Temné a osamělé prokletí
Brigid Kemmerer
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/547266/bmid_temne-a-osamele-prokleti.jpg
4
710
710
Temné a osamělé prokletí série
1. díl >
Princ Rhen, dědic mocného království, se vždy těšil, až převezme vládu a ujme se správy své země. Jenže to bylo ještě předtím, než ho proklela zlá čarodějka. Předtím, než se proměnil v odpornou krvelačnou zrůdu. Předtím, než zničil svou rodinu, svůj hrad i svou zemi. Pro Harper život nikdy nenachystal nic dobrého. Žije sama s bratrem a matkou, nemají moc peněz. A když se jednoho večera pokusím pomoci neznámé dívce na ulici ve Washingtonu, je přenesena do zakleté říše prince Rhena. Monstrum? Princ? Harper netuší, co si myslet. Když však začne poznávat dobré stránky princovy povahy, vypadá to, že prokletí by mohlo být zlomeno. Že se do prince zamiluje lidská dívka. Ovšem to temné síly nemohou dopustit, a tak se spojí, aby Harper i Rhena zničily.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2019
,
CooBoo
Originální název:
A Curse So Dark and Lonely, 2019
více info...
Přidat komentář
Knize dávám 3* možná i za to, že jsem ji dočetla až na třetí pokus. Dvakrát jsem ji nejdříve úplně odložila. První půlku knížky jsem se do čtení bohužel nutila. Hlavní hrdinka i hrdina mi lezli na nervy, jediný sympaťák tam byl velitel Grey. Od půlky se ale příběh zlomil, stejně jako povahy obou hrdinů a pak už se kniha četla sama. Příběh začal ubíhat a vtáhnul mě do sebe. Konec nalákal na pokračování a proto po něm jistě brzy sáhnu.
KRÁSKA A ZVÍŘE TROCHU JINAK :-)
Harper je obyčejná dívka, která se ocitne ve světě kouzel, příšery a ohroženého království, kterému "vládne" prokletý princ Rhen.
Okolnosti je sbližují, princ se snaží chránit svůj lid, Harper se učí bojovat s noži, ale den kdy se zjeví příšera se neúprosně blíží...
Moc dobře se mi četlo a přestože jsem konec předpokládala i tak jsem ho hltala a v jistém směru mě překvapil :-)
Hezká pohádka :-)
(SPOILER) Skvělá hlavní hrdinka a zajímavé prevyprávění krásky a zvířete. Na začátku jsem se rychle začetla, ale pak jsem se musela trochu nutit knihu dočíst. Rozpadnutí mého oblíbeného tria mi uštědřilo pořádnou ránu. A jak jsem tak četla popisy dalších dílů, už po nich asi nesáhnu...
2022/33
Čteno v angličtině, a byla to jedna z těch knih, o kterých jsem si celou věčnost říkala, že bych je třeba mohla přečíst. No konečně jsem se k ní dostala.
First of all, bylo to lepší, než bych čekala. Myslela jsem si, že to bude taková další YA fantasy, a víc YA než fantasy. Což jako ano, co si budem, ale Harper nebyla taková ta typická nepříjemná slepice (má teda totální plot-armor a je to postavené na 'she's not like the other girls' stereotypu, ale tady mi to docela vyhovovalo), a Rhen byl namyšlený pitomec jenom občas a ještě takovým tím dobrým způsobem. A ta jeho jemnější stránka + kontrast arogantního prince a nejistého kluka mi hodně sedlo. Co nadělám, baví mě hurt/comfort.
I po fantasy stránce se autorka snažila - není to asi něco úplně nového a nečekaného, ale má vlastní svět 'on the other side', kapku magie a kapku středověku. Já to beru.
Z hlavních postav mi zbývá ještě Grey. Taky cool postava, loajální swordsman, zajímavé srovnání přístupu s Rhenovým...
SPOILER: a jsem fakt ráda, že i když tam byly určité hinty, tak nakonec nevznikl žádný milostný trojúhelník. Ale vzhledem k tomu, co níže zmiňuji o konci knihy, bych klidně vynechala jeho nově objevený původ a ukončila knihu po prvním dílu jako retelling. Bez dalšího vývoje do samostatné fantasy. KONEC SPOILERU
To mě přivádí k romantické lince. Samozřejmě tady je to na motivy Krásky a zvířete, což jsem čekala, což jsem dostala a což mi tedy vyhovovalo. Jako chvílemi jsem si říkala, jestli to nejde všechno moc rychle, ale jinak to udělat nešlo, to by kniha musela mít o 500 stran víc.
Klidně by to mohlo být i kratší, ale podle mě se to četlo rychle a dobře. Líbil se mi taky rozdíl v mluvě postav z našeho světa a víc archaický styl lidí z Emberfall. Možná to ale vyzní líp v originále, to nedokážu posoudit.
No a teď konec. Já jsem věděla, že kniha má další díly, ale nějak jsem se dostala k představě, že jsou to další retellingy a nenavazují na sebe, takže mě otevřený konec dost překvapil. Takhle, bylo to dobré a bavila jsem se, protože jsem chtěla oddechový příběh s 'she saves him not the other way around' námětem. Ale jak jsem počítala s jedním dílem, tak na pokračování vůbec nemám chuť, i když tohle bylo fajn.
Do knihy jsem se pustila díky předchozím knihám autorky, které jsem si zamilovala. Byla jsem sice lehce skeptická s tím jak si poradí s fantasy příběhem, ale nakonec jsem byla mile překvapená.
Bavili mě hlavní postavy a zamilovala jsem si Rhena. Z toho důvodu mě pak trošku mrzí ten konec a raději jsem se rozhodla ignorovat další díly, protože postava o které to vypraví mi nebyla sympatická.
Co se týče světa, byl nádherně propojený s naším, ale nebylo to zas až nic přelomově originálního.
Styl psaní mě bavil a vůči tomuto nemám žádné námitky.
Celkově mohu knihu doporučit.
když jsem četla ty komentáře tady, měla jsem trochu obavy, ale zbytečně! knihu jsem zhltla na jeden nádech, moc mě chytla a vážně moc se mi líbila.
Knize jsme dala dle mého dosti šancí ale za mě prostě ne. Skončila jsme u nějaké 100 stránky....
Hlavní postava má takové ten nepříjemnou vlastnost typickou pro dosti edgy, mladých pubertálních čtenářek. Nejsme jako ostatní holky ale jsme lepší(nevím zda tento pohled opustila nebo ne....). A to nebylo, jakože sem tam, ale téměř konstantě. Jak v mysli samotné postavy tak při komentování postav ostatních. Asi každý knihomol si tímto obdobím prošel, ale tohle mi bylo dosti proti srsti.
Dále se mi nelíbilo, jak je hlavní hrdinka strašně dokonalá. Samaritán, neohrožená a nasazuje krk pro random lidi. A ta scéna s ženskou a dětmi v zimě byla hodně špatná. Musela jsme na chvilku odložit knihu….
Za dobu čtení mi přišlo že, to že má obrnu nijak autorka nevyužila (kromě klišé podlamování se kolene). Harper nijak nemusela býti nápaditá, jak obejít svoje postižení a dokázat tak že opravdu jí nijak neurčuje, jak bude žít. Že i když má určitou nevýhodu, že dokáže ji překonat či dokonce využít. Ale spadnout z několika metrů, cválat několik km, a po jedné „lekci“ s nožem zabít skoro bez problémů člověka. Ok…..Takže obrna jí dala i super schopnosti. Kdyby to bylo zahráno na sice stereotypní notu, že byla cvičená jako vrah nebo že sakra má v krvi krev elfů/víl/ čehokoliv, ale tohle je obyčejná dívka, která najednou je nesmrtelná. Ještě ve světě který nezná a sama je z moderního světa....
Další co mě bylo přes nos, ale to je spíše můj problém, byli nesrovnalosti, co týče koní a jezdectví. Nasedlaní koně dlouho dobu a uvázaní, cesta je ledová = budu radši cválat než klusat (akorát by se tím krásně zabili), kůň přesně ví, že MC potřebuje do lesa, takže tam prostě zamíří. Nevím, kdyby to nějak autorka furt nezmiňovala tak bych to asi nechala být.
Ale líbí že Rhen je stále na začátku trošku povýšený a děvkař, i když se snaží býti dobrým člověkem. Pokud na konci opravdu se stal lepší verzí jeho já, tak v tom případě by to byl krásný charakter development
(SPOILER) Tím, že námětem je pohádka Kráska a zvíře, se může zdát, že to bude mít i pohádkový průběh. Ten tam je v podobě zvířete, prince a jeho království, čarodějnic a kouzel. Ale jinak to bylo celkem kruté. Zasazením do současnosti a zároveň do onoho pohádkového světa byl celkem dost zajímavý. Jsem ráda, že při návratu se neděly horší věci (něco ve smyslu - a teď ji zamkli a nepustili zpátky), prostě to tak jen plynulo. Co ale bylo nejasné pro mne, tak vlastně celé to chování čarodějnice. V pohádce je to jasné, ale tady mi spíš přišlo, že tou nestvůrou měla být ona sama. Vlastně to byl můj první retelling na tuto pohádku, takže vlastně fajn. Plus měly kratší kapitoly. Ráda bych i kapitoly z pohledu Greye, ten byl sympaťák.
Je úplně zřejmé, že Brigid Kemmererová je v první řadě autorkou heavy contemporary (=současné romány s těžkým tématem). V celé knize jsem vnímala hluboké myšlenky hlavních postav, jejich zaobírání se věrností, přísahami a smrtí blízké osoby, hlavní hrdinka Harper má tělesnou indispozici a s charakterizací šla autorka do hloubky. To nejsou prvky klasické ya fantasy.
Po dočtení - což bylo před dvaceti minutami :-) - jsem byla malinko zklamaná. Přeci jen Dopisy ztraceným a Na co slova nestačí jsou povedenější díla a měla jsem asi moc vysoká očekávání. Každopádně skvělá oddechovka, četla se poměrně rychle, i když styl 'sesednu z koně' je mi méně příjemný než v ya obvyklé 'sesedla jsem'. Postavy se mi do třetiny zdály ploché, působily jako archetypy (Rhen - pyšný a nafoukaný princ, Harper - dívka, která se zlobí na celý svět a Děsivý Grey - člověk bez jakýchkoli citů), ale záhy jsem zjistila, že jsem ye pletla a byly nakonec dobře rozebrány, jak už jsem napsala výše.
Prostředí je zajímavé, příběh poměrně předvídatelný, romantika se mi líbila. Nebýt toho epilogu, řekla bych si, že je to standalone. A samozřejmě kdyby mi na stole neležel druhý díl.
Dávám 3,5*/5*.
Takže, neváhejte se do Temného a osamělého prokletí pustit, ale radši se brzděte s nadšením. Doporučuji holkám plus mínus od 13-ti let.
Fantasy na téma Krásky a Zvířete je napsáno dobře, má děj, romantická linka i bojová linka se mi líbili. Těším se na další pokračování, zajímá mě co Lilith, Greyovi schopnosti? a další (myslím, že druhý díl bude více o vedlejších postavách).
Miluju cokoliv s tématikou Krásky a Zvířete, tak jsem byla zvědavá. Bála jsem se, že nejvíc mi bude vadit prolínání skutečného a pohádkového světa, ale naopak to příběhu dodávalo na humoru, stejně tak jako kočkování ústřední trojky. Děj mi chvílemi připadal zbytečně natahovaný, závěr naopak uspěchaný, a teprve u epilogu s (ne)čekaným zvratem mi došlo, že vlastně čtu první díl ze série :-)... Od krásky a zvířete se to ale začíná ubírat jiným směrem, další díly mě k přečtení nelákají.
Jde o pohádku s hrdinkou postiženou obrnou. To samo o sobě způsobilo, že jsem knihu poměrně dlouho odkládala, protože jsem se bála číst o postiženém děvčeti. Bála jsem se, že mne kniha rozhodí. Rozhozená jsem nakonec po čtení byla, ale z jiného důvodu. Kniha se mi pod kůži zrovna moc nedostala. Je psána pohádkovým stylem, postavy se nechovají uvěřitelně, jsou takové ploché, nevykreslené. I když je kniha psána z pohledu obou postav, nedokázala jsem se do nich vžít. Kombinace moderní mluvy (hrdinka pochází z moderní doby) a rádoby starodávnější pohádkové mluvy (princ) mi nesedla. Romantická linka mi nesedla už vůbec. A téma obrny mi tam přišlo takové jakoby navíc, nebylo dostatečně podané, abych si z toho něco mohla vzít a dokázala třeba pochopit, jak se lidé s obrnou cítí apod. Druhý díl už číst nebudu. Myslím, že autorce víc sedí psát příběhy z moderního světa, než pohádky.
Naprosto úžasná kniha! Nešlo se odtrhnout.Poslední dobou jsem četla hodně knih pro děti a mládež, nebo fantasy i když nejsem úplně cílová skupina. A musím říct, že vůbec nechápu proč jsem si k těmto knihám nenašla cestu už dříve. Možná je to tou dobou, v které žijeme, která se podobá spíše hororu a tak se každý pohádkový příběh hodí :-)
(SPOILER)
Kráska a zvíře je moje oblíbená pohádka, takže ani tuto knihu jsem si nemohla nechat ujít.
Dějová linka je jednoduchá a víceméně se drží původní předlohy, takže čtenář, který pohádku zná, nebude překvapený. Zvláštností je tu prolnutí moderního a pohádkového světa, které tu funguje velmi dobře a je zdrojem nedorozumění a zároveň i vtipných situací. Hlavní hrdinka, Harper, mi okamžitě přirostla k srdci, není to žádná cukrová panenka ale obyčejná holka, která má problémů nad hlavu, a i když je vyděšená, tak bojuje a pro svoje blízké je ochotná udělat cokoliv. Když jsem poprvé četla, jaký si Harper vymyslela titul, tak jsem nebyla schopná přestat se smát.
Jedinou výtku mám ke konci, epilog láká čtenáře na další díl, ale je napsaný dost nešikovně, jako kdyby ho autorka napsala až dodatečně a přilepila ho tam.
Pokud pominu epilog, tak kniha, i přestože je součástí série, se dá číst jako samostatný díl.
(SPOILER)
Převyprávění známé klasiky Kráska a zvíře je tu spoustu – a přesto vás ten koncept stále baví. Ani Brigidina verze nezklamala, právě naopak. Základ zůstává stejný, ale přesto ho autorka dokázala ozvláštnit svými novými motivy, díky kterým se můžete těšit na skutečně plnohodnotný příběh, jenž vás bude až do konce bavit a překvapovat novými zvraty.
Příběh se v zásadě rozjel hned. Bavilo mě Harpeřino poznávání Železné růže – vlastně samotný nápad osoby z našeho světa přenesené do pohádkového světa je pro mě velmi atraktivní. Autorka tuto skutečnost využila k různým vtipným a neotřelým situacím. Objevovaly se zde sice takové klidnější pasáže, které tolik zajímavé nebyly, ale byli jsme za to odměněni skvělou akcí a napětím. Hodně v knihách oceňuji kapitoly psané z různých stran pohledu, což u této není výjimkou. Čtení bylo díky střídání částí Rhena a Harper svižné.
Harper jako hlavní postava byla v mých očích taková kontroverzní. Štvalo mě na ní její zarputilé odmítání Rhena, vzdor a arogance. Zároveň na mě často působila až dokonale, přestože ji Brigid očividně dokonalou mít nechtěla, když jí přidala jistou fyzickou vadu. Získala si mě svou odvahou, nebojácností, nesobeckostí a snahou všem pomoci. Celé ty roky trápení se odrážely na chování druhé hlavní postavy, Rhena. Autorka nás vtáhla do jeho pocitů tolik, že jsem si dokázala dost živě představit, jak se princ musí cítit. Rezignace, bolest, ztracená naděje, zklamání, strach. Z postav mě určitě nejvíc zaujal Grey, kterého Brigid popsala jako oddaného, nesobeckého, stále doufajícího, a i přes jeho kamennou tvář skrývajícího obrovskou bolest a vinu. Bavilo mě jeho sbližování s Harper, vlastně jsem i maličko doufala, že skončí spolu. Bylo mi sympatické, že láska mezi Rhenem a Harper nepřišla okamžitě, nebo nějak moc brzy, naopak byla takovým vyvrcholením a odměnou za všechno to trápení a strast.
Potenciál, který kniha skrývá, autorka sice mohla využít o něco víc, ale i tak jsem vcelku spokojená se zpracováním. Autorka vymyslela spoustu originálních námětů – opakující se období, pravidelná přeměna ve zvíře, pokaždé jiná příšera, fiktivní země Dýsí a další. Příběh krásně graduje, přibývají nové postavy, konflikty i zvraty. Kniha mě ve finále moc bavila a dávám jí zasloužené 4*. A díky otevřenému konci se nemůžu dočkat druhého dílu!
To byla tak pěkná pohádka. Pohádky jsou věčné. Svým způsobem je každá kniha pohádka.
Tady to byla jedna z nejzdařilejších předělávek Krásky a zvířete.
Bavilo mě střídání vyprávění, do knížky jsem se začetla rychle a příběh ubíhal překvapivě svižně a bez zádrhelů.
Konec byl skvělý.
Kráska a zvíře je moje nejoblíbenější pohádka. Velmi ráda čtu různá převyprávení.
I tento retelling mě velmi bavil. Rhena, Harper i Greye jsem si rychle oblíbila a jejich strasti, bolest i úspěchy prožívala spolu s nimi. Bavilo mě střídání vypravěčů. A ten konec... no musím sehnat druhý díl :-)
Líbilo se mi prolnutí našeho světa a pohádkového světa a brzy jsem si oblíbila i postavy. Každopádně na začátku mi chvíli trvalo, než jsem se začetla, ale jakmile se tak stalo, už jsem se nemohla odtrhnout a přála hrdinům, ať všechno dobře dopadne. Harper jsem si hodně oblíbila, ale i Rhena s Greyem. Všichni měli své kouzlo. Byla jsem zvědavá, jak to bude zakončeno, protože jsem věděla, že je i druhý díl a musím říct, že jsem spokojená. Je to takový konec, který mi přijde super. Jistě těším se na další díl, ale i takhle to dopadlo dobře.
Prolnutí dnešního a pohádkového světa... Příběh na motivy Kráska a zvíře..to nemělo chybu... Děj ubíhá, hned od začátku se vše rozjede, postavy jsou sympatické... Příběh z pohledu jeho i její - tak se střídají kapitoly, což mě moc bavilo. A docela zajímavé je, že hlavní hrdinka prodělala mozkovou obrnu, tedy není to žádná dokonalá bytost.. I když srdcem a odvahou, dokonalá vlastně je :o) výborný příběh, doporučuji!!
Štítky knihy
kouzla láska magie romantika prokletí pro dospívající mládež (young adult) věrnost odvaha
Autorovy další knížky
| 2019 |  Dopisy ztraceným |
| 2019 | Temné a osamělé prokletí |
| 2020 | Na co slova nestačí |
| 2021 | Říkej tomu, jak chceš |
| 2020 |  Statečné a zlomené srdce |
Kniha je úžasná, moc jsem si ji užila a moc Vám ji všem doporučuji.
Ale ten konec, až se bojím číst další díly