Deň trifidov
John Wyndham (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516954/bmid_den-trifidov-Otw-516954.jpg
5
5779
5779
Biológ Bill Masen je po operácií očí a ako jeden z mála ľudí na svete si nemôže pozrieť zvláštny meteorický roj. Všetci, ktorí toto vesmírne divadlo videli, však oslepli. Bezpečný a známy svet, ktorý Bill poznal len pred dvadsiatimi štyrmi hodinami, je navždy preč. Okrem nástrah po katastrofickej udalosti všade číhajú aj trifidy – dvojmetrové mäsožravé rastliny, ktoré dokážu kráčať a jedovatým žihadlom poľahky zabiť dospelého človeka. Ľudstvo je v troskách a trifidy sú na ceste ovládnuť svet.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2023 , LindeniOriginální název:
The Day of the Triffids, 1951
více info...
Přidat komentář
Velice poucna kniha. Exustuje i film, ale opravdu nedoporucuji se na nej divat. Je naprosto o nicem. Naopak kniha je skvela. Odladeny dej plny zoufalstvi a reseni problemu lidi, bez jedineho smyslu, bez ktereho si clovek nedovede predstavit zit.
Klasická post-apokalyptická sci-fi, datum jejího vzniku lze poznat snad jen z toho, že její hrdinové občas kouří. Četl jsem někdy před 40 lety a teď jsem si ji přečetl znova - některé okamžiky děje jsem si stále pamatoval. Je na ní poznat, že vychází z období studené války, přes bezútěšnost postavení jejích hrdinů má optimistický závěr.
Od hromady podobných (novějších) knih se liší právě zamyšlením nad etickými otázkami – vývoj nových zbraní, vědecký výzkum, snaha korporací vydělat i za cenu ohrožení lidí, pomoc bližním, touha po moci...
"Bezmála třicet let přiměřeného respektování práva a zákonů dbalého života zapustilo příliš hluboké kořeny, abych mohl připustit, že se všechno od základu změnilo. Měl jsem navíc pocit, že pokud si budu počínat zcela normálně, může se nějakým nepochopitelným způsobem navrátit do normálního stavu i všechno ostatní."
„Keď sa prebudíte v deň, o ktorom náhodou viete, že je to streda, a všetko okolo pripomína nedeľu, začnete tušiť, že niečo nie je v poriadku.“ Touto legendárnou vetou začína táto slávna sci-fi klasika a hneď čitateľa naladí na tiesnivú atmosféru post apokalyptického sveta, ktorý po katastrofickom prelete kométy oslepol. Viac než o titulných trifidoch je kniha o vyrovnávaní sa ľudstva s touto strašnou skutočnosťou a stavia spoločnosť pred mnohé desivé rozhodnutia, ktoré treba vykonať pre prežitie ľudského rodu. Trifidi sú tu ako katalyzátor týchto obáv a memento toho, ako môžu naše vlastné výtvory spôsobiť našu skazu. Zásadná výčitka smeruje len na značnú nedotiahnutosť načrtnutých motívov do plných dôsledkov a veľmi zbrklý záver. Kniha tak pôsobí dojmom dlhšej poviedky. 8+/10
Nevím, zda je možné tuto knihu považovat za dystopii, nicméně dle mého názoru svým způsobem ano. Zajímavé pak je srovnat ji se současnými dystopiemi jako Hunger Games, Divergence nebo třeba Čistý.
Hrdinové jsou dospělí a možná právě proto je kniha mnohem více protkána úvahami o všem možném (smyslu bytí či lidské povaze), je v ní o poznání méně akce a o poznání více popisu, co se například prostředí týče, ale svým způsobem má své kouzlo. Rychlý konec mě ale poměrně zklamal.
Je jiná, ale fanouškům tohoto žánru, obzvláště milovníkům současné dystopické literatury, ji určitě doporučuji. Už jen pro to srovnání.
*čtenářská výzva 2016: Kniha doporučená kamarádem
Nemohl jsem se odtrhnout, tak stará kniha a stále tak současná... Místy mě mrazilo a viděl jsem trifidy všude kolem sebe. Jdu na Noc trifidů :o) Závislost :)
Skvělá kniha, ihned od prvních stran jsme se do knihy ponořil a naprosto zapomněl na to, že bych měl jít spát, protože zítra jdu do školy. Styl vět mě přišel něčím zajímavý, ale nedokážu to přesněji definovat. Jak spisovatel tak překladatel odvedli očividně skvělou práci. Nicméně knížku jsem na pár dní odložil a nějak se mi už do ní nechtělo, nevím z jakého důvodu. Přesto musím dát 5*****. Vřele doporučuji.
Originální sci-fi ❤ kde jinde jsou právě rostliny tou katastrofou, která zničí lidstvo (i když slepé)? Den trifidů jsem četla jako malá holka, jen tak z nudy, ale dnes je to jedna z mých nejoblíbenějších ❤ ovšem oproti knize stál film bohužel za nic, ale to se někdy stává...
Je půlnoc a právě jsem ji dočetla. Mám z toho velmi smíšené pocity. Nicméně je jasné, že je to opravdu jedinečná kniha. Je k neuvěření, že byla napsaná už před více než šedesáti lety, protože mi nedělalo problém si to přemístit do současné doby. Už už jsem si říkala, že to nemá ani na čtyři hvězdičky, ale pak jsem si přečetla, co si Bill myslí o zelených kometách, které skoro všechny oslepilo. Upřimně mě to ohromilo. Nebylo to sice nic důležitého, ale přesto to byl názor k přemýšlení. Konec byl až moc otevřený. A název také zavádějící, protože i když jsou Trifidy důležité, mají zcela jistě stejnou pozici jako komety. A je velmi, ale velmi nepravděpodobné, že by zemi zasáhlo takové neštěstí v podobě komet a Trifidů najednou. Ale výsledek a poučení z knihy je jasný.
Za všechno špatný na zemi můžou lidí. A já souhlasím.
Těžce se mi věří, že jsem právě dočetla sci-fi příběh, který vznikl před 65-ti lety. Veliký klobouk dolů před autovou schopností v té době vytvořit něco tak nadčasového. Nemohla jsem se od této knihy odtrhnout, a to ani ve chvílích, kdy jsem večer zůstala úplně sama v baráku a zahrada byla najednou plná trifidů.. Zároveň se zde naskytuje nemálo podnětů k úvahám, takže nemůžu jinak než dát 5 hvězd.
Pri žiadnej z doteraz prečítaných kníh by sa mi nestalo, aby som si počas čítania neustále dával otázky, ako by som v tejto situácii zachoval ja. Hlavne to, či by som ľudom v meste pomohol, aj keď by som sa zachoval asi ako hlavný hrdina. Takýchto morálnych dilem je v knihe oveľa viacej a pekne ukazujú, že stačí otras ľudstva a naše hlboko zakorenené návyky pôjdu bokom. Wyndham tu ukazuje, že na to aby sa stala katastrofa veľkých rozmerov stačí naozaj málo (v dnešnej dobe to platí dvojnásobne) a keď sa stým skĺbi pá neočakávaných situácii (tu v knihe trifidy), môže sa skutočný problém objaviť zrazu inde. V románe je už aj patrne cítiť obavu zo studenej vojny, kde tu hlavne poukazuje na satelity a neistoty zajtrajška. No je tu proste veľa podnetov na zamyslenie. Jedine ku koncu to už začalo strácať tempo, ale vedel to autor kedy uťať :)
-Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je to středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku.-
Tak to je prima, když prospíte konec světa. Jenže pak to teprve začne být napínavý. Moc mě to bavilo.
Skvelá vec. A ak sa pozriete na rok prvého vydania, tak na tú dobu prevratná a dodnes doslova nadčasová. Bohužiaľ Wyndman sa z ostatnou jeho tvorbou už nikdy neprekonal.
Postapokalyptický námet v inom, originálnom podaní. Môj dojem je však trochu rozporuplný. Čítalo sa to dobre, ale dojmu z nedotiahnutého príbehu a nevyužitého potenciálu mi počas celej knihy nahlodával celkový pocit.
Na tuhle knížku jsem se hrozně těšila, protože miluju post-apo žánry a scénáře, ale přišlo docela zklamání i přes to, jak si knížku každý chválí. Občas jsem se přistihla, že vůbec nevnímám co čtu, přeskakovala jsem odstavce... mohlo by tam být více akce a méně filozofování a zdlouhavé popisování a dialogů coby kdyby... každopádně nápad dobrý, ale mohlo to být více dotažené, konec je takový nijaký, žádné přímé "ukončení", na které jsem celou dobu čekala... i když, jde to v tomto případě?
Autor vystihl dobře to, že za konec tohoto světa si bude vděčit lidstvo samo a jeho nenasytnost a chamtivost. A také jak jsme závislí na všem v našem okolí, co bereme jako samozřejmost, ovšem kdybychom o vše přišli, byli bychom ztraceni a museli bychom se úplně odznova všemu přizpůsobovat a učit. Když jsem si představila, že bych se ocitla v této situaci a slepotě, cítila jsem velký pocit bezmoci a spolehnutí se na pomoc ostatních, která by taky nikdy nemusela přijít.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2014 |  Den trifidů |
| 1992 | Kukly |
| 1996 |  Pavučina |
| 1994 | Midwichské kukačky |
| 1992 | Chocky |
Skvělá kniha! Sci-fi mě nikdy moc nezajímalo, ale tuhle knihu jsem přečetla už několikrát a určitě ne naposledy. Film jsem neviděla a ani nechci, protože by mě určitě zklamal.