Temná kněžka

16.06.2022

Kniha byla stejně ponurá, smutná a šedivá jako bylo období které autorka prožívala. Samotný dej mě nějak nebavil až na několik rozpletencu. Líbilo se mi i originálni pojetí prostředí a světa a samozřejmě styl psaní. Ale jinak hodnotím knihu jako průměrnou nenadchne ale ani neurazí.

14.06.2022

(SPOILER) Na knížku jsem se celkem těšila, autorka se mi zalíbila již ve své předešlé knize, znělo to nově, originálně s hezkou obálkou, a i když jsem se obávala jedné věci, šla jsem do toho takřka hned, jak jsem mohla. Musím autorce jednoznačně přiznat a také obdivovat tu její čtivost. Myslím, že i kdyby sepsala obyčejný popis o nezmarovi, zhltla bych to jak malinu. Její styl je v tomto směru unikátní, místy jsem se nemohla odtrhnout, i když občas byla místa o skoro ničem.
Hlavní hrdinka Artemisie byla dost zvláštní, přesto jsem si ji postupem času a činy oblíbila. Jednoznačně mi jí bylo líto, co se jí stalo jako dítěti a vlastně i tím, co bylo dál, i když pro ní to byla výhra. Líbil se jí takový život, chtěla ho jako jeptiška. Artemisie byla ukázkou toho, jak se z nenápadné holky stane hrdinka obřích rozměrů, takovým tím z ničeho nic. Neměla ráda davy lidí, přesto pro ně bojovala, dobrovolně a ochotně. Měla můj obdiv. Ačkoliv se nemůžu rozhodnout, zda si svou roli upřímně a možná sobecky užívala či nikoliv. I když nám toho dost odhalila za své vyprávění, věřím, že to není všechno, že dost toho skrytého zbývá. Rozhodně to není postava, která by měla otevřené dveře do svého nitra.
Patřilo to k tomu, aby hrdinka, kterou velebili za světici měla své věrné pomocníky - Margaret, Charles, Jean, potažmo kapitán a vlastně i samotný Přízrak. Jsou to postavy, které nejsou vykresleny do hlouby, respektive natolik dobře nejdou poznat, přesto jim držíte palce a svým způsobem si je i oblíbíte. Margareta mě mile překvapila. Jeana mi bylo líto. Leander byla postava, o které jsem pořádně nevěděla,co si myslet. Postupem času se vybarvil jako jasný nepřítel, průběžně překvapoval, a to poslední bylo, že z něho byla úplně jiná postava. Ani u něj si nejsem jistá, zda doopravdy víme, že ho známe. Každopádně jistá lítost na konci k němu mě neminula a také jsem asi něco čekala. Něco víc. Něco dalšího. Něco prostě, což bohužel nepřišlo. Ale autorka si rozhodně nechala s touto postavou vrátka otevřená, takže těžko říct, co by nás ještě mohlo potkat.
Druhý hlavní hrdina v tomto příběhu by se dal považovat za Přízrak - Rathanaela, i když tomu tak doopravdy asi není, a to jediné místo je obsazené prostě a jednoduše Artemisií. Ani u něj nebyla výjimka v tom, že člověk dlouho neví, co má za lubem, podezřívá ho a pak mu nakonec po čase věří. Asi mě překvapil tím, že nebyl horší, přeci jenom vše nasvědčovalo a vykreslovalo ho jako zlo velkého kalibru. Opak byl pravdou. Bylo to něco, co jsem si oblíbila, a to z mnoha důvodů jako sarkasmus, lidské chování, svědomí i ochota pomoci a že mu na hrdince/nosičce záleželo.
Autorka vystavěla nový, originální a zcela zajímavý svět plného duchů mnoha kategorií a nebezpečí. Líbil se mi a bavil mě, ohledně tohoto nemám výtky. I když se mohlo zdát, že prostředí chrámů, kostelů, jeptišek, zpovědníků a jim podobným bude nudné, tak to tak není. Je to hodně dobře vykreslené a podané. Děj byl doslova natřískaný akcí, pořád se něco dělo, pořád se něco řešilo, hrdinka to neměla ani minutu růžové, bylo to plné nebezpečí, nevědomosti, strachu. Stalo se tam toho hodně, ale nebylo to přeplácané, mělo to smysl.
Co se týče nějaké romantiky. Někdo tvrdí, že tam není a někdo, že ji tam drobátko cítí. Pravdu mají obě strany. Obecně tam romantiku žádnou nehledejte - obecně není mezi kým. V tomto směru příběhu/světě nejde o city, ale o přežití. Přesto ji tam někdo může vidět u zvláštní dvojice jako Artemisie a Přízrak anebo dokonce Artemisie a Leander. Ta domněnka vzniká u romantických duší - viz. já. :D Převážně jsem věděla, že tam není, ale přesto jsem tomu odmítala věřit a doufala jsem každou kapitolou. Na konci se mi zdálo, že tam nějaké drobky jsou - těžko říct, zda záměr autorky nebo moje holá dedukce. Vzhledem k tomu, že bych si to přála a řádně se mi toho nedostalo, tak se cítím lehce zklamaná. Ale obecně to není nic, co by nějak poškodilo celek. Někdy romantika není zapotřebí, aby kniha byla skvělá. I když si to moc přejeme.
Na závěr. Kniha se mi moc líbila, bavila mě a dokázala jsem si ji užít. Má neuvěřitelnou čtivost a styl. Je to něco nového, neokoukaného, co má velký potenciál a pro začátek byl hodně dobře využit. Dost mě toho zajímá - co bude dál a pár postav a možná případné vztahy. Závěr dává naději a ukazuje otevřená dvířka. Neumím si představit, jak tohle dopadne, je to totiž naprosto nepředvídatelné. Doporučila bych, hodnotím možná lehce odrbanými 4*, jelikož za sebe jsem pár kazů a výtek bohužel našla. Rozhodně ale mohu říct, že se těším, když nás potká pokračování, a pevně věřím, že se tomu tak za nějakou dobu stane. Už teď jsem zvědavá. :)

13.06.2022

Rogerson má skvělé nápady i talent a nebojí se je použít. Na úroveň například Bardugo se podle mého názoru ještě nedostala, i tak je ale první díl nové série Vespertina velmi dobrý. Byť je příběh trochu depresivní, pěkně drží pohromadě a ani se příliš nevyznačuje nelogičnosti (samozřejmě v rámci zákonitostí fiktivního světa). Koupě nelituji a doporučuji, byť bych ocenila spíše samostatnou knihu a ne sérii, u níž budeme zas na závěr čekat stovky let.

13.06.2022

Kouzla rodu Thornů totálně miluju, tahle knížka má dokonce i nálepku #HumbookTip, takže na Vespertinu jsem se těšila neskutečně moc. Tentokrát jde o první díl série, což je podle mě docela škoda, standalony Rogersonová umí a tohle je tím pádem pomalejší. Ale celý ten motiv, zápletka a dialogy vééélký dobrý, tak se budu soustředit na to pozitivní

Artemisia vyrůstá v klášteře a chce se stát šedou sestrou, které očišťují mrtvé, aby jejich duše nepovstaly a nestaly se nebezpečnými. Společnost mrtvých jí vůbec nevadí, živí ji totiž akorát pomlouvají a litují za její zjizvené ruce. Když klášter napadne horda duchy posedlých vojáků, Artemisia je porazí pomocí revenanta, který byl dosud bezpečně svázaný se svatou relikvií. No a teď už není, teď posedl Artemisii.

Jak už je u Rogersonové zvykem, absolutní strop je to, jak je vymyšlený celý ten svět. Třeba kdo se po smrti stane jak nebezpečným duchem (jinak je to u lidí, kteří se utopí, zemřou na nějakou nemoc nebo jsou zavražděni). A druhá pecka věc je Artemisia a její revenant, dialogy mezi nimi a to, jak se postupně formuje jejich spojenectví. Ti dva spolu neustále soupeří a kontrolu, hádají se, řeší, jak přežijí, revenant jí spoustu věcí učí a též jí mnohé tají. Dost mě bavilo, jak je sarkastický, povýšený, prostě tisíce let existující bytost, kterou lidi otravují. A pak je v knize i spousta drobností, co mě bavily, třeba Artemisin bílý havran nebo celá ta inspirace Johankou z Arku.

11.06.2022

Vespertina ve mně zanechala hluboký dojem a bude mi trvat ještě dlouho, než vstřebám všechny pocity, co z knížky mám.
Svět je fantasticky vymyšlený, v každé kapitole čekalo nějaké důležité odhalení. Příběh skvěle plynul a provázela ho skvělá, temná atmosféra.
Hlavní hrdinka Artemisie mi přirostla k srdci, užila jsem si to s ní. Líbily se mi její myšlenkové pochody a hlavně rozhovory s přízrakem.
Nejraději bych tu napsala spoilery, abych mohla podrobněji popsat, co cítím, ale neudělám to. Pokud chcete pochopit, rozhodně si Vespertinu přečtěte!

09.06.2022

Jedna z najlepších fantasy kníh, ktorú som za poslednú dobu čítala. Konečne normálna hlavná hrdinka, ktorá sa aspoň podľa mňa vymyká šablóne. Dej bol plný akcie, takže nudiť sa rozhodne nebudete a za mňa asi najväčšie plus bol svet plný duchov a prízrakov, čo bola pre mňa knižná premiéra. Romantiku nečakajte ale ak máte chuť na takú trochu viac "dark" fantasy rozhodne si Temnú kňažku prečítajte. Dúfam, že dostaneme od autorky pokračovanie :) Za mňa 10/10

07.06.2022

Jsem trochu zklamaná. Po Kouzlech rodu Thornů jsem s očekáváním Vespertinu vyhlížela a bohužel se mi to asi vymstilo.
Moc chválím úžasný a hlavně originální svět a styl psaní, který mě chytil pravě už u Kouzel. Bohužel mi ale moc nesedl ten zbytek. Jak kniha parádně začala, ve svém středu děj hodně stagnoval a pořád se točil kolem stejných scén. Čtení mě tak úplně nedokázalo vtáhnout.
Taky mi chyběla romantická linka. Nejsem ten typ čtenáře, který ji potřebuje všude, ale tady jsem ji tak nějak očekávala a ono nic. I když mi teda přišlo, že se tam pořád tak nějak rýsuje už od začátku.
Bohužel zklamání.
3,5/5*

04.06.2022

Od začátku až do konce knihy autorka krásně brnká na moje vlastní založení samotářky, která touží po skutečných přátelích, a které z důvodu svého nastavení jenom obtížně hledá, poněvadž se děsí toho, že by mohla svoje nově nalezené nejbližší lidi ztratit.

Vztahová chemie až alchymie postav člověka jednoznačně okouzlí. Magie není jenom v zázracích a kouzlech, které se hlavní hrdince dějí, ale i v rozuzlení celého příběhu, které prozrazovat nebudu, aby budoucí čtenář měl co objevovat. Stejně jako já.

Jsem opět plná očekávání dějů příštích...

04.06.2022

Velmi pekne vytvoreny svet plny duchu, jeptisek atd. Hlavni hrdinka je velice netypicka, nez jak zname v jinych pripadech a Prizrak? Tak ten byl bozi, hlavne jeho komentare :) Uz se moc tesim na pokracovani .....

29.05.2022

(SPOILER) Tak tohle byla paráda. Od autorky jsem přečetla Kouzla rodu Thornů - byla to super jízda a od knihy jsem se nemohla odtrhnout.
Tohle bylo podobné. Okamžitě jsem se začetla a nemohla jsem přestat číst.
Vespertinu jsem přečetla jedním dechem. Bylo to parádní čtení, které mne pořád drželo v napětí.
Knihu s podobným námětem jsem už četla - Kůže plná stínů. Ale ta mne tak nenadchla jako tato. Přízrak byl kámoš do nepohody, ač byl kousavý a občas by si zasloužil pár pohlavků, patřilo to k němu a kdyby byl jiný, kniha by neměla takový náboj. I když chtěl naší malou jeptišku několikrát posednout, spřátelili se spolu a to mi přišlo úžasné.
Já jsem nadmíru spokojená a doufám, že pokračování bude a to co nejdříve.
Pro mne pecka! Vřele doporučuji.

28.05.2022

Takto si představuji pořádně nadupanou, nepřekombinovanou, klišé prostou young adult fantasy.
Hrdinka z jeptiškého řádu vymítajícího duchy je sympatická asociálka.
Přízrak, který je s ní v neustále interakci je vtipně cynický. Jejich dialogy jsou hlavní perlou knížky a já se u nich taaak nasmála.
Super kousek.
Jako jo, něco bylo až moc polopatické a pak opakující se. A sem tam mi unikala motivace postav a jednání postrádalo kapku logiku. Ale to je fuk. Solidní husí kůži jsem měla aspoň u třech pasáží.
Svižné to bylo, prosté kýčovité romanťárny a ten konec?!! Tomu říkám perfektní navnadění na další díl a úplně mnou clomala touha po plném hodnocení.
Jediný důvod proč nedávám pět hvězd, je to, že má holka smůlu a četla jsem ji krátce po Jménu větru. A to je prostě...Kvothe no...Asi dlouho zas nedám kde jaké fantasy 5 hvězd.

25.05.2022

Tohle mě moc bavilo! Předchozí knížku od autorky mám rozhodně v plánu si přečíst, protože tohle bylo úžasné! Nejvíc mě bavila hlavní hrdinka, která je jiná než všechny ostatní. A tady to není žádné klišé, ona je opravdu jiná. Je hodně introvertní, nedokáže vycházet s lidmi a všechny pocity si dusí sama v sobě. I proto je tak ráda mezi mrtvými a tenhle fakt se mi dost líbil. Další boží věcí je přízrak a konverzace které vede spolu s Artemisie. Jejich dialogy jsou vtipné, dost posouvají děj dopředu a mě neskutečně bavilo pozorovat, jak se jejich vztah vyvíjel. Další suprovou věcí byla temná atmosféra celé knihy, která tomu všemu dodávala šmrnc. Dokonce mi ani nevadila absence romantické linky a to já jsem její veliký zastánce! Tady ale opravdu nebyla potřeba a jsem ráda, že ji tam autorka na sílu necpala. Jediným mínusem je za mě střed knihy, který by mohl být krapet zrychlený. Ne že by byla nouze o akci a zvraty, ale v téhle části mi prostě něco chybělo. Možná by tomu pomohlo, kdyby byla knížka o pár stran tenčí. Jinak jí ale nemám co vytknout, moc jsem si jí užila a můžu vám jí doporučit.

#spoluprace #humbookblogeri

25.05.2022

(SPOILER) Kouzla rodu Thornů jsem nečetla, protože mě upřímně nenalákala anotace. Zato tady jsem se po prvním přečtení natěšila a nemohla se dočkat až to vyjde. :)

To čekání za to stálo, neotřelé téma klášterů, sester i celého světa kde nevládnou králové pro mě tedy rozhodně plus.
Navíc Artemisia (to jméno je prostě pecka!) jako nedokonalá hrdinka (na těle i na duchu :D ) je dobře podaná. A přízrak? (jméno nebudu jmenovat nemá ho rád :D :D) no kdo by ty jeho sarkastické řeči nemiloval!
Romantickou linku mezi nimi nečekejte ikdyž si to budete do budoucna zatraceně moc přát :D :D

25.05.2022

Už Kouzla rodu Thornů byly skvělý, ale Vespertina je ještě lepší. Přečteno během jednoho dne, až mě mrzelo, že už toho víc není. Úžasný svět s duchy, skvělé postavy, dialogy, příběh. Prostě mě to neskutečně bavilo. Teď už se jen modlím k Paní, aby autorka napsala pokračování co nejdříve!