Tři jablka spadlá z nebe
Narine Abgarjan
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/451159/bmid_tri-jablka-spadla-z-nebe-0o5-451159.jpg
4
446
446
Román arménské spisovatelky líčí podivuhodný a magický život horské vesnice kdesi v Arménii, jejíž obyvatelé, často podivíni odvyklí spojení s okolním světem, věří v kouzla a nadpřirozeno. Největším zázrakem zde však je láska, která doslova vrátí život nejen lidem, ale také jejich zapomenuté pustině. Přestože román popisuje arménskou historii 20. století a dramatické události v životech vesničanů, je také nadčasovým obrazem koloběhu zemědělského života, který se opakuje po staletí, a pohádkou, v níž láska vítězí nad smrtí a neštěstím.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , ProstorOriginální název:
С неба упали три яблока (S něba upali tri jabloka), 2015
více info...
Přidat komentář
To bylo tak krásné čtení! O životě, jak umí být krutý i štědrý, o opravdových lidech. Těžko se mi k tomu něco píše, knížka ve mě zanechala spoustu pocitů, které se špatně dávají do slov. A taky jakýsi klid, z té knížky dýchá...
Pomalé, odovzdané, prosté bytie ľudí žijúcich na kaukazskej hore, kde sa zotierajú rozdiely medzi realitami, tragédie i zázraky pretínajúce ich životy, úplne prirodzené poskytovanie si vzájomnej opory a pomoci.... toto bola tak nádherná knižka, veľmi ťažko sa mi odkladala. Býva tu porovnávaná s Márquezom, ale Sto rokov samoty je plná úletov, ktoré nemajú celkom zmysel, pričom v tejto sa veci medzi nebom a zemou vyskytujú úplne prirodzene, zapadajú do kontextu a dotvárajú celkovú atmosféru príbehu. Áno, je to doslova pohladenie po duši, no zároveň aj nasadzuje do hlavy provokatívnu myšlienku, otázku: čo je v živote dôležité?
Smutnou realitou Arménie inspirovaná kniha o zkouškách osudu a o naději protkaná kouzelnými bytostmi, duchy, věšteckým nadáním, ale taky recepty na jídla sváteční i všední. Docela neobvyklý literární počin.
Hvězdu ubírám za to fatalistické nastavení všech postav nepohnout se z místa, kde se stalo tolik tragédii.
Příběh o zkáze a naději v jedné vesnici.
Krásné a poutavé pohlazení po duši.
Čím prostší jsou slova,
tím větší mají význam.
Audio
Krásná kniha o horské vesničce v níž zůstalo po tříletém hladomoru a válkách již jen pár starých lidí. Lidí, kteří přes to, co zažili přijímají život s pokorou a láskou. Nepřipouští si pokrok doléhající k nim z údolí a žijí své pomalé a smutné životy v tradicích, na které jsou zvyklí a i když ztratili většinu svých příbuzných, neztrácejí naději. Ve své rodné vesničce zůstávají ve vzájemné pospolitosti s pohledem dopředu..
Takové poetické vyprávění o takových nelehkých osudech..
Inspirující, jak ti staříčci žijí skromně, jsou pracovití, snášejí ty rány osudu a prostě žijí a dělají dál, co je potřeba. A je to napsáno tak, že člověka úplně láká se tam vydat:-).
Chtěla bych tu vesnici a její obyvatele aspoň na chvíli navštívit... Takový ten smutek, když je konec knížky a vám se nechce postavy opustit.
Vůbec jsem nevěděla, co od knihy očekávat. Dlouho jsem ji odkládala. Ale panejo! To bylo krásné. I přes všechnu tu bídu, smrt a těžký život to bylo pohlazení po duši. Doporučuji!
A těším se na další autorčinu knihu.
Knížka je skutečně magická. Příběh nabízí bídu, dřinu, války a řádění přírodních živlů,
přesto vnímáme v této malé člověčí komunitě usídlené vysoko v horách na úpatí jedné z nich tu hezčí stránku lidské existence, provoněnou bylinami, laskavou takřka pohádkovou. Žádné sváry, minimum pomluv, absence nenávisti, všechno je v módu pochopení, protože jeden bez druhého v takto exponovaném prostředí nemůže existovat.
Proto mají asi tři jablíčka takový úspěch a ano, nechybí ani příslib změny...
Magickému realismu jsem se vyhýbala jako čert kříži. Kombinace přirozena a nadpřirozena mě vnitřně trochu popuzuje. Potřebuji vědět, že se ten příběh stal/mohl stát anebo chci nefalšovanou pohádku. Když jsem si kupovala tuto knihu, netušila jsem, že si tím zajišťuji své první rande právě s magickým realismem. Zaujala mě autorka, její otevřený a odvážně vyjadřovaný názor na ruskou agresi na Ukrajině, a také téma zapadlé vesnice a jejích dožívajících obyvatel.
V první části knihy jsem měla trochu problém přijmout všudypřítomnou smrt a neštěstí, ale ve chvíli, kdy se mi podařilo se s tím smířit a prostě se nechat unášet vypravováním, začalo svítat. Netrvalo dlouho a slunce se rozlilo po celé hoře.
"Tri jablká spadli z neba: jedno pre toho, kto videl, jedno pre toho, kto povedal, a tretie pre toho, čo počúval."
Takto sa končí typická arménska rozprávka.
Narine Abgaryanová hovorí o zdanlivo samozrejmých a jednoduchých veciach, no vyjadrila to zvláštnym spôsobom. Jej príbeh sa odohráva v odľahlej arménskej horskej dedine, kde vojna, hory a čas menia jednu z kedysi rušných dedín na Bohom zabudnuté miesto. Obyvateľov tejto obce však spája ich spoločná viera pre nadprirodzené javy alebo mágiu.
Ide tu o citlivé príbehy ľudí, ktorými ma autorka miestami rozveselila, miestami zarmútila, ale tiež ma dokázala dojať až k slzám. Celkovo knihu hodnotím ako nadčasovú a nekonečne nápaditú rozprávku, ktorá vás prinúti aspoň na chvíľu sa zastaviť a precítiť všetko, čo je tu a teraz...
Odporúčam ju tým, ktorí majú radi poetické a magické príbehy.
Pro mě bylo čtení této knihy vyloženě pohlazení po duši,škoda že mohu hodnotit maximálně 5-ti hvězdičkami.
Miluju takovéto příběhy.
K knize se mi moc líbil zvyk že si žena nechává své rodové jméno.
Je to kniha o něze,o lásce,o zázracích,o naději a o neumírání.
Mám ji půjčenou z knihovny,ale už jsem si objednala svou :).
Mimořádný román, který jsem potkala v době, kdy jsem byla vyprahlá po čtení celkem ubohých literárních "děl". O to více jsem byla uchvácená poklidným vyprávěním o koloběhu života a lidech, kteří jsou po desetiletí uvyklý přijímat jej s pokorou a v lásce. Kniha má velmi chytlavý začátek - přímou cestou k smrti. Ale to není jediný chytlavý bod. Celé je to tak jemně upředené z jednoduchých a přitom kouzelných zážitků. Přijetí života takového, jaký je, všech hrdinů příběhu, naplňuje mou duši nadějí a radostí. Já doporučila knihu Co je odtud vidět a za odměnu mi byla doporučena Jablka. Mockrát děkuji!!!!
O této knize lze říct, že se tam nic zásadního neděje, že je vlastně velmi obyčejná, ALE ona je vlastně neskutečně neobyčejná a děje se v ní hrozně moc pro toho, kdo tam to kouzlo vidět chce (i ten kdo nechce, protože nevěřím, že by si knížka daného čtenáře nezískala). A i mě, starého praktika, absolutně dostal magický realismus, který v knize našlapuje velmi lehce, ale zároveň je přítomen docela často. Tuto knížku jsem rozhodně nečetla naposledy, je brilantně napsaná a se všemi z ní bych se chtěla moc setkat, alespoň na malou chvíli. Knížku rozhodně doporučuji k přečtení.
Roztomilá, poetická jednohubka, ktorá hýri farbami, chuťami a vôňami. Taká arménska "Vesničko má středisková" v písanej forme. Bolo to tu už spomínané mnohokrát, ale naozaj taký balzam na dušu, až mi je ľúto, že už musím opustiť tieto svojrázne postavičky a nechať ich v pokoji dožiť niekde na konci sveta...
O malé horské vesnici, o tom, co nedovedeme vysvětlit, o tom, co nás přesahuje.
Začátek knihy se rozjíždí možná pomaleji, ale jakmile začnou příběhy jednotlivých postav zapadat do celkového obrazu a odkrývají další střípky ze života předešlých postav, už se od knihy nelze odpoutat.
Po hezkém poslechu si jistojistě pořídíte i do knihovny.
Jedna z najkrajších kníh aké som kedy čítala, zaslúžila by si ešte viac pozornosti ako sa jej dostáva a medzičasom vyšiel aj slovenský preklad! :)
Svet, z ktorého sa vám nechce odísť a chcete v ňom ešte chvíľku zotrvať.
"...Z nebe spadla tři jablka- jedno pro toho, kdo to viděl, druhé pro toho, kdo to vyprávěl, a třetí pro toho, kdo to všechno poslouchal."
Štítky knihy
přátelství, kamarádství tradice Arménie láska Kavkaz magický realismus vesnice arménská literaturaAutorovy další knížky
| 2020 |  Tři jablka spadlá z nebe |
| 2023 | Čtyři ženy a jeden pohřeb |
| 2024 | Žít dál |
Krásné čtení o nelehkém životě obyvatel jedné odlehlé vesnice v průběhu časů. Takový Gabriel Garcia Marquez na arménský způsob. Krásně napsaná kniha, moc hezky se čte.
Těším se, až se mi dostane do ruky další titul autorky.