Tajemství
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464122/bmid_tajemstvi-v8i-464122.jpg
4
914
914
Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Napínavé vyprávění o lidech v horách a horách mezi nimi, které už nejde obejít, ale dá se z nich spadnout a dá se v nich ztratit. Stejně jako v té šílené spoustě tajemství, co si v sobě pečlivě střeží dospělí i děti. Budete se modlit, aby vám aspoň někdo z nich něco prozradil a aby si řekl o pomoc hlasitěji než úplným tichem. Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Nejprodávanější česká spisovatelka současnosti Radka Třeštíková vystavěla ve své sedmé knize příběh plný napětí, bolestných otázek a charakterově dokonale vykreslených postav. Parta kamarádů a jejich dospívajících dětí řeší v odlehlé chatě staré konflikty, nové vztahy a neodpuštěné křivdy. Autorka vás ve svém zatím nejrozsáhlejším románu vezme na dlouhou cestu za tím největším tajemstvím.... celý text
Přidat komentář
Za mě plný počet. Kdo Radku čte, tak ví, že zazvonil zvonec a pohádky je konec se v jejích knížkách nekoná. Na druhou stranu, Tajemství většinu rozuzlení nabízí a to, že u některých linek si to musí čtenář malinko domyslet, nepovažuju za škodnou. Příběh mě hodně bavil, postavy taky, ale co je vždycky sázka na jistotu, i kdyby vás cely ten obsah nechytil, tak je styl psaní, volba slov, to jak věci řekne, jak se vyjádří, já to prostě miluju! Bylo to smutně srandovní jako vždy a já doporučuju k přečtení :-)
První knížka od autorky. Kniha se mi líbila, obecně mám ráda, když je v knize hodně postav a jejich osudy se nějak prolínají. Ze začátku jsem měla trošku problém se orientovat, kdo ke komu patří…
Kniha má spád, děj ubíhá rychle, je to velmi čtivé a napínavé. Co se týče postav, nebyla mi sympatická moc ani jedna. Každá postava má nějaké tajemství. Jejich tajemství a některé problémy jsou srovnatelné s dnešní dobou, některé můžeme najít ve spoustě rodin.. Nicméně se nemohu zbavit otázky, proč vlastně taková parta lidí, jezdí tolik let společně na chalupu, když se vzájemně 2x nemusí? No a závěr, čekala jsem, že ne všechny tajemství budou odhalena, ale tady nebylo odhaleno skoro nic. Bohužel otevřené konce nemám ráda, za konec tedy strhávám body dolů.
Kolem a kolem, ale velmi příjemné čtení. Moc se mi líbila obálka. Určitě to nebyla poslední knížka od autorky :)))
Mě kniha přišla skvělá. Od začátku do konce. Hrozně jsem ji hltala a zároveň oddalovala dočtení (takhle to u dobrých knih mám), protože jsem se prostě nechtěla loučit s postavami. Ty mi přišly všechny přirozené, reálné, každá svým vlastním způsobem byla i sympatická - až teda na Dalibora, ten mi nesedl od začátku. A ty tajemství! To jsem úplně hltala. A celou dobu přemýšlela, jaké tajemství skrývají mí přátelé :D moc se mi i líbilo, že spousta tajemství byla odhalena tak nějak…tajemně…během knihy, máloco bylo řečeno na plnou pusu, něco skoro vůbec, při čtení musíte být fakt ostražití, ale ve finále vše důležité bylo řečeno nebo naznačeno a vy si to prostě domyslíte. tohle se paní Třeštíkové opravdu moc povedlo, za mě jedna z nejlepších jejich knih, přála bych si snad jen, aby byla delší.
(SPOILER) Radka Třeštíková ví, jak na čtenáře – hned na začátku otevře řadu tajemství a rozehraje mnoho osudů a čtenáři „nezbývá“ než číst do poslední stránky, aby se dozvěděl (a o některých taky nedozvěděl), jak to vlastně bylo. Musela jsem si napsat tahák, abych se v tom množství postav, jejich vztahů a problémů úplně neztratila. Jasně, že asi nemá smysl napsat knihu o 10 lidech, kteří žijí své všední životy a nemají žádné problémy, ale tady těch „psycho“ diagnóz vystřílela autorka na čtenáře opravdu hodně a neopomněla snad žádné z „módních“ témat od poruch příjmu potravy (dokonce 2x) až po problematiku sexuální orientace (rovněž 2x). Ano, Radka Třeštíková píše čtivě, ale pokud od četby očekáváte víc než odpočinek od vlastních starostí a problémů (hleďme, kolik lidí je na tom mnohem hůř než já!), tak vás takhle kniha zase tolik neuspokojí.
Nová Radka Třeštíková pro mě milé překvápko, jen ten konec bych víc rozebrala, po těch téměř 500 stranách by už to autorku nezabilo:)
Lehčí než předchozí kniha, líbilo se mi rozdělení na dvě části s retrospektivou, dalo to příběhu “něco navíc”…
No! Mazec, proste mazec. Třeštíková mi do té knihy přisypala nějaké návykovky, potože jsem už u vaření přemýšlela, za kolik minut budu moct číst a při řízení mi vadilo, že se nedá číst a každou volnou chvíli mi vadilo, že nemůžu dál číst. Chtěla jsem vědět rozuzlení, všechny postavy si mě totálně namotávaly. Prvně jsem se, přiznám se ztrácela ve jménech. Vždy jsem musela dát pauzu a říct - Viky, jo Dita a Milek fuč. Jo... ale nijak mi to příběh nerušilo. Čekala jsem nějaké rozuzlení, či co. Potřebuju teď asi nějaký čas to vstřebat a ono si to sedne. Hrozně jsem chtěla vědět, jak do toho vlastně zapadá příběh s Dušanem. Potřebovala bych se o tom s někým babvit a vidět jiný pohled. :D Bylo to tam? Nevšimla jsem si nečeho? Mám z toho hodně dojmů.
Autorčiny knihy mají pro mě vzrůstající tendenci. Tato měla nápad, spád, propracované postavy, které mi nebyly ani tak protivné jako v jiných knihách, ale mám tam pořád nějaké "ale", které nedokážu specifikovat.
Tahle kniha mě opravdu bavila. Po Foukneš do pěny je to nejlepší knížka autorky. Je to promyšlené, dotažené, má to všechno - nápad, náboj, spád, akci. Povedené!
Výborná autorka, která umí zaujmout svým dějem. Občas kniha překvapí... Bohužel u této knihy pro mě konec byl z celé knihy nejhůře zpracovaný. Kniha měla hezký děj, skvělé postavy, ale konec knihy mi přišel opravdu rychlý a nepromyšlený. Ale za přečtení rozhodně stojí.
Po předchozí knize jsem měla obavy, zda mě tato bude bavit a s potěšením jsem zjistila, že byl, zbytečné. Postav bylo sice hodně, ale každá byla výjimečná. Děj rychle ubíhal, kniha se četla sama, i když některé věci bych ještě potřebovala dokončit, zůstaly pro mě otevřené. Celkově však velká spokojenost.
Další super počin od Radky Třeštíkové. Čte se dobře, stránky utíkají, těžko jsem se odtrhávala. Změť postav a hodně depky, to jo, ale čekat něco jiného by mě ani nenapadlo... Samá tajemství, ostatně ale nemáme snad každý nějaké? Za mě super, ale určitě ne pro každého.
Tak to je něco ..
Každá postava vyvolává nějaké pocity a kde jsou pocity ať dobré nebo špatně je to pro mě známka dobře napsané knihy.
Děj okolo vás tak nějak neproteče.
Super obálka, název.. prostě se vše připojilo v
úžasné dílo.
Neměla jsem problém orientovat se v postavách. Propletení postav bylo skvělé. Knížka se mi četla svižně a příběh měl hlavu a patu.
Nebylo to špatné, bylo to čtivé, napínavé, ale... Nějak se v případě téhle knihy nemůžu ubránit srovnání se Soukupové románem Nejlepší pro všechny. Že by ta herečka se synem, pes, komplikovaná Viki, tajnosti všech zúčastněných...? Nevím, ale prostě mi to tam pořád naskakovalo... No, a v tomto porovnání vynikne větší povrchnost a menší uvěřitelnost postav z Tajemství. Zatímco u Soukupové postavy dělají hlouposti, přesto pro ně má člověk pochopení a drží jim palce (a zničující je, že fandíte vždycky tomu, kdo vypráví příběh ze svého úhlu pohledu a přitom víte, že ty jednotlivé úhly pohledu prostě nelze sladit), tady mi všichni přišli jen naprosto nesnesitelní a nepochopitelní. Teda, všichni dospělí - to byla snůška karikatur, kterým jsem všechno, co se jim dělo, spíš škodolibě přála. U dětí zase zmenšoval možnost vcítění se fakt, že těch problémů, které řešily, bylo nějak příliš. Každý ten adolescent byl jak z příručky o psychických problémech dnešní mládeže, což opět příběhu na věrohodnosti moc nepřidalo. Přečetla jsem to, hnaná zvědavostí, avšak prosta hlubšího zážitku...
Klasická Třeštíková - spousta postav a spousta problémů. Knížka, která vás nutí číst dál a dál, dokud ji nepřečtete.
Dlouho jsem to oddalovala, protože se mi nechtělo loučit...ale je po půlnoci, já mám dočteno a je mi strašně smutno...
Bylo vás tolik a přesto by jste jeden bez druhého nebyl. Opravdový. Budete mi chybět. Všichni.
A Radu, Vám tleskám a děkuji. Ta kniha je geniální a já zamilovaná...
Líbilo se mi tempo, které bylo svižné, s orientací v postavách jsem problém neměla. Možná by bylo zajímavé přečíst si někdy knihu znovu, ale začít druhou částí. Spousta tajemství byla jen v náznacích, ale daly se odhalit. A některá tajemství holt zůstala tajemstvím. Jako celek zajímavý vztahový příběh, určitě jeden z těch lepších od Třeštíkové.
Kniha čtivě napsaná. V první části je popsaná současnost. Ve druhé části se vracíme o rok zpět a konečně se doplní informace k 1. části příběhu, ale jen okrajově, v náznacích. Všechny postavy knihy mají svá tajemství. Jediné, co se nakonec dovíme, je, jak skončil jeden osobní příběh. Celkem mi vadily chyby v knize, kdy třeba místo postavy Dity se tam najednou objevila Zita, a věty typu: ale to už se nestane, je to její poslední úsměv na hodně dlouho...
Ale i přes to všechno knihu doporučuji, rozhodně zdařilejší román než předchozí.
Za mě to bylo hezky čtivé, poutavé, měla jsem problém se od toho odtrhnout, protože jsem se fakt strašně potřebovala dozvědět všechna ta tajemství. Nicméně Radčiny knihy už znám, takže přišlo to, čeho jsem se obávala - ne všechno se vysvětlilo, popsalo, dořešilo, prostě takový polovičatý konec, konec bez konce, který mě úplně vytáčí a ničí, ale stejně si její další knížku vždycky koupím:D
Štítky knihy
přátelství, kamarádství česká literatura tajemství rodinné vztahy psychologické romány hory a pohoří mezilidské vztahy rodiče a děti české rományAutorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Znáte takový ten přístroj, kam hodíte minci a ona pak v obrovském trychtýři krouží a krouží, v čím dál tím menším poloměru, až nakonec spadne do díry uprostřed?
Přesně tak jsem si připadala při čtení této knihy.
Kroužíte kolem pointy, nejspíš ji už i někde na té cestě objevíte, ale stejně se těšíte na každý další večer, kdy máte konečně čas na čtení. A na odhalování Tajemství. A tak kroužíte dál.
Tohle je Třeštíková v nejlepší formě. Po několika knihách, které byly snad zajímavé - ale zapomenutelné je tu něco, co stojí za přečtení.
Navíc můžu pochválit, že právě zmiňovaná pointa tentokrát nechyběla. U R.T., která je nerada doslovná, to rozhodně není samozřejmost a mě otevřené konce nesedí.
Takže za mě spokojenost. A větší množství abnormalit na tak malém vzorku populace mi nevadí. Nikdo nemá rád nudné postavy.