Tahle země není pro starý
Cormac McCarthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/1765/bmid_tahle-zeme-neni-pro-stary-dzh-1765.jpg
4
830
830
Po „existenciálních westernech“ Všichni krásní koně (č. 1995) a Hranice (č. 1997) vydal sedmdesátiletý, cenami ověnčený americký spisovatel Cormac McCarthy v r. 2005 své další románové dílo – Tahle země není pro starý, žánrově označované za „morální thriller“. Jeden muž najde šťastnou náhodou na poušti v kabele pohádkovou hotovost, výsledek války drogových gangů. Od té chvíle ho i s jeho manželkou, která se odjede skrýt ke své matce, začne pronásledovat ten, kterému peníze patřily, a všem třem je na stopě celkem stoicky uvažující šerif – těm dvěma chce život zachránit, třetího dopadnout. Netradiční detektivní příběh ve stylu „noir“ z texasko-mexické hranice se ve svém průběhu plní policistovými meditacemi na téma láska, krev a občanská povinnost. Cormac McCarthy bývá označován za jednoho z nejtemnějších žalobců současného stavu americké společnosti.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
No Country for Old Men, 2005
více info...
Přidat komentář
Mám dojem, že autor na čtenáře z vysoka kašle. Bez přerušení přechází z pohledu jedné postavy do pohledu další postavy, nezajímají ho takové prkotiny jako uvozovky, děj popisuje mechanicky. Pak ale přijdou skvostné dialogy, které řeknou mnohem víc, než ten nejkvětnatější popis. Viděla jsem i bravurně obsazený film a postavy aspoň ze začátku měly obličeje herců.
Zaujímavá kniha zaujímaveho spisovateľa. Podľa začiatku som čakal "zbesilú honičku" - na jednej strane človek čo najde v taške balík peňazí a na druhej tí kto si na to robia nárok, takže pekne množstvo rôzných ľudí. Kniha je ale aj o tom, čo človek prežil, čo má rád, čo ho trápi, čo chce, o vzájomnom porozumení, ale aj o láske.
Tak to sem přečtla ňák rychle, šlo to samo, řekla bych. A to mi teda tydle věci vobyčejně fakt moc neberou, myslim jako kref, vraždy a drogy. Nejlepší byl stejnak ten šerif Bell a ty jeho ouvahy vo životě. Člověk měl takňák vočem přemejšlet.
Není dobré dělat si o světě iluze. Ale kdybyste náhodou nějaké přece jen měli, po přečtení téhle knížky o ně určitě přijdete. Těžké čtení, a to jak ve smyslu jazykovém, tak co se týká obsahu. Tak aspoň něco optimistického:
Vzpomínám si, že když šel náš táta do důchodu, máma mu řekla: Slíbila sem, že v dobrým i ve zlým, ale o obědech nepadlo ani slovo.
Asi nejpreciznější Cormac co se formy a obsahu týče. Škola spisovatelského řemesla.
Něco tak strohého, ponurého a přesto zajímavého může napsat jen McCarthy.Jeho styl vyprávění buď musíte milovat nebo nenávidět. Já to mám tak ...... tohle je moje třetí kniha od něj a už pošilhávám po další
Surová, ako tá krajina, ktorá nie je pre starých. Urobené rozhodnutia, nesprávne výbery, zmierenie sa so životom aj situáciou. Boj aj odvaha urobiť nevyhnutné. Starý detektív ešte stále túžiaci zachrániť spoločnosť zosobnenú tými "svojimi" ľuďmi.
McCarthy sa nehrá, ale vy až do konca dúfate, že by to mohol byť vtip, že sa všetko skončí inak. Ale nikdy to tak nie je. Je to len tak, ako to má byť.
Dalo by se napsat - neobyčejná gangsterka.
Neobyčejná pro svůj osobitý styl, kdy vás celým příběhem provází morální vypravěč a odhaluje před vámi celý svůj život, pocity, svědomí i karmu.
Děj je drastický. Je plný zbraní, vražd, zabíjení. A vše dopadne tak, jak nechcete. Tedy doufám... :-)
McCarthy je mistr ponuré literatury. Moc optimismu v jeho románech nalézt nelze.
Tato kniha se čte snadno. Vtáhne vás a nepustí. Nezapomenete na ni, ani když se právě probouzíte.
A přitom by první myšlenka měla být optimistická.
S McCarthym v podvědomí nebude. To si pište...
Dobře, teď se konečně můžu veřejně prohlásit za člověka, jenž je závislý na Cormacu McCarthym. Muž, který získal za geniální román Cesta Pulitzerovu cenu a od něhož jsem přečetl již čtyři knihy. Čtvrtá kniha byla právě tahle, jež byla velmi úspěšně zfilmována vskutku skvělými režiséry Coenovými. Film jsem neviděl, tudíž nemohu srovnávat, ale jestli je film alespoň podobně laděný jako kniha, tak to snad nemohl zkazit ani nějaký Ed Wood. Každopádně, Tahle země není pro starý…
Co na McCarthym obdivuji nejvíc jsou dialogy. Ať už v nanejvýš zajímavé hře Vlak Sunset Limited či taktéž velmi jednoduché a depresivní dialogy v Cestě. V Tahle země není pro starý jsou tyhle dialogy prakticky dokonalé. Skvěle se čtou, jsou dostatečně hluboké abyste se nad nimi tak trochu pozastavili a přemýšleli a pouze podtrhují také jinak skvělý příběh s velmi působivými scénami, litry krve, až ironickým vyzněním a skvělými postavami. Takhle má vypadat kvalitní krimi-thriller.
HODNOCENÍ: 9,5/10
TAHLE ZEME NENI PRO STARY, McCarthy
(angl original: NO COUNTRY FOR OLD MEN)
pribeh vykresleny uplne tak inak, zrejme typicky “mccarthovsky” styl, velmi dobry musim uznat, dialogy usecne a jednoduche, citalo sa to velmi dobre, co vsak bolo najviac- kapitoly v kurzivach, uvazovanie jedneho z hlavnych hrdinov (uz ta prva kapitola ????????)... za mna vyborneeee...
ps vysla i v slovencine v Slovart vydav., preklad je vsak dost na zaplakanie, nema to ten smrnc:) a ceska verzia ma aj grafiku obalky vystiznejsiu????
Ke knize jsem přistupoval s matnou znalostí filmu, kdy jsem moc nevěděl o čem to je ale Chigurh pro mě měl celou dobu tvář Bardema a šerif Tommy Leeho Jonese.
Moje druhá kniha McCartyho, ze kterýho se stává můj oblibený spisovatel.
Kdepak, tady se happyend nekoná a medajle za zásluhy nikdo nerozdává. Sirová, často brutální a depresivní.. jo fajn kniha :)
Ďalší skvelý McCarthyho zárez. Jeho štýl písania je trochu náročnejší na čítanie, ale kto sa naň napojí bude bohato odmenený. Slovami skromný, ale podstatu vystihujúci opis miesta, brilantne vyprofilované postavy (hlavne šerif Bell a psychopat na pohľadanie Chigurh, hlavný hrdina Moss ma až tak nezaujal) a lahodné dialógy a monológy. Skvelá kniha, ale oproti Krvavému poledníku predsa len trochu stráca.
Viděla jsem film,takže dějově se žádné překvapení nekonalo. Co jsem po shlédnutí filmu nechápala,byl název. Po přečtení knihy dává smysl.
Zatímco film byl absurdní neskutečná jízda,kniha v sobě má navíc spoustu úžasných dialogů a hlavně díky šerifu Bellovi taky hodně moudrosti - i když smutné a trochu hořké. Ty úvahy o životě,jeho smyslu,o systému,ve kterém žijeme (nejen Američané,ale i my) o hodnotách,které nám předaly generace před námi,o víře a pochybnostech, mě zaujaly víc,než akční dějová linka knihy. Ale to mohlo být způsobeno tím,že už jsem věděla,jak to dopadne.
A protože mě kniha vážně oslovila,kousíček si dovolím nabídnout:
"Muj táta mi dycky říkal, abych se dycky snažil dělat svojí práci, jak nejlíp to de, a abych mluvil pravdu. Říkal, že z ničeho nemá člověk takovej klid na duši, jako dyž se ráno probudí a nemusí přemejšlet, co je vlastně zač. A že dyž uděláte něco špatnýho, máte vstát a přiznat se k tomu a vomluvit se za to a nechat to zas bejt. Netahat tydle věci za sebou. Neska všechny tydle rady zněj hrozně jednoduše. I mně tak zněj. Ale vo to je důležitější, se nad nima zamyslet. Muj táta toho moc nenamluvil, a tak se snažim pamatovat si všechno, co řek. A vzpomínám si, že neměl moc trpělivosti a nerad věci opakoval, takže sem se naučil poslouchat hned napoprvý. Dyž sem byl mladší, tak sem možná někerý z těch věcí vobčas porušil, ale jakmile sem se jima začal řídit, tak sem se rozhodnul, že už nikdy nepřestanu, a nepřestal sem. Myslim, že pravda je dycky jednoduchá. Myslim, že prostě musí bejt. Musí bejt jednoduchá, aby jí pochopilo i děcko. Jinak by totiž už mohlo bejt pozdě. Než byste na ní přišli, už by mohlo bejt pozdě."
Možná už jsem McCarthym krapet přesycená, ale i přes to, že se mi kniha líbila, byla zajímavá, měla švih i spád, tak z nějakého důvodu jsem se z ní na zadek neposadila. Jeho ikonický styl psaní, opět mrazivá atmosféra, nějaká ta brutalita - vše dobré, ale chyběla tomu pro mě ona pověstná třešnička na dortu.
Je pravda, že většina autorových knih se sobě lehce podobá, ale snad všechny jsou výborné. (Až na dvě výjimky Krvavý poledník a Strážce sadu, tahle dvě díla mě neuchvátila.) Možná jsem jen očekávala ještě něco víc originální, nebo McCartyho v trochu jiné poloze.
Tahle země není pro starý určitě uspokojí většinu autorových skalních fanoušků, ale i pokud chcete sáhnout poprvé po McCarthym, tak je to správná volba. Jen bych knize vytkla konec, očekávala jsem asi něco trochu epičtějšího.
,,Kdes nechal auto?"
,,Odešlo do věčnejch lovišť. Nikdo tu neni napořád."
Doporučuji, jen přečíst co nejrychleji, po pauzách jsem se k některým částem musela vracet.
Příběh není nijak zvlášť komplikovaný, ale k demonstraci autorova názoru na současnou Ameriku naprosto stačil.
Předěly kapitol (myšlenkové pochody šerifa) mi nepřišly nikterak zbytečné a často mě vedly k dalšímu zamyšlení, považuji je tedy spíš za takový bonus.
Atmosféra byla tíživá, dusná, ale natolik mě pohltila, že jsem musela číst dál a dál, dokud jsem knihu nepřečetla během dne.
Snad jediné, co bych vytkla a co mi vadilo, byla absence uvozovek u přímých řečí. Zpočátku jsem se ztrácela, zda se jedná ještě o nějakou výpověď, nebo už je to další pokračování...? Ale jakmile jsem se do čtení zabrala a dostala se na stejnou vlnu s autorem, už ani to nebyl problém.
Nejsympatičtější postavou pro mne byl (trochu paradoxně) Chigurh, a tak mi vůbec nevadilo, že mu autor celkem často nahrával. :)
Štítky knihy
drogy zfilmováno americká literatura USA (Spojené státy americké) Mexiko Texas kriminalita nájemní vrazi šerifovéAutorovy další knížky
| 2008 |  Cesta |
| 2007 | Tahle země není pro starý |
| 2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
| 2009 |  Dítě boží |
| 1995 | Všichni krásní koně |
McCarthy je buď "acquired taste" nebo je prostředí, ve kterém se odehrává tento příběh to, o čem by měl McCarthy primárně psát. Je to třetí kniha, kterou jsem od něj četl, a musím říct, že vedle toho, že je to první kniha, která se mi od něj opravdu líbila, tak je to navíc kniha, která je opravdu dobrá a mezi nejlepšími věcmi, které jsem za poslední dobu četl (na rozdíl od jeho předchozích kousků). Úplně vidím, jak si tento komentář čte nějaký kritik a ptá se sám sebe, co to tady blábolím - jak se mi mohla nelíbit Cesta, jak jsem mohl Krvavý poledník označit jen za lehce nadprůměrnou knihu? Inu...mohl.
Tahle země není pro starý je plná geniálních a tvrdých dialogů, které vytvářejí plastický obraz postav. Ano, dialogy jsou tak dobré, že autor téměř nepotřebuje popisovat postavy samotné. Vy pochopíte, jaké ty postavy jsou na základě toho, o čem mluví, jak mluví a víc toho nepotřebujete, protože McCarthymu tento přístup bezchybně funguje. Něco takového se jen tak nevidí - či "nečte". Samotný příběh není oslňující. Co oslňující je, je McCarthyho styl vyprávění a uvěřitelnost postav v příběhu.
Tato kniha je rozhodně "must read" a první věc od tohoto autora, kterou se nebojím doporučit. :-) Těším se na pozdější část roku, kdy Argo plánuje v AAA edici znova vydat Hraniční trilogii, u které si asi názor na tohoto autora dotvořím. :-)
Doplňuji, že rozhodně nejsem literární kritik, toto píši jako výčet mých subjektivních pocitů a dojmů po přečtení díla.