Deň trifidov
John Wyndham (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516954/bmid_den-trifidov-Otw-516954.jpg
5
5783
5783
Biológ Bill Masen je po operácií očí a ako jeden z mála ľudí na svete si nemôže pozrieť zvláštny meteorický roj. Všetci, ktorí toto vesmírne divadlo videli, však oslepli. Bezpečný a známy svet, ktorý Bill poznal len pred dvadsiatimi štyrmi hodinami, je navždy preč. Okrem nástrah po katastrofickej udalosti všade číhajú aj trifidy – dvojmetrové mäsožravé rastliny, ktoré dokážu kráčať a jedovatým žihadlom poľahky zabiť dospelého človeka. Ľudstvo je v troskách a trifidy sú na ceste ovládnuť svet.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2023 , LindeniOriginální název:
The Day of the Triffids, 1951
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Ukrývá pro mě mnohem více, než jen boj s Trifidy, zejména myšlenko, co by se stalo, kdyby civilizace a její aktuální technické a další schopnosti skončila.
Kde seženeme potraviny? Zvítězí morálka nebo schopnost přežít?
Boj s masožravými květinkami, které dokážou přemýšlet je jen na pozadí této knížky.
Dohromady to pro mě vytváří knihu, ke které se pravidelně chci vracet. :)
Poznámka pod čarou: K této knize a k trifidům jsem se dostala vlastně omylem, někdy v 16 letech, kdy nám z toho udělali večerní hru. Motivem právě byla úvodní slova z této knihy, po celou dobu hry většina měla zavázané oči a nikdo nemohl mluvit. Tak mě zajímalo, kde se to vzalo. A byla z toho láska na první pohled! ♥
Fantastická kniha, která vás chytne od začátku a do konce Vás nepustí. Ráda se k ní vracím. :)
Po letech z radostí čtu znovu a ačkoli od té doby uběhlo mnoho knih, které bych bez skrupulí označil za lepší, promyšlenější a domyšlenější i poutavější, než den trifidů, pořád zastávám názor, že trifidi jsou základní stavební kámen moderní sci-fi literatury a etalon, podle něhož můžeme porovnávat pozdější tvorbu.
Pro příběh je možná charakteristické, že jediné charaktery, na které budu v životě nadále vzpomínat, budou Trifidi.
Kreativnější, silnější i týmovější než lidé - bez chuti a zápachu.
Do čtení jsem se chvílemi musel nutit, osud postav mi byl - bohužel - lhostejný.
Bohužel si nemyslím tak jako autor, že slepý znamená automaticky zbytečný nebo mrtvý. A jenom nevěřícně kroutím hlavou nad plnými skladišti, která slepí lidé nemůžou najít a kytkami plnými kvalitního oleje, které se nedají jíst.
Kdyby se to aspoň dalo číst jako legrace, ale je to všechno napsané tak vážně...
Pro mě je nejzajímavější asi konec, kdy se objevují novodobí otrokáři. Ale hlavní "hrdina" i pak jako obvykle mizí v dáli, což je jeho jediná taktika už od začátku, kdy utíká z nemocnice, aniž ho třeba napadne podívat se po nějakém doktorovi.
Nakonec utíká k lidem, kteří "si nemohou dovolit živit slepé muže", ale jenom ženy kvůli chovu. Inu dobře mu tak.
Škoda ale, že ho trifid nebacil po hlavě, aby se trochu probral :-)
Postapokalypticke Sci-Fi sa da chytit za rozne konce, ale tu sa toho autor zmocnil s bravurou.
Zamyslenie sa nad tym, ako sa nam nove postupy a technologie mozu vymknut z ruk a drobnymi, malymi krokmi sa dostaneme na okraj priepasti.
BTW - ten napad s kracajucimi rastlinami je vynikajuci.
Knihu jsem načal v audio verzi, ale bobužel jsem měl jen prvních 30min. Začátek mě ovšem tak navnadil, že jsem se musel "zakousnout" do knihy v psané podobě a během pár hodin jsem ji "shltnul"
Kniha je výborně napsána, nabízí zajímavé morální problémy člověka a jak se zachovat k bližnímu svému po katastrofě. Je důležitější pomoct, co nejvíce lidem kolika dokáži nebo myslet na budoucnost a zachovat se trochu krutě?
Taky je zde zajímavé téma v podobě odplaty přírody člověku.
Mrzí mě, že autor nepokračoval i ve druhém díle i přesto si i Noc Trifidů přečtu :)
Nemám tak nějak,co bych k tomu napsala, i když tento žánr moc nečtu, tak toto se opravdu povedlo, zasloužených pět hvězdiček. Super.
Kdybych nevěděla, že to bylo napsáno v době, kdy žánr katastrofických distopií nebyl ještě vůbec na světě, tak bych napsala, že to je jedna z nejlepších knih toho žánru, kterou jsem četla. Takhle jen smekám před výbornou knihou s úžasnou atmosférou. Ta je nepřekonatelná především na začátku celého příběhu, až jsem chvílemi chtěla přestat číst, jak na mě také padala tíseň a beznaděj celé té situace. Moc se mi líbily také pasáže, kde se řeší veškerá morální dilemata spojená s pomocí druhým, s tím, jak dál fungovat. A konečně jsem pochopila všechny ty táborového hry na trifidy. Že by to ale mohlo být až takhle, to mě tedy nenapadlo. Až teď bych ty hry teprve ocenila. A přiznám se, že jsem moc ráda za ten konec.
Velmi nadčasová kniha popisující svět, kterého zastihla katastrofa, vlastně dvě. Naštěstí hlavního hrdinu jedna z katastrof v podobě meteoritického roje, který oslepí většinu obyvatelstva, mine. Během několika momentů, kdy unikne z nemocnice, kde byl hospitalizován, zjistí, že něco není v pořádku.
Postupem času odkrýváme co stálo za druhou katastrofou v podobě chodících kytek, nazývaných trifidi.
Dále sledujeme hrdiny, kteří se snaží přežívat ve světě, kde je velmi málo vidomých jedinců a mnoho slepých.
Nejzajímavější myšlenky knihy jsou v podobě úvahy, zda přežívat ve větších skupinách a starat se o slepé. Určitě se mi líbilo uvažování hlavního hrdiny o kometě a následném meteoritickém roji, kdy popsal konspirační teorii o možném úmyslu obyvatele oslepit.
Kniha se mi velice líbila a doporučuji všem sci-fi a postapo fandům. Celkové hodnocení 95%
Moje první a zřejmě poslední sci-fi v životě, přečtena někdy na přelomu základní a střední školy :) Od té doby již ani jediná z tohoto žánru. Přesto dojem stále přetrvává.
Dokonce jsem po letech potkala v práci o málo starší kolegyni, se kterou naprosto sdílíme stejný zážitek z této parádní knihy. Teď bych asi ráda zkusila audio o kterém píše buturenka. Přečíst znovu, nevím, spíš ten poslech.
Nesmírně čtivá a zajímavá kniha. Navíc velmi poutavě zachycuje lidskou povahu a náš způsob uvažování. Kvalitní postapokalyptické sci- fi, jež svou kvalitu ukazuje nadčasovostí a myšlenkami, jež čtenáře nutí, inu, k zamyšlení. Jeden se místy při čtení pozastaví a říká si: "Ona nám to ta příroda jednou vrátí..." Někdy si zkrátka neuvědomujeme, že naše existence visí na vlásku a cokoli může ono pomyslné vlákno našeho bytí přetnout a ukončit.
Naprosto uvěřitelná kniha, která ale kvalitou neuvěřitelně přepálila začátek, aby mě ve druhé polovině ždibíček nudila v průběhu nadcházejícího. Autorovi se nicméně nedá upřít neuvěřitelná deprese a smutek, co se čeří snad z každé další napsané věty, která se snaží popsat dystopii, ve které vládnou buď psychopati a nebo trifidi. Nic mezi tím neexistuje. Oceňuji ale skutečnost, jak neuvěřitelně aktuální tento námět je a jak kvalitně a odvážlivě je napsán. A to i přesto, že tento příběh pochází z hlavy člověka žijícího v padesátých letech. Klobouk dolů.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus strach invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál světová literatura postapokalyptická sci-fi napětí a spádAutorovy další knížky
| 2014 |  Den trifidů |
| 1992 | Kukly |
| 1996 |  Pavučina |
| 1994 | Midwichské kukačky |
| 1992 | Chocky |
no, chtěla bych tě vidět,PMR, v takové situaci.... Vybrat lepší ze všech špatných eventualit? Asi jsi to nečetl/a moc dobře, hlavní postava tam hodně uvažuje o morálce a i se nechá do ní chytit... i když už je morálka naprosto zbytečná... představte si jen, že by u nás vypnuli elektřinu na měsíc - kam se tahle země dostane? Vážně myslíte, že nikdo nebude rabovat? a co pak uděláte? Dáte jim své zásoby a umřete hlady? Zvlášť když vůbec nevíte, jestli! ta elektřina někdy ještě půjde? Nevyberete peníze z karty (na co taky...), nenačerpáte naftu, možná ani nebudete mít pitnou vodu...že nebudete mít plyn a automatický kotel na uhlí či dříví
- to je zcela jisté... v tom je ta síla toho románu. Lidi by si měli poradit i bez toho všeho, jenže čím dál víc toho nejsou schopni... kdo z vás dnes dokáže vyrobit baterii? jakýkoliv jednoduchý stroj? papír? látku? Jsme totálně závislí... a to mi nepřijde úplně dobrý.