Tři vyvolení
Stephen King
Temná věž / Temná veža série
< 2. díl >
Držte si klobouky, začíná víc akce!
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2019 , BookmediaOriginální název:
The Drawing of the Three, 1987
Interpreti: Libor Terš
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Liborem Teršem. Řekl bych, že od Pistolníka se trochu polepšil, ale pořád mám často zmatky v přímé řeči, dokonce jsem zaznamenal i přeřeknutí, a... není to prostě ono. Představoval bych si víc strukturované a ne tak monotónní vyprávění. Možná kdyby trochu měnil hlasy, chch. Jak autor uvedl v Doslovu, moc otázek zde zodpovězených nebylo a některé ještě přibyly (a láká tak na další knihy). Jsem ale rád, že se už všechno neodehrává v tak abstraktní rovině a často si jde i něco představit. Pravda, často taky ne. Každopádně ale jde o velmi zajímavý svět a propojení do toho našeho je jedna velká ujetost. A to nemluvím o té trojce, kterou najdeme ve dveřích...
Pozor pozor, trošičku prozrazuji děj, ale jen trošičku !!
Dala bych 4,5 * kdyby to šlo. Pokračování se mi líbilo a už se těším na další díl, ale přeci jen mi přišlo, že je tento díl trochu utahaný. A abych pravdu řekla, tak mi také moc nesedl vztah Eddieho s Odettou, taková trochu červená knihovna...
(SPOILER) Roland si opět zvolil. Eddieho, který volit nechtěl a Oddetu, která volit nemohla. Průchody mezi světy, epické bitvy i křehké vzpomínky na dětství. Napsáno čtivě, způsobem, který nedovolí knihu odložit. Pořád nevím, jestli je to fantasy nebo dystopie.
(SPOILER) Druhé pokračování Temné věže zavede Pistolníka před volbu tří spolusouputníků na cestě za svým vytyčeným cílem. Původní nápad se rozjíždí směrem, který mi naprosto lahodí, propojení Rolandova světa s těmi (asi) našimi ač v různých časových linkách je zábavné, napínavé, akční no prostě se čte samo. Jednotlivé charaktery vybraných Eddieho a (O)Detty jsou skvělé napsané a jeden úplně vidí tu trojici na mořském pobřeží, čekající na nekonečné otázky humroidů a chtěl by se přidat do tlupy při putováním za Věží i přes Pistolníkův "láskyplný" charakter. Cesta pokračuje a další díly jsou nevyhnutelně žádoucí ke ztrestání - 90 %
Série Temná věž mi příliš nesedla a i Tři vyvolení mě nechali v chladu. Hodnotím jako průměr třemi hvězdičkami.
V této knize se děj již krásně otevírá. Celý příběh chytá neskutečný spád a jede jak rozjetý vlak. Nikdy bych nevěřil, že mě příběhy zrovna v této knize chytí (drogy, rasizmus atd.), ale byl jsem chycen od prvních řádků a neskončil jsem dokud jsem nedočetl.
Od Kinga jsem četl přes 20 knih a pistolník byl z nich nejhorší. Naštěstí jsem se nenechal odradit a jsem za to rád. Sérii Temná věž si určitě přečtu celou. Roland mi začíná přirůstat k srdci a když si uvedomim že v tomto díle ani sám King neví co je vlastně Temná věž a proč k ní Roland putuje, láká mě to ještě víc.)
Co nám zde vlastně autor chce vyprávět, možná neví ani on sám - ale vypráví fascinujícím způsobem! A ovšem, je tady pistolník, zkuste ho nemilovat...
„O čem to mluvíš?“
„O všem, co je,“ řekl pistolník klidně. „Vydáme se na cestu,
Eddie. Budeme bojovat. Utrpíme rány. A do konce budeme stát
zpříma.“
Teď neříkal nic Eddie. Nemohl na nic kloudného přijít.
Roland jemně sevřel Eddieho paži. „Dokonce i proklatci milují,“
pravil.
Druhá kniha je už oveľa lepšia ako tá prvá, je tam viac postáv so zaujímavým príbehom, takisto sa tam už Rolandov svet prelína s tým našim a Rolandove opisy nášho sveta sú fakt skvelé (lietajúce koče a podobne...). Tiež dej je oveľa napínavejší a je zaujímavé sledovať, ako sa osudy jednotlivých postáv preplietali a preplietajú. O Temnej veži a Rolandovej minulosti sa toho síce stále veľa nedozvieme, ale vôbec mi to nevadilo. Na ďalšie časti som zvedavá, dúfam, že budú minimálne tak dobré ako druhá časť.
Spadl mi kámen ze srdce, ale jako obrovskej! Protože po historicky první knize (1. díl Temné věže - Pistolník), která se mi od Stephena Kinga nelíbila, asi z 20 přečtených, jsem se bála, že druhej díl bude to samý. Ale nestalo se! A jsem za to neskutečně ráda, tento díl byl o 100% lepší a pěkně se nám to rozjíždí! Jako pořád nemůžu uvěřit tomu, že King napsal fantasy, ale sakra on je dobrej i v tomhle a jako je typický u jeho knih, tak tam si na ten boom prostě musíš počkat a tady to prostě trvá celej jeden díl, ale krátkej a díky bohu za to. Prosím neodkládejte sérii Temná věž kvůli prvnímu dílu, protože to čekání se vyplatí, věřte mi! A šupky dupky na další díl. Doporučuju!!! 9/10
(SPOILER) Tak tohle je jízda! Hlavní hrdina je hned na začátku zmrzačen a v podstatě celou knihu bojuje o život. Během toho se nám dostane (mimo obligátní fantasy/posapo/kovbojky) příběhu z prostředí drog a zápletky s mafií, exkurze do 60. let a počátku hnutí za lidská práva s notnou dávkou schyzofrenie. Ve finále se podíváme do hlavy psychopatického zabijáka a projdeme si luxusními vyrádačkami. Opět spousta skvělých příbehů, jen o pistolníkovi se mnoho nového nedozvíme...
Oproti předchozí knize se jedná o ucelenější a rozhodně méně zmatečný děj. Avšak tajemství a otazníků je zde pořád více než dost.
Prolínání našeho světa s tím Pistolníkovým bylo bravurně popsáno. Včetně všech rozpaků hlavního hrdiny.
Myslím si, že nám celá nesourodá sestava putovníků za Temnou věží ještě ukáže, zač je toho loket. Doufám, že se po cestě autor nikde nezatrhne a i ostatní díly budou mít vzestupnou tendenci, co se kvality týče.
(SPOILER) Druhý díl putování Rolanda, který se dostane do současnosti přes troje dveře a vybere nesourodé společníky, které vtáhne do svého světa a oni s ním půjdou za Temnou věží. Každý má v sobě určitou temnou minulost, feťáka Eddieho a pro mě hlavně skvěle popsanou schizofreničku Odettu/Dettu a její rozdvojená osobnost, ze které se nakonec stane Sussanah. Skvělé pokračování Pistolníka
Druhý díl na cestě k Věži už je zajímavější. Svět Rolanda je stále neobjeven, pomalu se nám již ale rýsuje charakter jak samotného pistolníka, tak skupinky jeho ka-tet.
Nečekal jsem to, ale motiv prolínání s „našim“ světem se panu Kingovi podařilo velice dobře zpracovat, takže to nejen dává smysl, ale plyne z toho spousta zábavných příhod.
Čekal jsem, že na potřetí se vstup do našeho světa bude opakovat, ale mýlil jsem se, autor vždy vymyslel něco nového, co ozvláštnilo každou stránku.
Tempo začalo být o něco pomalejší, příběh začíná nabírat na otáčkách a celá ta kniha je
vůbec tak nějak… lepší?. Nežli první díl. A sic jsme stále nepoznali svět pistolníků, začíná se nám zde rýsovat něco opravdu zajímavého.
King používá svůj obvyklý sloh, jednoduchý, bez zbytečných okras, jediné co mi způsobuje lehké obtíže, je v tomto případě překlad – sem tam ne zcela šťastný. Knihu jsem přečetl během víkendu, takže se opravdu musí číst dobře.
Tuto sérii si začínám velice užívat.
Keby mi niekto povedal:,, Opíš túto knihu jediným citoslovcom." Vyšlo by zo mňa ,,FÚHA!". Hneď po prvých stranách príde Roland o prsty a počas celej knihy sa trápi s infekciou a jedom v tele. Za prvými dverami stretne Eddieho, ktorý mi ako postava veľmi nesadol, no ale reku, veď horšie to už asi nebude. Veľmi som sa mýlila. (:D) Za druhými dverami ho čaká sympatické milé žieňa s ,,diablom" v hlave - Dettou, ktorej som sa miestami až bála. Veľmi nepredvídateľná postava. No a tretie dvere ukrývali takpovediac tajomstvo a šibalstvo muža v čiernom. Veľmi pekne prepletené osudy hrdinov pánom Postrkovačom. Ak sa to takto bude stupňovať aj naďalej, je sa na čo tešiť.
Někdo mi do komentáře zpětně nahodil mechanický databázový spoiler. Mohu vás ujistit, že komentář spoiler neobsahuje. To bych vám, zlatíčka, přece neudělala! Ale je možné, že pokud, jste ze série ještě nic nečetli, může se vám spoilerově jevit. Ale tak to holt v sérii bývá. V tom případě můj komentář nectěte. Dík za pochopení a hezké čtení :)
Moc se mi líbila cesta, kterou King zvolil k získání společníků Rolanda při cestě za Věží. To skákání mezi Rolandem a lidmi za dveřmi. Ale svým způsobem to bylo lehce vtipné. Protože o vyvolených (a též o dost velkém počtu vedlejších postav) se dozvíme poměrně dost. Narozdíl od samotného Rolanda, který mi v tomhle díle přišel spíš jako průvodce, ne jako hlavní postava. Ale to mi vůbec nevadí. Mám další knihy série. Viz třetí a poslední odstavec komentáře.
V komentáři k prvnímu dílu jsem psala (v nevědomí, jak se to teď bude hodit) toto:
"Kdybych měla jenom spočítat momenty, kdy jsem byla byť jen trochu zmatená, prsty mojich rukou mi nebudou stačit. Ale vždy jsem se vymotala."
Tři vyvolené bych už nepřirovnávala k mojím prstů, ale k prstům Rolanda. Tentokrát mi stačily ty jeho. I po sníženém množství. A tak mi to vyhovuje. První díl se zamotal dost na to, abych chtěla druhý. Druhý na něco i odpověděl (k té další hromadě otázek, jak správná série má), abych do trojky šla nadšená, ne otrávená. (A pokud jste něco z prvního dílu přeci jen nepochopili, je vám to polopatě vysvětleno hned na začátku knihy.)
A Věž je blíž.
Ovšem, na téhle knize se mi líbila jedna věc obzvlášť moc. A to? Kdyby se mě někdo zeptal, co čtu za žánr, odpovídám hodně dlouho. Tam se vystřídá snad všechno! Ale funguje to všechno se vším dokonale :)
Tři vyvolení jsou přímější, přesto s relativně dost odbočkama, a nejsou tolik zamotaní jako Pistolník. Něco mi ale říká, že to je jenom vyjímka, kterou autor potřeboval k "nahrání" nových postav a potom to začne být zase solidně ku ku. Doufám v to. Nejen kvůli posledním sto stranám, které byly na "ááááá...." a konci, který byl opět na "Kde mám další díl?!?!?".
Ilustrace i tentokrát moc hezké.
(Zárověň je strašně těžké napsat komentář v rámci země "kde jsou zakázané spoilery", když v knize samotné je napsáno, co bude v dalším díle. A dalším taky :D ...)
Po úvodním Pistolníkovi jsem byla poněkud zmatená a rozpolcená, a proto jsem neváhala a hned jsem se pustila do tohoto druhého dílu, abych se tak nějak z toho zmatku probrala. Trochu jsem se bála, to přiznám, ovšem bylo to naprosto zbytečné!
Rolanda jsem si docela oblíbila; je svůj, s ničím se nemaže a naprosto skvěle odvádí svou roli posledního pistolníka (a to za každou cenu). Kromě toho, že je tento díl mnohem, mnohem lepší než minulý, jsou nám zde představeny i nové postavy, které jsou perfektně vykreslené a trochu si tu „zaskáčeme“ mezi velmi rozdílnými světy - a tenhle kontrast rozdílnosti se mi hrozně líbil, stejně jako Rolandovy reakce, jeho nechápání výrazů či povolání.
U Pistolníka jsem se vyjádřila, že kdybych od Kinga nikdy nic jiného nečetla, asi bych nepokračovala... a vážně by to byla škoda. U Třech vyvolených už jsem byla hodně spokojená, stránky ubíhaly velmi rychle a příběh je čím dál zajímavější. Ale pozor, jestli si myslíte, že po přečtení druhého dílu budete mít ve všem jasno, tak to rozhodně ne! Jistě, víme zase o něco víc, ale vyvstaly otázky nové, a to znamená jediné... hurá na třetí díl! Čeká nás ještě dlouhá cesta...