Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)
Jerome Klapka Jerome
https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/88854/bmid_tri-muzi-ve-clunu-o-psu-nemluve-crE-88854.jpg
4
1116
1116
Rozmarný příběh tří přátel, kteří se vypraví společně na několikadenní dovolenou po řece Temži, patří ke klasickým dílům světové humoristické literatury. Vyprávění je pestrou směsicí příhod a událostí, které je po dobu této svérázné výpravy potkávají na palubě jejich člunu i v pobřežních hospůdkách. Autor používá klidný, suchý humor, s jehož pomocí odhaluje lidské slabosti, návyky a zlozvyky a velebí přátelskou solidaritou a touhou po dobrodružství.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 1957 , PráceOriginální název:
Three Men in a Boat (To Say Nothing of the Dog), 1889
více info...
Přidat komentář
Příběh tří mužů na člunu - jak své jméno vypovídá - nemůže dopadnout jinak než že se cestou potácí s různými lidmi, zábavnými zážitky (kolikrát i hloupých), různými nezmary a hlavně se spoustou zábavy.
Vše (za mě) psáno velmi čitelnou formou i na dnešní dobu!
Pokud máte rádi cestopisy a špetku humoru, tak si tuhle knih naprosto zamilujete!
Tohle byla má jakási první zkušenost s cestopisy a proto této knize dávám takové "průměrné" hodnocení, ale rozhodně se k ní v budoucnu vrátím! :)
Vrátila jsem se ke knize po mnoha letech, těšila jsem se na skvělou zábavu, ale nakonec jsem docela zklamaná. I když jsem se několikrát od srdce zasmála, většina "vtipných" historek mi vůbec vtipná nepřišla. Nevím, proč se mi knížka kdysi tak moc líbila, ale četla jsem už mnohem nudnější knihy a tahle je aspoň útlá.
Celkem milá britská klasika. Tři staří přátelé si vyrazí na dobrodružný výlet a čtenář si počte o spoustě zážitků, vzpomínek, myšlenkových pochodů, ale i anglických reálií ze současnosti i minulosti. Místy je to břitce vtipné, častěji však spíš zdlouhavé nudnými popisy. Dynamika mezi přáteli (a psem) je zábavná. Osobně bych ocenila více příběhu oproti filozofování a popisování. Ráda jsem se s touto záležitostí seznámila, ale už se k ní neplánuji vracet.
Poslouchala jsem na audiotéce. V půlce jsem odložila, nebavila mě. “Vtipné historky jsou spíš pro starší generaci. Nic pro mne.
Z toho mála co jsem četl mi z české literatury připadá podobná kombinace Šmídových vodních knížek a Jirotkova Saturnina, ostatně v obou knížkách se cestuje po vodě :) Kdo ví, možná si z JKJ brali inspiraci. Je neuvěřitelné, jak je některý humor srozumitelný i po tolika letech od napsání knihy.
taková lehčí literatura, člověk se zasměje, ale že by to byla legrace od začátku do konce, to se říct nedá, rozverná literatura ale k létu patří
Audio ČRo: Zajímavé, ale místy až neuvěřitelně otravné. Rozhodně bych to nebral jako komedii.
Naprostý skvost humoristické literatury, který mě od začátku až do konce bavil svou lehkostí a vtipem. Humor, sarkasmus a ironie jsou tu tak přirozené a trefné, že jsem se mnohokrát smála nahlas. Když jsem si navíc představila sebe v těch všech situacích a uvědomila si, že bych reagovala pravděpodobně dost podobně, smála jsem se ještě víc. Jasných pět hvězd!
Touto knihou jsem se bohužel netrefila do vkusu. Spíš mi bylo neustále trapně za hlavní postavy, byly mi protivné a dočíst knihu mě stálo značné úsilí.
Humoristické knihy z vodáckého prostředí mi nějak nesedí...i když tohle bylo trochu lepší, než ,,Proč bychom se netopili", tentokrát jsem se párkrát pousmála.
takova letni povinnost :) mile, rozmarne, vesele.
je usmevne, kolik "gagu" z teto prastare klasiky si modern(ejs)i autori "vypujcili" :) A zdaleka nejen Jirotka
„Tomuhle říkám prostě moudrost, nejen pokud se týče našeho případu, ale i pokud jde o naši cestu po řece života vůbec. Kolik lidí si na této cestě naloží loď tak, že je v nebezpečí, že se potopí i s nákladem pošetilých věcí, bez nichž by podle jejich mínění cesta nebyla příjemná a pohodlná,“
Klasika, která mi vždycky navodí tu správnou letní náladu, zahřeje mě u srdce, rozesměje mě a přinese mi i nějaké podněty k zamyšlení.
Některé příběhy úžasné některé nic moc, ale tak to je v životě..taková příjemná odychovka u které se i pobavíte, ale pozor pravý suchý anglický humor.. také hezké prostředí když si plují Anglií na plavebních kanálech
Milá odpočinková knížka se třemi (vlastně čtyřmi) svéráznými sympaťáky, místy velmi vtipná, někde to bylo naopak slabší. Není to sice nic, u čeho bych spadla smíchy pod stůl, dávám však hvězdu navíc za to, jakou pohodu a dobrou náladu kniha vyvolává a jak dobře jsem se při jejím čtení cítila. Oceňuji i vtipně podané životní pravdy a úvahy k zamyšlení, v mnohých jsem se i poznala.
Tato kniha mne moc nenadchla, sice pár humorných chvilek má, ale to opravdu jen ojediněle, zbytek knihy se velmi vleče...
Užil jsem si popis situací, témata historek, párkrát jsem se zasmál (např. u historky, kdy člověk pořád nechtěně načapává mladé milence v domě), ale jinak jsem, přátelé, trpěl. Jednou za čas sáhnu po povinné četbě, abych odčinil hříchy ZŠ a SŠ, kdy jsem ji nečetl. Většinou je mi po přečtení díla líto, že jsem je dříve nečetl. Ale tentokrát ne. Kniha je to pro mě únavná a vleče se jako Temže.
Četl jsem po mnoha letech, v překladu Vladmíra Henzla ve vydání z r. 1957. Ten překlad byl nostalgie sama, ilustrace Jana Janovského jsou tak napůl mezi nostalgií a karikaturami „buržoazních poměrů“. To nejdůležitější, text muže jménem Jerome Klapka Jerome, je úžasný. Vtipný, přesný v drobných postřezích i v charakteristikách postav. Lidská povaha se příliš nemění a Jerome Klapka Jerome ji uměl vystihnout. Překvapilo mě, kolik místa v knížce, kterou jsem si pamatoval především jako humoristickou, je věnováno poezii, v popisech řeky či krajiny a míst u řeky. Překvapil mě i procítěný a obeznalý vztah k anglické historii. Jerome Klapka Jerome nebyl jen humorista. Ovšem v humoru byl nejsilnější a humor je důvodem, proč se ta knížka dodnes čte. Nejvíc jsem se nasmál v předposlední kapitole, která je věnována rybářské historce o největším pstruhu, jaký kdy byl v Temži uloven. Ale v té knížce je toho spousta, nejen o plavbě po řece, a je tam pro každého něco, ale není to zmatek, všechno to drží pěkně vyváženě pohromadě, každé ingredience je přesně akorát. A ta knížka je šťastná a radostná. A vlastně zázračná. Vymykající se z autorova rozsáhlého díla, hvězdná plavba Jeromeho, Jiřího a Harrise.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) |
| 1998 | Tři muži ve člunu a na toulkách |
| 1982 |  Malvína z Bretaně |
| 2010 | Tři muži na toulkách |
| 2000 | Lenochovy myšlenky |
Přečteno ze zvědavosti na klasiku... Občas moment k pousmání, pokud máte rádi suchý anglický humor, ale jinak pro mne Tři muži ve člunu nezestárli dobře, moc nevím, proč bych měl někomu doporučovat cestopis po místech a hospodách, které už jistě vypadají jinak.