To prší moře
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245561/bmid_to-prsi-more-E3G-245561.jpg
4
1643
1643
Napínavé psychologické drama jedné zdánlivě obyčejné rodiny, ve kterém autorka umožní čtenáři nahlédnout nejen do křehké duše dvacetileté Hanky, ale také do osudů dalších, vzájemně propojených postav. S lehkostí sobě vlastní vypráví nelehký příběh o pocitech. O bolesti, o nedorozumění, o strachu, o bezpodmínečné lásce, o otázkách a odpovědích, které se všichni snažíme v životě najít. O naději.... celý text
Přidat komentář
Do knihy jsem se začetla a nemohla se odtrhnout. Krásná sonda do života jedné rodiny a do myšlenek hlavních postav,kdy pochopíte proč se chovají jak se chovají. Hance jsem fandila,aby se dostala z dlouhé, táhnoucí deprese,aby pochopila,že život za to stojí a naštěstí to pochopila.
Stejně jako Dobře mi tak dost smutné. Huberta mi bylo líto, než jsem zjistila, co udělal. Nicméně, někdy mi ty zápletky a propojené osudy postav už přijdou trochu překombinované. Ale zase ne jako v Osm, tam jsem se při čtení kolikrát nechytala, kdo je kdo.
Začátek zvláštní, moc mě to nebavilo, ale potom se to rozjelo a resumé knihy je, že se mi líbila. Hubert mě stval, ale co už.
Nevím, jak to ta Treštíková dělá, prestože vykreslí hlavní postavu tak, že je mi krajně nesympatická (já vím, že má Hanka psychické problémy, ale stejně mě štvala) kniha je natolik čtivá a díky detektivní zápletce i napínavá, že mě ani nenapadne ji zahodit. I když Hanka si mě nezískala, příběhy jednotlivých postav se mi líbily a oceňuju práci, kterou muselo dát poskládat je do fungujícího celku.
Dle mého názorů nejpovedenější kniha od Třeštíkové. Trochu depresivní příběh ale krásně použitý jazyk.
Tragicky depresivní. Moje druhá kniha od autorky. Hance bych občas pořádně nafackovala ať se probere. Nad Hubertem se ve mě mísí lítost, soucit, pochopení vztek a v závěru docházím k odporu. Ano přeskakování dějových linií je chvílemi oříšek a orientovat se v hovorech též. I tak se knížka stává kvalitní položkou na mém seznamu přečtených. Konec....tak depresivně pozitivní ????
Pro mě asi nejslabší kniha od této spisovatelky, ale určitě stojí za přečtení. Konec jsem čekala trochu jiný.
Od autorky už jsem přečetla skoro všechno. Knihy se mi líbí, jak se to všechno proplétá a nakonec se to propojí.
Pro mě velmi silná kniha. Je v ní ukázáno, jak nás formují údálosti, které prožíváme. V knize bylo vykresleno několik postav a ikdyž mně jejich chování zpočáku přišlo divné, jak se jejich příběh rozkrýval, měla jsem pro každého mnohem větší pochopení, což by bylo hezké přenést i do běžného života. Kniha byla velmi čtivá, smutná, ale i takový někdy život je. A přestože v posledních řádcích došlo k tragédi, úplný závěr vyzněl pozitivně (alespoň pro mě).
Snažila jsem se, ale za mě zkrátka hodně negativní kniha, kterou jsem přes ten negativismus nemohla dočíst. Navíc mi byla hlavní hrdinka svým chováním krajně nesympatická.
Jak začít.. První stránky pro mě byly utrpením. Postupně jsem se začetla, ale nejsem si jistá, že se mi knížka líbila. Raději už ji nechci číst znova. Vyvolávala ve mně smutek, rozčarování.. Ne, víckrát rozhodně ne.
Kniha je rozhodně čtivá, nicméně po jejím přečtení mám dost rozporuplné pocity. Životní prožitky všech postav jsou vesměs tragické, jejich následné chování pak tomu odpovídá. Ale - sedm hlavních postav a jednání všech více či méně nenormální - to na mne už bylo trochu moc. Ale vzhledem k tomu že styl psaní autorky se mi líbil, přečtu si od ní ještě něco dalšího.
Knihu jsem si přečetla, protože jsem si chtěla přečíst něco od této autorky, která je v současné době tolik čtená. Musím ale říct, že moc nechápu proč.
První polovina knihy by tam ani být nemusela, konec zase vybízel k pokračování. První dějová linie byla v půlce nahrazena jinou a zcela nevysvětlena, prostě to "vyšumělo".
Nejvíc mě na knize rozčilovaly ty příměry nevedoucí nikam a nesouvisející s dějem, akorát zbytečně rušily při čtení.
Pozitivní je, že se to dá alespoň dočíst do konce.
Líbí se mi komentář Aiden888... extrémně depresivně vykreslený životní příběh. Jistě, nikdo nemá asi úplně růžový život, nicméně tahle autorka ho nedopřeje snad žádné z postav, které se v jejích knihách byť jen mihnou. Také mám po přečtení několika knih od R.T. takový pocit, zkrátka určitě čtivé, ale tak svírající.....
prvoplánnový blábol. Třeštíková si hraje na psychologa, ale naštěstí je jenom psycholog amatér a neléčí opravdové lidi. to by napáchalo hodně škody. nejhůře je tam vykreslená postava Huberta. Chybí jí snad všechno. od motivace po plasticitu.
Moje prvotina od této autorky. Byla jsem naprosto unesená. Sice předvídatelný děj a závěr, ale četla jsem ji jedním dechem. Navíc, knížka ve mně dokázala vyvolat různé emoce. A co je víc?
Místy se mi to neskutečně táhlo, od poloviny to ale mělo švih a četlo se skoro samo. Někdy mi styl jazyka a popis děje připomínal Lenku Lanczovou.
Štítky knihy
sebevražda láska rozvod rodinné vztahy psychologické romány ztráta blízkých české rományAutorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Kniha se mi velmi líbila. Je to třetí kniha od autorky (Bábovky a Osm) a musím říct, že byla zatím nejlepší. Hance jsem fandila, i když občas byla na facku. Líto mi bylo Zory. A Hubert? ...No comment.