Ty chladné oči
Scarlett Wilková
Válka hraje s lidmi krutou šachovou partii, pěšáci se promíchají, na barvě uniformy tolik nesejde. Během nacistické okupace Smolenska se setkají okouzlující ruská dívka Neonila a český mladík Emil donucený bojovat za wehrmacht. Když se spolu po válce usadí v Československu, vznáší se nad nimi stigma kolaborace, a tak jim nezbývá než opatrný život ve strachu. Utají svou minulost a dokážou se po tom, co zažili, dívat na svět i jinak než chladnýma očima? A může strach ospravedlnit krutost spáchanou na jiných?... celý text
Přidat komentář
Pro mě je autorka jedním z letošních milých čtenářských překvapení. Opět objev zde na Databázi knih, které vděčím za spoustu inspirace.
V knize se propojují a potkávají příčiny s důsledky a minulost s přítomností.
Lidé proti své vůli musejí ve svém životě dělat věci, které dělat nechtějí. Ale také dělají věci, které by dělat nemuseli, ale myslí si, že pro jejich přežití jsou nezbytné.
Takže v průběhu čtení této knihy se můžu pořád dokola ptát.
Bylo nutné spolupracovat s fašisty a pomáhat jim?
Bylo nutné pomáhat komunistům a podvolovat se jejich požadavkům?
Bylo nutné snášet vojska cizí mocnosti na území Československa?
Bylo nutné nechat po roce 1989 spoustu lidí převléknout kabáty a naskočit zase na pozice, které jim opět zaručují dobrý život? A další.....
Pro ty, kteří tyto různé doby popsané v knize považují za dávnou historii, kterou není potřeba se zabývat, bych chtěl připomenout jeden citát.
„Ti kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali. “
Takže nyní je potřeba se zase ptát:
Do kdy chceme bezmezně poslouchat nesmyslná nařízení nikým nevolených zástupců EU?
Do kdy chceme tolerovat vlády nekompetentních, hloupých a namyšlených bezmozků a psychopatů?
Opravdu chceme na našem území nové základny cizí mocnosti?
Chceme se i nadále nechat připravovat o naši suverenitu a to jak našeho státu, tak i osobní? A další....
Měli bychom se aspoň trochu poučit z minulosti......
To je to hlavní, co si z knihy odnáším já. Nutí mě k zamyšlení a přemýšlení.
Zatím se máme pořád dobře, ale nemusí to být navždy. Zdá se, že se zase blíží doba zlomu.
Zvláštní jméno Neonila, zvláštní žena s chladnýma očima, zvláštní příběh. Kolik lidských osudů, je v této knize, Nila byla silná ruská žena, její jednání byla někdy na hranici lidského chápání. A nakonec se kruh krásně uzavře. Navíc se část knihy odehrává na Valašsku, takže znám místa, která jsou zde popisována a bohužel si i pamatuji dobu, kdy se tu v našich krásných Beskydech roztahovali ruští vojáci se svými "báryšňami" s rudými rty a "vůní" Ducha Moskvy. Radši nevzpomínat, ale nezapomínat.
Tato dáma prostě umí psát. Velice dobře popsané hlavní postavy,úplně z Nily dýchal přes stránky chlad a představovala jsem si její studený pohled. Celý příběh pěkně plyne a čtení jsem si užívala.
Neonila a Emil. Ona zvláštní, zajímavá Ruska, on srdečný Čech. Potkali se za okupace Smolenska a oba se zapletli s nacisty. On nuceně musel narukovat do wermachtu, ona, aby zachránila své nejbližší od smrti hladem. A s tímto stigmatem prožili celý život. A poselství? Nikdy neodsuzuj, dokud jsi nezažil.
Skvělá kniha. Přesně, jak píše dacha: Nikdy neodsuzuj,pokud jsi nezažil! Takové knihy by měli být povinnou četbou, abychom si všichni uvědomili, jak dobře se máme. Upřímně, v tédobě bych nechtěla žít.
Příběhů, které plynuly z dob z války, 50. let do současnosti je spousta, ovšem tohle bylo naprosto jinak pojaté. Knihu jsem přečetla během chvilky nemohla jsem se odtrhnout.
Po přečtení tohoto silného příběhu z historie si uvědomuji, jak je můj život v dnešní době pohodový a víceméně bezstarostný.
Recenze na mou čtvrtou štafetu
Knížka je velmi čtivá a netušila jsem, že mě bude bavit je to román kde je popsáno období druhé světové války poté padesátá, šedesátá, sedmdesátá, osmdesátá a devadesátá léta.
Knížka vypráví o apatykářce Neonile a vojákovi Emilovi. Seznámili se za druhé světové války a poté je válka rozdělila. Neonila měla jen lísteček kde má být Emil poslán a to celou válku lísteček střežila aby ho neztratila. Jakmile bylo po válce Neonila se vydala Emila najít. Podařilo se a stali se manželi. Pokud vás alespoň trochu zaujal krátký popis na knížku, tak neváhejte si jí přečíst
Děkuji @ann.ctenarskyklub za možnost si knížku přečíst a byla jsem příběhem mile překvapena
Kniha byla poutave napsana, zajimave temata a i mista deje (Beskydy, Valassko). Nemuzu se prenest pres moji osobni averzi k hlavni hrdince. Samozrejme nechci a nemuzu hodnotit jeji chovani pohledem dnesni doby. Kniha urcite stoji za precteni.
Příběh silný, ale hrozně špatně se mi četl. Knihu jsem četla snad na 4x. Přečetla jsem kousek, odložila ji, po pár týdnech jsem se k ní zase vrátila a takhle jsem ji četla skoro 3 měsíce.
Autorka si vybrala téma, které mě zajímá a to byl taky jediný důvod, proč jsem knihu dočetla. Opravdu mě zajímal osud každé jedné postavy v knize.
Určitě dám autorce ještě možnost. Vybírá si témata, o kterých se mluví málo a přitom je potřeba o nich mluvit.
Autorku a její tvorbu znám z médií, od knihy jsem i na základě zdejšího hodnocení měla vyšší očekávání. Příběh se čte svižně, je psán prostým slohem, troufám si říci až "školácky" jednoduše. To vše na úkor postav, které postrádají jakoukoli psychologii, v důsledku čehož je jejich jednání/chování/styl myšlení ploché, nedotažené a mnohdy dohnané k ad absurdum. Zřejmě se jednalo o pokus o historický román na pozadí skutečných událostí, ale toto dílo bych zařadila do kategorie satirického pamfletu.
Opět výborná kniha od Scarlett Wilkové, v níž odhaluje neznámou část poměrně nedávné minulosti.
Každá mince má prostě své strany. Je snadné odsoudit, když člověk nezná pozadí,.okolností nebo to, čím si někdo prošel. Tenhle román je mnohdy drsné a depresivní čtení, ačkoli čteno a asi i psáno jedním dechem. Nespí se po něm dobře, ale odložit se ta kniha zkrátka nedá!
Neuvěřitelné, kolik se toho vejde do jednoho lidského života. Autorka nesoudí, zachycuje zvraty. Největším trestem je prožít celý život ve strachu z odhalení.
Opět zajímavý příběh a pohled na poměrně neznámou část novodobých dějin. Hlavní hrdinka mi byla nesympatická snad od začátku, a vím, že to bude znít divně, ale pro mě prostě byla moc "ruská". Tentokrát jsem si vlastně v celé knize nenašla nikoho, komu bych fandila, a možná to ani nebyl autorčin záměr, nevím.
Hlavní hrdinka mi byla na začátku docela sympatická a pak už jenom méně a méně . Často jsem chtěla knihu odložit , ale nakonec mě něco hnalo číst dál a dál , takže se mi asi přece jen líbila, ale tak nějak jinak . Jsem z toho docela rozpačitá. Až uvidíš moře jsem ještě nečetla , takže nemám srovnání .
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) tajemství Sovětský svaz rodinná tajemství komunistický režim přežitíAutorovy další knížky
2022 | Až uvidíš moře |
2023 | Ty chladné oči |
2024 | Když přišli psi |
2023 | Desetkrát a dost |
2024 | Srdcová desítka |
Ctyri hvezdy pouze za konec, jinak bych dala asi 3 kniha se cetla dobre, pribeh celkem zajimavy, ale tak nejak jsem ocekavala trosku vice :).