V zemi bílého oblaku
Sarah Lark (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46870/bmid_tridilna-saga-z-noveho-zelandu-v-ze-a1Q-46870.jpg
5
289
289
Třídílná sága z Nového Zélandu série
1. díl >
1. díl rodinné ságy z Nového Zélandu. Dvě mladé ženy se vydávají na dlouhou plavbu. Na Novém Zélandu je čeká zcela nový život a budoucí manželé, o nichž téměř nic nevědí. Sedmnáctiletá šlechtična Gwyneira se má provdat za syna bohatého „ovčího barona“ a o deset let starší guvernantka Helen za farmáře. Jejich nová vlast je jim vylíčena jako ráj na zemi. Naleznou na druhém konci světa štěstí a lásku?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , Knižní klubOriginální název:
Im Land der weisen Wolke, 2007
více info...
Přidat komentář
Krásně sepsaný romantický příběh, který vtáhne do děje a nechcete se od něj odloučit. Jsem zvědavá, co přináší druhý díl. Chci ho a moc se na něj těším.
Čtivá, romantická sága z Nového Zélandu. Popis přírody je tak přitažlivý, že bych se tam hned jela podívat.
Nevím, jestli bych si chtěla přečíst další díly, abych nebyla zklamaná.
Dobře napsaný, poutavý příběh, ať už svou dobou nebo místem děje. Kniha je obsáhlá, přesto nenudí a čtenář se s ní nerad loučí. Doporučuji všem milovníkům dobrého příběhu, romantiky a krásné přírody
První díl Novozélandské ságy je krásný i když někdy ty situace nebyly moc krásné.Tahle sága se muže číst i víckrát,vždy to bude krásný Příběh.
Toto není román, je to Román.
Není to příběh... je to Příběh.
Některé názvy mě, nevím až tak proč, odrazují od čtení a tak jsem si málem, přes vysoká procenta a pochvalné komentáře, nechala ujít tuto knihu!
Ale nikdy není pozdě, dokud ještě žijem!
Jsem zvědavá, jaká bude druhá část. Doufám, že stejně dobrá, jako tato první. Ještě pořád se mi zjevují scény a scenérie, tak jak se v průběhu čtení v mojí mysli objevovaly.
Nemá to chybu!
Krásná sága z Nového Zélandu, vysněném ráji na zemi. Poutavá četba, při které se dozvíme zajímavosti o těžké dřině při chovu ovcí, koní i psů, spolužití Maorů s novými osadníky, rodinná tajemství, lásky i nenávisti, lov velryb a vorvaňů. Sledujeme dlouhou cestu lodí z Londýna za účelem vdavek Gwyn a Helen a také jak si poradí s dalším životem. Autorka nám popisuje krásu Nového Zélandu, rozlehlou krajinu s majestátnými horami, roztroušené farmy s dobře živenými ovcemi, kravami a koňmi na úrodných pastvinách. Skutečně šmakózní čtení, autorka putuje mezi mé oblíbené, netradičně plný počet, doporučuji !
Po této knize jsem dlouho toužila, nakonec se mi podařilo sehnat všechny tři díly.
A jsem strašně ráda. Příběh Gwyn se mi moc líbil. A je fakt, že slovo " džentlman" je opravdu snad na každé stránce ;)
Mám o Novém Zélandu spoustu informací, protože moje sestra zde žila pár let, což jí neskonale závidím ;). Hned bych se odstěhovala! No jo, člověk nemůže mít všechno ....
Takže se musím spokojit s dalším dilem. Už se na něj třesu.
Tak to je román! Jsem naprosto nadšená. Je vidět, že paní Larková Nový Zéland opravdu miluje. Příběh prostě vidíte. Všechno je skvěle popsané, jak krajina, tak lidé, ale i zvířata, obzvlášť psi a koně. Nechybí tomu vůbec nic. Přesně tohle očekávám u historického románu. Je zde spousta informací z té doby, o Anglii, cestování lodí až na NZ, osidlování, Maorech, chovu ovcí, zlatokopech, chudácích ženských a mnoho dalšího. Moc a moc doporučuji. Jen jedno mě zklamalo, že cesta na NZ je tak pekelně drahá!
Krásná sága, za mě moc hezké čtení. Všechny díly mají spád už teď se mi stýská a mrzí mě, že jsem dočetla.
Nový Zéland je určitě nádherná země, dozvěděla jsem se mnoho zajímavého o Maorech a rodinné ságy miluju.
Až na ten konec dost dobrý. Příběh je sice dlouhý, ale to nevadí, pořád se něco děje. Dozvíme se něco o seznamování na dálku, něco o Novém Zélandu, o Maorech i o bílých osadnících a chovu ovcí. A samozřejmě klasika rodinných ság a to je romantika.
Skvělý začátek novozélandské ságy. Naše dvě hrdinky přijíždí na Jižní ostrov, aby se vdaly. Zažívají trpké i dobré chvilky, hlavně s plozením potomků. Zajímavý je i život pastevců ovcí, hlavním produktem ostrovní země, když nepočítáme zlato. Dlouhé, ale čtení rychle uteče.
Miluji tyhle rodinné ságy, kde nechybí dobrodružství, romantika, láska, nenávist, rodinná tajemství.... a když je to ke všemu spjato s reáliemi, které vám rozšíří obzory,tak je to naprostá pecka. Krásně napsané, doporučuji
Pozor !!!
Čisto návykové čítanie určené predovšetkým pre dámy, ktorým imponuje dobrodružstvo s prímesou romantiky.
Sága o dvoch charakterovo silných ženách, ktoré uviazli v nástrahach doby a museli sa podriadiť čisto mužským zákonom.
Veľmi dobre napísaná kniha s romantickými a zábavnými, ale i násilnými a smutnými scénami. Táto kniha má skrátka všetko, kde podmaňujúce opisy Zeme bieleho oblaku a jej domorodcov si dokážu získať nejedno čitateľské srdiečko. Bolo to rozprávanie, ktoré ma nenechalo ľahostajnou a dokázalo dostať na povrch aj moje emócie.
Moc krásná a poutavá kniha.
Mám ráda romány popisující přírodu a zemi, do níž je příběh zasazen.
Tady se dočteme o osídlování Nového Zélandu, spolužití s Maory, těžký život a dřina v divoké, ale nádherné přírodě, jako b jste tam byli.
Jsou tu příběhy žen, kterým domluvili sňatek a nic není, jak má být.
Určitě moc doporučuji všem, kteří čtou historické romány.
Nemůžu jinak než plný počet *. A kdyby to šlo, dala bych i mnohem víc. Byla to nejlepší a dle mého názoru jedna z nejčtivějších knížek, co jsem kdy četla. Nepřeháním. Pravda, měla jsem po Karibské sáze velká očekávání, ale Sarah opět nezklamala. Celé je to psané neuvěřitelně plynule, čtivě a od příběhů hlavních hrdinů jsem se prostě nemohla odtrhnout. Už teď mám rezervaci dalšího dílu!
Naše čtenářky milují rodinné ságy, nejlépe z Austrálie nebo z Irska. Když jsem tady na webu našla spoustu příznivých ohlasů na tuto knihu, chtěla jsem si ji vypůjčit v okresní knihovně, jenže tam ji nemají. Naštěstí existují antikvariáty a hlavně jejich internetová databáze, díky níž se mi podařilo všechny tři díly pro naši malou obecní knihovnu zakoupit.
A jako první čtenářka potvrzuju, že je to opravdu zajímavé a příjemné čtení, zabydlené spoustou skvělých postaviček, přičemž přírodní i historické reálie Nového Zélandu nepřijdou zkrátka. Bohužel, najde se tady i dost chyb, a to nejen tiskových (třeba nepovedený 7.pád šatami, nebo často se vyskytující kupodivný výraz džentlman), a překlad je občas trochu neobratný. Ale ani tyhle nedostatky mi nedokázaly narušit velmi příjemný čtenářský zážitek, takže určitě doporučuju, a děkuju za vtipný komentář zazvorka!
"Lady by si měly brát džentlmany." odpověděla neurčitě, ale potom zvítězil její temperament. "Přirozeně si zlomyslné jazyky v celé Anglii smlsly na tom, že můj manžel je pouhým "ovčím baronem" bez skutečného šlechtického titulu. Jenže jak se říká: je dobré mít koně s rodokmenem, jenže na papíru se nejezdí."
P.S. A to už ve 4.třídě děti v dílně psaní upozorňujeme: pozor na opakování slov v po sobě následujících větách!
Príbeh vysťahovalectva dvoch žien, Gwyn a Helen, na Nový Zéland v 2. polovici 19. storočia.
Na základe pozitívnych komentárov som mala od knižky vysoké očakávania, ktoré sa nie celkom naplnili.
Počiatočné absolútne nadšenie nahradilo mierne vytriezvenie.
Áno, je to pútavý príbeh, odohrávajúci sa na zaujímavom mieste v čase prevratných zmien.
No na mňa bol dej knižky až moc dramatický a postavy málo "plnokrvné". Neprecítila som príbeh do hĺbky.
Kto má však rád viacgeneračné ságy s mnohými dramatickými zmenami, určite nebude sklamaný:).
Mám ráda ságy a kniha mě nezklamala. Prožila jsem s hlavními hrdinkami jejich dobrodružství v exotickém prostředí Nového Zélandu v době osidlování. Kniha se dobře čte a zcela jistě ji můžu doporučit čtenářům, kteří mají rádi dobrodružství, přírodu, romantiku, úžasná.
Štítky knihy
19. století německá literatura Nový Zéland Maoři kolonizace farmáři ságy historické romány farmy, hospodářstvíAutorovy další knížky
| 2011 |  Ranhojička |
| 2010 | V zemi bílého oblaku |
| 2014 | Ostrov tisíce pramenů |
| 2011 | Maorčina píseň |
| 2012 | Volání ptáka kivi |
"Queenstown ležel u jezera Wakatipu, v zátoce obklopené mohutnými strmými srázy. Okolní příroda byla úchvatná, voda v jezeře ocelově modrá, rozlehlé kapradinové lesy a louky zářivě zelené, majestátní drsné pohoří zatím ne zcela probádané, ale městečko samo bylo maličké."
Na konci světa, zaznělo trefně v románu. Přesně tak jsem si na Novém Zélandu v uplynulých dnech připadala, umocněno po dvou týdnech oblačnosti vytouženým pohledem na jasnou noční oblohu a Jižní kříž, orientační bod křesťanských mořeplavců. Maorské názvy jezer, měst, sopek či vodopádů mi hned tak z paměti nevymizí. I proto vím, že např. zmíněné jezero se jmenuje Wakatipu a ne Waikatipu. Ale třeba se název změnil, kdo ví. A Queenstown je dnes všechno jen ne maličkým městem. Autorčina interpretace je tady ale nepochybně správná vzhledem k době, kdy se příběh odehrává, a k době, kdy zlatokopectví na svůj boom teprve čekalo. V čem se popisy v knize vůbec nemýlí, je zcela mimořádná novozélandská příroda. Zejména na jižním ostrově, který zůstal mnohem déle uzavřený novým osadníkům než ostrov severní. I dnes člověk projíždí západní stranou ostrova hodiny neobydleným územím.
Bylo zajímavé sledovat v románu tehdejší úsilí přicházejících osadníků, nejdříve farmářské a později zlatokopecké. Nelehká doba, jakkoliv pro všechny osadníky naplněná optimismem. Dnes je Nový Zéland zaměřený i nadále na zemědělství, nově pak na ovocnářství, vinařství nebo lesnictví, a profiluje se jako země adrenalinových sportů; jen ty zlaté žíly už dávno vyschly.
Osudy Gwyneiry a Helen - dvou dívek z odlišných sociálních vrstev - které se vydaly hledat štěstí na druhý konec světa, jsou vše jen ne jednoduché. Jsou ale taky předvídatelné. Na příběhu mě nejvíce bavilo jeho umístění v prostoru a čase.
P.S.: správně by se asi román měl jmenovat "V zemi dlouhého bílého oblaku", jak původní Maoři svou zemi nazývali.