Ty chladné oči
Scarlett Wilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509369/bmid_ty-chladne-oci-YZ1-509369.png
4
799
799
Mráz přichází z duše. Historický román od autorky bestselleru Až uvidíš moře. Válka hraje s lidmi krutou šachovou partii, pěšáci se promíchají, na barvě uniformy tolik nesejde. Během nacistické okupace Smolenska se setkají okouzlující ruská dívka Neonila a český mladík Emil donucený bojovat za wehrmacht. Když se spolu po válce usadí v Československu, vznáší se nad nimi stigma kolaborace, a tak jim nezbývá než opatrný život ve strachu. Utají svou minulost a dokážou se po tom, co zažili, dívat na svět i jinak než chladnýma očima? A může strach ospravedlnit krutost spáchanou na jiných? Scarlett Wilková přichází s druhým románem, v němž opět otevírá citlivé a málo reflektované téma novodobých dějin.... celý text
Přidat komentář
Životní příběh Neonily, která se narodila v Rusku blízko Smolenska a přes Německo se během konce druhé světové války dostala do Československa, kde zakotvila v podbeskydském městečku.
Neoniliným životním mottem bylo přizpůsobit se jakékoli situaci a co nejlépe přežít, čili se o sebe uměla postarat jak za nacismu, tak za komunismu, tak po roce 1989.
Mnozí by ji za to určitě odsoudili, ale román vykresluje její nelehkou životní pouť a nakonec každý musí uznat, že život zkrátka není černobílý. Neplatí v něm, že tohle je vyloženě dobré, nebo naopak vyloženě špatné chování, nic není prostě tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát, a často je to tak, že někomu sice pomůžete, ale na druhou stranu tím samým jednáním i někomu třeba nevědomky ublížíte.
To se mi právě na románu líbilo nejvíc: sice představuje Neonilu jako nepříliš sympatickou ženu, ale je to žena z masa a kostí a mnohým jejím životním rozhodnutím se dá porozumět.
Wilková se opět ukazuje jako suverénní autorka, která ví, co a jak chce vylíčit, a byť se mi začátek románu zdál malinko překombinovaný a v knize jsem nacházela některé stejné motivy a témata jako v prvotině Až uvidíš moře, nakonec dávám plný počet hvězd, protože druhá polovina románu mě bavila velmi a líbilo se mi i to, že autorka udržela napětí do posledního řádku.
Jako systematika mě rovněž těší, že obě knihy autorky mají stejný design a za mě velice povedené grafické zpracování, ty obálky jsou prostě skvostné a vlnovková záložka zrovna tak
Hodnocení: 5* z 5*
Znovu obdivuhodně čtivé, stejně jako předchozí román autorky Až uvidíš moře.
Jediné co mi nesedělo a nebyl jsem s to uvěřit, že by hlavní postava celou dobu jednala tak pragmaticky bez vědomí toho kolika lidem ubližuje. Aspoň tak mi přišla v knize vyobrazena.
Perfektní příběh. Hlavní hrdinka ze začátku sympatická, pak ne. Doporučuji k přečtení.
Po románu Až uvidíš moře mi bylo absolutně jasné, že se budu těšit na další autorčinu knihu, a Scarlett Wilková opět ukázala, že to opravdu umí.
Ty chladné oči vypráví příběh ruské dívky Neonily, které osud rozhodně nebyl nakloněn. Během druhé světové války trpí hladem a zimou, navíc má malou dcerku, kvůli níž musí bojovat a zůstat naživu. Nakonec začne pracovat pro nepřítele v okupovaném Smolensku, kde se taky seznamuje s českým mladíkem Emilem, který byl donucený bojovat za wehrmacht.
Po nějaké době Neonila musí utíkat pryč spolu s německými vojáky, mezi kterými ale nebyl její známý Emil. Na své cestě potká několik lidí, kteří jí chtějí pomoci, a díky tomu se opět může setkat s Emilem v jeho rodné zemi. Neonila s ním zůstane a postupně se snaží přizpůsobit novým životním podmínkám a zároveň ochránit své blízké.
Autorka během vyprávění neomlouvá a nevysvětluje jednání hlavních hrdinů, což může být výhodou a nevýhodou. Protože pro mě stále zůstaly nepochopeny důvody, proč se Neonila chovala tak, jak se chovala. Kdežto na začátku, během kolaborace za druhé světové války, to bylo více méně jasné, protože hrdinka takříkajíc neměla na výběr. Chtěla přežít. Ale po přestěhování do Československa mi její chování nebylo úplně jasné, protože se už tolik nesnažila splynout s ostatními a přizpůsobit se, ale spíš jít do čela a proaktivně se zapojovat. Proto na začátku románu mi Neonila byla docela sympatická, ale v druhé půlce jsem ji přestala chápat a spíš jsem soucítila s ostatními členy rodiny, kterých se to její chování velmi dotýkalo.
Ale právě z tohoto důvodu Ty chladné oči můžu doporučit. Čím víc otázek a čím víc toho musíte rozklíčovat, tím je to zábavnější. Každý si na to musí udělat svůj názor.
Přečteno na jeden zátah jeden večer. Po přečtení autorčiny první knížky jsem se těšila na další knihy a tahle mě nezklamala. I když ta první se mi o chloupek líbila víc.
S hlavní hrdinkou jsem sympatizovala jen na začátku, byla si velmi vědomá, že se líbí a je jiná a dokázala toho využívat. Své okolí ovládala dokonale a celý život žila ve strachu, že se její minulost provalí a udělala vše proto, aby tajemství zůstalo uchováno. Líbilo by se mi pokračování v podobě vyprávění Světlanky č.1, její dcery.
Musím říct, že mě kniha dostala! Velice silný příběh, popisy postav a jejich pohnutky v životě jsou velice dobře vykreslené. Přiznám se, že jsem na autorku Scarlett Wilkovou narazila až díky čtenářské skupině, takže pro mě je to její první kniha, kterou jsem si přečetla. Jistě však vím, že ne poslední.
I když nezvládám číst knihy z období 2. světové války, tohle bylo jiné. Ano, šlo poznat, jaká doba byla, jaké byly osudy lidí, které třeba nezapadaly do té "správné" vize. Co mě hodně zaujalo, byla hlavní hrdinka Neonila (už to jméno samo o sobě je velice nezvyklé). Na začátku jsem jí fandila, postupem času jsem názor na ni měnila, zvlášť v době komunismu. Ale kdo jsem, abych hodnotila lidi v té době, když jsem - naštěstí - nemusela řešit otázky přežití, ochrany vlastní rodiny a podobně?
Za sebe určitě doporučuji, více takových knih!
Historický román ve kterém poznáváme Neonilu. Ruskou dívku, která žije ve Smolensku v dobách nacistické okupace. Krásná blondýnka s vlasy světlými až téměř bílými nosí sepnuté do drdolu. Oči má chladně modré a každý kdo se do nich podívá, je jejich nádherou fascinován.
Válka je v tom nejhorším a všude se plíží strach a nejistota. Lidé jsou vyháněni z domovů, umírají a zažívají bolest ze ztráty svých blízkých. Ti, kteří přežili se snaží uprchnout. Pokusit se vyhnout válečné vřavě a prožít tyto roky někde na samotě a co nejvíc v klidu. Neonila se souhrou náhod a velkého chaosu ocitne v Evropě. Během cesty zažívá obrovská muka. Trpí neskutečnou zimou a hladem. Kolem sebe vidí smrt, bídu a utrpení. Lidé mají hlad, jsou nemocní a začínají se chovat agresivně. Přesto pozná několik lidí, kteří se jí snaží pomoci. Proč? Má s sebou malé dítě, holčičku Světlanku. Dívku tmavou jako noc. Přesto tvrdí že je její dcerou... Někteří, ti odvážnější, jí pomůžou a pozná takto Emila. Českého muže, který musí ale bohužel bojovat na německé straně. Ruska a voják německé armády? Neodpustitelné!
Přesto, když se po dlouhé době setkají, najdou si k sobě cestu a stanou se rodinou....tichou a nenápadnou...snaží se začlenit do společnosti a zpracovat v sobě válečné hrůzy. Dokážou však svoji minulost skrýt navždy?
Příběh je rozdělen na několik částí a my s Neonilou prožijeme celý její život. Od dívky až po babičku. Jaká je vlastně Neonila po válce? Přestane být tak tvrdou ženou, kterou se stala kvůli válce a všemu co prožila a přežila? Najde pochopení pro další vývoj, který ve světě nastal a dokáže se přizpůsobit nové době?
Autorka mě svým příběhem nadchla. Jsem ráda, že se otázce války věnuje dá se říct okrajově, protože mnohem víc čteme o osudech lidí po válce. Jak se sžívali a vyrovnávali s novým životem mnohdy o stovky až tisíce kilometrů od původního bydliště. Bez příbuzných, které jim vzala válka. Knížku doporučuji přečíst všem.
Ty chladné oči, druhá kniha, kterou jsem od autorky Scarlett Wilkové četla. Kdo četl autorčinu předchozí knihu s názvem Až uvidíš moře, asi už tuší, jak budu hodnotit tento příběh.
Kniha je totiž (opět) jedinečnou záležitostí, autorka má opravdu neskutečný talent a ten vyzařuje z každé jednotlivé stránky.
Samotný příběh Vás do sebe vtáhne prakticky hned, co otevřete knihu. Jako čtenáři se dostáváme do příběhu, který je protkaný válkou, okupací a strachem. Nejedná se o lehké čtení, ale o čtení na které naopak jen tak nezapomenete. Sama za sebe jsem neskutečně ráda, že jsem autorčinu tvorbu v posledním měsíci mohla takto literárně poznat, protože podle mě patří mezi velikány české literatury.
Příběh musím doporučit všema deseti a jsem si jistá, že se u mě objeví mezi nejlepšími knihami tohoto roku.
Mé první setkání se Scarlett Wilkovou a nemůžu jinak než smeknout klobouk. Tohle byl tak citlivě napsaný příběh, který se mi vryl pod kůži, a nešlo přestat číst. Každou volnou chvíli jsem knihu otvírala a nořila se do příběhu. Scarlett má úžasný cit pro psaní, surovost, kterou vložila do děje, a přitom se to tak lehce čte, se jen tak nevidí.
Vybírá si atraktivní a originální témata, která u nás ještě nikdo nezpracoval. Nebo velmi málo. Už obálka i název ledacos napoví, ale dokud jsem si knihu nepřečetla, tak mě to ani nenapadlo nad tím nějak zvlášť přemýšlet.
První kniha od autorky: až uvidíš moře ANOTACE: Cizincem ve vlastní zemi. V roce 1948 přijalo Československo tisíce uprchlíků, kteří za dramatických okolností opustili občanskou válku rozdělenou Řecko.
A druhá: ty chladné oči - Během nacistické okupace Smolenska se setkají okouzlující ruská dívka Neonila a český mladík Emil donucený bojovat za wehrmacht. Když se spolu po válce usadí v Československu, vznáší se nad nimi stigma kolaborace, a tak jim nezbývá než opatrný život ve strachu.
Obě knihy jsou velmi odlišné, ale přesto jsou něčím velmi podobné. Je zde úžasně zachycen životní příběh jedné postavy. Příběh plný emocí, jak hezkých, tak i negativních mě nenechal chladným a hltala jsem každou stránku,
Druhá polovina děje se odehrává v Moravskoslezském kraji v Beskydech. Mě jako rodačku to velmi potěšilo a ráda jsem si připomenula známá místa, která s rodinou často navštěvujeme Ondřejník, Javorník, Smrk, Kněhyně, Čertův mlýn
Kniha vychází 16.3.2023, ale já už měla možnost finálního výtisku obdivovat na ostravském veletrhu, a je opravdu moc hezká a doporučuji k přečtení všem milovníkům válečných románů. Věřím, že se bude moc líbit.
Ty chladné oči je má první kniha od autorky, ale věřím, že vy Scarlett Wilkovou už znáte díky bestselleru Až uvidíš moře.
Ačkoli knihy o 2. světové válce už moc nevyhledávám, po tomto českém románu jsem sáhla proto, že se příběh táhne až do 90. let a řeší se tu téma kolaborace.
Během nacistické okupace Smolenska se setkají okouzlující ruská dívka Neonila a český mladík Emil donucený bojovat za wehrmacht. Když se spolu po válce usadí v Československu, vznáší se nad nimi stigma kolaborace, a tak jim nezbývá než opatrný život ve strachu.
Utají svou minulost a dokážou se po tom, co zažili, dívat na svět i jinak než chladnýma očima?
S hlavní hrdinkou jsem moc nesympatizovala. Šla si za svým, aniž by brala ohled na ostatní. Ublíží jim její jednání či nikoli? Někdy to moc dobře věděla, jindy to vůbec neřešila, ale bůhvíjak by se v těch situacích zachoval kdokoli jiný.
Díky jednoduchému, strohému, ale velmi čtivému stylu psaní nebudete chtít přestat číst. V necelých 300 stranách je skvěle zpracovaná část dějin, o které se moc neví a není lepšího způsobu, než se prostřednictvím knihy dozvědět něco nového o naší historii.
#spoluprace @albatrosmedia
Dobre to bylo. Velmi zajimave tim, ze odhalilo cast dejin, kterou spousta z nas vubec nezna.
A take pribeh ukazal, ze snaha prezit se ne vzdy slucuje s tim, co se ucime a myslime si, ze je spravne.
Autorka ma zajimavy a celkem strohy styl vypraveni. Coz mi vyhovuje, zdane odbocky a kudrlinky, co by vse prodluzovaly nebo odvadely pozornost. A hlavne, je na kazdem ctenari, jak si podany pribeh prebere.
Neubranim se srovnani s predchozi, reckou knihou, ta se mi libila vice.
Na úvod musím říct: Uau!!!
Je to příběh, jenž začíná v období druhé světové války v oblasti Smolenska. Ukazuje život určité části lidí, kteří, aby mohli žít, často neměli na výběr. Byl to příběh plný emocí, prožitků, strachů, odvahy...prostě snad všeho. Během čtení vás autorka nenechá ani na chvíli vydechnout. Jedna událost střídá druhou, jeden prožitek střídá druhý. Otáčíte stránku za stránkou a v hlavě vám běží nejméně tisíc myšlenek. Navíc je část příběhu situována do míst, kde jsem vyrostla,takže má pro mě ještě další přidanou hodnotu.
Pro mě to byl velmi silný příběh, který odkrývá zase další část historie a lidských povah.
Historie v beletrii. A skvělá! Děkuji! Už teď se těším na její další knihu, čím mi vyrazí opět dech.
Moc děkuji @albatroamedia za to, že jsem si takový poklad mohla přečíst s předstihem.
Všem ji budu jen a jen doporučovat. Přidávám ji k pokladům v mé knihovničce.
Neonila a Emil to nemají jednoduché. Celý život skrývají, kdo vlastně jsou a co udělali. Ona je ruská dívka, pocházející se Smolenska. On je Čech, který však musel bojovat na německé straně. Společně svou minulost tají a žijí ve strachu a v přetvářce.
Autorka po skvělé knize Až uvidíš moře opět přichází s neotřelým tématem. To, že někteří čeští mladíci museli bojovat za Německo, není moc časté téma knížek. Otevírá tak před námi historické téma v citlivém příběhu jedné rodiny.
Miluji příběhy o těžkých lidských osudech, obzvláště pak na pozadí války a komunistické nadvlády v Československu, tato kniha je přesně pro mě. Jen jsem do ní nakoukla a už jsem ji nedokázala odložit. Žila jsem s příběhem, dokázala jsem se vcítit do hlavních postav, nejvíce pak do Emila. Prožívala jsem s nimi každou část jejich života. Příběh ve mně vyvolal spoustu emocí a já si tak čtení neskutečně užívala.
Tím, že jsem čekala trošku jiný vývoj příběhu, než kam ho nasměrovala autorka, tak to bylo pro mě i překvapivé a nedokázala jsem odhadnout, jak to celé dopadne. Autorka mě celou dobu udržovala v napětí. Občas jen něco naznačila a postupně odkrývala a dávkovala nám další překvapivé situace.
Autorčin styl je jednoduchý a díky tomu je přístupný opravdu všem. Kniha má spád, stále se tu něco děje a postupně přibývají další odhalení. Je to krásná kniha se silným příběhem, který na nás přenese spoustu emocí. Tohle prostě potřebujete.
Obě autorčiny knihy jsou skvělé, tentokrát si myslím, že se ještě zlepšila a já věřím, že už pracuje na další knize, protože si ji rozhodně přečtu.
"Ty žiješ minulosti, ale svět se mění. Teď se rozhoduje, kdo se bude mít dobře. A já chci patřit mezi ně."
Kde je hranice touhy zachránit si vlastní život a nebrat absolutně ohled na ostatní (i třeba na nejbližší)?
A kdo ji určuje? Když je válka, mění se tyto pravidla a hranice?
Do děje tě s přehledem vtáhne uhrančivá Neonila, zdravotnice ze Smolenské oblasti v Sovětském svazu. To, že zrovna probíhá druhá světová válka v ní probudí praktického ducha. Spolu s ním a hrou osudu přežije dlouhou cestu v zimě, manželství i dítě, které v ní bohužel neprobudí mateřské pudy.
Díky národnostní rozmanitosti vojáků napříč všemi armádami se díky kousku papíru a další porci souhry náhod dostane do českého pohraničí a nakonec na Valašsko.
A víc už neřeknu.
Jenom snad. Čím je to jinačí, než Slepé mapy, Zuzaniny dechy nebo Vyhnání Gerty apod?
Proč si to přečíst?
No právě kvůli Neonile. Ta mi byla sympatická tím víc, co jiným přišla jako studený psí čumák.
Moc mi sedla.
Pak se ale tato rázná žena změnila v tu, co obcházela ves a brala podniky lidem, jejichž předkové 100 let živobytí budovali.
Žena, co zasvětila celý život tomu, aby se její rodina měla dobře. Nebo mrcha, která se měnila s rychlostí střídajících se režimů?
Ani po poslední stránce nemám jasno a proto 5 hvězdiček dávám tak samozřejmě.
"Kdyby jste ji viděli jak mu to říkala, normálně z ní šel strach. Ta ženská je úžasná, fakt neuvěřitelná mrcha."
Její předchozí kniha by za mě snesla míň stran a celkově se mi rychleji vykouřily z hlavy podrobnosti až na řecký prvek.
Tato ve mně bude žít delší dobu.
Opět skvělý historický román od Scarlett Wilkové! Tentokrát otevírající téma, které pro mě bylo velkou neznámou, stejně jako vznik řecké komunity na Ostravsku z jejího předchozího románu. Netušila jsem, že mladí muži od nás z pohraničí byli za druhé světové války nuceni obléknout uniformy wehrmachtu a bojovat za nepřítele, jinak by byli popraveni, nebo v "lepším" případě odsunuti do koncentračních táborů. To je případ mladíka Emila. A k tomu ruská dívka Neonila, která za každých okolností dělá jen to, co je z jejího úhlu pohledu nutné, aby ochránila sebe a svou rodinu, a to v podstatě za jakoukoliv cenu.
Autorka píše docela zvláštním, jakoby odosobněným stylem, nesoudí, nemoralizuje, neomlouvá jednání svých hrdinů, prostě jen vypráví příběh, který už po pár stránkách nemůžete odložit.
Skvěle zpracované téma a já doporučuji.
Scarlett Wilková svou novinkou Ty chladné oči ukázala, že je neskutečně talentovanou českou spisovatelkou.
Dokázala znovu zpracovat událost, o které mnoho z nás moc neví a vystavět na ní příběh silné hlavní hrdinky z minulého století, která se za určitých okolností dostane do Československa.
Neonila (hlavní hrdinka) je vlastně obyčejnou, ale neskutečně inspirativní ženou, která se o sebe musela postarat a které osud nerozdal ty nejlepší karty.
Oproti knize Až uvidíš moře je tato kratší a má méně vypravěčů (což jsem preferovala).
Pokud máte rádi silné příběhy z pera českých autorů, které prožijete od první do poslední strany a třeba jste už četli předchozí autorčinu knihu, tak z této rozhodně nebudete zklamaní.
Opět se jí to povedlo. Po románu Až uvidíš moře napsala S. Wilková na základě vyprávění pamětníků pro Paměť národa další skvělý historický román. Nechce mi tady psát, že nám tu roste další Mornštajnová, a to z jediného důvodu - psaní Wilkové se mi líbí o třídu víc. :) Je plastičtější, reálnější, postavy mají mnohem víc odstínů, dilemat... čte se to zkrátka skvěle. Chci víc!
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) tajemství Sovětský svaz rodinná tajemství komunistický režim přežití
Autorovy další knížky
| 2022 |  Až uvidíš moře |
| 2023 | Ty chladné oči |
| 2024 | Když přišli psi |
| 2023 |  Desetkrát a dost |
| 2024 | Srdcová desítka |
Se Scarlett Wilkovou jsem se poprvé setkala díky její knize Až uvidíš moře, ze které jsem ale po dočtení byla poněkud rozpačitá. Nebyla jsem z toho tak děsně unešená jako ostatní, tak jsem se rozhodla, že zkusím ještě její další knihu a uvidíme, co bude.
Tentokrát nás autorka přivádí do doby těsně před druhou světovou válkou do oblasti Smolenska, kde se setkáváme s hlavní hrdinkou Neonilou. Ta se vždy od ostatních dívek lišila nejen svým chováním, ale také specifickým vzhledem. Neonila byla totiž velmi krásná, bledá dívka s hustými světlými vlasy a ledově modrýma očima. Každý muž si jí zkrátka hned všimnul. Jako mladá odešla od svého otce do školy, kde se vyučila akušerkou (porodní asistentkou), což jí v době, kdy vypukla druhá světová válka celkem pomohlo, protože jako zdravotnice mohla mít určité výhody.
S Neonilou strávíme celý její život a jsme svědky všech děsivých zážitků, se kterými se musela vypořádat. Její život byl hodně náročný, což se odráží i na její osobnosti. Ono se není čemu divit, když je člověk svědkem tak hrůzných událostí.
Co se hlavní hrdinky týče, tak to je pro mě poměrně komplikovaná osoba a já si stále nejsem jistá, co si o ní myslet. Její chování mi nebylo nijak sympatické a ve spoustě věcí se zachovala pro mě nepochopitelně. Ovšem když jsem se nad tím pak více zamýšlela Upřímně nejsem si vůbec jistá, jak bych v těch situacích sama reagovala. Ono po bitvě je každý generál, ale když se ocitnete v situaci, kdy zachráníte buď sebe, nebo někoho cizího, tak upřímně Já bych si asi vybrala sebe, stejně jako hlavní hrdinka.
Ty chladné oči na mě zapůsobily mnohem víc, než autorčina předchozí kniha. I když jsem s Neonilou sto procentně nesympatizovala a bylo to hodně zvláštní hrdinka, tak mě její osudy zaujaly a celkem se mi zaryly pod kůži. Tohle se opravdu povedlo a jsem zvědavá, s čím tahle autorka přijde dál.