Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291501/bmid_tady-byla-britt-marie-nSQ-291501.jpg
4
1734
1734
Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté. Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a ukňouraná bába. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno:
2016
,
Host
Originální název:
Britt-Marie var här, 2014
více info...
Přidat komentář
Nebudu lhát, k Britt-Marii jsem přistupovala hodně skepticky. Muž jménem Ove i jiné "severské komedie" mi k srdci nepřirostly, proto jsem byla ostražitá. Nicméně postupem času si mě tato sociálně nekompetentní osoba připoutala, nejen tím, že spolu sdílíme zálibu v propagaci jedlé sody. Backmanovi se podařilo zachytit komplikovanou bytost s nadhledem, pochopením a dokázal, že jsem Britt-Marii fandila i já. Nicméně, hokej u mě vítězí. Hvězda dolů za jazyk, toto není a nebude mé ořechové. P. S. Úvod kapitoly 32 se naučím nazpaměť. Na pěti odstavcích vystihnout, jak člověk někdy neví, co se sebou, to je dar.
Na první pokus to nešlo, nedostala jsem se ani přes večeři na pracovním úřadě. Sáhla jsem tedy po Babičce ..., kde se k mému překvapení tato velice uvěřitelná dáma vyskytovala a prošlapala sama sobě cestičku. Vrátila jsem se k ní a audioknihu si poslechla celou. Britt-Marie mi zpříjemnila práci u počítače, což není málo, ale vracet se k ní nebudu.
"Vášně jsou dětinské. Banální a naivní. Nedají se naučit, jsou instinktivní a zcela nás přemohou. Zaplaví nás. Očistí nás. Všechny ostatní emoce jsou spjaty se zemí, ale vášeň sídlí ve vesmíru. A proto je vášeň cenná, ne pro to, co nám dá, ale pro to, co nás nutí riskovat. Naši důstojnost. Nepochopení ostatních a nesouhlasné kroucení hlavou."
Tady u mě byla Britt-Marie a taky tady zůstane.
Určitě nedoporučuji všem, ale kdo u sebe nechal pobýt Oveho, pusťte dovnitř i Britt-Marii.
Nádherná kniha. Laskavá. Dnes jsem ji dočetla. Britt-Marii jsem si zamilovala. Na dost místech jsem se smála, více na začátku, dost mě knížka dojímala a závěr... To si přečtěte... Tady byla Britt-Marie - a ať je, kde je, tady byla určitě taky. Bude se mi po ní stýskat.
A jinak - jeden z mých nejkrásnějších čtenářských zážitků z poslední doby. Britt-Marie se mi dostala "pod kůži" a určitě tam zůstane. Určitě je to víc než jen čtenářský zážitek.
Jsem ráda, že jsem si knížku koupila, líbí se mi moc i obálka, tak teď - po přečtení - se mnou stejně zůstane. A to jsem ráda. :)
Jedna z těch knih, které vás rozesmějí a rozesmutní zároveň - a takové já moc ráda! Backman opět nezklamal, skvělé čtení.
Britt-Marie pro mě byla od začátku takovým Ovem v sukních. Ženou, která neměla v životě příležitost se seberealizovat a navázat vztahy, které by jí v seberealizaci pomohly. Milá knížka o převážně vážných věcech, které je někdy lepší zas tak vážně nebrat.
„Někdy se člověku žije lépe s tím, že neví, kdo je, když aspoň ví, kde je.“
Britt-Marie to svoje místo našla.
„Vitejte v Borgu“. Borg je vesnice u silnice. A to je vlastně to nejhezčí, co se o ní dá říct. Ale přesto, že je v ní už téměř všechno zrušeno, stále tu žijí lidé a děti, které milují fotbal. A Britt, která v 63 letech opustila manžela, znovu objevuje mezilidské vztahy, potkává se s různými úžasně popsanými charaktery, životními osudy a přitom se sama znovu učí sama žít. Protože „ v jistém věku se v podstatě všechny otázky v životě točí okolo jediné věci: Jak žít svůj život?“
Je to opravdu krásná kniha, plná úžasných slov, myšlenek a pocitů, občas vtipná a pro mě občas i slzy vyvolávajíci, kniha, na kterou určitě jen tak nezapomenu. I pro mě se stalo důležitým, že „tady byla Britt-Marie.“
Skvělá knížka, milé pohlazení po duši, dávám 4 hvězdičky, protože Muž jménem Ove byl malinko lepší, ale rozhodně i tato stojí za přečtení.
Žiji ve Švédsku, a bohužel musím konstatovat, že kniha není zrovna ze života běžných Švédů. Je to stejný výplod fantasie jako mluvící medvědi, nebo století staříci, co vylézají z okna a zmizí. Rozpoznávám i stejný styl humoru, který se mi u Staříka líbil, protože si na nic nehrál, tady se autor snaží předstírat, že píše o realitě, ale tak tomu není. To je to, co mě na knize nejvíc irituje. Autor navíc ve druhé třetině začal ztrácet dech, a já měla co dělat, abych knihu dočetla. Ale třeba je něco "ztraceno v překladu" (zkusím originál), nebo to prostě bude tím, že mám raději hokej než fotbal. Jisté ale je, že další knihy od Backmana si nejspíš nepřečtu.
Přečteno jedním dechem. Backmanův styl psaní a přemýšlení o příbězích mi sedí. Mluví o důležitých tématech schovaných i za "bizarním" chováním Britt-Marie. V knize klade spoustu otázek o životě, a dává najevo, že ne vždy je všechno tak jak vypadá. Někdy je tak lepší nesoudit knihu nebo člověka podle toho jak se chová nebo jak vypadá a trošku se zaposlouchat či začíst do toho, co nám chce říci. Až ke konci mi došlo, že má Britt-Marie roli už v předešlé Backmanově knize Babička pozdravuje a omlouvá se. A takhle nám dovoluje vidět ji trošku v jiném světle.
Nádherná kniha, autora opravdu oceňuji jaký stylem a s jakou lehkostí píše knihy. Britt-Marie se mi snad líbila ze všech nejvíc. Tak nesnesitelná a zároveň tak pozoruhodná hlavní postava mi nyní ve všech románech bude chybět:-). Místy kniha opravdu vybízela k pláči a u konce oko nezůstalo suché. Krásný příběh a těším se na další a další knihy.
Nad knížkou jsem se usmívala, někdy smála, hodně se dojímala a sem tam mi šly slzy do očí. Čtení jsem si užívala a těšila se na večery, kdy k ní zasednu. Od autora jsem četla „Babička pozdravuje a omlouvá se“. Bylo tam hodně pohádkové fantasy, které mě někdy bavily méně, někdy více. Britt-Marii jsem si užívala po celou dobu čtení. Je to kniha o životě, o lidech nad kterými jsem přemýšlela, protože jsem si je oblíbila. Prostě se mi Britt-Marie dostala do hlavy, později do srdce a já vím, že si ji určitě zase někdy moc ráda přečtu.
Britt-Marie mi hodně připomíná Oveho. Nicméně F.B. zase nezklamal :-) Při čtení jsem se hodně nasmála, ale zároveň mi bylo úzko z osudů většiny 'hrdinů'.
Zpočátku jsem si říkala, že to je trochu přitažené za vlasy Příběh stárnoucí opuštěné ženy, která v zapadlém švédském městečku pomůže obnovit fotbalový tým, ale pak mě autor knihy "dostal"! Podařilo se mu namíchat podmanivý koktejl z lidských osudů, které vás nejen baví, ale také hodně dojímají. Po dočtení jsem měla pocit, že svět je přeci jen místo, kde i slušní lidé mají svůj prostor a že i ti, kteří jsou na okraji společnosti, mají často obrovskou lidskou hodnotu. Díky pane Backmane, potěšil jste mne...
Fredrik Backman zkrátka umí. Jeho styl je hodně podmanivý, dokonalé propojení smutku a smíchu... V určitých pasážích na malé chvilky možná příběh ztrácel dech a působil natahovaně, ale co. Většinu doby to bylo komické, dojemné, laskavé a zkrátka skvělé!
První část knihy mě bavila, bylo to vtipné a říkala jsem si, že Britt-Marie je "Ove v sukni". Ale pak už mi vyprávění v Borgu přišlo zdlouhavé, nudné a nicmoc neříkající. Vše zachránil skvělý výkon narátorky, jelikož jsem poslouchala jako audioknihu.
Štítky knihy
děti švédská literatura úklid mezilidské vztahy vesnice nový začátek stereotypy fotbal, kopanáAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Příjemná milá knížka, pro mě taková oddychovka. Ove mě nadchnul, Babička trochu zklamala, ale Britt-Marie to se zase vyrovnala. Doporučuji a už se těším na další jeho knihy. :-)