Manet
neznámý - neuveden
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/159820/bmid_svetove-umeni-manet-hTn-159820.jpg
4
12
12
Světové umění série
< 9. díl >
Edice Světové umění je zasvěcena nejvýznamnějším osobnostem v dějinách umění a jejich dílu. Dokonale graficky zpracované knihy obsahují velké množství kvalitních barevných reprodukcí, z nichž si čtenář může udělat dobrou představu o umělcově tvorbě. Doprovází je fundovaný biografický text, který shrnuje nejen základní informace o malířově životě, ale také o jeho postojích a názorech a obecně přístupu k umění. Díky praktickému formátu a vysoké kvalitě představuje série Světové umění dokonalé dárkové publikace. Edouard Manet (1832–1883), francouzský impresionistický malíř, průkopník tohoto směru a autor tak významných děl, jako jsou Piják absintu, Snídaně v trávě či Olympie.... celý text
Přidat komentář
Jsem velice příjemně překvapen informacemi, které jsem o Manetovi dosud nevěděl. Zatím ze všech knih této série, které jsem četl, tahle znamenala pro mě největší obohacení. Nebyl to jen nějaký předchůdce impresionismu, co namaloval nahotinku v parku u snídaně se dvěma týpkama. Jeho životní příběh, práce s barvou, vliv na ostatní umělce, kompozice obrazů. Dost možná málokterý malíř tak moc ovlivnil světové malířství jako právě Manet (který se však své největší zasloužené slávy bohužel nedožil) - a to je co říct.
konečně všechny obrazy na jednom místě. sice ne originály, ale i tak to udělá radost. k tomu něco málo ze života umělce...hezká knížka.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Bible |
| 1997 |  Epos o Gilgamešovi |
| 2013 |  Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
| 1986 | Píseň o Rolandovi |
| 2003 | Béowulf |
Je škoda, a to je problém celé téhle edice, že se text nedoplňuje s obrazy - čtu popis díla, ale abych ho viděl, musím listovat vpřed nebo vzad, hledat v rejstříku, pak přeskakovat ze strany na stranu... Není to zrovna vstřícné. Nicméně jinak se nedá knize moc co vytknout. Kvalitním reprodukcím její formát (na rozdíl od Bosche) sluší a text je zajímavý. Líbily se mi třeba popisy bezradných kritiků, kteří nevěděli, co si s Manetovým inovativním stylem počít, a tak na něj nadávali (to se nezměnilo), a historky typu Manet se dal k dělostřelectvu, ale nemohl tam malovat tak moc, jak si představoval.