Tři vyvolení
Stephen King
Temná věž / Temná veža série
< 2. díl >
Druhá kniha TŘI VYVOLENÍ začíná přesně tam, kde skončila kniha první, na pobřeží Západního moře o necelých sedm hodin později... Pistolník Roland je přepaden a zraněn. Spalován horečkou postupuje podél pobřeží a nachází troje dveře. Dveře do současných světů, odkud si do Středosvěta přivádí nové společníky, kteří ho budou provázet na dlouhé cestě k Temné věži.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2020 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Drawing of the Three, 1987
více info...
Přidat komentář
Kto sa dostal s úspechom a bez straty chuti skrz prvú časť - Pištoľníka, toho čaká nečakaná a bohatá odmena v podobe druhej časti, keď to naberie obrátky, dynamiku, napätie, tajomstvo, skrátka, šecko ako má byť a ako to máme u Kinga radi....viac k tomu netreba dodávať, čítajte a vychutnávajte si to do vytrženia, hehe....Stretneme sa v Pustinách...Sai!
Eddie: "Kde je ta Věž? Co je to?"
Roland: "To taky nevím - vím jenom, že je to snad jakýsi... svorník. Hlavní spínací špendlík, který drží pohromadě veškeré jsoucno. Veškeré jsoucno, veškerý čas a veškerou velikost."
Nejlepsi dil. Ten napad kdy pomoci dveri se da vstoupit do lidskeho mozku a zaroven ovladat cele telo. Jak tohle mohlo kinga napadnout? The best of
Tři vyvolení jsou rozhodně o třídu výš, než Pistolník. Z nesmyslné knihy přišel díl, který je srozumitelný, akční, zajímavý a hodně čtivý.
To byla jízda! Boží - nemohla jsem se odtrhnout, obzvlášť v první části s Eddiem.. parádní rozjezd, pokud beru Pistolníka jako předmluvu :)
Přestože "Tři vyvolení" navazují na dlouho slepovaného, a proto viditelně nesoudržného "Pistolníka", rozvíjejí ho s elegancí a profesionalitou. Strukturou jsou přitom takřka opakem. Ať si autor o nenucenosti své tvorby říká v doslovech co chce, pokračování je z velké části předem promyšlenou kompozicí. A čtení najednou opravdu baví. Podivíme se nevkusně líbivé Rolandově komplikaci, to když pistolník naprosto smolařsky přijde vinou obřích humrů o některé své prsty. Poznáme sympatického závisláka Eddieho Diena vtaženého Rolandem z naší mafiánské skutečnosti do pistolníkova snového světa. Navzdory všem svým slabostem hledá s plnou vážností své místo ve vesmíru. On i Roland jsou si vzájemně prokletím i spásou. Doplní je žena s disharmonicky roztříštěnou myslí, která díky oběma mužům, a nakonec i díky sobě samé, nalezne své zdravé já. Všichni tři vyvolení se pak upínají k jednomu cíli, bodu zdánlivě útěšnému pouze pro pistolníka, ovšem ve skutečnosti potřebnému pro všechny tři.
V "Temné věži" se literární fikce Rolandova fantastického světa prolínají s fikcemi světa New Yorku. Hlavní linie se odehrává převážně ve světě prvně zmíněném. Doplněna je drobnými vedlejšími epizodami plnými poutavých newyorských situací a postav. Především v těchto krátkých odbočujících příbězích se autor s odlehčenou vtipností vyžívá ve zcela realistických společensko-kritických narážkách.
Výraznou složkou díla je od počátku osudovost počínání protagonistů. Již zásah muže v černém v "Pistolníkovi" naznačuje, že pouť hrdinů bude řízena vyššími silami, které je ochrání až na konec cesty. Tam je snad bude čekat velký boj, nějaké konečné zúčtování. Čtenář je díky tomuto spisovatelskému triku udržovaný v uspokojivém klidu. Tuší, že epizodní kolize a překážky nebudou jeho oblíbencům osudné. Zároveň je však jistým způsobem napjatý. Je totiž koneckonců celou dobu zřejmé, že příběh směřuje ke svému konci a že k onomu velkému a možná bezútěšnému zúčtování nakonec dojde. Ani samotný konec ale nemůže být přece tak strašný, když vyprávění svým vzniklým pevným rámcem napovídá, že se v závěru dostaví velká odpověď na řadu otázek, nějaké pro nás zásadní duchovní poznání. Tahle promyšlenost a z ní plynoucí ucelenost je tvůrcem oproti "Pistolníkovi" bezpečně zvládnutá. Celou dobu je tu vlastně řeč o vyprávění, které hladí čtenářovu duši, o postupu, který nás tak trochu rozmazluje a kazí. King nám poskytuje drogu v podobě uspokojivého světa. Troufám si říct, že nepodlehneme-li pouze tomuto pokušení a udržíme ve svém srdci i jiné literární žánry, nezapomeneme tak úplně tvář svého otce. Po "Třech vyvolených" jsem si tím jistý.
Prehrýzť sa Pištolníkom bolo veľmi ťažké, ale zvesti o kvalite pokračovaní neklamali. Hneď druhý diel to roztočil vo veľkom štýle a verbovanie prvého vyvoleného bolo dokonca strhujúce. Potom to síce skĺzlo k solídnemu nadpriemeru, ale finiš bol opäť vynikajúci. Keď už si človek myslel, že ho King už v druhej polovici nemá čím prekvapiť, prehodil výhybku iným smerom a knihu ukončil vo veľkom štýle ako majster rozprávač. Som náramne zvedavý kam sa to celé vyvinie, lebo rozohrané je to nesmierne zaujímavo. 8+/10
!!! SPOILER - komentář obsahuje informace, které prozrazují část děje !!!
Právě sem dočetl druhou část knižní serie Temná věž která ma osm knih. Po úvodním Pistolnikovy se Roland v druhé casti probouzí na plazi ve svem světě a je v zápětí napaden humroidy kteri mu at je vyčerpány a na pokraji smrti daji zabrat. Po ztrátě par článku prstu jedne ruky Roland nakonec vítězí a po setkani v prvni části s temnym muzem ktery mu vylozi karty osudu nachazi prvni ze tri dveří ktere vedou do našeho sveta a z ktereho ma dovést pokazde jednoho vyvoleneho ktery ho ma doprovazet na dlouhe ceste k oné tajemné temné věži.Jenže nic neni jak se zda jednoduche abych neprozradil děj a co vse Rolanda potka jen naznačím ony tri vyvolené. První je Eddie ktery z baham převáží vetsi množství heroinu pod paží a ktery je zavislej zaroven na heroinu. Pistolnik Roland do neho vstupuje a začne hodne divoky a akční sled událostí, ale nakonec ne vse dobre dopadne ale Eddie se ocitne v Rolandove světě a začne putovat s pistolnikem po dlouhe ceste po pláži kde musi najit druhe dveře Eddieho postava je nekdy velmi humorna nekdy ma velmi velke abstinencni priznaky. Je to asi nejlepší část knihy. Ve druhych dverich se ocitne Roland opet v nasem světě uz jako on sam a dalsi vyvoleny je detta odetta černoska pripoutana bez noh na voziku trpící schizofrenií ktera navic o te druhe neví jedna strana je fajn ženská druha je presny opak nakonec se vse povede a odetta se ocitne na druhe straně pistolnikova světa, jenže s touhle paní to ještě to nebude mit nikdo lehke. Po dlouhych zvratovych situacich nachazi Eddie konecne treti dveře Roland je uz na pokraji svých sil a potřebuje nutne lek, z našeho světa tzv antibiotikum nakonec s poslednich svych sil otevira posledni třetí dveře......A o tom rad pomlcim co bude nasledovat. Za me vyborne pokračování davam 5 hvězdiček z pěti a jedeme či jdeme dal diky Kingu famózní záležitost.
Pistolníkem jsem se pracně prokousal v naději, že pokračování bude skvělé... a ono to vyšlo. Bez chyby je první polovina, která má spád, napětí a dokonce i (v rámci žánru) přijatelnou logiku. Druhá část knihy s hledáním dalších důležitých postav už mi tak úžasná nepřipadala. Některé události King protahuje až nesnesitelně. Naštěstí ale nakonec do sebe vše (s náležitým zvukem pistolníkových zbraní) pěkně zapadne.
85 % (zatím 715 hodnotících je na průměru 91 %).
Prostě se najednou probudíte, spolu s Rolandem, na pláži a vtáhne Vás to opět dál ... do neobyčejného, mystického světa plného (přímo zaplněného) neuvěřitelnými snovými, magickými a tíživými vizuálními obrazy, ... do světa, který se nebude podobat ničemu, co jste zatím četli ... objevíte dveře ... které vždy znamenají volbu: otevřít nebo neotevřít? ... Vás to zběsilým tempem vtáhne ještě dál, než jste doufali, ... do myslí lidí, které pro Rolanda dveře vybraly, a on si musí zvolit .... vše do sebe zapadá ... každá věta má své místo a přesto se otázky stále jen hrnou ... bez odpovědí, ... ty jsou ještě v nedohlednu ...
Myslela jsem si, že pistolník je skvělý ale tohle je ještě lepší a jelikož už mám rozečtený třetí díl tak se to stupnuje a pokud to tak bude i nadále tak asi pro mě reálný svět přestal existovat :D Božské! Nikdy jsem o tom příběhu neslyšela, ale vždycky jsem tajně doufala, že když otevřu dveře bude tam něco jiného než koupelna či chodba :)
Tááák: druhý díl série Temná věž, je o kouda lepší než Pistolník.
Potěšili mě "humroidi" a také výlety do New Yorku.
Tenhle dil je famozni.naprosto jsem propadla prostredi,ve kterym se odehraval,libi se mi,ze clovek ma moznost poznat Rolanda trochu lip,nez jen jako sebestrednyho posledniho pistolnika,kterej je prost jakychkoli citu k nekomu jinymu.ovsem,cesta k Vezi je jeste dlouha...."V sazce je vic nez nejaky svet,Eddie.Neriskoval bych te,ani ji-nedovolil bych,aby ten chlapec zemrel-kdyby slo jen o to.Vydame se na cestu,Eddie.Budeme bojovat.Utrpime rany.A do konce budeme stat zprima.Dokonce i proklatci miluji."
Záchrana?
Prokletí?
Věž.
Přijde k Temné věži a tam zazpívá jejich jména.
"Tam zazpívám všechna jejich jména!"
Oveľa ľahšie čítanie ako prvý diel, človek sa po dočítaní necíti ako keby mu King vyžmýchal mozog. A je to aj docela vtipne, napínavé to bez pochyby, páčila sa mi časť keď King spomínal film Osvietenie od Kubricka. Keď Roland objavil prvé dvere "múj svět se hnul.."
První díl mi přišel víc mysteriózní. Ale zase se tady neustále něco děje. Skvěle prokreslené postavy, originální příběh (tohle jsem opravdu nečekal). Asi bych měl nějaké výhrady, ale není to nic, co by mě opravdu štvalo. Temnou Věž jsem si zamiloval hned v prvním díle, ale tahle kniha jen potvrzuje, že čtení Věže za to opravdu stojí. And the Tower is closer...
První díl vnímám jakýsi pokus napsat něco jako fantasy, ale který těžce nevyšel. Druhý díl je už klasický styl Kinga s prokreslenými charaktery postav a návratem z fantasy do reálného světa. A to Kingovi daleko více sluší...
Ano, je to tak! Druhý díl je lepší, než první. Když ne lepší, tak alespoň, jak autor sám uvádí, mnohem úplnější. Tady v podstatě chápete vše. Díl neobsahuje přemoudřelé pasáže, zabývající se jsoucnem, ale jde rovnou k věci. To, co se mi líbilo na prvním díle, najdeme zde. A to jednotlivé příběhy ze "známého" prostředí. Příběh Eddieho byl pro mě absolutně nejlepší. Odetta byla zase nejlepší, jako zajímavý a komplikovaný charakter. A třetí charakter (nebudu prozrazovat), vše parádně ukončil. Sice to pořád není něco, z čeho bych padl na prdel, ale bavilo mě to.
"Bůh ti močí na zátylek každý den, ale utopí tě jen jednou."
"Vidíš to Cimi? Náš život je jako ty domky z karet, které stavím. Někdy spadnou a mají proč, jindy spadnou úplně bezdůvodně."
"Vina se nachází pořád na stejném místě, milánkové: na tom, kdo je tak slabý, že tu vinu dává."
Vypadá to, že Temná věž byla dobrá volba. Ačkoliv je to očividně úplně jiná tvorba Kinga, než na kterou jsou všichni jeho fanoušci zvyklí. Mám ráda Rolanda, už jen pro jeho krásné jméno. ;) Nicméně se mi hodně zamlouvá i Eddie a upřímně musím říct, že doufám, že sérii dočtu než půjdu na film. Páč bych si nerada vyspoilerovala zbytek.
V tomhle díle pořád zůstává spousta věcí nevyřčených a čtenáři se moc otázek nezodpovědělo, ale přesto se těším na další díly.