Terapie
B. A. Paris (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492015/bmid_terapie-XwO-492015.jpg
4
1201
1201
Když se Alice a Leo přestěhují do exkluzivního obytného komplexu, splní se jim celoživotní sen. Existuje však jeden temný důvod, proč luxusní rodinnou vilu v uzavřené komunitě mohli koupit tak výhodně – a tím je bývalá majitelka, psychoterapeutka Nina. Co se s ní přede dvěma lety stalo? A proč o tom nikdo ze sousedů nechce mluvit? Alicina zvědavost se změní v posedlost a ve zdánlivě dokonalém domě se začnou odehrávat nevysvětlitelné věci. B. A. Paris, autorka bestsellerů Za zavřenými dveřmi a V pasti lží, se v Terapii vrací k tomu, v čem je nejlepší - k napínavému psychologickému thrilleru.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2022
,
Motto
Originální název:
The Therapist, 2021
více info...
Přidat komentář
Je to takové vyloženě ženské čtivo, které si někdy rád dám. Všechno je báječné, všichni se neustále zvou na večeře či jiné sedánky.Ale někdo zlobí a zabíjí. A teď to rozmotat.Bylo to napínavé a užil jsem si odpočinkovou četbu.
Kniha se mi opět moc líbila. Je velice čtivá. Stále jsem si říkala: ještě jednu kapitolu a ještě další. Bylo opravdu hodně podezřelých, ke konci knihy jsem tak trochu tušila a nemýlila jsem se. Povedená kniha a už se těším na další.
Hlavní hrdinka mě neustále rozčilovala svou hloupostí, kdy přehlížela naprosto zjevné věci a nepokládala si ty správné otázky.
(SPOILER)
Námět zajímavý a poutavý, rozhodně mě navnadil ke čtení. Psát autorka umí, to už všichni víme. Jenže-tohle se vážně nepovedlo, omlouvám se. Plavu proti proudu a je mi to jedno. Kdyby knížku nenapsala B.A.Paris, ani pes by po ní neštěkl. Zapadla by mezi tucet dalších, neměla by reklamu, celosvětové prodeje, nikdo by ji nedoporučoval. Protože je to nudná slátanina o ničem, navíc s příšerným vyvrcholením, které jsem už jen přeskákala, abych to měla z krku. Prvních pár kapitol bylo nadějných, moc hezky napsaných, byla jsem natěšená a nedočkavá. Pár mrazivých momentů a tajemna, hezky vykreslené postavy i vztahy. Tak kde byl problém?
V ději.
Absolutně jsem se nedokázala ztotožnit s komunitou slepic a blbečků, kteří ÚPLNĚ CELÝ DEN, a to od pondělí do neděle, žvaní a žvaní a vůbec nic nedělají. Za činnost považují hodiny jógy, nebo společná setkání každou středu...Jedna jde třeba běhat, potká souseda a už spolu vedou sáhodlouhý rozhovor zakončený větou-"Co děláš večer? Máš čas? Stav se na večeři...Pozvu i dalších šest lidí, jen tak, nic velkého...OK, upeču bábovku...Tak jo, já tiramisu..." Nebo: "Kam jdeš? Nechceš si popovídat? Pojď dál, něco si dáme..."
Vpodstatě NEUSTÁLE se někdo někam zve, "stavuje se " na oběd, na kafe, na večeři, "zaskočí" do baru, na skleničku, na čaj...
Zhruba od půlky jsem se nedokázala soustředit na nic jiného než na to, jestli ti lidi vůbec dělají něco jiného, než že s někým mluví a jí a zvou se - "kdykoliv" a "na několik hodin". Případně u sebe navzájem přespávají: "Jasně, že můžeš přijet. Třeba hned. Zůstaň týden, vůbec mi to nevadí, ne, nemám co na práci, klidně u nás můžeš bydlet, manželovi to vadit nebude, kdykoliv se stav, necháme ti pokoj s koupelnou, ať máš klid..."
Připadala jsem si se svým životem plným práce, dětí, rodiny a sobeckého času na sebe, čtení nebo zahradu (bez pravidelných a neustálých konverzací se sousedy z okolí) jako těžký, ale opravdu TĚŽKÝ asociál.
No a korunu tomu nasadily díry v příběhu-ženské se do domu vnutí cizí chlap, nad dveřma mají kameru a nikoho nenapadne se třeba podívat na záznam, o koho šlo? V domě se stane vražda, ženská má opakovaně pocit, že někoho vidí a cítí v místnostech, mizí jí věci a ona to řeší tím, že požádá přítele, aby šel spát na hotel, rozejde se s ním, ale prosí ho, ať ji v domě ještě několik nocí nechá samotnou? Ví, kdo je pachatel, je s ním v jedné místnosti, stojí u dveří, ale neuteče? A pak jde pro pomoc do domu dvou nemohoucích důchodců, místo toho aby řvala jak na lesy a běžela středem celé ulice?
Prostě-NE! Paris, sorry! Jednu hvězdu dávám za námět a začátek, a i to je moc!
Dočteno a mám dost smíšené pocity. Zápletka zajímavá, napsáno je to napínavě. Dočetla jsem jen proto, že jsem chtěla vědět, kdo je vrah.
Ale hlavní postava, bože, ta baba byla na ranu od začátku až do konce. Ještě se mi nestalo, abych postavu z knihy tak nesnášela. Ustrašená, nesamostatná fňukna. A ne nebyla naivní, byla prostě hloupá. A velký pokrytec. Jak malé dítě, ne dospělá žena. Takové lidi nesnáším.
Kdo zná B. A. Paris nebude pro něj překvapením, že i tato kniha má opět grády.
Kompletně celý příběh je propletený tajemstvím. Já osobně už jsem z vraždy opravdu podezřívala všechny, jen opravdového vraha ne. A tak to mám ráda - odhalení ze kterého Vám spadne brada.
Úžasně napsaná kniha. Ostatně jako každá knížka mé oblíbené autorky B.A.Paris. Úplně mě pohltila. Celou dobu jsem se snažila přijít na to, kdo je vrah. Podezřívala jsem více postav, ale zavěr mě velmi překvapil. Určitě doporučuji.
Velmi čtivé, napínavé a závěr překvapivý.Do poslední chvíle jsem nevěděla, kdo vraždil ani proč. Charaktery jednotlivých postav v příběhu byly moc dobře vykresleny, kniha se četla dobře.
Mám moc ráda styl autorky a za mně je to její nejlepší kniha.
Od B. A. Paris jsem četla všechny knihy, které u nás doposud vyšly, takže jsem přesně věděla, co mám čekat. Jenže jsem po dočtení knihy byla mírně zklamaná. Chybělo mi tam “to něco”, co v předešlých příbězích bylo. Samozřejmě se už teď těším na autorčinu další knihu. Píše čtivě a stránky mizí pod rukama.
Co ale musím vypíchnout je to, že opravdu celou dobu netušíte, kdo je zločinec. Vždy, když si myslíte, že užuž víte, autorka vás vrátí zase zpět na začátek a vaše domněnky a hypotézy jsou ta tam.
Kdybych měla něco doporučit čtenářům, kteří se na autorku chystají, začněte touto knihou. Autorčinu prvotinu (Za zavřenými dveřmi) si nechte až na konec.
Věděla jsem, co od B.A. Paris očekávat, a to jsem také dostala. Autorčiny knihy mám ráda a ani tentokrát mě nezklamala. Příběh je čtivý, zajímavý, napsán v mírnějším tempu. Žádné velké napětí se nekonalo, ale to vůbec není na škodu. Mně knihy autorky moc sedí.
Podezřelých je vážně mnoho. V jednu chvíli věříte tomu a za chvíli zase něčemu jinému. Na konci mě čekalo překvapení, které se úzce týká Alice. Tohle mě dostalo.
Trochu mě mrzí, jak dopadl jeden vztah, ale autorka naznačila, že se to třeba mohlo změnit.
Určitě si ráda přečtu další autorčiny knihy.
Terapie - B.A.Paris
********************************
Obálka: 4*
Pod obálkou/přebal: 4*
Děj: 4*
Hlavní postava: 3*
Alice je mladá žena, která má vztah s Leem, kterého vídá o víkendech, jelikož přes týden je pracovně vytížen a není v jeho silách vracet se každý den domů.
To se má změnit ve chvíli, kdy sežene dům v Londýně, do kterého se společně přestěhují a chtějí tak posunout svůj vztah dál. V jejich vysněném domě se ovšem odehrála před jejich nastěhováním vražda.
Alice se zapojí do pátrání po jejím vrahovi. Postupně podezřívá snad každou osobu ve svém životě a já si jen říkala, kdy začne podezřívat i sama sebe.
Jestli k tomu došlo, proč se kniha jmenuje Terapie, kdo je tedy vrahem - to si budete muset přečíst sami. Já osobně jsem měla dva typy a v závěru jsem překvapeně zjistila, že pravého vraha bych nikdy neodhalila.
Četli jste tuto knihu? Prokoukli jste padoucha, nebo jste na závěr knihy překvapením popadali dech, stejně jako já a hlavní hrdinka?
Od autorky jsem četla první dílo, ale píši si ji na seznam a určitě se podívám i na jiné její knihy.
Za knihu moc děkuji @albatrosmedia, kteří mi ji poslali v rámci #spoluprace
Celkové hodnocení: 4* z 5*
60%
První polovina mě moc nebavila, druhá část už byla lepší. Knížka byla velmi čtivá, ve druhé půlce dost napínavá. Nakonec tak špatná nebyla. Ale považuji ji asi za nejslabší od autorky. Přesto doporučuji.
Mně kniha moc bavila, i když se občas některé postavy (včetně Alice)chovali nelogicky a děj byl prostě těžko uvěřitelný, konec přitaženy za vlasy, ale bylo to napínavé, opravdu mě zajímalo kdo za tím vším je, podezírala jsem úplně všechny :-D
Paris mám ráda, těším se na její další knihu.
Začátek knihy mě vtáhl do děje celkem rychle, konec už byl slabší a spíš už jsem jen chtěla vědět kdo teda za tím vším stojí. Na zadek jsem si z toho nesedla, avšak kniha stále patří k těm lepším od B.A. Paris.
Jsem ráda, ze mě odradilo těch nekřesťanských čtyřistapáďo a koupila z druhý ruky. Naštěstí jsem neinvestovala skoro pětikilo do třistapadesáti stran bezbřehý nudy. Nudy s divnolidma v jedný nóbl čtvrti, kde mají všichni stejnou kadibudku a ze který každej pozoruje ostatní divnosousedy. Alice i její divnomanžel se stávají novými členy rezidenční čtvrti Kruh. Výhodná koupě. Jen pan domácí Alici opomene sdělit, že se v jejich kadibudce vraždilo a předchozí majitelé jsou oba za duhou. Alice se celých třista stran vrtá v minulosti a pátrá, jestli pachatelem není někdo z Kruhu. To bylo tak svižný. Asi jako když pouští táhne karavana velbloudů :)
B. A. Paris. Všemi známá a velmi oblíbená autorka napsala další knihu, díky které se její čtenáři často rozchází v názorech a hodnocení. Mám ji komplet přečtenou a má obliba autorčiných knih neklesla, zůstanu ji věrná i nadále, jelikož Terapie byla správná oddechová psycho kniha, kterou budete potřebovat brzy dočíst, protože vám nedá spát.
Hlavní hrdinka Alice a její přítel Leo se přestěhují do obytného komplexu, zvaný Kruh. Krátce po nastěhování Alice odhalí minulost domu, v němž bydlí a tím začne správné psycho. Co se v domě konkrétně stalo? Kdo nebo co vše způsobil? Anotace vám napoví víc, já protentokrát ne.
Alice byla svou posedlostí místy otravná, ale nebylo to nic, kvůli čemu bych knihu odložila nedočtenou. Strašně mě zajímalo, jak to celé bylo a jak to dopadne. Závěr knihy mě překvapil, protože jsem o tom neměla ani tušení.
Charaktery postav a jejich jednodušší zpracování mi bohatě stačily, protože jsem se dozvěděla vše potřebné a nemusela jsem nad nimi déle přemýšlet - správná oddechovka.
V recenzích narazíte opravdu na rozporuplné názory, ale nenechte se ničím odradit. Někomu kniha sedne, někomu ne. Tak už to bývá. Proto ji dejte šanci a zkuste ji. A pokud B. A. Paris a její knihy ještě neznáte, začněte její prvotinou - Za zavřenými dveřmi.
Knize dávám 4*/5*.
Moje první zkušenost s autorkou. Hlavní postava jedná občas psychopatologicky, což je jí vyčítáno i zde. Je to pravda, nicméně by se to dalo vysvětlit jejím zdrcujícím životním zážitkem, který jí značně poznamenal.
Na druhou stranu se snažím hodnotit knihy podle toho, jak mě baví. Ano, až takhle jednoduché a černobílé to u mě je. Pokud se na knihu těším, myslím na ní, chci se k ní vracet a zajímá mě další vývoj a rozuzlení, pak jsem schopen ledacos odpustit. Možná právě i jakási nelogičnost v chování Alice byla důvodem, proč jsem neustále váhal a podezříval kde koho. A to mě baví. Dokonce i ten závěr byl poskládanej docela zajímavě a nečekaně.
Navíc jsem veliký fanoušek Irvina Yaloma, takže pro prostředí, které se různě motá kolem psychoterapie, mám slabost. Je to parádní kniha a jsem rád, že se mi dostala do ruky. A určitě není od této autorky poslední.
Teda tohle je mega hustý! Už dlouho se mi nestalo přečíst knihu za jeden den. Ten příběh je tak skvěle napsaný. Opět jsem podezírala někoho jiného a konec mě překvapil. Je to tak skvěle napsané,že jsem prostě knihu nemohla odložit. Vcítila jsem se do hlavní postavy a toužila po tom,co nejdříve vyřešit kdo to byl. Musím pořídit i další knihy od této autorky .
Štítky knihy
tajemství sousedské vztahy přátelé
Autorovy další knížky
| 2017 |  Za zavřenými dveřmi |
| 2018 | V pasti lží |
| 2019 |  Přiveď mě zpátky |
| 2020 | Dilema |
| 2022 | Terapie |
Pokaždé, když vyjde nová kniha B. A. Paris, okamžitě se do ní vrhám, nekoukám na anotace nebo ohlasy, protože se jedná o mou oblíbenou autorku, jejíž knihy řadím k nejlepšímu v žánru. Terapie je jejím návratem do žánru psychothrilleru, a jejímu návratu rozhodně tleskám. Dům, který si nese tragickou událost, je námět známý z celé řady hororů. Tady se jedná o pořádný psychothriller, který autorka tak skvěle umí psát. Kdo byla Nina a co se stalo v jejím domě mě velmi zajímalo. Námět na knihu autorka nevymýšlela nijak složitě. B. A. Paris má chatu a napadlo jí, jak by se cítila, kdyby v domě někoho zabili. Mám malou výtku, ale kniha mi přišla lehce utahaná. Začátek byl pomalejší, ale zajímavý. Pak v prostředku se to zadrhlo a chvíli točilo v kruhu. A samotný závěr byl skvělý, ale nijak překvapivý. Měla jsem upřímně dvě teorie. Hlavní hrdinka Alice mi přišla hrozně protivná. Sama moc vlastně nevěděla co chce a byla naivní. Takže se musím přiznat, že kdyby ji někdo zabil, asi by mi to ani nevadilo. V knize mají prostor i vedlejší postavy ze sousedství, které mlčí a nechávají postavu Niny v mlžném oparu nevědění. Celkově ale musím shrnout, že se autorčin návrat do psychothrillerů rozhodně povedl. Těším se na její další počiny.