Svět podle Garpa
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/551568/bmid_svet-podle-garpa.jpg
4
3477
3477
Když se Amerika změnila v minové pole, braňme se groteskou. Přestože na svět přišel skoro neposkvrněným početím a matčina drsná výchova z něj učinila syna nevídaných schopností, snaží se T. S. Garp i bez otce obstát. Vaří, uklízí, naslouchá a hlavně jedná fér s příslušníky menšin, kteří si u nich doma podávají dveře a v kvasu 60. let o sobě dávají stále hlasitěji vědět. Jakmile se však sám stane tátou a chce uspět coby dobrý rodič, občan a spisovatel, zjišťuje, že tahle zodpovědnost bude veliké břímě. Už jen proto, že tu nežije sám, peklo jsou spíš ti druzí a neštěstí nechodí po horách, nýbrž po Garpovi… Tak jako jeho ohleduplný hrdina předešel i nejslavnější Irvingův román svou dobu proroctvím o tom, co vše boří lidské sny o štěstí. Obraz Ameriky procházející hlubokou vnitřní krizí je vykreslen v tak sarkastických barvách, že ho obdivuje již čtvrtá generace čtenářů. Miliony prodaných výtisků i kultovní trička se záludným Spodním výrem potvrzují, že nejlepší medicínou na nevyléčitelnou chorobu – naši smrtelnost – je černá groteska. Groteska o nemocných Spojených státech, která je vzhledem k hloubce tamních názorových příkopů opět aktuální.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2024
,
OneHotBook
Originální název:
The World According to Garp, 1978
Interpreti: David Novotný
více info...
Přidat komentář
"Ale ve světě podle Garpa jsme všichni smrtelné případy."
Irvingův styl psaní se mi s každou další knihou líbí více. Baví mě jeho rozsáhlé a "chytré" romány, při kterých se zamyslíte nejen nad osudy postav, ale i nad svým vlastním životem, který se v tom papírovém tak záhadně odráží. Pro mě je Irving bohem, píšící ty nejlepší a nejbrilantnější romány. Jeho knížky jsou bible.
Irving je jedním z mých oblíbených autorů a nejen pro mě, skutečný "mistr slova", to, jak pracuje s jazykem je neuvěřitelné. Jeho styl psaní je i jeho podpisem, možná je to troufalost, ale myslím, že kdyby mi někdo předložil ukázku z Irvingovy knihy, kterou jsem nečetla, že bych ho v té knize poznala, pro mě je prostě nezaměnitelný. A to je dobře ... přečetla jsem několik jeho knih, ale rozhodně ne všechny ... já si je "dávkuju" :-) ... jednou za čas prostě zatoužím po tom "známém" vyprávění - po těch neuvěřitelných, někdy absurdních, někdy smutných, jindy i veselých osudech jeho postav, bizarních situacích, z ohromně širokého spektra lidského dění.
Garp byl po Pravidlech moštárny hned druhou knihou, kterou jsem od Irvinga četla a na těchto dvou knihách jsem taky jeho styl psaní "poznávala" a myslím, že to byl výběr správný /jak píše "martunka" - kniha chytla a už nepustila :-)
"V regulích Steeringské školy stálo psáno, že členové akademického sboru a zaměstnanci školy nebo jejich manželky smějí bezplatně navštěvovat kterékoli přednášky, semináře a cvičení a že stačí požádat o svolení vyučujícího. Kdo by odmítl zdravotní sestru? - a bránil jí v přístupu k Alžbětincům, Viktoriánskému románu, Dějinám Ruska do roku 1917, Úvodu do genetiky, Západní civilizaci I. a II. A tak Jenny Fieldsová za léta pochodovala od Caesara k Eisenhowerovi - prošla kolem Luthera a Lenina, Erasma a mitózy, osmózy a Freuda, Rembrandta a chromozómů a van Gogha - od Styxu k Temži, od Homéra k Virginii Woolfové. Z Atén do Osvětimi. A nikdy neřekla jediné slovo. V posluchárnách byla jedinou ženou. Seděla v bílé uniformě a poslouchala tak tiše, že chlapci a nakonec i vyučující na ni úplně zapomněli a nedali se nijak vyvést z míry. Všichni pokračovali ve vyučovacím procesu, zatímco ona seděla tiše a způsobně mezi nimi a byla svědkem všeho - a zřejmě při tom nerozhodovala o ničem, ale pravděpodobně vše soudila."
Svět podle Garpa je moje první kniha, kterou jsem od J. Irvinga přečetla. Musím říct, že jsem si sice musela nejdřív trochu zvyknout na styl psaní autora, ale jinak mě kniha chytla a už nepustila. Přečetla jsem od Irvinga už skoro všechno, ale na tuhle knížku myslím jako na svou první zkušenost s autorem, který mě nepřestane bavit a překvapovat.
Několik desítek stran trvalo, než mě kniha pohtila. Ale jakmile se to stalo - úžasná jízda. :)
Četla jsem do noci, v hlavě mi vyskakovala jména postav. Byl to skvělý zážitek, myslím, že kniha určitě stojí za přečtení.
U této knihy to bylo jako na houpačce... místy jsem hltala každé slovo s napětím, co bude na další stránce, místy jsem musela knihu odložit a"dokopat" se k tomu, abych se překousala přes méně zajímavou (ne-li přímo nudnou) část a dočíst až do konce. Ráda si ale tuto knihu za pár let znova vezmu do ruky :-)
Originálne, pekné dielo. U Irvinga som si opäť užíval jeho talent pozvoľne a nenásilne odovzdať vrstevnatý príbeh každému, kto je ochotný preň otvoriť srdce (a oči). Z čriepkov opatrne až nežne skladá farebnú mozaiku. Veľmi príjemné, ako čitateľ som určite nemal pocit straty času, naopak, kochal som sa v každej vetve príbehu.
Moc mě tato kniha neoslovila,měl jsem v plánu číst ještě pravidla moštárny,ale asi to odložím.
Četl jsem 2x, poprvé před cca 20 lety a podruhé letos a pokaždé mě čtení moc bavilo :)
Výborný kniha
Četla jsem ji asi před 25-ti lety a dodnes ji mám v hlavě. Nezaměnitelný styl, nezapomenutelné, neuvěřitelné osudy a charaktery bizardní situace, nic naprosto nic předvídateného. Irving je prostě jedinečný.
Četlo se jedním dechem, celou dobu se mnou cloumalo mnoho emocí od vzrušení, vzteku, smutku až po lásku k hlavnímu hrdinovi který mi připadal jako můj blízký přítel. Kniha je to naplněná až po okraj a jednoznačně ji zařazuji do svých nejoblíbenějších
Stoji to za vyliz zadek... Nechapu proc se tim treba nekdo podrobne zabyva ve skole...
Povinná četba ve čtvrťáku a zároveň první Irvingovka. Naprosto mě Garpův příběh pohltil a 600 stránek uteklo jako voda. Když jsem knihu zavřela, pocítila jsem i já tu šílenou garpománii a měla jsem chuť pořídit si tričko s nápisem "Pozor na Spodního výra!".
Irvingovu knihu Svět podle Garpa jsem se rozhodla si přečíst potom, co jsem na ni slyšela slova chvály od kamarádek. Mé počáteční pocity a nejen ty počáteční, vlastně i ty konečné, byly podivné, rozporuplné až děsivé. Několikrát jsem si zahrávala s myšlenkou, že knihu odložím a nedočtu. Je to drsná realita života? - je to drsná syrová strava, která je chvílemi nechutná až úchylná. Pro mne tato kniha nebyla nijak oslnivá, Irvingův styl mi prostě nesedl a nezaujal. Celkový dojem je tedy spíše negativní.
Feminismus v mužském podání, tak bych možná shrnula děj této knihy. V - pro mne - dobrém slova smyslu, bych dílo tohoto autora nazvala jako typický "Irvingovský Absurdistán" ... Je schopen vzít jakékoliv téma, ať už se jedná o nějaké tabu, nemoc, náboženský, politický nebo společenský směr, rodinné dilema, a zavést ho až za okraj lidského chápání, do krajin, kde mnohdy už ani sebeotevřenější lidská mysl není schopna pochopit a vysvětlit vnímání světa a lidí v něm nejen podle Garpa, ale snad i podle samotného Irvinga. Svět podle Garpa je samozřejmě knihou především o Feminismu, který bagatelizuje, a přitom opěvuje, podává nám tento směr v upravené, možná bych si troufala i napsat modernizované verzi, ačkoliv kniha byla vydána už roku 1978, díky Garpovi totiž máme možnost nahlížet na tento směr z mužského hlediska. Vedlejší povídky a odbočky příběhu byly milým zpestřením knihy, snad jen Penzion Grillparzer byl trochu zdlouhavý a chvílemi postrádal dynamiku, kterou naopak překypovala ta část pojednávající o Světu podle Bensenhavera. Samotný děj mi přišel velmi poutavý, způsob, jak Garp přišel na svět, nevěry, které provází jeho manželství s Helenou, rodinná tragédie, hnutí Ellen Jamesové a samotná - rovněž trochu absurdní - smrt hlavního hrdiny Garpa. Pro mě osobně velmi poutavé čtení, které mě donutilo nejen k zamyšlení, ale mnohdy také k úsměvnému pobavení se nad občasnou nesmyslností lidské povahy. Ale jak jsem se sama přesvědčila po přečtení několika jeho děl: někdy se musí brát s notnou dávkou nadsázky.
Štítky knihy
nevěra Vídeň zfilmováno americká literatura rodinné vztahy spisovatelé feminismus manželská krize matky samoživitelky, svobodné matkyAutorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
První román , co jsem kdysi od Irvinga přečetl a naštěstí hned ten podle mne nejlepší . Zábavný , vtipný , chytře vymyšlený,uvěřitelné postavy i příběhy... Určitě jsem ho nečetl naposledy .