Pán moří
Ondřej Neff
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269791/bmid_pan-mori-UO2-269791.jpg
4
30
30
Tajemství pěti světadílů série
< 3. díl
Na pěti kontinentech se odehrává neúnavná honba za zločinci. V závěru trilogie Tajemství pěti světadílů se dozvíte, kdo se stane Pánem moří. Komu jinému by náležel titul Pán moří než Nemovi, kapitánovi ponorky Nautilus. Ten ale zmizel v hlubinách oceánu beze stopy. Britský tajný agent James Maukler a jeho spolupracovník, detektiv Scotland Yardu inspektor Fix, tuší, že v Nemově zmizení mají prsty největší padouši devatenáctého století Virgil Adrian a hrabě d’Artigas, pirát se šlechtickým titulem. Od tušení k usvědčení a konečnému vítězství je však ještě dělí dlouhá cesta… V prvních dvou dílech cyklu se naši hrdinové přesunuli z Evropy do Ameriky a byli Adrianem odvlečeni do Afriky. Na palubě podzemní ponorky Foktylus uprchli do Asie. Nebyli tak bláhoví, aby čekali, že mají to nejhorší za sebou. Ale ani v nejhorším snu by je nenapadlo, co všechno je ještě potká, než stanou na jevišti konečného utkání – v Austrálii. Ano, na pěti kontinentech se odehrává tato neúnavná honba za zločinci. Je to román, který si před více než stoletím vysnil Jules Verne. Chtěl v závěru tvůrčího života napsat dobrodružný cestopis, jehož jevištěm by byl celý svět. Záměr realizuje až teď Ondřej Neff. A nejen to. V této trilogii se dozvíme, jak se kapitán Nemo dostal do podzemní říše klasika české sci-fi J. M. Trosky. V třetím svazku románového cyklu Tajemství pěti světadílů vrcholí titánský zápas. Virgilu Adrianovi se podařilo získat do svých služeb nejlepší vynálezce své doby. Vládne vynálezy, které mu mohou zajistit konečnou vládu nad světem. Jedině on se stane pánem nejen moří, ale i země a vzduchu, pokud mu v tom někdo nezabrání.... celý text
Přidat komentář
Dobrodružná kniha v štýle verneoviek, kniha je dobre napísaná, ale dej je taký obšírny rozvláčnejší, miestami by sa dal trochu skrátiť, byť priamejší ako vo Verneových dielach. Nápady p. Neffa sú dobré, kniha sa dobre číta, vidieť, že je to odborník na diela J. Vernea. Pre priaznivcov Vernea povinná jazda.
Neffovu trilogii jsem si koupil - stejně jako jeho převyprávění osmi Verneových děl Neffem - jako sbírkovou věc kvůli ilustracím Zdeňka Buriana. Knihy pár let ležely v knihovně a čekaly na děti, já už jsem přece jenom věkově za obdobím, kdy se verneovky čtou. Ale protože mám Neffa rád (syna i otce) a jsem čtenář Neviditelného psa a Hyeny a četl jsem pár jeho věcí pro dospělé, tak jsem se do trilogie pustil. A ono to bylo docela dobré, každým dílem se to zlepšovalo, třetí díl byl nejlepší, obzvláště scény z Tibetu. Závěr byl taky dobrý, nebyla nouze o zvraty v ději, Adrian Virgil držel až do konce glanc. Co tam být nemuselo, byly načrtnuté další osudy hrdinů, to bylo jaksi navíc a zbytečné.
Co říci závěrem? Celou trilogii jsem si užil a zpětně ve svých očích i rehabilitoval osm verneovských adaptací. Dokonce mne skoro mrzí, že autor ty adaptace ještě více nepropojil s budoucí trilogií. I tak díky za návrat do dětství, který bude pokračovat, protože po Vernovi a Neffovi teď musí v mých plánech zákonitě přijít na řadu Troska.
Za mně nejlépe napsaná kniha trilogie. Maukler,Fix,Hortenzie a Marek už se bez zábran pouští přímo proti šílenému Adrianovi. Pomoc jim poskytne nejedna hvězda verneovek a dokonce i knížek J.M. Trosky. úžasné vynálezy, strhující zápasy muže proti muži, neuvěřitelné cesty, tajemné páky, děla obřích ráží, letecké karamboly, geniální vědci, zkrátka sci fi jak má být!
Třetí díl jsem nemohl delší dobu sehnat a tak mi mezi Pánem Země a Pánem moří vznikla mezera větší roku. A ta poznamenala čtenářský zážitek, protože jsem se dost dlouho rozpomínal, kde jsme v zápletce skončili a kdo je vlastně kdo. Tedy pamatoval jsem si samozřejmě Fixe s jeho nezdravou fixací na vlastní buřinku, stále více šíleného Adriana i poněkud otravného Marka Davenporta, ale ostatní postavy mi byly tak nějak cizí. Příště si musím trilogii přečíst v kuse, aby byl zážitek plnohodnotný, autor si to určitě zaslouží, protože nacpat takové množství odkazů z celého Verneova díla do jednoho děje, to muselo dát ohromnou práci. A nadávkem umístil pár odkazů na sebe samotného, ale nebojte, dědek Čuchák se neukáže.
I přesto se mi kniha celkem líbila, i když se opět objevovaly některé příliš popisné pasáže, ale tím trpěl i sám Verne. Nejvíce jsem byl ovšem nadšen z cesty na Měsíc, kde se Neffovi skvěle podařilo vystihnout naivní fyziku podivuhodných cest (ať žije Taitinger coby korekční raketa). A Nemo je prostě Nemo, i když tady u Neffa je nějak málo zachmuřený. 70%
Nemůžu říct, že bych byl vyloženě z celé trilogie unešen, ale musím ještě jednou před autorem smeknout. Vzal si velké sousto a docela dobře se stím popral. Propijt spoustu Verneových knih a postav do jednoho příběhu a světa. I přes pár výčitek nakonec spokojenost.
Spokojenost. Sice mi přišlo, že jsem třetí díl ságy nějak tak proběhl, ale je to jen můj pocit. Díky autorovi jsem se vrátil do let kdy jsem Verneovky hltal a to doslova. Příjemná cesta světem Verneových hrdinů.
Autorovy další knížky
| 1998 |  Tma |
| 2007 | Tma |
| 1989 |  3x Kája Saudek |
| 1988 | Měsíc mého života |
| 2007 | Jeruzalémský masakr motorovou pilou |
„Je to zvláštní slovo, věda.
Mnoho lidí si myslí,
že souvisí s věděním.
Jenže já věřím,
že je odvozeno od zvědavosti“.
Poslední, třetí kniha v sérii, je dobrá. Na mě je tam sice moc technických věcí, některé jsem nechápal a u některých dobrodružství jsem trochu kroutil hlavou. Ale i tak se to četlo rychle, skoro samo. V této knize měl na starosti kresby Petr Kopl a některé „obrazy“ jsou opravdu úžasné. Celý box se třemi knihami je propracovaný a určitě se bude v mé knihovně vyjímat. Myslím, že už k tomu nemám co dodat. Tak že jen popřeji dalším čtenářům, ať s touto trilogií prožijí velkolepé dobrodružství.
Malá ochutnávka:
Obrovská rána mi div neroztrhla ušní bubínky. Rána, to možná není to správné slovo. Označuje krátce trvající silný zvuk, kdežto to, co nás drtilo, bylo burácení přicházející ze všech stran. Srazila mě strašlivá síla. Ocitl jsem se na zemi, ležel jsem na zádech, ruce i nohy rozhozené do stran. Díval jsem se na strop. Zdálo se mi, že se ke mně blíží, že jsem uvnitř nějakého lisu a že strop je dno pístu, které mě rozmačká...