Ty chladné oči
Scarlett Wilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537155/bmid_ty-chladne-oci-662a5a7ad857c.jpg
4
874
874
Válka hraje s lidmi krutou šachovou partii, pěšáci se promíchají, na barvě uniformy tolik nesejde. Během nacistické okupace Smolenska se setkají okouzlující ruská dívka Neonila a český mladík Emil donucený bojovat za wehrmacht. Když se spolu po válce usadí v Československu, vznáší se nad nimi stigma kolaborace, a tak jim nezbývá než opatrný život ve strachu. Utají svou minulost a dokážou se po tom, co zažili, dívat na svět i jinak než chladnýma očima? A může strach ospravedlnit krutost spáchanou na jiných?... celý text
Přidat komentář
Paní Wilková děkuji! Opět skvělý počin a pro mě literární zážitek. Dočetla jsme dnes a těžko se s knihou loučím, byla pro mě emotivním zážitkem. Přizpůsobit se? Nebo si zachovat čest? ...až budeš budeš rodit na hliněné podlaze v ukrutné zimě, kontrolovat své dítě, jestli dýchá a nezmrzlo, až pro něj budeš mít kostku cukru místo jídla na celý den, až budeš cítit všude pach krve a hniloby, který se Ti navždy zaryje do nosní sliznice...pak teprve můžeš hodnotit.
První knížka od této autorky a velká spokojenost. Od čtení jsem se nemohla odtrhnout.
Posloucháno jako audio, četla mi Dagmar Čárová. Příběh začíná pokusem o vraždu. Trochu namyšleně jsem si myslela, že je mi jasné, kdo, koho a proč. V podstatě jsem měla pravdu, jen ta cesta vedla úplně jinudy. Autorka přibližuje další ne úplně všeobecně známý kus dějin. Kromě informací nám předkládá i příběh k zamyšlení nad tím, že opravdu nemůžeme hodnotit minulost, ve které jsme nežili. Nikdo neví, jak by se zachoval, kdyby v tom žil. Od stolu se mudruje snadno. Hlavní postava Neonila není zrovna nejsympatičtější, i když si myslím, že za to dost můžou okolnosti a její vzhled. Už v mládí byla nucena pochopit, že k přežití dost pomůže přizpůsobení. Mužské postavy jsou spíše statické, opěrné body. Příběh je v rozsahu zhruba 50 let a není rozvláčný. Dozvíme se ty nejdůležitější body, žádné ciráty kolem. Přesto autorka výborně vystihla vývoj postav a máme prostor je nenávidět, obdivovat, chápat i nechápat. Co mě dostalo nejvíc, byl konec. Ten úplně poslední dopis. Náhody neexistuje a naše dobře vypadající rozhodnutí, můžou být po čase velmi špatnými.
Kniha má 3 části.
Hlavní postavou je NEONILA, která se během nacistické okupace Smolenska v Rusku seznámí s českým mladíkem EMILEM, který je donucený bojovat za wehrmacht. Po válce se usadí v Československu a svou minulost skrývají. Neonila vstoupí do řad KSČ.
Neonila má modré chladné oči, během 2. světové války pracuje v německém lazaretu. Hodně si vytrpěla a právě kvůli prožitým událostem je nepřístupná a tvrdá. Nelíbilo se mi její rozhodnutí v určité záležitosti, o kterém se dočtete.
Autorka zvolila opětovně zajímavé téma a díky jejímu románu jsem se zase dozvěděl nové informace z 2. světové války.
Kniha je čtivá a četla se jedním dechem. Kniha je propracovaná do všech detailů.
Od autorky jsem již četl 4 knihy (Až uvidíš moře, Desetkrát a dost, Když přišli psi, Ty chladné oči) a všechny knihy se mi líbily. Určitě zůstanu věrným čtenářem této autorky a bude se těšit na další knihy, které napíše. Myslím si, že autorka patří k těm nejlepším autorkám ze současné české literatury.
Za zacatku knihy jsem Neonile hrozne fandila, aby se se vsim, co zazila, dobre poprala, ale autorka z ni nakonec udelala furii a to uz sympaticke opravdu nebylo... Nicmene kniha se mi libila a jsem zvedava na dalsi
Mne to neoslovilo. Nesdilim nadseni a tak vysoke hodnoceni je mi zahadou. Docetla jsem to jen proto, ze nerada zahazuju knihy bez nedocteni.
Je to silne tema, ale neni to dobre napsane. Kazda kapitola me stala usili se znovu zacist. Bylo to trhane. Napsane jak clanek do novin nebo spise jak referat do skoly. Neonila mi pekne pila krev.
První knížka autorky se mi líbila
moc a tahle ještě víc. Přečteno za 3 dny. Nevyčítala bych ploché vyprávění, mám pocit, že nešlo primárně o detailní popis životních příběhů jednotlivých postav. Já si z knihy odnáším především to, že soudit lidi, jejich chování a historické události zpětně je velmi, velmi obtížné... Děkuji autorce, knížka mi moc pomohla. Člověk nemůže řešit neřešitelné a soudit nesouditelné.
Ty chladné oči...
Na závěr roku jsem zvolil knihu od Scarlett Willkové - Ty chladné oči... Doposud jsem od autorky žádnou knihu nečetl a nalákala mě vysoká procenta hodnocení a také komentáře mých oblíbených uživatelů...
S vysokým hodnocením souhlasím, kniha je velice povedená, určitě nebyla poslední kterou jsem od autorky četl... Snad jenom... Uvítal bych pár stránek navíc, nebo třeba druhý díl... Přišlo mi to takové moc uspěchané (dějově čtyřicátá až devadesátá léta), na 288 stránkách... Je to však jediné, co bych si dovolil vyčíst... ;-)
Během nacistické okupace Smolenska se seznámí ruská dívka Neonila, do té doby pracující jako akušerka, a český mladík Emil - bojující nás straně wehrmachtu... Strašně špatně se mi zvykalo na jméno Neonila... :-D Bojoval jsem s tím více než polovinu knihy... :-D Jaký bude další osud těchto dvou mladých lidí? To se ode mě nedozvíte... ;-)
Kniha si určitě zaslouží pozornost Vás všech... Já dávám pět hvězdiček, bylo to povedené čtenářské rozloučení s rokem 2024...
Tak jako je už tady psáno, s hlavní hrdinkou asi nikdo úplně nesoucítil. Ale je pravda, že jsem v té době nežila a kdo ví, jak by se v určitých situacích člověk zachoval. Každopádně kniha je opět skvěle napsaná. Jako všechny knihy autorky.
9/24 Moje druhá kniha od autorky, která trochu jiným pohledem, ne z pohledu českého občana, popisuje nedávné české dějiny. Hlavní hrdinka mě mírně iritovala, protože mi přišla citově plochá a mam pocit, že já bych jednala určitě jinak.
Opravdu zajímavý příběh. Jednotlivé střípky se opět skládají do obrazu doby. Téma kolaborace je hodně těžké. Ale hlavní hrdince jsem opravdu neuměla fandit. Prostě za tím svým “mít se dobře “ si šla opravdu bezohledně. Je to moje třetí kniha od autorky a zatím z ní jsem nejméně nadšena. Přesto rozhodně za přečtení a zamyšlení stojí.
Jsem nadšená. Její cesta, Světlana, její hrozně divná povaha, která ale v jisté době byla asi úplně běžná, to všechno dalo dohromady uvěřitelný příběh, který bych ale nechtěla prožít.
Už dlouho jsem nečetla tak mizerně napsanou knížku. Téma by bylo zajímavé, ale tentokrát se to paní Wilkové nepovedlo. Knížku jsem ani nedocetla a to se mi většinou nestává. Úplně jsem ztratila motivaci a zájem knihu dočíst. Jednak tam byla hrozně dlouhá souvětí, kde člověk zapomel co byla vlastně hlavní myšlenka, mizerně vykreslené hlavní postavy s nepochopitelným jednáním a její nesmyslné putování sem a tam. Až uvidíš moře a Desetkrát a dost byly rozhodně lepší.
Oceňuji snahu autorky o přiblížení ne příliš známé historie válečných let ze Sudet, konkrétně z Hlučínska. Pocházím z tohoto kraje, a z vyprávění pamětníků jsem leccos pochytila a jsou to opravdu silné příběhy. Škoda je, že je v knize dost linek a postav, a jejich osudy sledujeme po dlouhý časový úsek, proto mi přišlo, že vlastně klouže po povrchu a o motivech počínání všech zúčastněných jsem nebyla úplně přesvědčená, bylo to takové roztříštěné. Každopádně jen víc příběhů z podobnou tématikou!
Hvězdu dolů dávám, protože se mi jiné autorčiny knihy, které jsem četla, zdály přece jen trochu líp napsané
O téhle knize, přesněji o hlavní hrdince budu dlouho přemýšlet. Neonila se snažila přežít, někdy skoro za každou cenu. V dané době a na daných místech je to pochopitelné a netroufám si soudit.
Jenže pak byly situace, kdy se snažila „mít se dobře". To je v pořádku, ovšem ona to dělala taky skoro za každou cenu. Provedla víc, nepěkného, než musela. Možná to byl důsledek toho, co prožila. Celý život jí provázel strach. Ovšem už na začátku se jevila nejen jako silná a tvrdá žena, ale už i jako žena chladná a vypočítavá. A přitom kdo ví, jaká by byla v jiných podmínkách.
Příběh byl zajímavý, možná se zdá skoro až neuvěřitelné, že to vše prožila jedna osoba, ale že se něco z toho stalo různým lidem je asi pravda.
Za zmínku stojí i příběh Emila. To, o čem se v historii málo mluvilo. Pohnuté osudy lidí, kteří se přihlásili v oblastech s národnostně smíšeným obyvatelstvem k německé národnosti. To vůbec nemuselo znamenat, že jsou nacisté a fandí Hitlerovi. A jaké měli alternativy? Jistě, „člověk má vždycky na vybranou“, ale někdy je otázka z čeho. No, je štěstí, když před nás život takové volby nedává.
“Tebe si s nikým splést nejde. Takové svinstvo jako ty nikdo jiný nenadělal."
Myšlenka a téma příběhu perfektní, ale literární hodnota této knihy, dle mého názoru, velmi malá. Ploché vyprávění, vše napsáno tzv. letem světem bez hlubšího rozboru postav nebo situací. První část knihy špatná, zbylé dvě části ještě horší.
Také se podivuji nad vysokým hodnocením této knihy. Je to snad proto, že lidé rádi čtou příběhy povrchní a bez hlubšího zamyšlení nebo přemýšlení? Doufám, že ne..
Krásná knížka, příjemně se četla a vždy jsem se těšila na další stránky. Opět historie s příběhem. Doporučuji.
Kniha se četla velice dobře, prakticky jsem ji přečetla za necelé dva dny.
Nejvíce se mě dotkl příběh rodiny Prošků, který byl jenom okrajový. Vybaví se mi jenom přísloví: Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. A argument "chtěla jsem se jenom mít dobře" mi přijde nejvíce debilní, co jsem slyšela.
Určitě si ale přečtu další autorčiny knihy.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) tajemství Sovětský svaz rodinná tajemství komunistický režim přežitíAutorovy další knížky
| 2022 |  Až uvidíš moře |
| 2023 | Ty chladné oči |
| 2024 | Když přišli psi |
| 2023 |  Desetkrát a dost |
| 2024 | Srdcová desítka |
Ty chladné oči byla pro mě první knížka od Scarlet Wilkové, kterou jsem měla dlouho na svém TBR a jsem ráda, že jsem se k její tvorbě konečně dostala.
Je to příběh, který začíná druhou světovou válkou a těch příběhů už jsem četla několik a tak jsem byla zvědavá (a doufala), že bude něčím jiný, než ostatní, co jsem četla. A byl. On totiž není jen o druhé světové válce, vlastně o ní není skoro vůbec. Díky druhé světové válce poznáme hlavní hrdinku Neonilu, kterou poté sledujeme v průběhu let po válce a také v době komunistického Československa. Tato část knihy pro mě byla často velmi složitá na čtení, jedná se o dobu, která není tolik vzdálená časově, ale pro mě je velmi vzdálená mentalitou a smýšlením lidí. Často, když čtu něco podobného je pro mě těžké se vžít do postav a zároveň si říkám, že nevím jak bych se zachovala já a že to muselo být vše velmi náročné.
Přestože to nebyla nejlepší knížka, kterou jsem kdy četla, protože jsem se nedokázala do žádné postavy vžít, k žádné postavě jsem si nedokázala vytvořit vztah. Což je pro mě v knížkách velmi důležité, ale vím, že to je subjektivní a pro někoho to může být úplně jinak. Tak jsem ráda, že jsem si knížku přečetla a ráda si od autorky přečtu něco dalšího, protože mě velmi baví její pojetí historie a příběh, který mi předala byl zajímavý. Včetně konce, za který jsem ráda, protože na tu informaci jsem čekala asi od půlky knížky.
Jsem velmi ráda, že takové knížky vznikají. Donutí mě přemýšlet a já si takovou knížku občas moc ráda přečtu.