Ticháček
Veronika Černucká
Ticháček. Neumělá dětská kresbička na různých místech. Kde je Ticháček, je také mrtvé tělo. Opravdu tu řádí sériový vrah? Ticháčků i brutálních vražd přibývá a soukromá vyšetřovatelka Tara je tentokrát zcela bezradná. Stopy ji zavedou hluboko do minulosti. Kdo chce ublížit dětem z bývalého Domova svaté Uršuly v Krabí zátoce? A proč až dnes? Je motivem vražd pomsta, anebo něco úplně jiného?... celý text
Přidat komentář
Bylo mi líto všech dětí které prošly rukama " vychovatelů" Domova svaté Uršuly, došlo k vraždám v minulosti a v současnosti to vypadá stejně, zamotaný příběh plný lidských vin, nelásky a záště.Tara ale na vše opět přijde a s pomocí jednoho z Ticháčků odhalí vraha. Kniha se mi líbila, i když jsem někdy ztrácela přehled ve jménech, nevadí, přečetla jsem za dva dny.
Tahle spisovatelka umí psát. Velmi pěkné je vyjadřování jednoduchým jazykem s přidanými popisy krajiny a míst, kde se příběh odehrává. Také charakteristiku postav i s jejich vývojem má perfektně zmáklé. Detektivku jsem četl v rámci letního spočinutí převážně u bazénu, takže mi čtení ubíhalo poměrně rychle. Přesto mi příběh přišel dost překombinovaný (i když klobouk dolů, vymyslet takovou dějovou zápletku dá jistě zabrat). Kniha je zaplněná řadou postav, občas jsem si musel zalistovat pár stránek zpět, abych se v nich zorientoval. Také záměna postav mi přišla hodně nepravděpodobná. Dost často jsem si říkal, co asi autorce udělali příslušníci policie, že jejich význam při vyšetřování vražd tak snižuje. A jak už v komentářích zaznělo, hlavní představitelka mnohých autorčiných knih, Tara, je čím dál víc protivnější.
Ticháček je moje první přečtená kniha od paní spisovatelky a nebylo to špatné. Spletitý příběh sahající do minulosti se spoustou postav. Tara mi byla tak moc nesympatická, že jsem měla chuť ji trefit pokaždé, když měla v knize svůj odstaveček - takový uštěpačný rádoby Dr. House v sukni.
Krásná jednohubka, jakmile jsem se pustila do čtení, musela jsem dočíst do konce.. Poutavá zápletka, jež se v minulosti odehrává v hororově působícím ústavu pro děti, ale nic není takové, jako to na první pohled vypadá... Těžké téma opět odlehčeno vtipnými scénkami z Tařina osobního života, ani vrchní inspektor Vyskočil "nezklamal", i když tentokrát se vyskytuje jen mimo místo činu a má oblíbená doktorka Kaplanová jen z doslechu. Na knihách autorky mne baví opravdu promyšlená zápletka - hádanka, protože také o tom její knihy jsou, všímat si detailů a dedukovat... Někdy to jde snáz, jindy hůř, v tomto příběhu bych řekla, že to šlo lépe, ale napětí bylo opravdu až do úplného konce. Co se nedá opominout, jsou skvělé popisy, postav i krajiny, v tomto směru má autorka opravdu talent na to, vtáhnout čtenáře do příběhu
Z tohoto příběhu běhá mráz po zádech, moc odlehčení nepřinesl ani Oliver, o vrchním komisaři nemluvě. Vadily mi pravopisné chyby, v předchozích knihách nebyly, tak asi sazeč neměl dobrý den. Rozhodně budu další Tařin příběh vyhlížet.
Výborně vymyšlené. Na vraha jsem si musela počkat až na samý konec. Taky mi připadá, že Tařiny případy jsou čím dál závažnější, ne tak odlehčené jako ty první. Ale skvělé jsou pořád.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Tajemství sedmi ještěrek |
| 2016 |  Poslední modlitba |
| 2013 | Chuť na hřích |
| 2014 | Naše heslo Apokalypsa |
| 2017 | Půlnoční vrah |
Dobře vymyšlená a propracovaná zápletka se spoustou postav, ze současnosti a i z minulosti. Připadá mi, že zápletka je zbytečně překombinovaná, ale asi autorka se chtěla zaměřit na psychologii postav a co je vede k jejich jednání.