Ty chladné oči
Scarlett Wilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509369/bmid_ty-chladne-oci-YZ1-509369.png
4
814
814
Mráz přichází z duše. Historický román od autorky bestselleru Až uvidíš moře. Válka hraje s lidmi krutou šachovou partii, pěšáci se promíchají, na barvě uniformy tolik nesejde. Během nacistické okupace Smolenska se setkají okouzlující ruská dívka Neonila a český mladík Emil donucený bojovat za wehrmacht. Když se spolu po válce usadí v Československu, vznáší se nad nimi stigma kolaborace, a tak jim nezbývá než opatrný život ve strachu. Utají svou minulost a dokážou se po tom, co zažili, dívat na svět i jinak než chladnýma očima? A může strach ospravedlnit krutost spáchanou na jiných? Scarlett Wilková přichází s druhým románem, v němž opět otevírá citlivé a málo reflektované téma novodobých dějin.... celý text
Přidat komentář
Knížka se mi moc líbila a určitě stojí za přečtení. Jen jsem po celou dobu přemýšlela, jestli je mi Neonila sympatická nebo ne. Jestli všechno, co udělala bylo skutečně pouze proto, aby se měla ona a její blízcí dobře, nebo to byla trošku potvora. Nakonec jsem došla k závěru, že A je správně, tak mi jí bylo trochu i líto, že celý život prožila v obavách, aby se neopakovalo to nejhorší, co měla za sebou. Úplně šťastná nikdy nebyla, ani nemohla být.
Začátek se mi trochu táhl, ale pak me kniha naprosto pohltila a mohu ji tak dat plný počet hvězdiček. Velmi ctiva a napínavá. Chování hlavni hrdinky bylo tedy opravdu přes čáru, jak už tady někdo psal. Chtěla chránit sebe a své nejbližší, ale způsob, který zvolila, byl tedy hodně špatný.
Tak tahle knížka bylo milé překvapení.
Krásný příběh zasazen do děje druhé světové války a popisuje následné roky po ni, kdy Neonila čelila různým životním situacím, které nebyly zrovna nejpříjemnější, protože za války pomáhala všem raněným bez rozdílů jejich národnosti.
Hlavní hrdinka působí, až bezcitně, ale měla to hodně těžké a snažila se přizpůsobit, udělala by cokoliv, aby se její rodina měla dobře. Některé její činy byly až přes čáru, ale i o tom život je.
Knížka mě bavila a líbila se mi o něco víc, než Až uvidíš moře.
Kniha zachycuje nelehké období 2. světové války. V příběhu jedné zdravotní sestry Neonily, se v závěru války situace zkomplikovala, protože zdravotnice pomáhaly bez rozdílu všem raněným. Tehdy pomohla ruská zdravotnice českému vojákovi, kterého donutili Němci bojovat za ně. Celý román popisuje pak, jak Ruska musela opustit svou vlast a žila pak v České republice a provdala se za českého vojáka. Její mentalita je jiná, často se svými klady i zápory nezapadala do prostředí, ve kterém žila a celý jejich život byl tím značně poznamenán. Byla to nelehká doba, a i po válce při nástupu komunistického režimu se Neonila vyznačovala svým tvrdým chováním.
Autorka si pro vyjádření příběhu a toho, čím si její postavy procházejí, vybrala vhodný styl. Výborně napsané, bavila mě každá stránka.
Chladný odosobněný styl, chladné rozhodování a jednání, chlad čišel z každé strany. Nedokázala jsem číst jinak než s chladným odstupem. Přesto jsem se snažila pochopit a přijmout chování Nily. Někdy to šlo snáz, někdy hůř, avšak poslední strany zmrazily veškeré mé vstřícné pocity. A prostě nemůžu dát pět.
Relativně dlouhou dobu jsem přemýšlela, jestli mě kniha baví, nebo nikoli. Možná proto, že hlavní hrdinka je opravdu zvláštní osoba, ke které ten těžko pocítíte velké sympatie. Když ale člověk dočte, říká si, že to stálo za to.
Moje druhá kniha od S. Wilkové. Zaujala mě stejně, nebo možná o něco více než Až uvidíš moře. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a s napětím jsem čekala, jak vše dopadne. Jedna z největších knih, kterou jsem v poslední době četla.
Kdyby to šlo, dám deset hvězdiček. Mooooooc se mi kniha a celý příběh líbil. Obdivuji, že autorka je nestranná a nikde jsem nenašla ani náznak "co si myslet" a co je "správné"...výborně se četlo...
"Člověk občas koná objektivní zlo, v němž je subjektivně přesvědčen, že zlem není" - četla jsem kdysi v jedné knize. Tento citát se mi přesně vybavil v souvislosti s hlavní postavou s chladnýma očima, Neonilou.
Autorka knihy mě ani tentokrát nezklamala. Opět poukazuje na historické události z uvěřitelného a lidského pohledu, ne jen jako pozorovatelka zpoza jakési jednobarevné fólie, která hodnotí dobro/zlo - tuhle postavu měj rád/tuto ne. Vykresluje postavy, jak již zmíněno, lidsky. Lidsky a tak, že čtenář nemá jasně předem dáno, kdo z hrdinů mu bude sympatický a kdo ne - nejde tak glorifikovat žádného z nich, pouze s některými jejich činy sympatizovat, nad některými se zděsit hnusem, jindy soucítit - a často se zamyslet, jak bychom se v takových situacích zachovali my sami.
Další plus dávám (stejně jako u Až uvidíš moře) za neotřelé a originální téma celé knihy. Taky za skvělé vykreslení atmosféry v kapitolách rozdělených pokaždé do dvou desetiletí. Všechny tajemné kličky, které v průběhu knihy nijak nekončí a nevysvětlí se hned, dostanou svoji chvíli a vysvětlení na konci. Příběh vás tak udržuje v jistém napětí, ale zároveň hromadí další a další plynulé události v životě postav, takže se opravdu nudit nebudete.
Děj plyne velmi rychle a přitom poutavě, knihu přečtěte za dva večery. Přesto ve vás zanechá pocity, které jen tak nevymizí. Vím, že ke knize se dříve nebo později zase vrátím. 5/5
Před minulostí neutečete. I když se stále snažíte přizpůsobovat. A není úplně důležité co si o vás myslí okolí jde o to, jaký máte názor sami na sebe, za co se stydíte a na co jste hrdí. Nebyla to jednoduchá doba, ale jak je vidět naučené chování se táhne dlouho přes generace. Konec mě překvapil, myslím tim závěrečný dopis.
" Emil si byl vědom toho, že další generace už o něm a dalších mladících, kteří navlékli nacistické uniformy, vědět nebudou. Nikdo jim to už neřekne, nikdo je o této jedné kapitole dějin nebude učit, a tak nebudou vědět, jak složitý život může být, jak těžká rozhodnutí člověk musí udělat, jak málo může ovlivnit, co se s ním stane, kam ho mocní pošlou, co mu přikážou činit. A on to pak činí a připadá si přitom jako sněhová vločka, která se bezmocně zmítá ve vánici. Budou znát jen svět, ve kterém je vše předem nalinkované a není žádoucí o něm přemýšlet. "
Historický román ze Sudet o válečné a poválečné době vyslechnuto jako audiokniha a je dobře načtena.
Zajímavý příběh z 20.století. Rusko, Německo a Československo a život jedné rodiny
Snad jsem se ještě nesetkal s hlavním hrdinou knihy, který by měl tak hnusnou povahu. Na to když si zvyknete, můžete si četbu začít teprve pořádně užívat. Samozřejmě nějaký vliv na to měla okolní společnost, ale základní absolutní sobeckost musela mít vrozenou. Nemohu posoudit válku a poválečné období, ale v těch šedesátých a pozdějších letech jsem pár podobných rudých (českých) bestii zažil. Jedna bohužel zasáhla i do mého života. I my jsme měli celou dobu v MB ruskou posádku. Jediné, co mi nesedělo byla Emilova prověrka. Na to co tam Neonila předvedla, neměla v té době životní zkušenosti ani IQ.
Úplně mi nesedí styl psaní. Třeba věty, které opakují stejný slovní základ blízko sebe (např. Vlastně... vlastní jednoho koně...), nevzpomenu si teď na ty další příklady, ale bylo jich víc.
Místy jsem nepochopila nějaké skoky v čase/pohledu/ději, kdy mi chvíli trvalo se zas zorientovat.
Že je hrdinka vlastně antihrdinka, by mi ani tak nevadilo, ale celkově mě nějak ani nezajímalo, jak to s ní dopadne. Nosné téma je přitom hodně zajímavé. Ale takto mě nechávalo chladnou.
Při tom, jak vysoké je hodnocení knihy zde, bych asi čekala, že mě příběh bude víc zajímat.
Co ale oceňuji, je minimalistický počet postav, ve kterých se dobře orientovalo. Takže i když se dvě jmenují stejně, bylo jasno.
Ono je to vlastně celé takové trochu minimalistické až strohé vyprávění. Kdyby to měla být parádní vymazlená kniha, asi by to chtělo víc stránek.
Tato kniha odkrývá zajímavá témata a zároveň má velice silné postavy. Právě hlavní postava Neonily byla velmi komplexní a vytvářela hlavní gró knihy. Kniha mě nezaujala hned na začátku, pořádně jsem se začetla až po pár kapitolách, nicméně potom jsem se čtením nechala naprosto pohltit. Příběh je výborně vystavěný, dobře napsaný a přenáší čtenáře do různých šedých zón české minulosti. Celkově vám mohu knihu velmi doporučit a těším se na další autorčiny knihy. Za mě ano.
(SPOILER) Zajímavá kniha. Na to, jak těžké téma zpracovává, se četla dobře. Níže někteří kritizovali jednodušší literární styl, mně ale velmi dobře ladil s atmosférou děje i s přímočarým, často doslova chladnokrevným uvažováním hlavní hrdinky. Osudy hrdinů této knihy nejsou černobílé. Nejzajímavější myšlenkou knihy je pro mě asi to, jak sebestředná, bezcitná Neonila, která na své životní pouti zničí mnoha lidem život, mimoděk páchá dobré skutky. A z toho konce nakonec opravdu mrazí.
Nechápu hodnocení některých čtenářů. Mě se knížka moc líbila, přestože hlavní hrdinka byla opravdu hrozná a nad jejím chováním jsem kroutila hlavou. Ale příběh byl hodně silný.
Mám stejné pocity jako uživatel
Grimik.
Děkuji za jeho komentář. V podstatě mi pomohl se z toho vymotat.
Nechápala jsem tak vysoké hodnocení, když já to cítím literárně úplně jinak.
Plochý nevykresleny a nepropracovaný příběh, prostě jen fakta. Šla, udělala, dalšího dne šla a neudělala.
Píše tam o Ivanových rodičích, že k nim vodí Světlanu, přitom pár stran před tím mu tatínka zastřelili.
Cesta tam byla úmorná a smrtonosná, cesta zpět pohoda, přitom museli jít stejnou vzdálenost ve stejných či horších podmínkách, měli navíc novorozeně a ženu šestinedělku
I když Nila byla asi robot.
Další dvě třetiny knihy mě nebavily už vůbec.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) tajemství Sovětský svaz rodinná tajemství komunistický režim přežití
Autorovy další knížky
| 2022 |  Až uvidíš moře |
| 2023 | Ty chladné oči |
| 2024 | Když přišli psi |
| 2023 |  Desetkrát a dost |
| 2024 | Srdcová desítka |
K hodně postavám se budu v myšlenkách vracet. Nejvíc asi k Emilovi.
Čtivé. Místy napínavé. Místy mi tuhla krev v žilách (nejvíc mě zasáhlo nemluvně utopené aby neprozradilo partyzány).