Pán vzduchu (převyprávění)
Ondřej Neff
Tajemství pěti světadílů série
1. díl >
První část třísvazkového cyklu přivádí diplomata Mauklera a detektiva Fixe na stopu ďábelského spiknutí, chystaného nejbohatším mužem světa Virgilem Adrianem. Tento dědic Ocelového města by rád hrál roli spasitele světa, avšak zkušené pátrače nedokáže oklamat. Jdou mu nelítostně po krku ve světě skvělých vynálezů, řiditelných vzducholodí a parních počítačů. Štěstí jim ale nehraje do ruky a dokonce se jim někdy zdá, že se v odhadu Adrianových záměrů mýlili. Chtějí ale mít jistotu a hledají pravdu, i kdyby měla být děsivá. Strhující děj je provede Evropou a Amerikou, v následujícím svazku Pán země bojují o život v Africe a závěr se odehraje ve svazku Pán moří v oblasti Asie a Austrálie. Trilogií Tajemství pěti světadílů vrcholí ediční řada Jules Verne – Knihovna 21. století. Ondřej Neff tak uskutečnil dávný záměr Julese Verna napsat román, kde by se setkaly všechny jeho známé postavy. -- zdroj: legie.info --... celý text
Přidat komentář
Je to Verneovka, není to Verneovka?
Je to Verneovka. Lehce šmrnclá Neffem. A řekl bych, že nebýt toho, že kluk Marek mluví a odsekává jako současný spratkové, což by v době skutečného Vernea nebylo možné, tak by člověk nepoznal rozdíl.
Vlastně poznal. Neffův Verne má větší spád. A to je moc dobře.
Pán vzduchu se sice rozjíždí pomalu, ale s otočením každé strany se kniha dostává do tempa a nakonec jsem jako čtenář nevěděl, zda mě mrzí, že neumím číst rychleji, nebo pak, když jsem knihu dočetl, že už jsem ji dočetl.
Poslední třetina knihy běží s časem o závod.
Dal bych i 5 hvězd, ale čtu už druhý díl a ten je od první strany tak dobrý, že prvnímu jsem musel jednu hvězdu sebrat.
Tahle kniha splnila má dorostenecká přání. Od jisté doby jsem snil o knize/filmu, které by se odehrávaly v poslední dekádě 19. století, jejími hrdiny by byli gentlemanští agenti, vyskytoval by se v nich velký počet různých (ne)podivných vynálezů, proti hrdinům by stál arcilotr s vybraným vystupováním a celé by to navazovalo k filmům typu Adéla ještě nevečeřela nebo Tajemství hradu v Karpatech, přičemž svou roli by hrála i tehdejší, k první světové spějící, mezinárodní politika.
Tahle kniha to měla. Jako bonus můžeme uvést hromadu dobrodružných situací a atmosférický, lehce hororový začátek.
Kapitolou samou pro sebe je technické zpracování. Knihu zdobí 3 skvostné dvoustránkové ilustrace od Milana Fibigera (škoda, že jich je tak málo), na předsádce je mapa, zobrazující cestu hlavních postav světem a vzadu je možné nalézt úžasný schématický nákres Leviathanu, čili dopravního prostředku páně Virgila Adriana.
Příběh je čtivý (velký rozdíl oproti Verneovi), dobře gradovaný a napínavý, vyskytují se zde popisy vynálezů a míst, nicméně příběh v nich není utopený (opět oproti verneovkám), postavy nejsou nijak charakterově zázračné (možná s vyjímkou Virgila Adriana), ale jedná se o dobrodružnou literaturu pro mládež, takže je to omluvitelné.
Co ovšem není omluvitelné je velký počet náhod a šťastných úniků a za tohle strhávám jednu*.
Celkově ale knihu chválím a doporučuji velkým i malým.
P.S. Znalost verneovských knih a hrdinů velkou výhodou, nikoli nutností.
Sám jsem nečetl, ale můj syn se do toho zabral tak, že se nemůže odtrhnout. Prý je to šíleně napínavé. Když začínal číst verneovky, vsadili jsme na původní, Ondřejem Neffem nepřevyprávěné verze, ale tady se Neff vyloženě blýskl a projevil se jako skutečný dědic odkazu Julese Verna. Klobouk dolů! Docela by mě zajímalo, jaký ohlas by tato trilogie měla v zahraničí.
A mohlo být těch hvězdiček i pět, nebýt toho nesnesitelného spratka Jar Jar Marka Binkse Davenporta. I kdyby mi bylo devět, tak bych si ho neoblíbil.
Líbí se mi Leviathan, Adrian je dobrý člověk, který myslí jen na blaho lidí, Marek je postava, která mi vysloveně pije krev. Ale to je asi účel i proto se mi kniha dobře četla a nechala mě napnutého až do úplného konce. Pan Neff prostě umí.
Obdivuju Neffův nápad napsat takové dílo po J. Verneovi. Myslím si že to má o něco těžší než sám Verne, podle mne se snaží do románu nacpat co nejvíce z naší moderní doby ( viz čítač, hlasomluv, atd.). Příběh jako takový, mne zaujal a jsem zvědav jaký směr bude vyprávění mít. Nicméně jsem dostal chuť si zase jednou něco od samotného Vernea přečíst. Jestli i tohle byl jeden z motivů pro napsaní této trilogie, tak se to Neffovi podařilo. Verne je prostě pořád živý!
Neuvěřitelně jsem si čtení této knihy užila. Ačkoliv nepatřím mezi milovníky Verneovek, byla jsem zvědavá na tuto "Verneneffku". Od první stránky jsem se prostě bavila a pochutnávala si na knižní lahůdce. Asi jako když si k snídani dáte skvělou francouzskou bagetu s vynikajícím anglickým džemem a obě ty dobroty vytvořily pravé, poctivé, české ručičky.
Další z řady „verneovské fan-fiction“ Ondřeje Neffa mne v první řadě zaujalo výtvarným zpracováním. Fibigerovy ilustrace a Badalcovy nákresy bych si bez uzardění vyvěsil na stěnu pracovny. Samotný příběh je tak verneovský, že i můj vztah k němu je stejný, jako jsem už v dětství k verneovskám míval. Pasáže odehrávající se v přírodě a normálních kulisách jsem jen přelétával a pasáže věnované strojům a technice jsem vpravdě hltal. (Oba autoři prominou – 20tisíc mil pod mořem jsem vždy začínal po nástupu Arronaxe a spol. na Nautilus a Pána Vzduchu jsem si začal opravdu užívat až při příletu Leviathanu). Neffův arcipadouch (nebo snad arcidobrodinec?) je též úžasný - a jeho dlouhé projevy mne fascinovaly stejně jako hrdiny, tedy na rozdíl od předchozího komentujícího. A ta jeho vzducholoď! Zkrátka se nemohu dočkat dalšího dílu a v mezidobí si dám ještě pár verneovek.
Ondřeji Neffovi se skutečně podařilo napodobit Julese Verna. Bohužel ale až příliš dokonale. Měl jsem několikrát pocit, že teď by ten text měl vzít do ruky někdo, kdo by zdlouhavé pasáže prokrátil a dal příběhu větší švih. Zkrátka udělal by z toho verneovku pro 21. století. Vím, že to v posledních letech někdo dělal, ale teď si nemohu vzpomenout kdo.
kniha je bezvadná,právě jsem ji dočetla devítileté dceři a velmi nás zajímá,kdy se dočkáme pokračování...díky
Autorovy další knížky
1998 | Tma |
2007 | Tma |
1989 | 3x Kája Saudek |
1988 | Měsíc mého života |
2007 | Jeruzalémský masakr motorovou pilou |
„Proč bychom měli
jezdit po zemi,
když je vody a vzduchu
všude dost
a můžeme kamkoli létat?“
„Ve věku páry, vzducholodí a hlasomluvu je vypátrání osoby maličkost.“
Julese Verna vůbec nečtu. Filmy podle jeho předloh mám rád. Ale když jsem zjistil, že Ondřej Neff napsal sérii „Tajemství pěti světadílů“, neodolal jsem. Knihy jsou tři a dostal jsem je v nádherném nekovovém (jen tvrdý papír) boxu. Ale i tak celá ta image knih i obalu je nádherná. Už snad jen proto jsem je ve své knihovně chtěl mít.
Malá ochutnávka:
Mýlíte se! Pravda, výrobci zbraní a střeliva a vojenské výstroje zbohatnou na válečném konfliktu. Ale jen krátkodobě. Po válce nastává chudoba, lidem jde o přežití, a trpí tím i obchod i průmysl. Ve válce zbohatne několik jedinců, kdežto mír prospívá naprosto všem.
V knize první „Pán vzduchu“ najdete i tři celostránkové kresby, plánek vzducholodě Leviathan a spousty odkazů na knihy Julese Verna, které vydala společnost Albatros. Kresby vytvořil Milan Fibinger a mohu říci, že jsou impozantní a sálá z nich jakási podmanivá krása. Obsahově je příběh hodně o cestování, vynálezech a dobrodružství. Nechybí ani řádný padouch, který chce ovládnout svět.
Citát: Jiskřivá geniální myšlenka může právě tak úspěšně prospívat jako škodit.
Je to prostě svět Julese Verna v novodobějším podání. A ačkoliv jsem měl se čtením trochu problémy, protože kyberpunk nebo steampunk moc knižně nemusím, nakonec jsem uznal, že je to velmi zdařilé dílo. A protože je toto kniha první, je jasné, že vše není u konce a můžu se jen těšit na další příběh. Ten druhý nese název „Pán země“. Dávám čtyři a půl Hetešovo kovových motýlků.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Citát: Jakmile by ženy měly nějaká práva, hleděly by si víc těch práv než mužů a muži by zvlčili.