Temná epocha
Mark E. Pocha (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524574/bmid_temna-epocha-652f834f84a60.jpg
4
29
29
Od počátků v roce 2008, kdy o sobě dal Mark E. Pocha vědět „Nedozírnými důsledky administrativních omylů“, přes plejádu různě drsných, bizarních, provokativních, nostalgických i sarkastických povídek až po současnost, reprezentovanou texty na rozloučenou, můžeme sledovat vývoj nadaného spisovatele, který vždycky uměl strhnout, vyděsit a pobavit. Kniha obsahuje úvodní slovo, objasňující okolnosti jejího vzniku, čtrnáct časem prověřených děl, vybraných z českých a slovenských časopisů a antologií, a také čtyři dosud nepublikované povídky, které buď léta čekaly na vhodnou příležitost, nebo vznikly speciálně pro tento sborník. Ten je speciální i tím, že v něm autor ohlašuje svůj konec, rozhodnutí odejít do „uměleckého důchodu“.... celý text
Přidat komentář
Mark E. Pocha mi jako povídkář sedl výrazně lépe než romanopisec. Z jeho do češtiny přeložených (a i obecně) Epochovek považuji tento kus za nejzdařilejší. Shledání s v minulosti již přečtenými kusy (Šepoty mrtvých, Nemilosrdně, Svézt, Na prahu umírajícího léta) tak pro mě mělo lehce nostalgický nádech. Hodně mě bavily obě povídky věnované Franzi Kafkovi a nepřekvapivě i mnohé texty laděné na humornější notu. Leccos je zde z toho či onoho důvodu publikováno vůbec poprvé; navíc - a to mám taky hodně rád - je tu vždy i krátké povídání o autorově vztahu k dané povídce.
Jedinou povídkou, která mě příliš neoslovila je Molo 66, které jen sdělilo svůj světonázor a hned zkratkovitě skončilo. Přesto je na této i ostatních povídkách fajn, že čtenáře přiměje uvažovat. Pokud však čekáte vyloženě extrémnosti a brutality (pár jich tu je, ale...), radši zkuste jinou autorovu knihu. O některých kouscích zde publikovaných bych totiž s klidem řekl, že spíš než čisté horrory jsou to spíš temné příběhy či hříčky. Byť je kniha poskládána údajně intuitivně, jisté záměry zde vidět jsou, a to je rozhodně dobře. Škoda jen pravopisných chyb, které snad vznikly nedůslednou korekcí po překladu.
Temná epocha je vhledem do autorova díla a důstojným rozloučením.
Smutné, že se takový autor s námi musí loučit. Na trhu bude chybět úplně krutě.
Byl jsem velice polichocen a nejen to, byl jsem přímo v šoku, když jsem přečetl svoje jméno v úvodu této knihy. Díky moc, jsem hrdý, že mám jakýsi podíl na zrodu této fascinující sbírky povídek.
Něco ke knize: jak už tomu tak bývá, najdou se zde slabší kousky, ale taky kousky jedinečné a nezapomenutelné. Pro mě jako vždy, když čtu cokoli od autora, super zážitek. Doporučuji všem, jak skalním fanouškům, pro které je tato kniha doslova povinností, ale také čtenářům, kteří s Markovou tvorbou teprve začínají. Pro mě bylo velice zajímavé dozvědět se, jak Mark kdysi psal, jak začínal a v jakého autora se postupem let vypracoval. Najdeme zde první publikovanou povídku autora (Nedozírné důsledky), která je paradoxně jedna z nejlepších z celé sbírky, přesto je diametrálně odlišná od těch, které následovaly po ní. Léta tvrdé práce se do výsledku jednotlivých děl (především těch mladších) neochvějně promítá a mě bavilo sledovat jak se konkrétní povídky od sebe svým stářím liší, například v povídce Molo 66 (nejmladší povídka ze sbírky), kde jazyk je vypilován k naprosté dokonalosti.
No zkrátka Tohle si prostě nenechte ujít! Autor se tímto s námi definitivně loučí. A tímto povídkovým průřezem se autor vrací zpátky tam, kde začínal. A že to byla panečku sakra dobrá jízda!
Nejvíc se mi líbily: Nedozírné důsledky administrativních omylů, Pod povrchem, Lesy mají oči, Molo 66, Já je někdo jiný.
,,Já přeci píšu úpadková, co úpadková - odpadková díla, kde kostrbatý styl kráčí ruku v ruce s plytkým obsahem, prvoplánovými vtípky a explicitní brutalitou. Postavy v mých knihách umírají. A umírají drsně a bez slitování. S takovým autorským profilem mi ani v Pekle nedovolili vzít pero do ruky..." (Povídka: Nedozírné následky administrativních omylů)
Na začátek musím říct, že je to moje první kniha od Mark E. Pocha A aby toho nebylo málo i první sbírka povídek.
Jedná se o knihu 18ti povídek. Takový průřez autorovou tvorbou od roku 2008 až doposud. Autor se s námi zároveň těmito povídkami loučí.
Některé povídky se mi líbily moc a jiné méně. Povídky jsou hodně multižánrové. Najdeme zde fantasy, sci-fi, hororové, bizardní i post-apo prvky. Každý si určitě najde tu svou oblíbenou. Mne se líbily nejvíce tyto:
Nedozírné následky administrativních omylů
Díky této povídce mne Jitka Dudychová navnadila k přečtení celé knihy. Tedy hlavně její hlasové zprávy, kde mi namlouvala úryvky právě z této povídky. To bylo rozhodující k tomu, vzít tuhle knihu do ruky. Autor brakové literatury se díky administrativnímu omylu dostane do Pekla.
Povídka plná sarkasmu, černého humoru a nadhledu. Určitě jedna z nejpovedenější ve sbírce.
Já je někdo jiný
Tak tohle bylo také skvělé. Pokud se Vám líbila Proměna od Kafky, myslím, že i tohle bude to právě ořechové . Autor tuto povídku napsal na počest F. Kafkovi a z povídky je to vyloženě cítit.
Lesy mají oči
V gemerských lesích číhá na hlavního hrdinu hrůza, o které se mu ani nesnilo. Lehce strašidelné.
Ďáblova díra
Dva detektivové paranormálních jevů se snaží vyčistit místa, na kterých straší neklidní duchové. Tato povídka mi připomněla seriál Lovci duchů.
Moc se mi líbilo, že autor napsal ke každé povídce i pár slov na začátek. Takový příběh jejího vzniky. Proč vznikla, jak vznikla, čím se inspiroval, kde povídka vyšla. Mohla jsem tak sledovat vývoj autorovi tvorby a dílo si zařadit do určitého období.
Můj poznatek: Více mne oslovily delší povídky, kde měl autor více prostoru dílo dobře popsat a dovést do zdárného konce. U kratších povídek, mnohdy jen pár stránkových, mi přišla škoda že jsou tak přímočaré a uspěchané. Někdo to ale naopak může vyhledávat.
Musím říct, že povídkám jsem přišla na chuť. Jsou jako bonboniéra. Nikdy nevíš jaká bude ta další .
A autor mne přesvědčil, že si musím přečíst i nějaké z jeho dalších děl.
Hodnocení: 3,5/5
Tahle kniha pro mě má daleko větší význam, než jen ten příběhový, protože jde o rozloučení s tvorbou tohoto, za mě, úžasného autora, který mi otevřel cestu k hororu. Asi navždy si budu pamatovat, jak jsem otevřela Bestii, varování brala na lehkou váhu, a za chvíli čuměla jak péro z gauče, protože to byl nářez!
Co se týče této knížky, tak je za mě průměrná. A tak by to mělo být. Jde o průřez autorovou tvorbou, a každý jsme někde začínali, no ne?
Za zmínku stojí určitě právě autorova první povídka "Nedozírné důsledky administrativních omylů". Ta je plná černého humoru, (ne)vhodných narážek a sarkasmu. Já tohle můžu a fakt jsem se nasmála.
A vypíchnu ještě jednu: "Lesy mají oči", ta byla zase parádně nechutná, zkrátka tak, jak jsme u Marka zvyklí, že?
Ostatní mi v hlavě moc neutkvěly. Buď jsou si hodně podobné (pánové, pro vás by to byla muka, autor rád hlavní hrdiny týrá nějakými útoky na intimní partie), nebo neměly prostor rozsahem a nepřirostly mi k srdci.
Jsem ráda, že jsem se s autorem takto mohla rozloučit, i když se k jeho tvorbě budu určitě vracet, ale za mě je tohle jedno z těch slabších dílek.
Celkově knihu hodnotím na 50%. Neurazilo, nenadchlo.
Další tentokráte povídková kniha z pera Marka E. Pochy a opět dovedena do stavu dokonalosti. Některé povídky si dokážu představit jako samostatnou knihu - pevně doufám , že opět nějaká bude. V jedné jsem poznal i samotného autora (alespoň myslím)
Za mě super povídky:
1. Ďáblova díra
2. Ti co přicházejí
3. Necestuj tím vlakem
4. Pod povrchem
5. Z hlubin
6. Na prahu umírajícího léta.
" Pravda je jako anální otvor - každý máme ten svůj"
Štítky knihy
slovenské hororyČást díla
Ante Portas Veritas
Ďáblova díra / Diablova diera
2015
Já je někdo jiný
Lesy mají oči
Molo 66
Autorovy další knížky
| 2019 | Oni |
| 2020 | Bestie |
| 2016 | Zombie apokalypsa |
| 2010 | A bude hůř! |
| 2021 | Země kanibalů |
Knížku jsem si užila - některé povídky víc, některé míň... ovšem celkově všechny hodnotím spíše jako slabší, mám ráda trošku jiný typ hororu - na mě většinou až moc velká fantasmagorie:).
Každopádně je mi nesmírně líto, že pan autor skončil se psaním. To je fakt velká škoda! Nezbývá, než doufat, že se k tomu jednou prostě zase vrátí... osobně budu fakt doufat a čekat...