Tři vyvolení
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435682/bmid_tri-vyvoleni-X6y-435682.jpg
4
1592
1592
Druhá kniha TŘI VYVOLENÍ začíná přesně tam, kde skončila kniha první, na pobřeží Západního moře o necelých sedm hodin později... Pistolník Roland je přepaden a zraněn. Spalován horečkou postupuje podél pobřeží a nachází troje dveře. Dveře do současných světů, odkud si do Středosvěta přivádí nové společníky, kteří ho budou provázet na dlouhé cestě k Temné věži.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno:
2020
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Drawing of the Three, 1987
více info...
Přidat komentář
Po prečítaní Pistolníka som bol zvedavý na tento duhý diel. Trochu však zaostal za mojim očakávaním. Čo o to, písaný je dobre, napriek niektorým dosť rozvláčnym pasážam dej dokáže strhnúť. Ono je to ale také akési predvarené. Roland akoby vždy vedel, čo má robiť a všetko do seba zapadá v pravú chvíľu tak akosi neprirodzene. Hororových prvkov z prvého dielu je tu pomenej, zato pribudli efektné akčné scény, prerazené sánky, pomočené epizódne figúrky a zopár prestreliek. Premena Savannah na konci mi prišla tiež trochu pritiahnutá za vlasy. Trochu ako rozprávkový príbeh, v ktorom sa ropucha nakoniec premení na krásnú princeznú, v tomto prípade skôr amazonku a teda aj jazyk je trochu ostrejší.
Čo ma zaujalo, to je Kingova technika opisu akčných scén. Jednotlivé vlákna osudov zainteresovaných osôb sú písané z pohľadu každej osoby, pričom sa nezadržateľne blížia navzájom k sebe, najskôr pozvolným tempom, potom to začína akcelerovať až napokon keď sa všetky vlákna stretnú, explodujú, každý okamih dramatickej udalosti je videný očami každej osoby akoby v prestrihu. To bolo fakt dobré.
Je to kingovštější než Pistolník a je to určitě čtivější. Je to ale především proto, že King se pohybuje ve "svých vodách": Zasazením příběhu do současného New Yorku, nebo přesněji New Yorku padesátých a šedesátých let, se dostal tam, kde je opravdu silný v kramflecích. Navíc je dobré, že kromě Rolanda se na scéně objevují i jiné postavy. Roland je fajn, ale svoji umanutostí dost monotematický. To Edie, to je jinší kafé.
V druhé části své ságy o Temné věži, nazvané Tři vyvolení, přichází Stephen King s něčím takřka zcela odlišným. Formálně je příběh mnohem více přímočarý, než ten z Pistolníka, a i proto je možná čtivější. Roland je zasažen chorobou, způsobenou nenažranými humroidy (kteří jsou ale jistě okouzlující... ded-a-čok? :-)), a je tak v příběhu mírně zatlačen do pozadí. Tato skutečnost má však svůj účel, neboť je třeba poznat postavy nové, které budou čtenáře (i Rolanda) provázet až do konce Pistolníkova putování k Temné věži. Kromě toho je zde ještě silněji poukázáno na onu souvislost našeho vlastního světa se Středosvětem, z něhož pochází Pistolník. Tato souvislost je natolik zásadní, že až do konce série již vlastně náš svět (a především New York) v knihách o Věži neopustíme.
Co je to však Temná věž? A jaký účel ve světě (či mnoho-světě) hraje? A proč k ní Pistolník tak silně touží dojít? Odpovědi na tyto otázky, stejně jako na mnohé jiné, které před čtenářem jistě vyvstaly po přečtení první části, ve Třech vyvolených čtenář nenajde. Naopak, nabalí se na ně obrovská hromada dalších ...avšak, jde přece o začátek dlouhé cesty. Ta se navíc po tomto druhém dílu nezkrátila téměř ani o píď, protože zde o cestu tentokrát skutečně nešlo. To ale vůbec nevadí ...vše je nahrazeno poznáním několika postav, jimž nepochybně vévodí zhýralý feťák z New Yorku Eddie Dean se svým vytříbeným slovníkem a zvláštním smyslem pro humor. O stupínek níž pak stojí Odetta-Detta - postava, ze které vám jistě bude běhat mráz po zádech...
Příběh se postupně zakousává, alarmuje a dloube. Dloube a nezapomíná vám připomenout, že se něco děje. Něco tam je. Čeká na další stránku a na další knihu. Zvláštní jak od tohoto světa a příběhu nic nečekám a přesto vyšokuje ......něžně......jemně.......Jak nezodpovězené ptaní a stín klepet :-) Doporučuji
Pokud někdo váhal u Pistolníka, myslím, že jakmile se pustil do tohoto dílu, už ho Roland a Ka nepustili. Četla jsem ho jedním dechem a stále potřebovala vědět, co bude dál.. :)
Tento díl mě velmi mile překvapil a přečetla jsem ho jedním dechem. (U Pistolníka jsem trochu váhala). To, jak si vybíral své Vyvolené, bylo naprosto geniální.:-)
Skvělá kniha, posunující příběh o Temné věži o kus dál a zároveň zanechávající nespočet nových otázek. Nutno řící, že Tři vyvolení je mnohem záživnější a zábavnější kniha než Pistolník a pokud jsem u Pistolníka váhal, zda číst dál nebo ne, tak tady jsem měl od prvních stránek jasno..
Moje srdeční záležitost. Kdo nečetl, nepochopí. Eddie Dean se už tady stává mou nejoblíbenější postavou a zůstává jí až do konce putování.
Při čtení tohoto dílu jsem si uvědomila, že King stvořil něco, co tady ještě nebylo, kolos, který dává roměr jiným kdy a jiným kde. První polovinu knížky jsem četla s otevřenou pusou, aby mi v té druhé mohla klesnout čelist až na zem.
Ačkoliv celá sága Temná věž na naprosto dokonalé dílo, tento 2.díl patří mezi mé nejoblíbenější. Akce střídá akci a Stephen začíná pomaloučku rozjíždět nezapomenutelné dobrodružství. Tolkien má Pána prstenů, Dumas Tři mušketýry a King Tři vyvolený.
Toto dílo je pro mě čistý, destilovaný King.
Říkám díky sai!
Další díl Temné Věže, po šesti letech. Tři vyvolení připomínají skutečně Kinga a jeho styl, bohužel je to styl, který moc nemusím, i když si od něj občas něco přečtu. Celá série Temné Věže je zajímavá také hlavně v tom, že to není klasický King, ale stále se v jeho stylu táhne "jiný" Pistolník. Tři vyvolení jsou čtivější než Pistolník, mají větší spád, něco se tam děje, člověk se dozvídá další zajímavé věci o světě, který se "hnul", ale zároveň v tom něco chybí. První díl, Pistolník, byl postaven na filozofování a nechávám člověku s fantazií dělat si obrázek o novém světě a teď, když se přibližuje, tak trochu ztrácí svůj svět a místo něj nastupuje svět Kinga. Kdyby šlo, dal bych 4,5 , takhle se přikloním k číslu většímu a dávám za 5. Stále je to kus naprosto výjimečné ságy...