Tajná historie
Donna Tartt
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538274/bmid_tajna-historie-6640aee892e51.jpg
4
506
506
Co by dokázalo dohnat pět rozumně uvažujících lidí k vraždě? Richardovi se na univerzitě podaří zařadit mezi elitní kroužek pěti studentů klasické řečtiny a užívá si idylu intelektuálního přátelství v uzavřené skupince. Následný rozklad sounáležitosti mu tedy připadá o to palčivější a pouští se do pátrání, co jej mohlo zapříčinit. Kdy se vlastně opojení životem a věděním proměnilo v natolik destruktivní síly, aby přimělo v podstatě sympatické hrdiny ke zločinu? „Nepovažuji se za žádného zloducha. Kdykoliv čtu v novinách o spáchaných vraždách, pokaždé mě zaráží ta zatvrzelá, skoro až dojemná sebejistota, s níž všichni ti sérioví škrtiči, úchylní pedofilové a zvrácení zločinci všeho druhu odmítají rozpoznat zlo, které se v nich skrývá, a dokonce pociťují nutkání hlásit se k jistému falešnému pojetí slušnosti: , Já jsem v podstatě velice slušný člověk.“... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Originální název:
The Secret History, 1992
Interpreti: Daniel Bambas
více info...
Přidat komentář
Uf uf... za mě zdlouhavé, místy nudné a tak trochu přitažené za vlasy - studenti neustále opilí nebo sjetí, o škole zmínky jen tak okrajově, žádná hloubka... Příběh nicméně zajímavý, ale možná tak na sto dvěstě stran, určitě ne 500+. Nebýt poslední chybějící knihy do čtenářské výzvy, asi bych ani nedočetl...
Zase jednou kniha, která přišla ve správnou dobu do správné atmosféry. S prvním opravdu vydatným sněhem, co jsem za poslední roky zažila. Tajná historie u mě předčila i další dvě knihy autorky a opět je silnou stránkou především schopnost zavést čtenáře do děje a udržet ho po celé dlouhé stovky stran, které ale uplynou stejně zbytečně rychle, protože se od čtení nedá odtrhnout. Vím, že ke všem třem knihám se budu ráda vracet. Snad jen opět ten závěr zcela nesedl, ale zároveň přesně nedokážu určit, čím. Ale to je jen malou vadou na kráse příběhu, který alespoň na chvíli dokáže upoutat natolik, že člověk na chvíli zapomene i na vlastní prožívané příběhy.
Knihu jsem dočetla (dvě hvězdy), ale stálo mě to dost sebezapření. Neustále jsem očekávala nějakou hloubku, zdálo se mi, že děl by mohl gradovat a k něčemu směřovat. Ale zůstalo jen u očekávání, bylo to takové "rozplizlé", chyběla mi věrohodnější psychologie postav. Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit. To, co mělo být prokresleno, zůstalo bez povšimnutí. To, co "za řeč nestálo", se naopak rozebíralo. Celkově po přečtení negativní pocit.
Ve me tato spisovatelka vzdy probudi neco lehce bolestiveho.At uz koncici detstvi nebo pratelstvi, vzdy ma ctenari co rict.Vyborna sonda do duse cloveka, ktery je poznamenany tragickou udalosti.Doporucuju.
Príbeh a jednotlivé konania postáv postrádajú logickosť a veľmi pochybujem o tom, že by študenti dennodenne napájajúci sa alkoholom, ktorý majú na tácke pri každej príležitosti a na každom mieste (aj na pohrebe v kostole, aj na cintoríne si musia vypiť), neustále fajčiaci cigaretu za cigaretou, spestrujúci si tento jedálniček užívaním rôznych drog, ktoré zapíjajú zasa alkoholom, by mali mozog v tak dobrom stave, aby boli schopní študovať tak ťažký jazyk, ako je gréčtina a filozofovať a vôbec normálne komunikovať akoby nič. Najintenzívnejší dojem, aký si uchovám na túto knihu, bude, že všetci boli notorickí alkoholici a narkomani a bolo to celkom normálne, nikoho to nevyvádzalo z miery, všetko bolo v poriadku. Nie je podstatné, prečo a ako bola naplánovaná vražda, ale to, ako kto držal v ruke cigaretu a čo popíjal a aký účinok mal konkrétny "nápoj" či droga. Keby bola v anotácii zmienka o tom, že ide o študentov-alkoholikov, tak by som pravdepodobne po tej knihe nesiahla, ale moje očakávanie bolo úplne iné. Asi v polovici knihy ma to popíjanie už ozaj vôbec nebavilo...
Úžasná kniha. Jedna z mála, ktorá mi ostáva v hlave ešte dlho, dlho po jej prečítaní.
U nás poměrně neznámá kniha, pro mne velké překvapení - brilantně napsaný, poněkud skličující příběh s temnou atmosférou o tragické sérii událostí – sonda do svědomí „dobrého člověka“, který se dopustil vraždy. Příběh o sobectví, aroganci a nepřizpůsobivosti, výstřednosti, odpovědnosti, iluzích a o špatných rozhodnutích… příběh bez hrdinů.
Slovy vypravěče: „Domnívám se, že kdysi jsem měl ve svém životě mnoho příhod, ale teď už není žádná jiná. Toto je jediný příběh, který kdy budu schopen vyprávět.“
Musím knihu ve své mysli postupně absorbovat, stále mi vězí v hlavě a tak už teď vím, že se k ní budu chtít s odstupem času vrátit. A protože má u nás příští rok znovu vyjít, tak doufám že i v novém překladu.
Knihu som docital vcera...a nebol som veru vobec sklamany, skor opak je pravdou...tak toto je rozhodne pani spisovatelka, hm....a sympaticka....knihu by som mozno ani nenazyval detektivkou, skor temnym psychologickym romanom s detektivnou zapletkou...kvalitne napisane, skvely napad...ani ten preklad mi neprekazal, mozno len stylistika prekladu bola miestami pomerne neobratna, ale vsetko som odpustil...forma a obsah v krasnej rovnovahe....urcite si zaobstaram aj Stehlika....ak bude rovnako dobry ako Tajna historie, budem spokojny..ale tajne dufam, ze bude lepsi, hm....
Když autorka dostala Pulitzerovu cenu, domácí nakladatelé ji konečně zaznamenali. Chopilo se jí Argo, takže venku už je STEHLÍK i MALÝ KAMARÁD a TAJNÁ HISTORIE se v nové edici konečně dočkala adekvátního přebalu i lepšího překladu.
Univerzitní příběh uzavřené skupinky studentů klasické řečtiny vtahuje především umně nastolenou podmanivou atmosférou intelektuálně-rozkošnické idyly, jejíž neodvratný konec je o to palčivější. Kdyby ji nerozložil zločin (který hrdina nejprve hrdinně detektivně vypátrá, aby se následně nekonvenčně připojil na ´nesprávnou´ stranu), sociální rozdíly mezi jednotlivými přáteli, nebo čas (ani věčný student není věčně mlád a neschová se před realitou života), zvládla by to pracující dynamika vztahů v kolektivu, kde pod slupkou přátelství a společných zájmů samozřejmě probublávají temné podtóny i touhy. Magický, znepokojivý, intenzivní zážitek, jehož náladou se inspirovala třeba Tana Frenchová při psaní své druhé knihy PODOBA.
Četl jsem už před mnoha lety, ale dodnes patří tato kniha mezi moje nejoblíbenější.
Vyborna detektivka, jej atmosfera vas vtiahne do diania a nepusti az do konca. Obraz aj postavy su brilantne vykreslene, autorka je skutocnym majstrom slova!
Málokedy ma kniha tak zaujme od začiatku do konca ako táto. Nevšedná zápletka, gradácia deja, postavy študentov "nepustia" čitateľa do poslednej stánky, a stránok je dosť. Knihu som čítala už dávnejšie, je vsak jednou z tých ku ktorým sa dá po čase vrátiť.
Silná směs Zločinu a trestu, antických tragédií a moderního románu o studentech vysoké školy. Šest (většinou dost svérázných) studentů klasické řečtiny, podivínský profesor, alkohol, stará božstva, zase alkohol (a drogy) a strašlivá tajemství: protřepáno a servírováno na téměř 550 stranách strhujícího románu.
Od začátku víte, co se stalo a více méně i kdo to udělal. Jenom nevíte proč, což příběhu dodává téměř detektivní napětí. Přesto samotný zločin není tím hlavním. Důležitější jsou následky. Trest. Rozklad životů, vztahů i osobností. Možná opravdu mohlo být věnováno více prostoru studiu, řecké mytologii a starému, jistě fascinujícímu jazyku na úkor popisu alkoholových/alkoholických stavů. Ale pro mě to i tak byla nejlepší kniha od Tarttové.