělivostí, jelikož dvě starší sestry této knihy rozhodně nedosahují jejích kvalit.
Tato kniha od autorsko-manželské dvojice píšící pod pseudonymem Lars Kepler se mi líbila víc než Paganiniho smlouva, která byla první knihou kterou jsem od nich četl.
Svědkyně ohně má mnohem větší spád a je více oproštěna od zbytečností, které se netýkají příběhu ani vzdáleně. I když tentokrát jsem pro změnu nepochopil, proč dobrý příběh je zakončován naroubovaným příběhem jiným? Ale možná je to můj subjektivní dojem a do knihy to patří. Také je z mého pohledu trošku škoda, že přibližně tak od 350 strany je asi většině čtenářů celkem jasné kdo vraždil a jediné co mu ještě schází k tomu aby knihu odložil, jsou pouze dvě otázky. A to: Jak a hlavně proč? Ale samozřejmě, že pro budoucí čtenáře tu nebudu rozkrývat věci, které se mají dozvědět až při četbě knihy. Celkově bych řekl, že se jedná o slušný detektivní román s nádechem thrilleru. Určitě už jsem četl lepší, ale i mnoho a mnoho horších…
Duo Kepler jako vždy nezklamal. V Hypnotizerovi mě Joona až tak nenadchnul, ale pomalu si svojí buldočí povahou získavá moje sympatie. Ano, některé prvky zavánějí kalkulací (jak se objevuje v řadě komentářů), ale zároveň se objevuje i řada nových a neotřelých nápadů a dohromady tvoří skvělý mix, který člověku nedá pokoj dokud nezhltne poslední stránku.
Pro mě zatím nejlepší "Keplerovka", která mě asi nejvíc zaujala. Navíc je evidentní, že otevřený konec povede k nějakému dalšímu rozvinutí. Pozoruju zatím rostoucí tendenci, takže se těším na další příběhy:)
Úžasná kniha, úžasný příběh a úžasný konec. Konečně se člověk také něco dozvěděl o Joonovi. Snad se dočkáme i dalšího pokračování.
Wow, před tím, než jsem vzala knihu do ruky, jsem jí znala jen z plakátů v metru. Přečetla jsem si synopsi, knihu koupila a hltla ji během pár dnů! To jsem nečekala! Napínavé, moc se mi to líbilo!
Kniha se čte dobře a zejména druhá půlka se dá zhltnout v podstatě na posezení. Líbila se mi, ale už mě začíná trochu unavovat, že snad není kriminálka, kde by padouchem nebyl ten nejhodnější a nejvíc pomáhající člověk z celého příběhu. Některé zvraty mi navíc přišly nelogické - Joona Linna sem tam na něco přišel myšlenkovým pochodem hodným Sherlocka Holmese.
Perfektní příběh, ... knížku jsem dostala k narozeninám a s nadšením jsem ji přečetla. A už nyní se těším na další dějovou linii s komisařem Linnou.
Bomba detektivka, velmi dobře a čtivě napsaná. Od začátku napínavá. Ocenila jsem i členění do krátkých kapitol, rychle se to četlo a snadno jsem se orientovala. Jdu se pídit po dalších dílech.
Třetí kniha od tohoto autora, dle mých vlastních pocitů bych řekla asi nejzajímavější. Sice moc nechápu název knihy (že by byl na základě dvou vět ke konci ?), ale jinak mě příběh naprosto strhl. Platí že Boží mlýny melou pomalu ale jistě. i na Daniela došlo. A podle závěru knihy předpokládám, že bude další díl týkající se komisaře a jeho ukryté rodiny.
Knížka se velmi dobře četla a také díky mnoha kapitolám, které celkovou délku zkracují, má člověk pocit, že toho přečetl hrozně moc. Rád jsem se k ní vracel a nechal se vtáhnout do děje znovu a znovu, až jsem došel na konec, za jehož nevyzpytatelnost by se nemusel stydět ani Jeffery Deaver.
Knizka me bavila, muj salek kavy, spravne temna atmosfera s prekvapivym koncem...velmi dobre se cte, i kdyz neni zrovna nejkratsi.
Jsem zvedavej na dalsi knihy stejneho autora (lepe receno autorske dvojice).
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány severská krimi švédské detektivky
Děj je zasazen do zajímavého prostředí domova pro problémové dívky. Kapitoly jsou krátké a svižné, v knize (a postavách) se hned od počátku snadno orientuje a děj se postupně větví a nabírá na obrátkách...
Zůstává mi jen jedna otázka: proč se kniha jmenuje Svědkyně ohně?