To prší moře
Radka Třeštíková
Napínavé psychologické drama jedné zdánlivě obyčejné rodiny, ve kterém autorka umožní čtenáři nahlédnout nejen do křehké duše dvacetileté Hanky, ale také do osudů dalších, vzájemně propojených postav. S lehkostí sobě vlastní vypráví nelehký příběh o pocitech. O bolesti, o nedorozumění, o strachu, o bezpodmínečné lásce, o otázkách a odpovědích, které se všichni snažíme v životě najít. O naději.... celý text
Přidat komentář
Četla se dobře, nicméně pořád nemůžu přijít na to, co tím chtěla autorka sdělit a proč je tam, stejně jako v Bábovkách, tolik negativního. Nic mi to nedalo kromě toho, že po další Třeštíkové už nesáhnu.
Přečteno už před delší dobou. Tenkrát se četla dobře a rychle, v hlavě mi z ní nezůstalo nic. A mám pocit, že stejný komentář můžu zkopírovat i k dalším knihám RT.
Toto je moje druhá kniha od paní Třeštíkovè a už ji přicházím na chuť,určitě lepší než Dobře mi tak,kniha mi ale přišla zase taková smutná.
Myslím si, že je to hezky vykreslený psychologický román. Něco v knize bylo až vulgární, ale stránky ubejvaly a chtěla jsem vědět jak to bude dál.
Někdy až trochu moc náhod, na to už jsme u této spisovatelky zvyklý. Tímto mám přečtené všechny knihy od RT. Jsem moc zvědavá s čím přijde příště.
K současným českým autorům jsem si zatím bohužel cestu nenašla. Miluju klasiku, ale co se teď vydává, tomu asi prostě nerozumím a nedokážu to ocenit jako ostatní. Sáhla jsem teda po Třeštíkové a asi po 20-30 stranách jsem věděla, že tohle prostě ani náhodou nedočtu. Proste mi to přišlo jako blábol o ničem #mujnazor ???? Takže jsem to prolistovala, abych se dopátrala k nějaké zajímavé pasáži (nenašla jsem) a tím končí moje pouť po českých autorech, zase na chvíli...
Já si u čtení dávám voraz, relax a nechce se mi to rozebírat po stránce filozoficko psychologické ????.
Opět mne autorka nezklamala, ačkoli jsem již věděla, co očekávat, stejně jsem ji doporučila mým kamarádkám.
Prvních 50 stránek knihy bylo fakt hrozných. Tolik negativity hned v začátku. Ale pak se mi kniha zalíbila a nešlo se od ní odtrhnout :-)
Po recenzich zde jsem brala knihu s obavami, ale nakonec se mi kniha libila a patri pro me mezi ty zdarilejsi od autorky:) Opravdu velmi skvele vystihla pocity vsech postav, takze oznaceni psychologickeho romanu sedi;) Kdyz se odprostim od deje, naprosto me fascinoval styl psani, vsechna prirovnani a libilo se mi preskakovani deje mezi minulosti a soucastnosti;)
Kniha, která mě vtáhla do děje od první stránky. Velice smutný příběh, leč takový je i bohužel život. Kniha vede k zamyšlení, doporučuji k přečtení.
Kniha mě jednoduše nebavila. Zkoušela jsem dočíst do konce, ale nakonec jsem to vzdala. Je to zdlouhavé, plné pocitů, které by mi měly být blízké, ale nejsou.
Třeštíková mě baví. V knize pro mě jednoznačně převažovaly klady nad zápory. Je tam rozhodně několik věcí přitažených za vlasy, ale bavil a dojímal mě exkurz do niter členů jedné rodiny. Postava Huberta byla trochu psycho, ale ostatní postavy, situace byly velmi uvěřitelné, ba dokonce mi něco silně připomínaly. Motiv ježibaby mi trochu připomínal babičku z knihy od Soukupové, Nejlepší pro všechny. Divná, ale zásadová babka, která pozitivně působí na své vnouče.
Do této knihy jsem se nemohla hodně dlouho začíst. Byla to první knížka od autorky a vím, že další nevyhledám. Jak přeskakoval děj do minulosti a z pohledu jiných osob mi dělal problémy. Kdyby to bylo ohraničené kapitolami, bylo by to lepší. Bylo mi líto Zory a Huberta, Hanka mi byla nesympatická a až ke konci knížky jsem ji dokázala pochopit a líbil se mi její návrat do života. Dobré k zamyšlení a určité postřehy jsem si z toho odnesla a doufám, že vztah mých dcer se mnou bude jiný.
Za mě nejslabší kniha autorky. Pro mě nečtivá až nudná, plná blábolivých metafor o ničem.
Komentovat tuto knihu je pro mě dost těžké. Co můžu jednoznačně říci, že knihy Bábovky a Osm mě bavily více. Tuhle knihu jsem sice přečetla během 4 večerů, mnohdy jsem se nemohla odtrhnout, ale jsem z ní trochu zklamaná. Hlavní postavy mi byly nesympatické. Líbilo se mi objasnění Hubertovy minulosti, kdy se člověk přistihne, že je mu toho "psychopata" vlastně líto. Také mi trochu vadilo až moc přehnané přeskakování dějových linek, jindy to knihu zpestří, jenže tady bylo někdy těžké rozpoznat o kom se vlastně mluví a z jaké doby.
Ze začátku jsem se nemohla začíst, kniha mi připadala nudná. Pak se příběh rozeběhl, ale jinak hlavní postava nesympatická, vše kolem jen samé tragédie a negativa. Shrnu to, že se mi kniha nelíbila.
Jsem unešena a již dnes vím, že si knihu jistě jednou přečtu znovu. Tak nádherně popsané pocity, projevy, chování, myšlení, žití, nežití, závislost, láska, zmar, naděje všech hlavních postav, až dech přechází. Paní Třeštíková píše srdcem, její věty jsou dokonalé, uvěřila jsem jí každé slovo. Vynikající psychologický román.
Knížka se mi četla dobře. Příběh mi přišel trochu depresivní a hlavní hrdinka krajně nesympatická, ale i tak byla kniha čtivá. Pro mě lepší než Osm.
Štítky knihy
sebevražda láska rozvod rodinné vztahy psychologické romány ztráta blízkých české rományAutorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
První knížka od RT a pro mě teda velké zklamání, děj mě vůbec nezaujal.