Temná kněžka
Margaret Rogerson
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496047/bmid_vespertina-temna-knezka-R5A-496047.jpg
4
324
324
Vespertina série
1. díl
Artemisia se chce stát Šedou sestrou, členkou řádu, který se stará o klidný přechod duší zemřelých na onen svět. S mrtvými tráví čas raději než s živými, kteří si za jejími zády šuškají o jejích zjizvených rukou a pohnuté minulosti. Když klášter přepadnou vojáci, rozhodne se Artemisia vyvolat na jeho ochranu prastarého ducha spjatého se svatou relikvií, která je zde uložena. Je to však přízrak, nevyzpytatelná bytost, která ji může posednout, jakmile přestane být ostražitá. Na pokraji svých sil se brzy ocitá na prahu smrti. Pokud chce zůstat mezi živými, potřebuje pomoc vespertiny – kněžky znalé v umění ovládat relikvie. Kde ji však najít, netuší. Proto se obrátí s prosbou o pomoc na toho nejpovolanějšího – přízrak samotný. Pouto mezi nimi roste a prastaré zlo začne vyplouvat na povrch. Dokáže mu Artemisia čelit? Zradí všechno, čemu dosud věřila, nebo to bude přízrak, kdo zradí ji?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2022
,
Fragment (ČR)
Originální název:
Vespertine, 2021
více info...
Přidat komentář
První polovina knihy se mi četla hůř, ale ve druhé polovině se děj více rozjel. Námět na příběh je skvělí, ale přišlo mi, že je tam velká podobnost s předešlou knihou Kouzla rodu Thornů.
Vespertina je fantasy zcela netypická, takže já tleskám.
Žádná romantika, žádná love story, jen velmi náročný lidský život, život člověka, který dokáže „spolupracovat“ se záhrobím. Rozmluvy jeptišky s přízrakem byly skvělé, na zadek mě posadila Margareta, úžasná byla taky Bolena. Čtivé, překvapivé a dobré, soudím já. A to jsem ještě nezmínila překladatelské bonbónky duchů a přízraků všech tříd a kategorií, to byla fakticky lahůdka!!!
Poetické, že se při čtení poslední stránky rozezněl zvon kostela, ačkoli ho doma běžně neslyším.
Každopádně váhám nad hodnocením mezi 3* a 4*. Na můj vkus až moc prodchnuté vírou, svět se nikdy nevysvětlí, ale to bezčasé vakuum si prostě musíme v podstatě z ničeho domyslet. Hierarchie klerikátu mi tak taky strašně dlouho nebyla jasná a podobně dlouho jsem nechápala, co se děje a proč se to děje. Jména, názvy a tituly létají sem a tam a pochytat to je zatraceně těžké. Za půlkou však markantní zlepšení a finální akce byly skvělé.
Nejlepší je však jednoznačně dynamika mezi Artemisií a přízrakem, to mělo grády od začátku do konce a naprosto jsem jejich debaty žrala. A Artemisie je po dlouhé době (nebo možná vůbec) první opravdu socially awkward vypravěčkou, které to prostě věříte, to se mi líbilo moc.
Milá duchařská jednohubka, která v YA vybočuje. Romantika 0/5, přízrak a jeho komentáře 5/5. Trochu mi v příběhu chyběl větší záporák, ale v celku to bylo příjemné čtení.
Duchařská kniha, jakých není... Posedlá jeptiška se zdeformovanýma rukama, nesnášejíc změny, hluk a lidi. A přesto se stane hrdinkou.
O přízracích jinak a z jiné perspektivy, zda svatí byli jenom šílení nebo rovnou posedlí?
Kniha měla velmi slibný rozjezd. Hned začátek knihy byl nabitý akcí a skvělou tak trošku tajemnou atmosférou, kterou se autorce povedlo velmi hezky vykreslit. Bohužel po pár desítkách stran tohle nadšení opadlo a děj se najednou jakoby zastavil na místě a začal se tak trochu točit v kruhu. Dočkáme se totiž prvního velkého zvratu a pak najednou se vše zaměřuje jen na tuto skutečnost a vše ostatní jakoby se odsunulo na druhou kolej.
Autorka má naštěstí velmi čtivý styl psaní takže i části kde děj stagnoval se naštěstí četli dobře a napomáhala tomu i skvělá chemie mezi hlavními postavami jestli se to tak dá označit. Kousavé rozhovory mezi hlavní hrdinkou a přízrakem byli opravdu skvělé a jejich rozdílné povahy se skvěle doplňovali. Trochu pokulhával popis prostředí a celkově světa, který si zasloužil trošku víc prostoru. Bylo zde pár zajímavých věcí jako rozdělení duchů a přízraků, ale chtěla bych se toho asi dozvědět více.
Ke konci se děj knihy znovu rozjel a vrátila se atmosféra, která na mě dýchla na začátku. V knize nehledejte romantickou linku, ale za mě je asi jen dobře, že se ji tam autorka nesnažila dosadit. Jako celek kniha vlastně nebyla špatná, našlo se zde několik zajímavých zvratů, které mě poměrně překvapily, ale Kouzl rodu Thornů mě od autorky zaujali mnohem více. Další díl si asi přečtu, protože mě zajímá jakým směrem se autorka vydá.
V mých top 3 letos!! Milovala jsem tu knížku!! Skvělé postavy, stavění světa, příběh, všechno skvělé, naprosto skvělé!!
Začátek trochu pomalejší, ale od chvíle, kdy se tam objevil přízrak tak už to byla paráda. A konec jsem úplně zhltla. Tajně doufám, že bude pokračování.:)
Knihu jsem si pořídila, jelikož jsem měla chuť na dark fantasy o duchách. Neměla jsem žádná očekávání a možná proto mě kniha velmi mile překvapila. Nikdy jsem nečetla knihu jako je tato - ten příběh miluju. Kniha je velice čtivá, příběh krásně plynul. Neustále se tam něco děje a já nedokázala předpovědět co se stane. Jsou tam i velmi vtipné části, především přízrak Rathanael, který osídlil Artemisii je velice vtipný a sympatický. (Tento měsíc už je to podruhé, kde mi je velmi blízká bytost, která má být ve své podstatě zlá). Artemisie je jednou ze šedých sester, mladá dívka, která byla již od útlého věku obdařena zrakem. Díky tomuto obdaření ji jako malé miminko posedl zlý duch, ale našli ji jeptišky a ducha vymýtili. Její cesta je trnitá, ale díky schopnosti komunikovat s duchy v hlubším měřítku, než je to u jiných jeptišek, ji osud připravil břímě, které spočívá v záchraně světa. Charakter Artemisie je velmi hezky vykreslený, tudíž pochopíte její úzkost z lidí a proč spíše hledá útěchu u těch mrtvých. Možná to vyzní divně, ale jakmile se do knížky pustíte pochopíte.
Děj se odehrává především na podzim, postavy se ocitají v různých zákoutí klášterů, někde v katakombách, kde je temno, vlhko a děsivo z všudy přítomné staré magie a především přítomnosti duchů a přízraků. Proto je tato kniha jako dělaná na sychravé počasí. Atmosféra této knihy je neuvěřitelná a garantuji, že ji ucítíte při čtení tak a zaručeně si ji užijete. Má to své kouzlo.
Autorka mě přesvědčila, že je opravdu vynikající spisovatelka. Určitě si velmi ráda přečtu i jiné její knihy. Je pravda, že mě v knize možná trochu chyběla nějaká malá romantická linka. I když, je to série a přijde mi, že naše hlavní hrdinka nakonec k někomu něco cítí. Uvidíme.Nicméně to si musíme počkat na další díl.
Velice doporučuji.
Příběh se mi líbil.
Příjemné osvěžení na poli fantasy,kde se kniha v půlce zvrhne na erotický román.
Přízrak byl sarkastický, tvrdohlavý a přes to sympatický zároveň.
Hlavní hrdinka byla správně švihla.
Super těším se na pokračování.
Knihu jsem si přečetla na základě doporučení a nebyla jsem zklamaná. Možná jsem čekala, že přízrak bude možná ještě více sarkastický a vtipný (vtipu obecně v knize moc nebylo), ale to je vlastně detail. Děj mi chvílemi také přišel trochu zdlouhavý a ocenila bych trochu více akce. Velmi však oceňuji originální nápad, prostředí klášterů a jeptišek, promyšlený systém duchů/přízraků (a rozdělení do tříd podle způsobu úmrtí - užitečná byla tabulka na konci knihy) a magie s nimi spojená. Hlavní hrdinka mi chvílemi připomínala Wednesday z Addamsovy rodiny. Líbilo se mi, jak byla introvertní a zkrátka jiná.
Krásné. Kamarádka mi to doporučila, protože nemá moc ráda romantiku v knihách (já ano), ale že se mi to i přesto bude líbit. Měla pravdu. Jen jsen zvědavá, píše se tu, že to bude série. Tak co bude dál?
Hlavní hrdinka se ráda dotýká mrtvých a povídá si s duchy. Třeskutá nuda. Osobní život prakticky nulový. Četla jsem před čtrnácti dny a už nevím, o čem to bylo. To se mi fakt moc nestává.
Oceňuji originalitu prostředí, ve kterém se děj odehrává, ale oproti Kouzlům rodu Thornů mi svět přišel plochý, nevtáhl mě. Určitě zajímavá myšlenka věznění duchů do relikvií, ale celý příběh mi přišel bez emocí a atmosféry.
Během příběhu se setkáváme s Artemisii, která je nejradši sama a chce pomáhat s přípravou mrtvých v klášteře, aby se z nich nestali duchové, kteří všem škodí. Bohužel se ocitne v situaci, kdy se musí spojit s přízrakem, aby ochránila všechny, na kterých ji záleží. Není to jednoduché, protože přízrak chce její tělo jen pro sebe. Nakonec se dohodnou a tady začíná celý náš příběh.
Artemisie a přízrak mezi sebou postupně utvořili pouto.
Strašně mě bavily jejich šarvátky. Postupem příběhu jsme mohli projít jejich vývojem. Společně se snaží zachránit říši, i když každý z nich má s ní jiné myšlenky.
Děj byl čtivý a nedal se odtrhnout zrak. Dočetli jste stranu a chtěli jste víc a víc. U knihy jsem se hodně nasmála a k tomu sršela sarkasmem.
Za mě jedna z nejlepších knih. Už chápu proč je to takový hit. Určitě mám v plánu číst od autorky i další díla.
Jako první jsem četla autorčinu knihu Kouzla rodu Thornů, která se mi líbila, ale tato je za mě rozhodně zábavnější. Jak by taky ne, když nás celou knihu provází naprosto úžasný Přízrak? Tato nehmotná postava mi dodává vyloženě radost do života; zbožňuji její vyjadřování, přístup i suchý humor, který se perfektně doplňuje s povahou hlavní hrdinky.
Děj není hloupý, celou dobu člověk čeká, co bude dál, nestojí to na kravinách. Jsou tam i příjemné zvraty a není to 100% předvídatelné, což je vždy plus.
Rozhodně doporučuji, příjemné čtení!
Hezká oddychová knížka. Na Kouzla to nemá, ale i tak to nebylo vůbec špatné. Svět ve, kterém hlavní roli hrají přízraky se mi moc líbil. Líbil se mi přehled přízraků na konci a způsob jejich vzniku. Autorka to umí krásně popsat a vysvětlit. Z toho jsem byla nadšená. Rozhodně mě pekvapil věk hlavní hrdinky, ale její škádlení s přízrakem se mi moc líbilo.
Rozhodně si nešlo nevšimnou, že knížka se dějově hodně podobá kouzlům. Přišlo mi tam celkem dost věcí stejných. Roozhodně ze začátku. Bylo to jako kdyby vzala autorka Kouzla a jen je přepsala, aby to sedělo. Za mě to byla fajn knížka při kterém jsem si krásně odpočinula.
Dočteno! Konečně!
Na to, jaké to bylo dlouhé utrpení (četba roztahaná na 4 měsíce), to nebyla až tak špatná knížka, ale prostě byla asi nudně napsaná. Nebo nevím, čím to bylo.
Dialogy Jeptišky a Přízraka byly parádní. Jejich vztah byl rozhodně tahounem a světlou stránkou knihy.
Ale jinak to nemělo moc spád a tempo.
Kvalit Rodu Thornů to nedosahuje, ale přesto chci vědět, jak to dopadne...
Mladičká novicka Artemisie za pomoci jednoho ze sedmi poslů smrti, přízraku Rathanaela Zatracovaného se jako bájná bojovnice vespertina snaží odhalit prastaré zlo, které se probudilo ze stoletého spánku a ohrožuje všechno živé. Jedná se údajně o první díl vzrušující fantasy série a pro mě byla tato bezmyšlenkovitě vypůjčená kniha obrovské překvapení. Margaret Rogersonová má úžasný dar okamžitě vás vtáhnout do děje a zahrnout tolika nápady, až vám bude přecházet zrak. Místy je to malinko naivní, někde až moc „holčičí“, ale co na tom, když se to tak parádně čte. Pompéznost bitev je ohromující, struktura světa, který Rogersonová vymyslela, je impozantní, všechno, co se tady děje, má spád a švih a ubíhá to tak rychle, že než se znovu nadechnete, už jste před branami finále. To si ostatně nijak nezadá se zbytkem: je inteligentní, skromné a přitom mnoho slibuje do budoucna. Na obálce se mluví o „atmosférické“ fantasy a myslím si, že lepší klasifikaci by nikdo asi nevymyslel. Temná kněžka je navzdory svému názvu průzračně čisté, lehké, napínavé čtení, které mě nadchlo nad očekávání.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Kouzla rodu Thornů |
| 2022 | Temná kněžka |
| 2022 |  Magie havranů |
| 2023 | Tajemství domu Thornů |
Báječná kniha. Moc se mi líbit vztah jeptišky a příznaku. Nic romantického, ale tak krásně se vyvíjel a vše záleželo na vzájemné důvěře i jejich špičkování nemělo chybu. Ale nešlo jen o ně i o další lidi, např. Margaret. Mě ta kniha dala moc a krásně se četla. Myšlenka přízraků a duchů mi přišla skvělá. Trochu doufám, že bude druhý díl.