Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) / Tři muži na toulkách
Jerome Klapka Jerome
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38300/tri-muzi-ve-clunu-o-psu-nemluve-tri-muzi-na-toulkach-38300.jpg
4
266
266
Dobrodružství, příhody a nehody tří přátel a jednoho psa na dvou prázdninových cestách, šťastně spojující humor se sentimentem. Vychází v novém překladu mladého překladatele Milana Žáčka, který cítí a myslí jako autor, a čtenáři jistě ocení lehkost a plynulost jeho stylu.
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2002 , Aurora (Praha)Originální název:
Three Men in a Boat (To Say Nothing of the Dog) / Three Men on the Bummel, 1972
více info...
Přidat komentář
Od této knížky jsem čekala víc. Je pravda, že dvakrát jsem se smála tak, až mi tekly slzy - poprvé, když si balili věci na cestu a nemohli najít máslo a podruhé, když se snažili otevřít konzervu. Muži ve člunu byli lepší, ale muži na toulkách mě zklamali.
Výborné pokračování prvního dílu. Přečteno za dvě odpoledne, škoda, že knížka není delší, protože jsem se opět výborně bavila. Nadčasový humor a humoristická klasika, ke které se budu ráda vracet.
Skvělá esence anglického humoru. Autor dokazuje, že i zdánlivě obyčejné příhody se mohou stát zdrojem nevyčerpatelné zábavy.
"Na tomhle nádraží nikdy nikdo neví, odkud který vlak vyjíždí, nebo kam který vlak, když už odněkud vyjíždí, dojíždí, no tam prostě nikdy nikdo neví nic." (5. kapitola, Tři muži ve člunu)
Mám ráda tenhle humor a občas knihu kdekoli otevřu znovu a zlepším si náladu.
pro pobavení někdy stačí přečíst si jen názvy kapitol. už nevím, jak to bylo, ale objevilo se tam něco ve smyslu jako: záhadná ztráta karbanátků. georgeovi není dobře. jednoduše kniha, ke které se ještě vrátím. možná ne k celé, ale k částem určitě.
Ten suchý anglický humor mi sedí. Možná bych spíš měl napsat jazykový. Má oblíbená příhoda je, jak dědeček věšel obraz, Jak kdyby autor seděl u nás v obýváku a sledoval otce. Také zjištění, že nemám příznaky horečky omladnic mi udělalo dobře. Ten druhý dil už mě tak nenadchl, i když se odehrává i v Čechách.
Zrovna ji čtu, je vtipná, tedy pro ty kterým vyhovuje Horníčkův humor a chápou ho. Vůbec se nedivím oblíbenosti autora u našeho výborného komika, má totiž podobný způsob myšlení, formulování vlastních událostí a jejich popisu. A i když se děje odehrávají v době plynových lamp, nejsou tak staré a jejich okolí nepochopitelné.Není to před cucaný bonbón! V doslovu je také řečeno mnoho, pokud se k ní lidé s láskou vrací nedivím se tomu.
Typicky britské. Je to poutavé a leckdy i vtipné, ale zase to není, tak dobré, že bych měla potřebu číst to znova. Lepší je ovšem část Tři muži na toulkách...
Zábavné čtení o tom, co se vám může přihodit na cestách nejen po britské řece Temži i o tom, jak přemluvit vodu na čaj aby začala co nejrychleji vařit.
Toto vydání obsahuje dva romány autora a je zajímavé, jak se komentáře poněkud liší od vydání samostatných Tří mužů ve člunu. Je jasné, že hodnotit anglického autora z předminulého století je samo o sobě problém. Pro pochopení knihy by bylo speciálně tady třeba číst předmluvu autora a Horníčkův doslov. Ne každému čtenáři je taky hned při otevření knihy jasné, že tady se asi za břicho popadat nebude. Když se dívám na knižní produkci posledních let, zjišťuji, že se šíří jako mor jakýsi polopatismus - akční scény jsou super akční, erotické scény se stávají pornografií, naturalistické popisy jsou nechutné až k odpudivosti, hrdinové (padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina) zhusta zcela neuvěřitelní - všechno přetažené do extrému ne-li dokonce do exkrementu.
Opravdu si tohle žádá moderní doba, máme skutečně zapotřebí, aby nám nalili pocity do hlavy trychtýřem zjednodušení ? Nebo nás konzum už zasáhl natolik, že se bez něj neobejdeme ani u knih.
A když už nemohu tuhle knihu "opalcovat", tak aspoň vykradu autora z jeho předmluvy k 1. vydání z roku 1889 :
"Hlavní krása této knihy nespočívá ani tak v jejím literárním stylu nebo v obsáhlosti a užitečnosti informací, které podává, ale spíš v její čiré pravdivosti. Její stránky vytvořil záznam událostí, které se skutečně zběhly. Já jsem je pouze přibarvil...."
Je mi to líto, ale musím souhlasit s komentářem "st.me" Na knize mne zaujal pouze její název a jméno spisovatele
V okamžiku, kdy si vemu do rukou knížku, která je označená jako humorná, očekávám, že mě její příběh pobaví a já se zasměju. Musím říct, že díky této knize jsem byla vyvedena z omylu.
Její čtení jsem vzdala asi v 1/4. Na těch mnou přečtených 100 stránkách jsem nic vtipného neobjevila, nepochopila nebo se ty humorné části skrývají ve zbývajících 3/4 knihy. To už, ale já číst nebudu.
Čekala jsem daleko víc a tohle je pro mě zklamání.
U téhle knihy jsem se smála nahlas a nešlo to nijak zadržet. Jen když si na ni vzpomenu, už mám pusu do rohlíku. :)
Štítky knihy
humor lodě cestování Německo turistika vodáctví cestovatelé humoristické romány anglický humorAutorovy další knížky
| 2007 |  Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) |
| 1998 | Tři muži ve člunu a na toulkách |
| 1982 |  Malvína z Bretaně |
| 2010 | Tři muži na toulkách |
| 2000 | Lenochovy myšlenky |
Poprvé jsem oba příběhy četla asi před 13 lety, ještě na střední škole (na doporučení jedné dobré duše - paní prodavačky z knihkupectví), a byla jsem úplně nadšená. Teď v dospělosti jsem byla nadšená o jednu hvězdičku méně... a buď je to jiným překladem nebo je to mnou, ale především Tři muži ve člunu mi nepřišli tolik vtipní. Naopak více jsem oproti prvnímu čtení ocenila Tři muže na toulkách, určitě jsem je víc chápala než tehdy. Možná je to tím, že Německo je blíž než Temže a víc mě zajímá. Je podrobeno krásné kritice, která je v některých pasážích až mrazivá, pokud si ji člověk v duchu spojí s oběma světovými válkami. Moc pěkná je i krátká pasáž věnovaná Praze.
Plavba po Temži je pojata hodně podrobně, ale o toulkách třech postav se čtenář nedozví vlastně nic, protože autor věnuje veškerou pozornost německému prostředí.