Tři vyvolení
Stephen King
Temná věž / Temná veža série
< 2. díl >
Druhý díl Temné věže úzce navazuje na díl první, na jehož konci usíná Roland na pobřeží Západního moře. Na začátku druhého dílu se probouzí, je napaden a zraněn. Roland spalovaný horečkou postupuje podél pobřeží a nachází troje dveře. Dveře do současných světů, odkud si do Středosvěta přivádí nové společníky, kteří ho budou provázet na dlouhé cestě k Temné věži.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2017 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Drawing of the Three, 1987
více info...
Přidat komentář
Ještě pořád nechápu, co na té Temné věži je. I když tohle je lepší než Pistolník, nejsem z knížky nějak zvlášť nadšená.
Trochu se mi začíná ujasňovat situace, ale zatím jen mlhavě.
Poslouchala jsem jako audio. Kdybych to měla číst, asi bych hodně přeskakovala a možná ji přeskočila skoro celou a dala si raději další díl.
Skoro se mi zdá, že bych o nic moc nepřišla, kdybych přeskočila celý díl a přečetla si jen anotaci.
Místy byly některé pasáže dost vtipné, např. celá (O)Detta, ale nezdálo se mi, že by se někam moc posunul děj.
Rozhodně ale zatím s Temnou věží nekončím a jsem plná očekávání, že se to nějak rozjede...
Roland tedy našel své vyvolené i přes řadu peripetií a jejich hledání mě rozhodně bavilo. Kdybych měl jednotlivé části nějak hodnotit, tak mi asi nejméně zajímavá přišla část schizofrenická a naopak nejvíce zajímavá byla část šňupací. Nakonec ale knížku stejně hodnotím jako celek a ten si zasluhuje odměnu nejvyšší. Putování k Věži může začít.
Jeden z nejlepších dílů ságy, až zde, jsem byla chycena za srdce a už mě to nikdy nepustí
Tři vyvolení už jsou trochu víc čtivější, než Pistolník. Seznámíte se s novým ka-tet. Nejlepší pasáže s Dettou.
Druhý díl je oproti prvnímu skutečně o laťku výše, i když mi ze začátku opět pár kapitol trvalo, než jsem se s příběhem sžila. Ovšem pak už jsem četla ostošest, příběhy za dveřmi i před nimi mne pohltily a nemohla jsem se dočkat, jak to dopadne. King zde zapojil víc ze svého hororového repertoáru, zejména humroidi mě asi budou strašit do konce života... brrrr....
Naštěstí už druhý díl Temné věže je docela zajímavý. Sice mi to ještě přijde takové občas lámané přes koleno, ale akční pasáže mají švih a je jimi proložená celá knížka, takže poměrně poctivé čtyři hvězdy.
Po prvním, poetickém a značně nedoceněném dílu série Temná věž, přichází ryzí kingovské vyprávění, jež nám ukazuje zrod pistolníkova ka-tet. Přichází nové hlavní postavy a geograficky se projdeme po pobřeží oceánu. Mnoho otázek je nastoleno a málo zodpovězeno, takže nezbývá nic jiného než pokračovat v četbě dalších knih cyklu.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
Pochyby, které provázely první díl Temné Věže, jsou pryč. "Pistolník" splnil svou roli nutného zla a další pokračování série už je klasický King ve skvělé formě. Pryč jsou zmatené náznaky, pryč je nejasné prolínání míst a času, pryč jsou (téměř) všechny otázky, které kniha kladla, aniž by na ně dávala odpověď.
Z všech tří příběhů nových postav mě nejvíce bavil hned ten první, který postupně vygradoval v zajímavé vyvrcholení. Prostřední mne tolik nezaujal, poslední se zase trochu zvedl. Celkově povedená kniha, která se dobře čte, má spád a nedá člověku příliš vydechnout. Jdu okamžitě na další díl.
Tomu říkám po čertech dobrá charakterová studie! Po relativně lehkém pistolnickém úvodu je načase seznámit se s Rolandovými osudovými souputníky na cestě za Temnou věží. Poutníci jsou sice z různých dob a rozličnými způsoby tak trochu narušení, ale co už, to je zkrátka ka. Příběh je natolik rozsáhlý, že máte dostatek času se s postavami opravdu zevrubně seznámit a sledovat jejich vývoj, což hodně napomáhá sblížení s jednotlivými charaktery, a to se vyplácí i z dlouhodobého hlediska v dalších dílech. Chemie mezi jednotlivými postavami funguje na jedničku a sledovat jejich vzájemné interakce je naprostá lahůdka. Je fakt, že z hlediska putování k Temné věži se v tomto díle moc daleko neposuneme, ale za takto luxusní seznámení s hlavními aktéry to malé pozastaveníčko stojí.
Po Pistolníkovi jsem váhal zda se sérií Temná věž pokračovat, ale jsem rád, že jsem to nevzdal. Druhým dílem nejasnosti prvního dílu začnou konečně trochu dávat smysl a příběh nabere větší spád. Těším se na další díl.
O hvězdičku lepší, než Pistolník, ale pořád nevím... Temná věž je údajně Kingův magnum opus. Zatím ten pocit ale nemám. Problém může být v tom, že po fantasy eposech, kde je každá kniha přecpaná dějovými linkami X postav, mi zkrátka druhý díl v sérii, který se v podstatě odehrává jen na pláži, s občasnými výlety do New Yorku, přišel docela o ničem. V sérii však pokračuji dál a tak nějak doufám, že první dvě knihy sloužily jako takové představení hlavních aktérů.
Mně se strašně líbil už Pistolník a tohle je ještě o třídu výš. V Pistolníkovi King brilantním způsobem vykreslil "cizí" svět (a nechal hodně na fantazii čtenáře domýšlet si, co je to za svět, co přesně se stalo a co k tomuto stavu vedlo). Ve Třech vyvolených je pak ústředním tématem střet a prolínání Pistolníkova světa s tím naším. A funguje to na výbornou. Kniha navíc není šablonovitá a o překvapení a zvraty není nouze, což je taky fascinující vzhledem k faktu, že ta "šablona" je vlastně už od prvního dílu jasně načrtnutá.
Naprosto výborný pokračování, pořád sem musel číst dál a dál a jedno z největších plusů jsou rozhodně Eddieho vtipný hlášky, kterýma je děj prokládanej :D nemá to chybu prostě a těším se, až se vydám do Pustin :)
Skvělé pokračování Pistolníka, těším se na další díly, snad někdy doputuju k Temné věži a bez lidských obětí. Nějak nemůžu na nikom z hrdinů vidět něco špatného, abych byla ochotná je obětovat.
Ve srovnání Pistolníka a Tří vyvolených se ztotožňuji s naprostou většinou zdejších komentářů.
Co dodat jiného: vyvolené přivedl Roland dveřmi z jiných světů a 2. díl Temné věže vešel dveřmi do mé hlavy i srdce. Motiv dveří jako předělu mezi světy byl můj oblíbený odmalička a byl součástí mého dětského snění, takže po desetiletích zase sním. Do Pustin jsem vplula okamžitě a naprosto přirozeně (a dveří si tam užívám ještě víc!), takže píšu tento komentář dodatečně a rovnou říkám: tento díl je perfektní, ale třetí je snad ještě lepší.
Mistrovské dílo, napětí k prasknutí, vše do sebe krásně zapadá a já jsem opět nadšená. Nikdy nebudu litovat, že jsem tuto sérii začala číst podruhé a věřím, že si ji dám za čas potřetí, počtvrté....
Skutečně psal Pistolníka a knihu Tři vyvolení stejný autor? Ano, ale jak King sám v knize Pistolník zmiňuje, větší část této knihy psal, když se psaním teprve začínal. A je to znát. Ale kniha Tři vyvolení, tak to je parádní jízda. Od první stránky je to strhující příběh, který nám nedopřeje ani okamžik vydechnutí v podobě hluchých míst. S obrovským nadšením se vrhám do Pustin.