Ty chladné oči
Scarlett Wilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509369/bmid_ty-chladne-oci-YZ1-509369.png
4
799
799
Mráz přichází z duše. Historický román od autorky bestselleru Až uvidíš moře. Válka hraje s lidmi krutou šachovou partii, pěšáci se promíchají, na barvě uniformy tolik nesejde. Během nacistické okupace Smolenska se setkají okouzlující ruská dívka Neonila a český mladík Emil donucený bojovat za wehrmacht. Když se spolu po válce usadí v Československu, vznáší se nad nimi stigma kolaborace, a tak jim nezbývá než opatrný život ve strachu. Utají svou minulost a dokážou se po tom, co zažili, dívat na svět i jinak než chladnýma očima? A může strach ospravedlnit krutost spáchanou na jiných? Scarlett Wilková přichází s druhým románem, v němž opět otevírá citlivé a málo reflektované téma novodobých dějin.... celý text
Přidat komentář
“Tebe si s nikým splést nejde. Takové svinstvo jako ty nikdo jiný nenadělal."
Myšlenka a téma příběhu perfektní, ale literární hodnota této knihy, dle mého názoru, velmi malá. Ploché vyprávění, vše napsáno tzv. letem světem bez hlubšího rozboru postav nebo situací. První část knihy špatná, zbylé dvě části ještě horší.
Také se podivuji nad vysokým hodnocením této knihy. Je to snad proto, že lidé rádi čtou příběhy povrchní a bez hlubšího zamyšlení nebo přemýšlení? Doufám, že ne..
Krásná knížka, příjemně se četla a vždy jsem se těšila na další stránky. Opět historie s příběhem. Doporučuji.
Kniha se četla velice dobře, prakticky jsem ji přečetla za necelé dva dny.
Nejvíce se mě dotkl příběh rodiny Prošků, který byl jenom okrajový. Vybaví se mi jenom přísloví: Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. A argument "chtěla jsem se jenom mít dobře" mi přijde nejvíce debilní, co jsem slyšela.
Určitě si ale přečtu další autorčiny knihy.
Ty chladné oči jsou super. Záleží na tom, ze kterého úhlu pohledu se na tu veskrze hnusnou babu Neonilu (hlavní hrdinku) díváme- z jejího úhlu pohledu dělala všecko správně a prošla si strašným peklem, takže čím větší peklo, tím větší mrcha. Chápu ji, přežít, ochránit ty svoje, dělat přesně to, co se po Tobě chce a když už v tom v té době jedeš, není cesta zpátky. Měla by se zase zle. Ale stejně to byla nedkutečně pragmatická mrcha -její prvotní úmysly byly dobré, ale kvalita provedení asi v pořádku nebyla, zničila naprosto všecky kolem sebe. Ach jo, smutné a těžké téma. Tož teď se vrhnu na něco veselejšího. Ale nějak ji, přestože je krajně nesympatická, nemůžu jednoznačně odsoudit.Velmi zajímavé téma bojů našich vojáků z pohraničí ve wermachtu, i poválečné stigma, které si tito vojáci nesli, i když bojovat za Hitlera neměli šanci odmítnout. Super knížka.
Druhá část mě chytila za srdce víc. První jsem se slozite prokousavala, ale přečtebí nelituji.
Ty chladné oči patří hlavní hrdince Neonile, jejíž osud sledujeme od útlého mládí, které prožila ve válkou stiženém Rusku. První část vyprávění z válečného období bylo poutavé, Neonila měla opravdu těžký začátek života. Díky její protřelosti se však nakonec dostala až do Československa, kde se odehrává druhá část románu. Ta za mě byla slabší, mám pocit, že jsem teď o tomto tématu četla v každé druhé knize a tohle zpracování mi úplně nesedlo. Autorka taky bere všechno dost hopem, hlavní hrdinka není moc sympatická a obecně většina postav vám k srdci nepřiroste. První autorčin román se mi líbil víc.
Kdo jsi bez hříchu, hoď první kamenem. Přesně toto mne napadlo po dočtení této knihy. Jak někoho soudit, když jsem nezažila to, co on? Četlo se to samo a to není samozřejmost, když se jedná o vážné válečné téma. Autorka v této celkem útlé knížce na příběhu jedné Rusky vypráví o válečných hrůzách, situaci po válce a přizpůsobení života v režimech, kterých se během jejího života vystřídalo dost. Autorce tleskám a těším se na její další knihy.
Co všechno člověk udělá, aby přežil? Mnoho. Děsivá výpověď o nebezpečí, převlékání kabátů, pudu sebezáchovy a taky svědectví o historii.
Poslechnuto jako audiokniha. Jedná se zajímavý historický román ze Sudet o válečné a poválečné době. Ze začátku mě kniha nezaujala, ale po několika kapitolách mě přímo pohltila a těžko jsem od ní odcházela. Kniha mě nutila hodně o slyšeném přemýšlet. Určitě doporučuji.
Moje první knížka od autorky...velice zajímavý příběh, který se dobře čte...ale měla jsem pak takový pocit, že jsem čekala více....
Hodně drsná kniha… ale drsná byla všechna období a všechny situace, které (asi) nepřikrášleně autorka do knihy zahrnula. Neuvěřitelné a neskutečné, co všechno člověk vydrží…
Asi jsem ještě nečetla knihu s tak nesympatickou hlavní hrdinkou, a přesto ten příběh nelze odložit.
Oproti Moři jsem tam postrádala emoce, bylo ti spíš vyprávění, popis... aspoň mně to tak připadalo. Nicméně historický velmi cenné, pokud to vychází z příběhů Paměti národa.
Velmi zvláštní postavou byla ta Neonila. Líbilo se mi, že nic není v knize nerealisticky černobílé. Nejvíce mě pohltila první část příběhu ve Smolensku. Velmi, velmi zvláštní.
Moc hezky a i přesvědčivě popsaný příběh až dost přizpůsobivé Rusky Neonily.
Hlavní postava zdravotní sestra je povahový chameleon, autorka ji popsala jako úplně bezcitnou ženskou, která zkazila život sobě a i mnoha lidem, včetně svých blízkých...
Jen....
Námět mi připomínal knihu Návrat nežádoucí, kde se hlavní hrdinka taky ujala malého sirotka, kterého potkala samotného na konci války.
Kniha se mi četla dobře, nepustila mě. Doporučuji.
Musím se přiznat, že tento román mě nenadchl tolik jako Až uvidíš moře. Hlavní hrdinka mi nebyla moc sympatická a čekala jsem, co se na konci stane a vlastně žádné překvapení nebo zajímavý konec se (za mě) neodehrál. Velké plus knihy je že odkrývá důležité téma.
Skvěle vystavěný příběh popisující část války a období po ní. Hlavní hrdinkou je Neonila ze Smolenska, autorka pěkně vykreslila její povahu a cestu za přežitím, byla mi značně nesympatická svým chování, byla chladná celá, nejen ty její oči. Ale odkrývá se nám tu i kousek dějin, např. to proč někteří Češi bojovali za wermacht.
Pro mě tohle byla hodně zvláštní kniha. Moc dobře se mi nečetla a Neonila mi byla hrozně nesympatická. Na druhou stranu je výborně napsaná a čtivá, paní spisovatelka tohle opravdu ovládá. Hodnotím tedy pěti hvězdami, ale už se k ní vracet nebudu.
(SPOILER)
Musím přiznat, že mě tahle kniha už od začátku dost iritovala. Snažila jsem si totiž vytvořit aspoň nějaký vztah k hlavní postavě Neonile, ale vůbec mi to nešlo. Byla na můj vkus až moc odosobněná a já jsem se jí tak nedokázala přiblížit - ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Neonila je Ruska, která se víceméně účelově provdá a porodí dcerku, kterou ale nedokáže milovat. Podle mého názoru to byla osoba, která nedokázala mít ráda vůbec nikoho, a také celý svůj život zasvětila tomu, že se přizpůsobovala okolnostem. A to jak za války, tak také později za socialismu. Možná si to ani neuvědomovala, měla to vrozené a prostě taková byla. Ale já jsem její povahu a bezcharakterní chování nechápala a odsuzovala, protože jsem přesvědčená o tom, že v každé době to jde i jinak. Přestože ne každý to dokáže. Neonila totiž zkazila život tolika lidem, včetně těch, kteří jí byli blízcí... A úplný závěr mne překvapil...
Kniha je napsaná výborně, jen těžko se odkládá a právě za to ji hodnotím plným počtem. A pevně doufám, že autorka brzy napíše něco podobného ;-).
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) tajemství Sovětský svaz rodinná tajemství komunistický režim přežití
Autorovy další knížky
| 2022 |  Až uvidíš moře |
| 2023 | Ty chladné oči |
| 2024 | Když přišli psi |
| 2023 |  Desetkrát a dost |
| 2024 | Srdcová desítka |
Hvězdu dolů dávám, protože se mi jiné autorčiny knihy, které jsem četla, zdály přece jen trochu líp napsané
O téhle knize, přesněji o hlavní hrdince budu dlouho přemýšlet. Neonila se snažila přežít, někdy skoro za každou cenu. V dané době a na daných místech je to pochopitelné a netroufám si soudit.
Jenže pak byly situace, kdy se snažila „mít se dobře". To je v pořádku, ovšem ona to dělala taky skoro za každou cenu. Provedla víc, nepěkného, než musela. Možná to byl důsledek toho, co prožila. Celý život jí provázel strach. Ovšem už na začátku se jevila nejen jako silná a tvrdá žena, ale už i jako žena chladná a vypočítavá. A přitom kdo ví, jaká by byla v jiných podmínkách.
Příběh byl zajímavý, možná se zdá skoro až neuvěřitelné, že to vše prožila jedna osoba, ale že se něco z toho stalo různým lidem je asi pravda.
Za zmínku stojí i příběh Emila. To, o čem se v historii málo mluvilo. Pohnuté osudy lidí, kteří se přihlásili v oblastech s národnostně smíšeným obyvatelstvem k německé národnosti. To vůbec nemuselo znamenat, že jsou nacisté a fandí Hitlerovi. A jaké měli alternativy? Jistě, „člověk má vždycky na vybranou“, ale někdy je otázka z čeho. No, je štěstí, když před nás život takové volby nedává.