Svět podle Garpa
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75984/bmid_svet-podle-garpa-sst-75984.jpg
4
3442
3442
Proslulý román Johna Irvinga líčí život a názory fiktivního spisovatele T. S. Garpa. Jako syn excentrické Jenny Fieldsové, která si usmyslela mít dítě bez manžela, dospívá Garp pod jejím vedením v dosti svéráznou osobnost. Po maturitě odjíždějí s matkou do Vídně, oba se stejným cílem: začít psát. Jenny sepíše svůj životopis Sexuálně podezřelá, kterým se rázem proslaví, a stane se vůdčí autorkou ženského hnutí. Garp zase napíše povídku, aby se mohl oženit s Helenou, ochotnou vzít si jedině spisovatele... Garp ale není výrazný spisovatel a ve své poněkud afektované tvorbě se vypořádává po svém s nejosobnějšími, stále bolestnějšími prožitky, jež jakoby přímo zhmotňovaly děsivé představy, které ho coby starostlivého manžela a otce pronásledují. Proslaví se až svým bulvárním románem Svět podle Bensenhavera, role veřejné osoby ho však zaskočí opět nepřipraveného. Přestože je Irvingův groteskní román plný komických situací, dotýká se citlivých a aktuálních témat dnešní civilizace – otázky individuality osobnosti, sexuality, ženského hnutí, násilí a strachu z neštěstí a ze smrti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1999 , Knižní klubOriginální název:
The World According to Garp, 1978
více info...
Přidat komentář
Bizarní a depresivní. Moc mi to nepřišlo jako groteska, spíš tragédie. Mám raději jiné knihy od Irvinga.
John Irving má prostě svůj specifický způsob psaní, který jsme nikde jinde neviděla. Je pravda, že jsem Svět podle Garpa přečetla až na druhý pokus, hold ve 12 to na mě bylo ještě moc. Ale druhý pokus ve mně hodně zanechal. V románu vystupují tak originálně nenormální postavy, které má člověk rád nebo ne, ale stejně musí vědět, co bude dál.
Snad v každé kapitole mě autor překvapil nějakou šílenou, rozhodně neočekávanou situací. Nechci moc prozrazovat, ale podle vypíchnutého oka, ukousnutého penisu a manželského skupinového sexu si můžete udělat představu :D.
Podle mého názoru není tento román pro každého, ale já si šílenou feministku Jenny užila.
Měla jsem asi příliš velké očekávání a to nedošlo naplnění. Neříkám, že by knížka byla špatná, o tom žádná. Je čtivá, zajímavá, jiná a fajn, ale rozhodně jsem u ní nebrečela ani se nahlas nesmála. Co se mi líbilo, byly "vložené příběhy spisovatele Garpa". Možná, že "jeho" knížky bych si přečetla radši. :)
První kniha Irvinga co jsem četla a pak už se to se mnou vezlo.
Já bych ji doporučila.
Rozhodně není to lehké čtení. Není to oddechovka ana večer k bazénu. Ale fakt si nezpomínám, kdy bych u knihy brečela i se smála zároveň nad stejnou stránkou. První dvě třetiny knihy jsem přemýšlela, jestli mám hlavního protagonistu prostě jen nerada, nebo mu nerozumím. Po dočtení mu rozumím, ale nenávidím ho:-)
Má to příběh, dokonce příběhy! s uzavřenými konci, má to tolik emocí jako celý Irving a nad pointou jsem brečela. No kdo by to do mě řekl...
Kruci, přidejte mi ještě jednu hvězdičku, ať můžu dát šestku!
Tak konečně dočteno :D Svět podle Garpa nebyl vůbec lehké čtení a přiznávám, že po první půlce jsem to musel proložit veselejším čtivem od T. Pratchetta, ale nakonec jsem ji dočetl a nelituji. Hlavním problémem pro mě bylo, že hlavní "hrdina" mi byl hrozně proti srsti, což mi obyčejně pro zahození knihy stačí, ovšem zde byl děj tak bizarní a nepředvídatelný, že čtenáře udrží u knihy prostá zvědavost na to, "co bude". Nakonec jsem knihu dočítal s pocitem určité nezacílené nostalgie, takže hodnotím pozitivně :)
Do Světa podle Garpa jsem poprvé zavítal někdy před rokem a po pár stránkách si znuděně povzdechl a odešel. Nyní musím říct, že to bylo to nejlepší, co jsem mohl udělat, poněvadž kdybych před tím rokem vydržel jen dalších deset stran, už bych knihu neodložil a dnes bych místo dočtení skvělé knížky seděl opřený o postel, házel chlupatým tenisákem o zeď a drbal se v rozkroku.
Poté, co jsem předevčírem z nudy opět Garpa otevřel, nic jsem od toho nečekal, o to víc mě kniha pohltila a o to víc jsem si ji užil, ačkoli to není tak úplně správná formulace. Jsem z ní, prostě a jednoduše řečeno, v p*deli.
Irving napsal originální dílo s tragikomickými situacemi, ve kterých do sebe všechny detaily z předchozích stránek zapadnou jak táta do mámy. Zábavné, čtivé, jímavé... Lidské.
Závěrem bych asi dodal ještě jedno obrovské plus, všechny příběhy jsou dovyprávěny do skutečného konce. Toho jediného, nevyhnutelného konce společného pro všechny tvory.
Jsem ráda, že jsem Garpa konečně dočetla! Opravdu jeho celý život se spoustou myšlenek, úletů, popletených zvratů a spoustu naděje. Příběh o lásce, o životě, o smrti. Občas jsem narazila na náročnější pasáže, které mě dovedli zaseknout na hodně dlouho, ale byly ta i krásné a čtivé chvíle, které jsem si užívala! Paráda!
Knížka zprvu zajímavá a zábavná, po chvíli si však uvědomíte, že to vlastně nikam nevede. Pokud jako já máte černé svědomí, pokud knížku nedočtete a ať už je sebehorší musíte ji přečíst, nutíte se každý den, abyste s tím pohli aspoň o kousek. Druhá půlka najednou nabere rychlý spád a vy nemůžete přestat! A nakonec zjistíte, že se Vám vážně líbí :)
Kdysi se kniha jen tak povalovala v táborové jídelně a já z nudy přečetl první kapitolu. Od té doby mi bylo jasné, že si ji musím přečíst celou a to velmi brzy.
Podruhé jsem se začetl a kniha mě doslova pohltila a nenechala mě z jejích spárů vyklouznout dokud jsem nedočetl poslední stranu. Tedy, něco tak svěžího, co doslova hýří nápady a přitom pojednává o docela obyčejných věcech nečernobílým způsobem, jsem už dlouho nečetl. Těch vrstev, které by samotné vydaly na, řekněme, minimálně povídku je tam tolik, že se čtenář ani na chvíli nenudí a i když jsou postavy lidské, člověk jim nemůže nefandit.
Opravdu pěkné čtení.
Čtivé (snad až na tu pasáž s medvědy), zajímavé, od první strany absurdní, rozhodně jedna z nejlepších Irvingových knih.
Pro ty jež knihu nečetli nebo nedočetli: Opravdu se tam nevyskytuje ani jeden osekyrovaný trpaslík, jednorožec či něco podobného, a také tam nejsou rozpitvány erotické sny starých panen (Padesát odstínů...). Dokážete-li si však vychutnat hluboké pravdy v absurditě, vtip slova a myšlenek, pak na vás čeká spousta pokladů. A buďte si jisti, že je všechny po prvním průzkumu neodhalíte. Osobně mám za sebou již druhou vykopávku a věřím, že mám stále co objevovat. Doporučuji.
Krásně popsány osudy všech postav, nejvíce tedy hlavní postavy. Někdy jsem se k ní dost přemlouvala, ale nakonec jsem ji dočetla a celkem se mi líbila. Některé pasáže se mi zdáli trochu nudné, mohla by být kratší.
Na počátku příšerné, na konci strhující. Přesně takhle bych Irvingův Svět podle Garpa charakterizovala. Skutečně jsem při prvním cca 200 stranách měla co dělat, abych knihu nezaklapla a už nikdy neotevřela, ale pokračovat ve čtení se vyplatilo. Myšlenka knihy - každý má právo být sám sebou, je tu rozebrána ze všech možných směrů. Tleskám autorovi za skvěle promyšlený příběh plný nečekaných zvratů, který se mi doslova zaryl pod kůži a ještě dlouho tam zůstane.
K této knize mě donutila maturita a musím říct, že se mi líbila. I filmové zpracování je dobré. Doporučuji
První román , co jsem kdysi od Irvinga přečetl a naštěstí hned ten podle mne nejlepší . Zábavný , vtipný , chytře vymyšlený,uvěřitelné postavy i příběhy... Určitě jsem ho nečetl naposledy .
"Ale ve světě podle Garpa jsme všichni smrtelné případy."
Irvingův styl psaní se mi s každou další knihou líbí více. Baví mě jeho rozsáhlé a "chytré" romány, při kterých se zamyslíte nejen nad osudy postav, ale i nad svým vlastním životem, který se v tom papírovém tak záhadně odráží. Pro mě je Irving bohem, píšící ty nejlepší a nejbrilantnější romány. Jeho knížky jsou bible.
Štítky knihy
nevěra Vídeň zfilmováno americká literatura rodinné vztahy spisovatelé feminismus manželská krize matky samoživitelky, svobodné matky
Autorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
Moje prvni a nejoblibenejsi kniha od Irvinga.