To nejlepší ze Silverberga

předevčírem

Klasická cesta po schodišti do sklepa.
Je docela dost autorů, jejichž raná díla mi vyhovují více než ta pozdější. Silverberg je jedním z nich.
Hned zkraje na mě vybaflo několik skvělých povídek a já se rozplýval nad jednoduchostí, úderností, nápady... Říkám si: Sakra, takhle má vypadat žánrová povídka, škoda, že jich od Roberta nevyšlo víc.
Jenže s postupem let se začalo autorovi zdát, že jeho dosavadní tvorba je ve stínu jeho spisovatelského ega. A začal se rozplizávat. Místo příběhu se začal pitvat ve vztazích, místo zápletky zvolil spíš jen kulisu, opustil akci na úkor filozofování. Tahle poloha už mě nebaví.
Zvláště v povídkové tvorbě by měl být každý autor logicky trochu pestřejší, ale přechod z šedého koberce na tmavě bílý opravdu moc nepomůže.
Co mi na knize postupem času vadilo nejvíc, byly nesoudné a samochvalné autorské komentáře k jednotlivým dílům. Tím u mne R.S. klesl ještě o úroveň níž. A už jsem v tom sklepě...

20.11.2024

Sama se divím, že se mi z celé knížky líbily jen dvě povídky, některé jsem ani nedočetla. Přitom je Silverberg jeden z mých oblíbených autorů. Tak si troufám říct, že tyto povídky určitě nejsou to nejlepší. Nejlepší jsou jeho knihy: Dítě času, Muž v labyrintu, Skokani v čase, Umírat nitru... V těch jsem si přišla na své.

24.06.2024

Na to, že tato obtloustlá bichle obsahuje pouhých 26 povídek, je nestvůrně obsáhlá. A jako už to u antologii bývá, některé povídky jsou geniální, jiné dobré, další průměrné a několik jich je i podprůměrných.

13.03.2023

Velký reprezentativní výběr Roberta Silverberga mapuje šest desetiletí jeho plodného spisovatelského úsilí na poli povídkové science-fiction. Nemálo ze zde uvedených kousků se honosí některou z prestižních cen, nebo alespoň nominací na tuto spisovatelskou metu, takže je skutečně z čeho vybírat, a to i přesto, že vydávat knihu s titulem The Best Of... je často hodně spekulativní a zavádějící. Mé souznění se Silverbergovými nejlepšími pracemi je někde na 68 procentech, od maximálního nadšení (Jehla v kupce času) až po útrpný úšklebek (Kozorožčí hry, Schwartz mezi galaxiemi, Dobrá zpráva z Vatikánu). Dá se dokonce říct, že čím je Silverberg starší a spisovatelsky vyzrálejší, tím méně si rozumíme (samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo). Jestliže u jeho raných povídek nemám nejmenší problém s uchopením pointy, u próz z poslední dekády už mi happy endy přijdou poněkud ploché a nevýrazné, vlastní originální nápad často ustoupí do pozadí před vyzněním a uměleckým zpracováním. Budu-li se držet matematiky, vychází mi celkové hodnocení Toho nejlepšího ze Silverberga na tři hvězdy, pocitově tam ale cítím i tu čtvrtou rudou létavici.

14.11.2022

Kniha povídek rozdělená podle časových období autora ... Je pravda, že více se mi líbily povídky z 50. a 60.let ...