Tři Sekery
Kateřina Surmanová
Michal tráví dny i noci tím, že navštěvuje hřbitovy, opuštěné domy a místa, na kterých údajně straší. Svět ho zná jako úspěšného youtubera a „lovce zázraků“. Když se pak dozví, že kněz z jeho rodného města skončil za mřížemi za brutální vraždu, která navíc proběhla za velmi podezřelých okolností, vidí v tom dokonalou příležitost, jak získat další zástupy fanoušků. Jenže jakmile dorazí domů, zjišťuje, že s knězem toho měl v dětství společného víc, než si myslel. Teprve když se s otcem Václavem po dekádách znovu setká, odhalí šokující události, které kněze k vraždě vedly, a okolnosti, jež rozumem pojmout nedovede. A zatímco čelí démonům vlastní minulosti, dozvídá se, že Václav možná nakonec není padouchem, ale hrdinou.... celý text
Přidat komentář
Obsahově mě kniha bavila, co mi však nesedlo byl příliš květnatý jazyk autorky, místy mi to přišlo hodně na sílu.
Český Stephen King v sukni - Kateřina - v mých extrémně kritických očích ohledně 'duchařiny' uspěl/a a zabavila mě na mnoho hodin v letadle i na pláži Kréty...
Nebylo to určitě díky mysteriózní lince, která snad mohla být méně naivní, abych mohla dát čtvrtou * (tu dostává Jiří Vyorálek za výbornou interpretaci), ale kvůli otevření tématu a postoji k zneužití děcka knězem, jehož možná temná zákoutí a rizika nahodila autorka celkem realisticky. Byť otec Václav je v pár rysech maličko pohádkový nebo svatý farář, ale pro potřeby příběhu proč ne :o) Zhostila se toho jistě lépe než Petra Dvořáková v Zahradě ...
Nejsem cílová skupina tohoto žánru, protože si skoro vždy nakonec "i dobrou historku trochu zkazím pravdou" :o(
SPOJLER MOŽNÝ
~ Zprvu je příběh šablonovitý a naplněný současnými stereotypy - a to neberu stereotypy a priori vždy negativně!
° Výborná je psychologie pokroucené křesťanské víry, leč v rámci stereotypů trochu zavádějící? ... zvláště, když i Bob měl nakonec přísnou katolickou výchovu ...
Protože, slovy z příběhu:
"Nejlepší lež je ta, co má pár styčných bodů s pravdou."
~Naivně až hloupě pojaté téma exorcismu, přilepené, odlepené duše ... schránka na sejmuté duše ... Lenčino vodění duší do kukuřice neskutečně hloupoučké ...
° Exorcismus je vážná realita, co by si zasloužila 'poznámku pod čarou' či doslov odborníka ...
~ Stejně jako 'škapulíř' se zoubky - to byla extra otravná urážka reality škapulíře ...
° Dokonale cizelovaná je v příběhu atmosféra všeprostupující vtíravé neuspořádané sexuality, na které zde celá ta duchařina vlastně stojí. A stejné je to vlastně i v realitě, to hodnotím docela vysoko ...
"Mám ráda dobře napsanej brak s vnitřní logikou, a ráda v ponurých ulicích a potocích krve hledám dobře ukryté perly v podobě nečekaně pěkných myšlenek." píše na svém profilu terimila. Myslím, že to mám podobně. Brak mi nevadí, ale musí mít určitý vnitřní řád i logiku a do toho Kateřině ještě kousek chybí. Ale atmosféra a práce s češtinou se mi hodně líbila ...
Není to moje odpočinková káva, ale přečtení určitě nelituju a možná někdy vstoupím i do Šepotu z lesa ...
Výborný komentář mnohoknih - takhle se to čte, když si to nekazíte realitou jako já!
Stejně jako komentář kanuska, jejíž vidění se víc blíží tomu mému ...
3/2
(SPOILER)
Z autorčiny volné trilogie mi tahle kniha sedla nejvíc, ale i tak bych se za fanouška příliš nepočítala. Autorčiny náměty se mi líbí, ale jejich zpracování jde už trochu mimo mě, navíc knihy jsou svým jazykem opravdu hodně hutné, a trochu špatně uchopitelné. Autorka se vyžívá v metaforách, různých přirovnání nebo popisech, které určitě vypovídají hodně o její kreativitě nebo slovní zásobě, problém je, že v jejích knihách jsou v takové koncentraci, že překousat se jimi k tomu co se děje v příběhu je jako pokoušet se prorazit si cestu džunglí, ale místo mačety nůžkami. Jde to sakra ztuha...tento díl mi v tomhle ohledu přišel už úmírněnější a i příběhově mi sedl více než ty předešlé. Ocenuji i zakomponování silných lidských dramat, které tu jsou vykresleny solidně a i celkem do hloubky.
Sice to není kniha, ke které bych se nějak často ráda vracela, ale jsem opravdu velmi ráda, že i na českém trhu se najde autor se zálibou pro tento typ literatury, který mu nedělá vůbec ostudu.
Zajímavé těžké téma. Jak se dá člověku zničit pověst a život? Ty popisy autorky jsou tak podrobné a tajuplné, že se bojíte číst dál. Střídaly se ve mně všechny emoce.
Hodně povedená kniha. Těším se na další.
Tohle je skvělý, dokonalý a úžasný mix žánrů, postav a češtiny. Kukuřičná pole mě nikdy nelákala a po tomhle příběhu už tuplem ne. Popis míst a atmosféry je tak sugestivní, že jsem ty černé šmouhy taky viděla. Postupné vyjevování Michalových vzpomínek je dávkované naprosto přesvědčivě a my spolu s ním zjišťujeme, že věřit nejbližším, je někdy dost ošemetné. Naštěstí se v pravou chvíli objeví čistá duše a pomůže mu. Postava otce Václava je taky výborně vystižená. Jeho otevřená mysl a osobní statečnost mě nadchla. Stejně tak mě nadchlo, že nás autorka provedla dětstvím a dospíváním aktérů a my víme, co je dovedlo tam, kde jsou teď. Hororová část příběhu je opravdu děsivá a tím, že jsou do toho přimotané děti, je ještě děsivější. Policejních vyšetřovatelek mi bylo skoro až líto, jejich konec v příběhu byl divný. Ale některé situace jsou prostě nesdělitelné. Závěr po dvanácti letech dává člověku naději. A hlavně bychom všichni měli mít svého Radka.
Naprosto úžasná kniha . Krásný jazyk , popis prostředí a postavy vykreslené tak , že jsem si je dokázala představit, zamilovala jsem si je a byla vtahnuta do děje . Michal , Václav a Lenka úžasní lidé . Doporučuji všem , kteří mají rádi horory , thrillery, záhady a české autory . Tuhle knihu jsem četla jako první od této úžasné autorky ale mám v plánu si přečíst její další knihy , píše opravdu skvěle
Perfektní završení perfektní série. Neříkám, že to nemělo pár drobných vad na kráse, ale pozitiva to v pohodě drží na pěti hvězdách.
Dokonale čtivé a strhující. Výborné postavy, dobře vykreslené a věrohodné (Surmanová ty vesnické typy prostě umí!). Michalovi a Václavovi člověk prostě musel držet pěsti, co to šlo. Perfektně navázáno na skutečné události. Super líčení života Roberta. A je to naprosto dokonale propojeno s dalšíma knihama a dílama nejen od autorky. Myslím, že definitivně jsem tomu těch pět hvězd přiklepla ve chvíli, kdy si Václav v motorestu poručil TŘEŠŇOVEJ KOLÁČ a KAFE a vzápětí vyslechl příběh o BOBovi. V tu chvíli si mě Surmanová coby dlouholetou uctívačku Twin Peaks totálně omotala kolem prstu a bylo hotovo :)))
Abych jen nechválila: malinko mě draly některé postavy, které mi přišly až přehnaně schematické - Ester a občas i Michalova matka. Václavovy činy byly občas poněkud přehnané, úplně mi k němu to superhrdinství nesedělo. Policajtky se s vyšetřováním podivně plácaly, hrozně je to dralo, ale vlastně jsem jim to moc nevěřila... a pak to nechaj spláchnout takhle? A vůbec, celkově mi trochu neladil ten konec - osobně bych to od závěru v pohřebním ústavu odpárala. To už bylo tak nějak trochu moc.
Ale sečteno, podtrženo - je to super a milovníkům mysteriózního čtiva vřele doporučuju! A tajně doufám, že Surmanová s mysteriózními thrillery touto trilogií nekončí.
PS: Po dočtení celé série přemýšlím, jak na mě působily jednotlivé díly v rámci celku. Škála zdejších pěti hvězd nestačí - viděla bych to takhle:
Šepot z lesa - 4,75 *
Zvedá se vítr - 4 *
Tři sekery - 4,5 *
Na pokračování jsem se moc těšila a věřila, že kniha bude stejně vynikající, jako dvě předešlé. Příběh nebyl vůbec špatný, ale bylo to trochu překombinované. Přesto chválím a doporučuji přečíst všechny 3.
90%
„Svět je oblé místo a všechno se k sobě dřív nebo později skutálí."
Václav:
... Rázně odklopil víčko, do příkazu vložil všechny city, které v něm explodovaly.
"Volám vás všechny," zařval zoufale. "Pojďte a pomstěte se!"
Na nepolapitelný mžik se nedělo nic aq Václav se připravil zemřít. Pak z tabatěrky vyrazil přízrak, mohutnější a tmavší, než kdy dřív, a s razancí dělové koule se zahryzl do Bobova obličeje. Cizinec se zavrávoráním padl do krvavé louže, vytáhl se na nohy a rukama se nepřestával sápat po kluzkém stínu. Václava do zad uhodila detonace, kolem něj prosvištěla mračna tmavošedého dýmu, lavina tekutého asfaltu a zubů, která se pevně přimykala k cizincově tváři a mlaskavě sála. Odporný zvuk zanikal v drtivém skřípotu, vysokém a zajíkavém...
_______________________________________________________________________________
Jak jsem četla hodnocení tady, knížka se buď hodně líbí (třeba s menšími výhradami), nebo nelíbí vůbec. Já patřím k té první skupině. Mě tento mysteriózní thriller (bez výhrad) dostal. Jsem nadšená (opět) z nezaměnitelného autorčina vypravěčského stylu. začetla jsem se hned, napětí je tady po celou dobu, zápletka je úžasná, Bob byl skutečné odporné nesmrtelné monstrum, tajemný, nenasytný, neznal slitování ("rád koušu"). Dost často mně běhal mráz po zádech. Konec je skvělý, za něj autorce musím poděkovat.
Další bonusy jsou ty, že Václavův nejoblíbenější autor je King, v knížce se cituje z jeho Řbitova zvířátek, pak, že Václav čerpal zkušenosti z filmu Od soumraku do úsvitu, což je jeden z mých kultovních filmů a třeba taky, že je tady zmíněna v roce 1938 Otýlie Vranská, známe jejího skutečného vraha, největší záhada krimiminalistiky vyřešena!:-))
Za mě je knížka velkolepá, určitě nejlepší z volné série, já ji samozřejmě doporučuji k přečtení.
A nevím, proč tam mám zase vyznačené audio!
Velice volné pokračování trilogie, které je takovou třešinkou na dortu. I zde se jedná o knížku většího formátu, takže se čte pomaleji, ale o to intenzivněji si vychutnáváte děj.
Michal je mladý muž, který měl sice těžké dětství, ale dnes je úspěšný youtuber a "lovec zázraků". Jedno dne se mu ozve jiná youtuberka, která ho upozorní na tragédii, která se odehrála u nich v obci a která má kořeny v Michalově dětství.
A jak je to s otcem Václavem? Jaké tajemství skrývá a proč k němu chodí malé děti dobrovolně? Opravdu se tam dějí nechutné věci a nebo je zatím něco jiného? Ale proč potom Václav udělá to, co udělá?
Knížka si nebere servítky, takže otevírá téma, které církví dost často otřásá - a sice zneužívání malých chlapců kněžími. Zároveň se zaobírá běžným životem, kdy člověk řeší "a co tomu řeknou lidi" a lidskou závistí, pomluvami a zvědavostí. Nechybí tu ale také pokora a vděk, který může přetrvávat i mnoho let.
(SPOILER)
Tři Sekery jsem si užila, ale Šepot z lesa je stále můj top.
Nevadilo mi divoké skákání v čase - jen jsem se vždy musela na začátku kapitoly ujistit, že vím, Kdy jsem.
Příběh je skvělý, ale na můj vkus v určitém zlomu překombinovaný, takže si dovolím pár výhrad.
První část knihy v celkovém pohledu působí trochu zdlouhavě a zbytečně - Mě však bavila a v podstatě, kdyby kniha byla jen o Michalovi jeho rodině a přízracích lepících se na děti - bylo by to skvělé, protože tato část mi přijde ošizena. Stejně jako mohla být samostatná kniha jen o Polákovi. Dohromady jde o změť informací a malých příběhů, které neměly příliš šanci rozkvést.
Nepochopila jsem sílu, která udělala z přízraku poslušného služebníčka (jejich podstata působila trošku nedomyšleně). A přiznám se, že knězovo pozdější počínání mi nepřišlo tolik věrohodné… jako v první části, kde pomáhal dětem - a fakt je škoda, že tato linka byla utnuta a víc se v ní nepokračovalo (pokud nepočítám Lenku)
V příběhu jsem zachytila, že Leona má syna, který odešel v 16 letech z domu. V knize jsem už nepostřehla jak dlouho je pryč, ale to by znamenalo, že se musel narodit nejpozději v roce 2005 - o čemž není v knize zmínka - jsou prázdniny a Leona očividně těhotná není.
Objevení se postav z předchozích knih je fajn, ale v podstatě, kdyby tam nebyly ničemu by to nevadilo, ony samotné se jen objeví, ale děj neposouvají.
Linka s Otýlií mi přišla úplně zbytečná - kdyby dotyčná měla aspoň potomky, ale takhle to působí už naroubované na sílu, ačkoliv autorce neupírám kreativitu, se kterou celý příběh kombinovala. Jsem však zastáncem, že někdy je méně více… a tady se doslova tloukly dva příběhy. U Poláka je např. zmínka, že za druhé svět.války řídil nákladní auta a bojoval na české straně - jen by mě zajímalo kde (Evropa, Afrika? Partyzán asi nebyl :D ) a jak moc si to zabíjení jeho povaha užívala. Toto, docela zásadní období bylo smeteno dvěma větami, což je škoda.
Příběh není čistě hororový, a jako thriller taky nepůsobí. Spíše jde o pomalý mysteriózní román s prvky hororu. Autorka se drží květnaté češtiny a různých přirovnání - což je skvělé, je opravdu vidět, že v tomto ohledu umí, ale byly části, kde příběh volal po trošku rychlejším spádu, což tento styl psaní brzdí a může některé čtenáře nudit a nutit k odložení.
I přes výhrady, skvělé počtení a nebýt úžasného šepotu dala bych o hvězdu víc.
„Kapka jedu stačí zamořit celou studnu."
Tuto knihu jsem dočetla pár dní zpět a musela jsem si ji nechat chvilku uležet :-) Přijde mi, že s knihami Katky Surmanové je to jako s knihami Stephena Kinga, buď je bezmezně milujete, nebo prostě nejsou pro vás. Výjimečně něco mezi ;-) Já jsem první případ :-D
Už když se mi do rukou dostal Šepot z lesa, věděla jsem, že to bude láska :-) A jsem ráda, že jsem se nespletla. Po Zvedá se vítr jsem velmi nedočkavě čekala na brilantní zakončení této volné trilogie, a kniha Tři sekery předčila má očekávání.
Okrajově jsem věděla, o čem kniha má být, začátek knihy nám položí spoustu otázek a my na ně během čtení hledáme odpovědi. Hodněkrát jsem byla velmi překvapená, jakým směrem se příběh ubírá, měla jsem zde samozřejmě své oblíbence, ale i postavy vyloženě nesympatické - třeba Michalova máti :-/ Ale zrovna u této postavy se mi strašně líbilo autorčino přirovnání jednotlivých vrstev její osobnosti k Matrjošce, to bylo opravdu geniální a hlavně výstižné.
Narazíme zde také na jedno velmi kontroverzní téma a to kněží versus sexuální obtěžování dětí. Jakou to má spojitost s farářem, který sedí ve vazbě za brutální vraždu? Autorka si s námi pěkně hraje a já se nechala vodit jako loutka od jedné teorie ke druhé, i když mi bylo postupně jasné, že tady něco nehraje a že ne vše je tak, jak se na první pohled zdá. Konec je pak trošku strašidelný, hodně napínavý a opět skvěle napsaný :-)
Tato kniha spadá přesně do té kategorie "čtu a nemůžu přestat, ale zároveň nechci, aby to skončilo" :-)
Velký bonus jsou pro mě také zmínky díla právě S.Kinga, kterému je v této knize vzdán opravdu velký hold. Po Petrovi z Šepotu mám další knižní lásku a to Michala :-) Díky za tyto idoly, díky nimž je čtení ještě příjemnější zážitek :-)
A jeden citát na závěr, který nás celou knihou provází, a který trošku jinými slovy používám téměř celý život i já:
„Svět je oblé místo a všechno se k sobě dřív nebo později skutálí."
Strašně moc jsem se na knihu těšila, šla jsem do ní s velkým nadšením a to mi vydrželo až do konce. Jako jo, možná to bylo místy už trochu moc překombinované, lehce zmatené, pokud jste se nesoustředili, ale pořád byl ten příběh tak výborně vymyšlený, že mi to nevadilo. Evidentně mi u Kateřiny nevadí nic. I věci, které některým lezou na nervy, já jsem s nimi v pohodě. Bylo to temné, mělo to tíživou atmosféru, táhlo mě to dál a dál, prostě jsem musela vědět, jak to všechno bylo. Sakra, mrzí mě, že už je konec .
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
Od autorky jsem četla již knihy Šepot z lesa a Zvedá se vítr, které se mi líbily, a tak jsem byla samozřejmě zvědavá i na její novinku Tři Sekery. No a bohužel jsem zažila poněkud nepříjemný náraz - tuto knihu jsem nedočetla. :-(
Nevím, jak k tomu došlo, ale já se bohužel za boha do knihy vůbec nemohla začíst, ale jakože vůbec. Trápila jsem se, nešlo to. Úplně mi neseděl ten květnatý jazyk, který autorka nasadila hned v první kapitole ("pod chodidly jim láteřily křížaly uschlého jehličí" nebo "ojínila se mu mícha"). Připadalo mi to trochu na sílu, ne zrovna přirozené a hlavně si nejsem jista, jestli zrovna tento jazyk ocením v thrilleru/hororu - spíš bych to hledala v jiném literárním žánru. Což mne celkově vlastně docela mrzí, protože předchozí autorčiny knihy se mi četly velmi dobře.
Taky ten hlavní hrdina mi nebyl příliš sympatický, byl to pro mne takový frajírek, jehož povaha mi nebyla příliš blízká, a s každou stránkou jsem ztrácela chuť si o něm číst dál.
Moc mne to mrzí, protože jak uvádím výše - předchozí autorčina tvorba mi seděla a bavila mne. Ale tady jsem se s tou knihou bohužel prostě nepotkala. :-( Nicméně určitě nechci nad autorčinou tvorbou lámat hůl - jestli Kateřině Surmanové vyjde něco nového, určitě tomu dám šanci. Třeba se skutečně v případě této knihy jedná jen o výjimku, že mi to prostě nesedlo, no...
Já pořád nevím, který názor ve mně převládá.
Buď že kniha měla opravdu netradiční téma, byla krásně napínavá, strašidelná, mysteriózní, i když na mě občas už moc, no prostě super horror, thriller a asi i detektivka.
Anebo že jsem celou dobu při čtení nemohla opustit myšlenku, proč je vlastně zajímavý vymyšlený příběh postavený na reálné nechutné události, o které všichni četli, všichni ví, že se to opravdu stalo, že někdo opravdu dokáže být tak perverzní a ještě při tom dělá povolání jaké dělá. V tisku byly fotografie dotyčného faráře a rozhodně mi nebyl sympatický, i kdybych to nevěděla. Jenže obrázek tohohle faráře já pořád viděla, když jsem četla o Václavovi, který byl ale zcela jiný člověk. Takže se to při čtení ve mně mlelo, super děj, ale pořád ty vykřičníky v hlavě, proč je vytahován tento případ, který je reálný a opravdu se tak stal a ten člověk je hajzl a v knize to tak není.
Také nějak nevím, proč byla v knize zmiňovaná Otýlie, no prostě mám nějak asi problém s reálnými zločiny zasazenými do vymyšlených příběhů. Zapracuji na tom Ale Imbus tomu pomohl, stáří známí jsou vždycky fajn.
Tudíž se mi tato kniha líbila nejmíň že všech třech, které autorka napsala. Ale je fakt, že Šepotem z lesa nasadila laťku hodně vysoko Těším se na čtvrtou
Překombinované, prázdné, nenutilo mě to číst dál, nutit jsem se musela já.
Třetí díl - Tři sekery - volné pokračování série přečten. Jsem neskonale vděčná, že jsem se tento rok rozhodla pro koupi všech knih. Jsou skvělé (i obálky). Inspirace Kingem je patrná a jelikož několik posledních mých přečtených knih jsou právě od Kinga, tak mi to vůbec nevadí. Mile mě překvapila v doslovu i inspirace seriálem Twin Peaks, to mi ušlo - ale jo, zapadá to do sebe - Bob a třešňový koláč. Začátek knihy týkající se Michalova dětství byl pro mne dost těžký a daná obvinění - no nečetlo se to lehce. Celou knihu jsem si pokládala otázku - co to je proboha za matku?! Celý ten příběh měl tolik rovin, návratů do minulosti a tolik příběhů, že to bylo chvilkama složité. Mne zvláště mátly ty změny času, i třeba v rámci jedné kapitoly se to dost těžko drželo jen v té jedné linii. Tohle byl případ i u ostatních knížek, jen tady mi to připadalo dost rušivé. Obecně mám ráda střídající se minulost-přítomnost, jen tady jsem z toho byla krapet tumpachová. Taky mi autorka rozšířila slovníček o nové výrazy. Třeba výraz sanovat vůbec neznám a do kontextu mi nezapadal. K hlavním postavám jsem si vytvořila stejné pouto jako k postavám v Kingovkách. A ta myšlenka, že svět je oblé místo apod., tohle jsem teď často četla i v Panu Mercedesovi. Jo a co se mi líbilo úplně úplně nej, bylo to propojení s Radkem a nakonec i s Petrem, Květou a Imbusem. To bylo prostě boží načasování. Doporučuji.
Nemohla jsem se začíst a pořád čekala, kdy mě příběh chytne. Bohužel se tak nestalo. Mrzí mě to, ale příběh z Tří Seker mě nezaujal, nebavil, přišlo mi to zbytečně překombinované a zároveň nijaké. Nesedlo mi to, ale časem se k autorce chci vrátit a přečíst si Šepot z lesa.
Skvělý počin pro ty, co mají rádi detektivní zápletku a duchařinu.Knihu jsem si opravdu užila a autorcin popis krajiny, děje...prostě skvělá práce!