U severní zdi
Petra Klabouchová
Tajemný Muž s dírou v srdci si nese životem nezhojené jizvy na těle i na duši. Dávný zločin, který ho v dětství připravil o rodinu, nebyl nikdy potrestán. Všichni už zapomněli nebo se o to usilovně snaží. Až na něj. A čím víc se blíží jeho vlastní konec, tím naléhavěji jako přízraky z hloubi hromadných hrobů Ďáblického hřbitova vystupují příběhy dětských obětí komunistického režimu. V léčebně dlouhodobě nemocných pomáhá Ošetřovatelka umírajících svým pacientům v posledních chvílích jejich pozemského života. S novou klientkou však do ústavu přichází i něco, co je mimo možnosti chápání zdejšího personálu. Bude nutné z léčebny nebo ze svědomí stařečků, kteří tají temnou minulost, vymítat ďábla?... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura česká
Vydáno: 2023 , Host , Audioteka , HostInterpreti: Vanda Hybnerová
více info...
Přidat komentář
Uf. Autorka má velký talent se svým stylem dostat člověku pod kůži a ta kniha je pak dost ostrá. Chvílemi asi jedna z nejostřejších, co jsem kdy četla. U toho s lehkostí klouzá přes poetické popisy přírody a hřitova, přes moudra, někdy až příliš naturalistický popis stáří, zapomínání, samotu až přes ironické poznámky k osudu a temný humor. Zadařilo se i více dějových linek, které provádí člověka příběhy, které dělí desetiletí lidských osudů.
Jestli autorku ještě neznáte, tak tohle opravdu stojí za pozornost. Nejen pro společensky zásadní téma, ale za mě i jako literární počin. Dávám plný počet a doporučuji.
Tak tohle jsem nemohla číst jedním dechem, ani rychle, ale s přestávkami, protože bych to nezvládala. Tohle by fakt měl číst každý, aby si uvědomil, že se máme fakt dobře. Mě kniha velmi zaujala, ikdyž jsem měla problém číst dál, tak zároveň nejde přestat. Určitě doporučuji.
Některé příběhy člověku vezmou dech i slova. V hlavě milion myšlenek, v srdci stejně tolik emocí a já prostě nevím, co říct. Povinná četba pro všechny, protože tito lidé nesmí být zapomenuti.
Jedna z knížek, která se mi dostala pod kůži. Několikrát jsem měla slzy v očích. Hlavně, když se jednalo o děti, ale nejen o ně. Nejsou to totiž jen vymyšlené příběhy, ono se to dělo.
A vzpomněla jsem si na lidí, co kňourají, že jsme jak v padesátých letech. Co oni na tyhle příběhy?
Tedy vážně, tohle mě dostalo! Člověk samozřejmě vnímá, jaká byla tehdy doba, jaká zvěrstva se odehrávala na na nevinných lidech, ale jakmile v tom jsou i malé děti, novorozenci, je to tragédie ve veškerém smyslu toho slova. A nemysleme si, že v dnešním světě se nic takového neodehrává, naopak, diktátorské režimy, sila moci, přetvařování politické moci, moc peněz... Za mě je tahle kniha neskutečným počinem, bojujícím právě proti tomu, aby se krutosti již nikdy neopakovaly. No jenže lidé jsou nepoučitelní...
Asi jsem na základě hodnocení měla vysoké očekávání.
Žánr detektivka? Absolutně ne.
Čekala jsem od knihy mnohem více a musím říci, že mě nezaujala skoro vůbec. Příběh je samozřejmě krutý a je hrozné, co člověk dokáže udělat člověku, miminku – hnus.
Je to téma, o kterém se moc nepíše; všichni čteme příběhy z koncentračních táborů, ale co se dělo u nás vlastně netušíme. Jsem ráda, že jsem si trochu rozšířila obzory, ale i tak musím dát jen 2 hvězdičky.
Styl psaní mi též nevyhovoval.
Kniha má zajímavou kompozici, která je velice čtivá, přispívá k napětí až do konce, a je psána krásným jazykem. Odpornost popisovaných činů asi netřeba zde v komentáři rozmazávat, nicméně je důležité si je připomínat napříč generacemi. V příběhu oceňuji kontrast odpuštění a neodpuštění, odpuštění a pomsty, snahu nabídnout různá řešení, jak se s trýznivou minulostí vyrovnat. Autorka sáhla po velice silném tématu (obzvlášť pro ženy to je šílené čtení) a podle mého názoru se s ním vypořádala důstojně. Děsivé, co dokáže udělat člověk člověku... žena ženě!
"Tak jim to podepiš! Prosím tě, podepiš to! Jakou cenu může mít pravda?"
Přečteno a co napsat? Já nevím, asi to nikdy nepochopím. Lidé ztratili soucit a rozum. Stali se "roboty" té doby a mnohým se to i líbilo. Komunisté jen převzali otěže a "vylepšili" postupy Němců. Jde o součást naší historie, kterou jen málokdo zná v celé své ošklivosti, zákeřnosti a nelidskosti. Dodnes není znám přesný počet ani jejich jména, lidé mizeli a spolu s nimi i jejich lidské příběhy. Nedostali šanci na život a to všechno, proč?
"Všechny ty, co se nenechali zlomit. Lidi ani netuší, kolik máme hrdinů."
Kdybych mohla dám ještě jednu hvězdu navíc, napsáno tak že nebude zapomenuto.
Znamenitá kniha, která i přes velmi závažné téma a popisované hrůzy nutí čtenáře číst stále dál a po dočtení v něm dokáže ještě dlouho rezonovat.
Autorce se v románu podařilo skvěle skloubit prvky detektivky, thrilleru a lágrové literatury. Román však není pro slabší povahy, protože popisované hrůzy se tu dějí ženám a dětem. To je zkrátka mnohem drsnější úroveň...
Velmi se mi líbil celkový koncept románu, ve kterém se dějové linie střídají, vzájemně se doplňují a průběžně do sebe zapadají. I každý způsob trestu (nebo pomsty?) je odrazem konkrétního činu daného pachatele. Bravurně vymyšlené!
Autorka svojí knihou zároveň umožňuje čtenáři zamyslet se nad tím, co se v této zemi kdysi dělo a jak bylo a stále je k této minulosti přistupováno. Dochází tak k morálním otázkám nad pojmy spravedlnost, pomsta a odpuštění.
Tohle bylo silné a zdrcující. Ani se nechce věřit, že se takové věci opravdu děly, jsem ráda, že jsem v tom režimu nemusela žít. Chtělo se mi u příběhu brečet.
Uvědomujeme si ze tohle si nikdo nevymyslel? Ze to nejsou smyšlené příběhy ale holá skutečnost? O 2 sv. válce toho bylo tolik napsáno. O 50.letech v komunistickém Československu téměř nic. Proč asi. Protože je jednodušší vzpomínat a zaznamenat něco, co můžeme svést na někoho cizího. Němce. Ale tohle jsme si dělali sami sobě. Češi Čechům. Musím říct, že to je opravdu nechutné. Ještě víc než příběhy z Treblinky, Osvětimi... a opravdu hodně hodně těžké a silné. Více a více takovýchto textů a příběhů. Pomohou nám si to udržet v paměti, prožít to jejich pomocí, abychom nezapomněli. Protože nepřipomínaná minulost se snadno a rychle zapomene a může se vrátit...
Je to opravdu těžké téma a některé pasáže jsem četla se slzou v oku. Kniha mě opravdu hodně zasáhla. Já tuto knihu mohu opravdu všem DOPORUČIT.
"Komu zvoní hrana? Tobě, národe český. Sotva jsi narovnal hřbet, už ho znovu k zemi ohýbáš, už zase hlavu skláníš."
Hodně silné, poutavé, kniha by za mě měla být v povinné literatuře! Místy mi připomínala Přítelkyně z domu smutku, ale ty byly za mě spíše slabý odvar a bez tématu novorozenců. Opravdu síla
U severní zdi Petry Klabouchové je další audioknihou, kterou jsem si poslechla při kočárkování v appce @irozhlascz . Tajemství severní zdi hřbitova v Ďáblicích, kde leží nespočet dětských tělíček beze jména nám postupně odhaluje Muž s dírou v srdci a Ošetřovatelka umírajících. Oba účtují s těmi, kteří za minulého režimu zničili život jim i těmto nebohým dětičkám.
Když jsem audio začala poslouchat, bylo mi jasné, že jdu do silného poslechu něčeho hrozného. Ale musím říct, že mi zdaleka nebylo jasné, co mě čeká. Mučení a vraždění maminek a jejich dětí je hrozné vždycky, když máte děťátko, je to o moc horší. Protože najednou cítíte nesnesitelnou bolest za všechny. Protože se zoufale snažíte si tu hrůzu nepředstavovat. A zároveň ji nemůžete vyhnat z hlavy. Ano, brečela jsem. A taky mi bylo na zvracení. A ano, chápala jsem chování Muže s dírou v srdci, i když bych si pro něj tolik přála jiný osud. Vykoupení a sílu, aby dokázal odpustit. I když jeho bolest byla nesmírná. Proto jsem ráda, že Ošetřovatelka umírajících nakonec tuto sílu našla. Nakonec je na konci tohohle příběhu naděje a za to jsem moc vděčná.
Velice pěkně čtou Zdeněk Bureš, Jiří Valůšek, Jana Štvrtecká a Barbora Goldmannová.
Hodnotím samozřejmě 5 z 5!
Já vlastně nevím, co si mám o té knize myslet. Na jednu stranu jsou příběhy, na kterých je postavená, šílené a zdrcující, na druhou stranu mám pocit, že literární dramatizace, kterou k nim autorka přidala, je úplně zbytečná nebo až nevhodně zvolená. Na tohle téma jsem četl už řadu knih. A ze všech těch bych právě tuhle doporučil asi úplně nejméně.
U válečných knih očekáváte násilné zvířecí chování vojáků a jiných orgánů... u poválečné knihy vlastně ani ne - případně ne v takovém rozsahu a nelidskosti. Číst o zvráceném jednání Čechů k Čechům je děsivé, nechcete si to ani připustit, nejradši byste utekli a schovali se před tou náloží krutých osudů. Ale vydržíte a brečíte a cítíte se podvedení jako ta Jindřiška...
...tak tohle bylo něco... člověk by řekl, je po válce, teď už bude dobře...jenomže ne. Někteří se chovali tak chladnokrevně, nelidsky, bestiálně k ženám, k novorozencům, a připadalo jim to normální. Ve vězení se lidé ocitli ani nevěděli, jak. Předem byly dané rozsudky. A jak se dokázali lidé mstít... Hrozná doba to byla
Takhle těžko mi ještě z žádné knihy nebylo. Je potřeba si připomínat, čeho jsou lidé schopni. Smekám před autorkou, že se dokázala s takto těžkým tématem poprat.
Petra Klabouchová si zvolila těžké téma... o kterém je ale potřeba mluvit, a to především s těmi, kteří tvrdí, že za komunistů bylo líp. Ne, nebylo, komunisti jsou svině. Poté, co jsem četla pár čtenářských postřehů, jsem se obávala ještě víc drastických scén, ale nebyly "potřeba". Ta hrůza, která se děla, byla patrná i tak.
Štítky knihy
vězení, věznice 50. léta 20. století tajemství pomsta hřbitovy političtí vězni oběti komunismu historické romány české rományAutorovy další knížky
2023 | U severní zdi |
2021 | Prameny Vltavy |
2024 | Ignis fatuus |
2020 | Anglická zahrada |
2019 | Podvod zlatého faraona |
No tvl ... To bylo něco na co jen tak nezapomenu. Tak drsné poslouchání jsem dlouho neslyšela. Odporná zvěrstva odporné doby, na kterou by se nemělo zapomínat a naopak připomínat. Děkuji všem hrdinům, kteří se zasloužili o to, že v takovéto době už nemusíme žít! A hlavně paní autorce :o)