Trkalo se tele s dubem – Autobiografie 1
Alexandr Isajevič Solženicyn
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59902/bmid_trkalo-se-tele-s-dubem-autobiografi-mIq-59902.png
4
16
16
Úsloví v podtitulu knihy trefně přibližuje autorův osud jako boj jedince proti zakořeněnému systému – stromu, který svou korunou zastiňuje vše v okolí. Právě tak by se dalo nadneseně přiblížit Solženicynovo osudové potýkání se Sovětskou mocí. Autor barvitě líčí těžkosti, s nimiž se setkávala jeho snaha vyslovit pravdu o nedávné historii.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2001 , AcademiaOriginální název:
Bodalsa těljonok s dubom (Očerki iz litěraturnoj žizni) . Бодался теленок с дубом (Очерки литературной жизни), 1975
více info...
Přidat komentář
03.09.2019
Skvělé, napínavé, velmi čtivé, jen občas pro člověka ne úplně perfektně znalého sovětských politických a kulturních reálií trochu náročné na orientaci.
2
Autorovy další knížky
2000 | Jeden den Ivana Děnisoviče |
2011 | Souostroví Gulag: 1918–1956 |
1990 | Souostroví Gulag - 1. díl |
1991 | Rakovina |
2004 | Dvě stě let pospolu. Díl 1, Dějiny rusko-židovských vztahů v letech 1795-1916 |
(SPOILER) První díl autorovi autobiografie pojednává o jeho vstupu do sovětské literatury povídkou Jeden den Ivana Děnisoviče, která rozbouřila hladinu v literárních kruzích socialistického realismu v bývalém SSSR. Solženicynovi nahrála tehdejší doba a vláda mužika Chruščova, které mlátil botou na valném shromáždění OSN ( diplomatické faux- pas) do řečnického pultu se povídka líbila a sám se považoval za mužika, Ivan Děnisovič mu byl sympatický. Chruščov v té době odhalil Stalinův kult osobnosti na XX. sjezdu KSSS. tak že to byla voda na jeho mlýn. Po vydání povídky dostával Solženicyn stovky dopisů od bývalých muklů a tehdy se rozhodl , že sepíše Soustroví Gulag a podá ucelené svědectví o stalinských zločinech. Pro knihu v knize vybral svědectví 227 vězňů, některé osobně navštívil, nebo přijeli za ním. Pádem Chruščova a nástupem Brežněva se opět přitáhnuli šrouby, reformy ustrnuly. Solženicyn tehdy už známý a uznávaný spisovatel ve světě, v květnu 1967 zaslal otevřený dopis Svazu sovětských spisovatelů, který byl jak píchnutí do vosího hnízda, Šolochov tehdy už nositel Nobelovy ceny za literaturu žádal, aby se Solženicyn už nikdy nedostal k peru. Patolízalů v tehdejším svazu byla většina, zobrazit hrdinu jako je Ivan Děnisovič, člověka bez jakéhokoliv vzletu je schopen jen náš ideový nepřítel ( spisovatel Povarjonkin ).V roce1968 následovalo vyloučení Solženicyna ze svazu spisovatelů a jeho očerňování. Když byl Solženicyn navržen na Nobelovu cenu za literaturu napsala Literaturnaja gazeta, Nobelova cena je Kainovým znamením zrady na vlastním lidu, Literaturnaja gazeta po vydání Souostroví gulag v 1974 Curychu vymyslela pro Solženicina i nový název ,, literární vlasovec. V knize je mnoho dalších informací o knihách a povídkách, spolupracovnících, disidentech, v závěru knihy jsou rozhovory s nimi a dopisy Solženicyna Svazu spisovatelů, tehdejšímu šéfovi KGB Andropovovi, prohlášení, interview, atd. Kniha končí vypovězením Solženicyna za vlastizradu a jeho přeprava letadlem do NSR. Kdo se zajímá o tvorbu Solženicina doporučuji, už mám připravený druhý díl Zrno mezi Žernovi.