Tajemství
Radka Třeštíková
Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Napínavé vyprávění o lidech v horách a horách mezi nimi, které už nejde obejít, ale dá se z nich spadnout a dá se v nich ztratit. Stejně jako v té šílené spoustě tajemství, co si v sobě pečlivě střeží dospělí i děti. Budete se modlit, aby vám aspoň někdo z nich něco prozradil a aby si řekl o pomoc hlasitěji než úplným tichem. Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Nejprodávanější česká spisovatelka současnosti Radka Třeštíková vystavěla ve své sedmé knize příběh plný napětí, bolestných otázek a charakterově dokonale vykreslených postav. Parta kamarádů a jejich dospívajících dětí řeší v odlehlé chatě staré konflikty, nové vztahy a neodpuštěné křivdy. Autorka vás ve svém zatím nejrozsáhlejším románu vezme na dlouhou cestu za tím největším tajemstvím.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi četla dost špatně. Ztrácela jsem se nejen v postavách, protože jich tam bylo docela dost, ale i v ději.
Je to napsáno tajně, záhadně, v hádankách. Takže když o něčem psala, tak jsem vlastně nevěděla o čem a to pro mě bylo dost problematické.
Rozuzlení a vysvětlení bylo na konci knihy. Nepředvídala jsem ani jedno rozuzlení, tajemství.
Paní Třeštíkovou bohužel předbíhá veřejně známá pověst, a tak jsem knížku Tajemství nechávala doma ležet ladem a nikterak se nehrnula do čtení. Tak nějak jsem se nechala ovlivnit nejen názory ostatních, ale i podivným pocitem z osobního setkání na Světě knih. Byla jsem přesvědčená, že mě od téhle autorky prostě nic nezaujme, a tak jsem to ani nezkoušela. Vlastně jsem knížku nakonec otevřela jen proto, že jsem potřebovala udělat místo na poličce a zvažovala jsem, který z titulů poslat někam dál. Teď už je to jasné, mýlila jsem se. Okamžitě jsem si zamilovala zvláštní styl vyprávění, kdy se mísí myšlenky a osudy několika lidí současně. Z příběhu se vyklubala pozvolná sonda do cizích životů, každý z nich skrýval tajemství, všichni mi přirostli k srdci. Obecně příliš nevyhledávám tlusté bichle, vadí mi, když jsem upoutaná k nekončícímu příběhu, ale tady jsem se tak nějak ráda vracela. Ke konci jsem sice nedostala odpovědi na všechno (nebo jsem jen některé věci špatně pochopila), ale nevadí mi to, mám to ráda. Knížky se rozhodně zbavovat nebudu a vracím ji zpátky do knihovničky. Doporučuju.
Ze začátku jsem byla nadšená, horská tematika mě zaujala a těšila jsem se, co přijde. Bohužel, příběh začal být hrozně zdlouhavý, což by samo o sobě nevadilo, kdyby mě konec nějakým způsobem překvapil nebo nadchnul. Místo toho jsem posledních 100 stran přemýšlela, jaká bomba přijde, ale nepřišlo nic.
Také souhlasím s předchozími komentáři – je to první kniha, kde jsem si musela dělat poznámky o postavách a často se k nim vracet. To i z toho důvodu, že popis postav přicházel tak strašně náhodně v průběhu celé knihy, někdy až úplně nakonec.
Obdivuji autorčinu schopnost proplést tolik postav a příběhů dohromady, bohužel rozpletení většiny z nich se čtenář nedočká a nedá mi to se neptat, co bylo tedy účelem, zda otestovat čtenářovu paměť, nebo je držet v nevědomosti i po dočtení knihy. Jediné pozitivum bych dala za styl psaní. Občas mě některé výlevy rozesmály, ale spočítala bych je na prstech jedné ruky. Na oddychové čtení super, pokud nejste fanoušky velkých zvratů a odhalení tajemství, což bych v knize s tímto názvem tak nějak očekávala.
Ze začátku zmatek ve jménech kdo je kdo a kdo ke komu patří. Ale pak už jsem příběh hltala a nemohla se odtrhnout. Chvílemi jsem se i smála.
Poprvé, co jsem u čtení měla pocit, že si musím napsat, kdo ke komu patří. Nakonec jsem se zorientovala až ke konci knihy.
Autorka měla snahu mezi pár rodin rozdělit všechny problémy světa od anorexie, přes šikanu, LBGTQ, po rozvod, a dokonce vraždu. Za mne bylo lepší, kdyby témat bylo méně nebo kdyby byla kniha delší a příběhy se tak dotáhly až do úplného konce.
Asi chápu, proč tam byla zápletka s horolezci, ale přišlo mi, že je tam navíc. Kniha je ale čtivá a čtenáře pohání k rychlému přečtení.
Dala bych raději 1,5 hvězdy, ale to tady, bohužel, nejde. Na knížku jsem se docela těšila - psychologický román s tajemstvími, znělo to výborně.
Bohužel, tím to skončilo. Kniha je zmatečná v podstatě už od začátku. Na straně 60 jsem měla nutkání nakreslit si, kdo s kým, jak a proč, abych se v tom vůbec nějak zorientovala a ani potom, co se všechny postavy sjely na jedno místo, to nebylo o moc lepší.
Celkové přehlednosti nepomohlo ani věčné skákaní mezi postavami a jejich myšlenkami a názory. Když jsou všechny postavy na jednom místě a baví se spolu, tak ještě budiž, ale když se baví A s B o C, která není přítomná a najednou se díváme do hlavy C, která se baví s D o 2km dál, to je fakt trochu moc.
Tajemství bylo v knize nemálo, to se zase musí nechat. A že to byla velká tajemství! Postavy si je tak bedlivě střeží, že celou knihu jenom naznačují a dožadují se jedna druhé, aby to na ně neřekli, takže se čtenář vlastně skoro nic nedozví.
Asi jediné pozitivum bych nechala, že se autorka nestaví na ničí stranu v rámci vztahů a problémů. Když se matka pohádá s teenagerem, kniha podává pohled obou a hodnocení zůstává na čtenáři. Škoda, že čtenář je tolik zaneprázdněn snahou se zorientovat, že už mu nezbývá kapacita na to zamyšlení se...
Konec... šel na pivo. Knize došly stránky, to ano, ale konec aby lupou pohledal, i když je dvakrát v knize označen - jeden pro každou část. Pořád přemýšlím, jestli Simonu jenom dohnal ten žlučník (pokud to vůbec byl žlučník), nebo sebou kompletně sekla, aby navýšila celkový počet mrtvol.
Ze začátku mě kniha velmi bavila, říkala jsem si, co z toho asi vyleze a těšila se na horskou tematiku. Bohužel se kniha začala zamotávat, postavy i časy se dost pletly a nijak to ke čtenářskému zážitku nepřispělo. Jakoby si autorka říkala, kolik tam ještě může nacpat protivných postav... Bohužel i to téma hor se příliš nepovedlo. Je tam zmínka o vrcholu, který má skoro 3 500 metrů, to tedy nejspíš bude v cizině, jenže horská chata i horští záchranáři mluví česky a mají česká jména. Samozřejmě fikci autorka může použít, ale je to myslím zbytečné. Škoda. Škrtat, škrtat, škrtat a třeba jednou bude dílo této autorky lepší. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Uvidíme. Hůl úplně nelámu.
Jsou otázky, na které nejspíš nemáme chtít odpovědi. O tom a mnohém jiném Tajemství je. Spletitost postav mě bavila, celou dobu jsem si říkala, jestli jsou lidé doopravdy na sebe takoví psi, nebo je to autorská fikce. Autorka se dotýká důležitých témat, spoustu jich naťukává a hodnocení nechává čtenářům. Vztahy vykresleny asi takové, jaké opravdu bývají. Což je fakt psycho!
Po tomto románu jsem sáhla ze zvědavosti. Zaujal mne nejednoznačný námět a originální styl vyprávění. Autorka už v samém začátku doslova zasype čtenáře množstvím hrdinů i jejich problémy. V momentě, kdy se čtenář konečně začte, končí první část a začíná druhá, která se odvíjí v podobném duchu. Líbilo se mi prostředí, v němž se příběh odehrával, sympatické mi byly i některé z postav, bohužel pointa mne zklamala a překombinovanost vztahů mezi postavami ubrala na celkovém dojmu.
Třeštíková vyvolává čím dál tím víc emocí. Já si ale nemůžu pomoc, mně se její knihy líbí. Miluju spletité příběhy několika osob, které se postupně propojují a odhalují. Z Tajemství jse tak byla nadšená, aspon zprvu.
Vše se postupně proplétá, pak zase rozplétá. Vy se celou dobu těšíte na to, až se vše vyjasní a když dočtete poslední stránku, jen si říkáte: to je jako vše?
Spousta otázek zůstala nevyjasněná, 400 stran by bylo tak akorát, 500 už je moc.
Kniha mě fakt bavila a chtěla jsem číst dál a dál a prolamovat další a další tajemství. Chybělo mi asi 10 stran do konce a říkám si "však to se nemůže stihnout všechno vyřešit" a taky že ne. Mrzí mě, že se to vlastně ukončilo hrozně rychle, mám plno nezodpovězených otázek. Kapitoly se záchranáři mi přišly navíc - nijak to za mě nesouviselo se zbytkem knihy. Čtení to bylo fakt chytlavé, ale ten otevřený a nedoreseny konec mě docela naštval. A taky chci upozornit na obal knihy, který je po prvním přečtení dost poničený (otevíráním knihy v záhybech)
Každý má nějaké tajemství, o tom je kniha R.T. Na můj vkus bylo v knize mnoho postav, některé mi připadaly i zbytečné spolu s jejich zápletkami. Nejprve se dozvíme konec a v druhé části se vracíme na začátek, aby vše do sebe zapadlo a čtenář dostal odpovědi. Knihu hodnotím jako průměrnou. Spoustu odpovědi, jak už bývá u R.T. zvykem, nebylo zodpovězeno.
(SPOILER)
Wau. Od první do poslední stránky jsem byla příběhem lapena. Postavy mi byly sympatické, jako kdybych všechny znala, jako kdybych s nimi na chatu celých 20let jezdila taky. Skvělé propletení aktérů, každý svoje tajemství. Otevřený konec který mě nutí se ptát, co se sakra doopravdy stalo, jak k tomu došlo, co bylo daaaal???Předpokládám, že Víťa našel Lukáše, ale co se tedy stalo s Viky???Sakra!!!!
Pro mě nejlepší Radčina kniha.Bez výhrad.
Po knize Foukneš do pěny jsem si řekla, Radka Třeštíková je zpět. Mám ráda její postavy a propletené osudy. Ke knize se určitě vrátím.
Této knize chybělo bohužel všechno. Myšlenka možná dobrá, ale zpracování slabé. První knížka od Radky Třeštíkové, a obávám se, že i poslední. Dočteno jen kvůli čtenářské výzvě. Příliš mnoho postav, příliš mnoho zbytečných dialogů, příliš mnoho tajemství, příliš nepravděpodobné příběhy všechny dohromady. Chybělo mi i jakési hlubší zpracování alespoň jednoho z témat,
Tak nevím, jestli mi paní Třeštíková nezačarovala poznámku, protože už ji píšu potřetí, dvakrát se mi neuložila. Nebyla nic moc. Ani kniha ani poznámka. Stejně jako Třeštíková to na mne působilo dost nepříjemně a divně. Řeší se tady všechny trable světa, ale nic se pořádně nedotáhne do konce. Anorexie, sexuální zneužívání, svědomí, rozvod, agrese, homosexualita a ve finále i vražda.
Po Bábovkách a Osm konečně perfektní čtení.
Ze začátku tolik postav, musela jsem se vracet, abych si oživila kdo je kdo. Pasáže se záchranáři jsem nedokázala zařadit do děje. Ovšem kniha mě vtáhla po pár stránkách.
Dlouho jsem se ke čtení odhodlávala, natěšená na horskou detektivku, a byť se to četlo vcelku rychle a snadno, zavírala jsem knihu zklamaná. Radka si hraje na znalkyni hor a turistiky při popisu horolezeckého vybavení, přitom žádná část knihy neobsahuje přidanou hodnotu ohledně podobného tématu, jen tlachání o ničem. Mám ráda otevřené konce, ale toto ani nebyl konec, nedalo se z toho pochopit ani odvodit defakto nic, co by souviselo s příběhem. Evidentně se jedná o spisovatelku, která píše pro peníze a čtenost, nikoli z talentu nebo chtíče vytvořit dobrý příběh. Potenciál by to téma asi mělo, ale jazyk jednoduchý, rádoby poetický a sofistikovaný, kolem všeho humbuku kolem za mě velké ne.
Štítky knihy
přátelství česká literatura tajemství rodinné vztahy psychologické romány hory a pohoří mezilidské vztahy rodiče a děti české romány
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Stále jsem hledala to tajemství, čekala jsem velké boom a ono nic.