Takové maličkosti
Claire Keegan
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510971/bmid_takove-malickosti-Vo5-510971.jpg
4
670
670
Podmanivý příběh nominovaný na prestižní Man Bookerovu cenu 2022 lze číst jako báji o dobru a zlu nebo podobenství o laskavosti. Přivádí nás do irského města poloviny osmdesátých let sužovaného prosincovými mrazy a vrcholí na Štědrý den, kdy skutečným zázrakem je tiché hrdinství a odvaha jednoho obyčejného muže. V předvánočních týdnech čeká Billa Furlonga, obchodníka s uhlím a dřevem, nejrušnější období. Irsko skličované recesí ještě nevkročilo do moderní doby a fronty na podporu jsou pořád delší. Furlong ví, jak snadné je přijít o všechno, a jako otec pěti nezletilých dcer je odhodlaný tvrdě pracovat se sklopenou hlavou, aby si nenadělal nepřátele a mohl sledovat, jak všechny jeho děti dostudují na jediné dobré dívčí škole ve městě. Mezi Furlongovy klienty patří místní klášter spravovaný jeptiškami, provozujícími také prádelnu. O klášteru se vedou různé řeči, krom jiného že jsou tam zavřené padlé dívky, které se mají napravit. Furlong ničemu z toho věřit nechce, ovšem jednou večer dorazí do kláštera s nákladem o hodně dřív, než ho čekali, a odhalí temné tajemství. Když o chvíli později zabloudí v mlze a ptá se staříka na cestu, dostane se mu symbolické odpovědi: „Tahle cesta vede tam, kam chceš jít, chlapče.“ Nesentimentální novela je psána průzračně čistým stylem. Chválí ji i taková jména ostrovní literatury jako Hilary Mantelová či Colm Tóibín. A lze ji zařadit hned vedle Vánoční koledy Charlese Dickense a Vánoční vzpomínky Trumana Capoteho, děl slavných a u nás důvěrně známých.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2023 , ProstorOriginální název:
Small Things Like These, 2021
více info...
Přidat komentář
„Přišlo mu správné i hluboce nespravedlivé zároveň, kolik ze života je ponecháno náhodě.“
Zvláštní atmosféru příběhu tvoří autorčina schopnost popisovat osoby, kulisy i děj způsobem, který upomíná na staré časy. Když hlavní hrdina rozváží uhlí a dřevo, vlastně mě překvapilo, že startuje auto, namísto toho, aby zapřahal koně. A podobně mě pokaždé „vyrušila“ i zmínka o džínách nebo albu Queen, které jako by patřily do jiné doby.
Vyprávění je sotva načrtnuté a vyústění nejisté. Tedy spíš skoro jisté, naneštěstí, protože závěrečné otevření dveří stěží zachránci přinese vývoj, v který doufá. Čtenář rozhodně neodejde bez pocitů a podnětů k zamyšlení, ale přesto je možná škoda, že zůstalo právě jen u nákresu, i když obohaceného spoustou náznaků a pozitivním poselstvím.
Když jsem se začetla, musela jsem se několikrát přesvědčit, že příběh se odehrává v roce 1985. Měla jsem pocit, že jsem někde v předminulém století, jak pochmurně na mě příběh zapůsobil. Netušila jsem, že poslední Magdalenina prádelna byla uzavřená až v roce 1993. To už jsme si tu žili jak na obláčku ve srovnání s lidmi v příběhu. Je to příběh o lásce k bližnímu, i když ti od kterých se to očekává vás hluboce zklamou.
Takové maličkosti jsou velmi nenápadnou a na první pohled klidnou knihou, v níž se ale přitom pod povrchem, mezi řádky odehrává temné drama, které je tu pouze naznačeno. Skrývá se mezi slovy. Je tam a číhá, až bude čtenářem odhaleno.
To se mi na té knize také tak líbilo, že autorka není za každou cenu explicitní, nechce šokovat otevřeností a detailním popisem. Naopak tím, že to drama obaluje a schovává do slov, ještě podtrhuje tu děsivou stránku, která se tu skrývá. To, co se dělo za zdmi tzv. Magdaleniných prádelen, které jsou tématem této knihy, bylo dlouho tajemstvím. Děsivým tajemstvím, které nemělo vyplout na povrch. A tak i autorka to tajemství nechává na povrch vyplout jen pozvolna - a tím to celé umocňuje.
Přišlo mi, že tato kniha umí v citlivém, vnímavém čtenáři vyvolat takový tísnivý pocit, pocit strachu a nejistoty. Tyto pocity přicházejí pomalu a nenápadně, ale o to mi to přišlo na konci intenzivnější.
Hodně se mnou rezonovala myšlenka toho, jak se některé věci tiše tolerují. Jak se o některých nekalostech ví či se tuší, ale nemluví se o tom a předstírá se, že problém neexistuje. Hlavně ruce pryč a nešťourat se v tom. Proč mi tohle lidské jednání v některých ohledech připadá pořád jaksi aktuální?
Vlastně nevím, co mi na knize chybělo, že nedokážu hodnotit plným počtem. Nicméně 4 hvězdy jsou rozhodně na místě a za sebe mohu rozhodně doporučit.
Magdaléniny prádelny. Irsko. 80. léta. Skutečné události.
Tak krátký příběh, nicméně zanechá ve svých čtenářích silné emoce. Poetické, srdcervoucí, citlivé, emotivní. Přitom je to příběh, kde toho zůstává hodně nevyřčeného, ale čtenář to všechno pochopí, nacítí skrz to co je ukryto mezi řádky. Líbilo se mi to moc.
Je to takový poetický příběh o ne úplně poetické realitě Irska v 80. letech. Rozhodně mě námět zaujal a na téma Magdaléniných prádelen si najdu i jiná díla. Ráda bych se dozvěděla více než zde, kde ,,máte číst mezi řádky ".
Nenápadná novela, která řekne vše co chce říct. Noční můra dívek za zdí katolického kláštera. A nejhorší na tom je, že je podle skutečných událostí.
Příběh, který svůj poklad ukrývá mezi řádky, ale zároveň díky doslovu vám případně vše sepne. Barvitý styl psaní a celkový nádech a poselství z historie, to bylo naprosto úžasné, i přes velmi bolestné téma. Příběh se situuje k vánočním časům, ale zpracovává temnou stránku irských dějin a věřím, že mnozí z vás o ni ani netuší. Rozhodně doporučuji k přečtení a zamyšlení.
Kratičký, minimalistický příběh, v podstatě povídka, které ale dle mého názoru nic nechybělo - taková trochu jiná Vánoční koleda, bohužel založená na kruté, nepochopitelné skutečnosti.
Knihu jsem přečetla téměř na jeden zátah. Byla velmi citlivá, ale určitě by se to dalo ještě více rozvést. Zdálo se mi cca 90 stránek velmi málo.
"Vianoce z ľudí vždy vytiahnu to najlepšie, ale aj to najhoršie."
Úderná novela, ktorá by sa mi páčila aj ako román. Chápem jej záver (a rada som sa ním nechala dojať), napriek tomu by ma však potešilo, ak by dej pokračoval a explicitne vylíčil dôsledky Furlongovej voľby. Aj v takejto podobe je to však pôsobivé dielko obsahom i štýlom.
"Som si istý, že majú len toľko moci, koľko sme im jej ochotní dať, pani Kehoeová."
Přečteno na jeden zátah na sv. Štěpána. Doslov mi mluvil z duše a přirovnání k ledovci, kdy čtenář dostane jen jeho špičku a zbytek mu zůstává skrýt pro jeho vlastní fantazii, mě nadchnulo. Z ponurosti popisované doby jsem měla dojem, že se dej odehrává spíše v 50' letech, než v době vrcholu Qeenů a Live Aid. O to více je příběh děsivý. Už už zbývalo posledních pár stran na zjištění, co Furlong udělá, když jsem se závěru dočkala. Mému vánočními dárku dávám 4.5* :)
Smutný, melancholický příběh na konci ovšem s příslibem naděje. Asi se k němu někdy o Vánocích vrátím. Vždy mě dokáže udivit, jak katolíci ve jménu Boha zacházeli se svým bližním.
Jaký by měl život smysl, kdyby člověk člověku nepomáhal. Dokázal by snad prožít roky, desetiletí a celý život, kdyby aspoň jednou neprojevil statečnost a nepostavil se tomu, co vidí…
Dojemný příběh o síle lidskosti, odvahy a vlastního svědomí. Na malém prostoru je toho řečeno opravdu hodně. Tato útlá novela mi připomněla, že náš život se skládá z maličkostí, a právě ty ho dělají tak krásným. Na zdánlivých maličkostech také mnohdy nejvíc záleží. Dost mě překvapilo i to, že poslední Magdaleniny prádelny byly zavřeny poměrně nedávno. Musím si o tomto tématu zjistit něco víc.
Krasně psaná novela, u které je fascinující, jak na tak krátké ploše dokáže tolik říct a navíc zachytit krásu i povrchnost svátků. Navíc povedený přebal. K Takovým maličkostem se rád za rok vrátím. Přidám si ji vedle Adventu Gunnara Gunnarssona jako povinnou vánoční četbu.
Takhle útlá novela nenápadně otevírá spoustu témat. Ale hlavně je o tom, jak těžké je vyjít z komfortní zóny, když se člověku nechce, ale když ví, že přešlapování na místě už mu žádné vnitřní štěstí v životě nepřinese. Předvánoční nálada jen symbolicky dokresluje hlavní pointu a problematika katolických klášterů, jeptišek a „padlých žen,“ ji více dramatizuje. Ale ve finále je myslím jedno, v jakém prostředí se kniha odehrává, protože takové vnitřní boje si každý musí čas od času projít sám. Líbilo se mi, jak lehce a pochopitelně autorka tyto témata v hlavě hrdiny otevírá. Knížka je opravdu krátká a za přečtení rozhodně stojí, ale stále přemýšlím, jestli by si přeci jen nezasloužila víc stránek.
Útlá knížka malá objemem, obrovská obsahem. Stejně jako Téra v komentáři níž jsem měla pocit, že čtu o době před sto lety a ne o nedávné minulosti. Pojem Magdaleniny prádelny jsem zaregistrovala, ale že poslední zavřeli v 90.-tých letech jsem netušila. Dojemný příběh citlivého pana Furlonga je důkazem toho, že pro osobní pocit štěstí a klidu nestačí hmotné statky a pohodlný život. Sám potomek s cejchem nemanželského dítěte dostal šanci díky ušlechtilosti protestantské vdovy. Jeho matka taky mohla skončit v katolickém klášteře a osud její i jejího dítěte by byl více než nejistý. Jeho konání je tedy jakousi splátkou morálního dluhu.
Krásná kniha o tom, jak zdánlivá maličkost dokáže mnohdy hodně změnit. O Magdaleniných prádelnách jsem už něco četla, ale stále mě udivuje, že se to dělo téměř nedávno.
Dojemný příběh, který na pár stránkách dokáže vyvolat spoustu emocí. Moc se mi líbilo vykreslení atmosféry městečka v předvánočním čase. Předvánoční zvyky obyčejné rodiny. A také velmi těžký historický podtext, který je zde řekla bych jen jemně naznačen, ale zasáhne vás plnou parou. A musím tedy říct, že jsem měla stejný pocit, jako Luciluc, ve své hlavě jsem nedokázala příběh zasadit do 80. let, ale měla jsem pocit, že se musí odehrávat v dávnější historii.
Štítky knihy
Vánoce zfilmováno irská literatura morálka tajemství 80. léta 20. století Magdaleniny prádelny zločiny církve zločiny proti lidskosti irské romány represálie, represeAutorovy další knížky
| 2023 |  Takové maličkosti |
| 2011 | Třetí světlo |
| 2009 | Modrá pole |
| 2024 |  Na konci dne |
Atmosférické, pocitové, vtáhlo mě to, i přes absenci běžné "dějovosti". Ačkoliv při celkovém pohledu je tohle ponuré vyprávění lehce deptající, konec to vyvažuje. Ale měla jsem tendenci hledat další stránky; ráda bych se dozvěděla víc o tom, jaké dopady mělo Furlongovo rozhodnutí.