Syn cirkusu
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/2306/bmid_syn-cirkusu-cSe-2306.jpg
4
223
223
Syn cirkusu je Irvingův "indický" román, jakkoli autor vehementně prohlašuje, že tomu tak není. Spisovatel píše, že si představoval muže, který se tam narodil a přestěhoval se jinam. Představoval si postavu, která se znovu a znovu vrací cosi ho k tomu nutí, ale s každým dalším návratem se pocit cizosti té země ještě prohlubuje. Tak vznikl doktor Farrokh Daruwalla, obyvatel Indie a Kanady, který se necítí být ani Indem, ani Kanaďanem. Jeho identita se rozplývá, studoval totiž ve Vídni a odtamtud pochází také jeho partnerka. Román má výraznou detektivní linii: v průběhu pátrání po pachateli brutálních vražd se sexuálním motivem před námi autor rozprostírá snad všechny možné formy úchylek. Irving knihu zalidnil množstvím absurdních postav, s nimiž se protagonista, ortoped a sběratel vzorků trpasličí krve, setkává. Daruwalla trpí pocitem odcizení, trápí se otázkou, co je v dnešním světě ještě normální a co ne.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2005 , OdeonOriginální název:
A Son of the Circus, 1994
více info...
Přidat komentář
Opakovaně se vracím ke knihám tohoto autora už déle ,než 30 let.A vždycky radostně.Perioda tak 3-5 let a přečtu vždy všechny.Proste radost..
Ponekud rozvlekly zacatek, postavy mi k moc sympaticke nebyly, “panbickarske” pasaze me nebavily, presto se mi s knihou a postavami nechtelo loucit a knihu docist. Takhle to umi jen Irving :-).
zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem se začetl, ale pak se jednotlivé linie vyprávění do sebe začaly skládat (tím typicky irvingovským způsobem) a opět jsem si užil už očekávané variace na témata jako LGBTN, postižení, bizarní zranění, jinakost, odchylnost na všechny způsoby... samozřejmě nechybí mírně pasivní, senzitivní protagonista
Pro mne tentokrát za 4....někdy nevím, jestli i pro Irvinga není pátrání po tom, co je a co není normální, jeho celoživotním tématem...
Skvělá, zábavná, místy temná. Mám ráda způsob Invingova vyprávění. Odnáší mě do svých světů a já se vždy těším se na každou další kapitolu. Když dočítám, nechce se mi loučit.
Po přečtení pár Irvingovských děl si říkám, že Irving už je taková klasika, za čímž by čtenáři neměli hledat nic negativního. Naopak se jedná o klasiku v Irvingovském stylu, příběh plný zvláštních - v některých případech až absurdních - postav, prostředí, příběhů a myšlenek. Syn cirkusu je právě jednou z těchto úchvatně, absurdně, groteskně, místy dokonce i temně vyhrocených knih, která vás upoutá, ne že by vás úplně pohltila, nebo snad přivedla do úplně nového nepoznaného světa fantazie, ale rozhodně se k ní vždycky budete vracet s nevyřčenou otázkou, co ten doktor Daruwalla zase vymyslí za scénář, čí osud bude chtít tentokrát řídit, co se s ním stane, až John D. alias Inspektor Dhar se vymaní z jeho myšlenkové mašinérie? Syn cirkusu je kniha naplněná rozporuplnými životními osudy, jako by snad ani neměla jednu hlavní dějovou linii, vždy odbočuje do různých vedlejších zápletek, a na konci si vlastně řeknete, že by snad ani tu hlavní dějovou linii nepostrádala, že jsou to právě ty malé útržky, vedlejší příhody, které dávají tomuto dílu značnou literární hodnotu, už jen patálie, kterými si prošla Nancy při příjezdu do Indie, její psychická nevyrovnanost; očividná protikladnost oddělených dvojčat Johna (herce) a Martina (misionáře); ohavnost povahy jejich matky - rádoby herečky Very; doktorova touha po napsání scénáristického veledíla a jeho neustálé pátrání po sobě samém, po svém původu, to všechno přesně zapadá do klasického Irvingovského literárního absurdna.
Přestože nejsem hltačem , a vlastně ani čtenářem, detektivek tak Syn cirkusu mě opravdu čtenářsky bavil. Rozpolcenost doktora Daruwala mě bavila a těšila jsem se na každou další kapitolu.
Další příklad toho, že ať už Irving zasadí děj svých příběhů do sebezvláštnějšího prostředí, přesto se pro mne stane vždy naprosto strhujícím. Pochybuji o sobě samé, že snad ještě někdy budu schopna tohoto autora vnímat zcela objektivně. Stal se mou srdeční záležitostí!
Román plný překvapení. Přestože je knížka poměrně objemná, přečetla jsem ji za pár dní.
Štítky knihy
Indie homosexualita detektivní a krimi romány Vídeň americká literatura dvojčata cirkusAutorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
Mal som problém začítať sa a zvyknúť si na hlavné postavy. Trvalo to dlho a šli to pomaly, no nakoniec došlo aj na zábavne absurdné momenty. Kniha má na prvý pokus nedostala ako niektoré iné Irvingove veci, tak uvidím ako to bude pri opakovaných pokusoch.