Píseň meče
Bernard Cornwell
Saské kroniky série
< 4. díl >
Království Alfreda Velikého. Román představuje čtvrtou část rozsáhlé ságy z raně středověké Anglie, v níž autor líčí dobu po vítězství krále Alfreda, později zvaného Velikého, nad Dány u Ethandunu. Píše se rok 885, v Anglii panuje mír, ale země je rozdělena na dánské království na severu a saský Wessex na jihu. Hrdina této serie Uhtred má své panství, ženu, dvě děti a povinnost střežit hranici Wessexu na Temži, kterou ho pověřil král Alfred. Vikingové se však znovu snaží Wessex ovládnout a k tomu potřebují Uhtredovu pomoc. Naopak Alfred od něj žádá, aby nájezdníky vyhnal.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
Sword Song, 2007
více info...
Přidat komentář
Dej tohto zväzku obsahoval viac románovej fikcie ako tie predošlé. Napriek tomu autor umne domaľoval viacero bielych miest z britskej histórie. Tentokrát sa to točilo hlavne okolo nórskych vikingov bratov Thurgilsonovcov, dobývania Lundene (Londýna) náležiaceho k Mercii ale dôležitého pre Wessex a hlavne okolo Alfrédovej dcéry Aethelflaed. Uhtred je tu opisovaný viac aj z tej negatívnejšej stránky. V dnešných časoch by mohol byť označovaný ako zabijak ak nie vojnový zločinec. Časy sa však menia...
Napriek fiktívnosti deja, zgustol som si na niektorých reáliách autorom uvádzaným. Za všetky spomeniem výstavbu a organizáciu tzv. burhov. Čo bol systém opevnení so stálou posádkou. Wessex dosť ťažil aj zo starých rímskych stavieb. Duchov v nich sídliacich sa však obávalo saské kresťanské obyvateľstvo, preto pri ich obnove Alfréd narážal na pomerne tuhý odpor.
Očividne Alfréd vsádzal viac na defenzívu ako na ofenzívne ťaženia. Pri autorovom opise prostredia som sa neubránil dojmu, že Británia bola v tom čase v silnom úpadku a civilizačne na nižšej úrovni ako pevninská Európa. V čase, keď Alfréd budoval svoje burhy, existovalo už aj u nás množstvo hradísk. Za všetky spomeniem aspoň Devín, Nitru či Bojnú ešte z pred-Veľkomoravského obdobia, avarské hrinky a podobne. A to som spomenul len tie z územia Slovenska. V iných oblastiach Európy tých hradísk a opevnení bolo ešte oveľa viac.
Ak to zhrniem, aj tento zväzok patrí medzi to najlepšie z románovej historickej spisby z prostredia Británie 9. storočia, kedy si mohol prísť skôr o hrdlo po rane mečom, o vystreknutý mozog prípadne vyvrátené črevá po rane sekerou, ako k plnému žalúdku...
Zase raz skvelý diel s Uhtredom. Ako som začala čítať Posledné kráľovstvo ani som nepomyslela na to, že prečítam 4 knihy za sebou. Bol to skvelý čas!
V predchádzajúcom dieli rieši Uhtred skôr osobné záležitosti v jeho rodnej Northumbrii, no tentoraz do jeho života znova vstúpi Alfréd a jeho dcéra Aethelflaed. Spestrením boli aj nové postavy bratia Thurgilsonovci.
V tejto knihe na mňa bolo trošku priveľa vojenskej stratégie a bojov, ale inak ako vždy výborné čítanie.
Konečně je z Uhtreda velký pán. A tak i jeho práva jsou větší. Ale i povinnosti. Třeba jako dobýt město chráněné mohutnou hradbou a bráněné armádou nepřátel. Navíc jako dar někomu, koho nesnáší.
Ale přísahy, které, i když nepříliš ochotně, složil, ho stále drží ve Wessexu a plnit přání a příkazy jeho krále. A tak je stále mečem v jeho službách. Ale jak dlouho, to vědí jenom norny u kořenů Yggdrasilu...
Tento díl jsem četl nejdéle, ale ne vlivem knížky. Byť částečně ano. Nějak mi tento díl neseděl, úplně nedokážu říct čím. Možná jsem jen knížku odložil v nesprávnou chvíli.
Tím nechci shazovat celou sérii; myslím že je to zkrátka v jakém rozpoložení se člověkke knížce dostane. Možná tady bylo víc diplomacie než bojů. Ale rozhodně nadprůměrné, ostatně jako vždy.
Ani po porážke Guthruma nemá Uhtred pokoj. V Alfredovom mene musí vytiahnuť do boja proti bratom Erikovi a Siegfridovi za česť a slávu Wessexu.
Opäť skvelý diel, aj keď mám pocit, že tu chýba veľká bitka. Aj keď tých bojov je tu dosť. Uhtred stále pohŕda kresťanmi a najmä kňazmi a miluje starých bohov. No nie severanov. Vystupuje ako neohrozený bojovník, tvrdý, obávaný, avšak spravodlivý a svojimi ľuďmi milovaný.
Uthred stále bojuje. Stále pobíjí dány. Stále nesnáší Alfreda a církev. Stále obdivuje římany a stále mě to baví.
Uhtred opět nezklamal. Bojovalo se v průběhu celé knihy a meče zpívaly a zpívaly. Protože jsem viděla seriál, tak jsem se neubránila porovnávání - v mnoha bodech se kniha liší, ale vůbec to není na škodu. Většinou nemám chuť číst knihy po zhlédnutí filmu či seriálu, ale tady mi to ani trochu nevadí.
Mrtvý muž promluvil. Tahle dějová linka měla velký potenciál, autor se jí mohl věnovat víc. Jenže už takhle má jeho sága 10 dílů (a jak jsem někde slyšela, autor ji stále neukončil), takže chápu, že musí děj poněkud urychlit. A děje se toho opravdu hodně, autor nedá čtenáři vydechnout, ale neopomene budovat atmosféru. Super.
Vždycky, když nějaký autor či bard použije spojení "meč zpívá", cítím se rozporuplně. Protože ocelová píseň meče v sobě nese jak poetiku hrdinských činů, tak značné a značně rudé utrpení lidského pokolení. Potěšilo mě, že Cornwell v Uhtredově příběhu na oba aspekty při řinčení kovu o kov vytrvale poukazuje.
Myslím, že už není třeba vyzdvihovat jeho velkou vypravěčskou zručnost. Cením rozvíjení dalších linek již tak spletitého příběhu; těším se na Aethelflaed jako rýsující se silnou ženskou postavu. Líbily se mi boje na vodě, na promočených prknech vikingských lodí.
Na závěr bych snad jen podotkla, že není na škodu ve své duši chovat kousek barbarství - a že přemíra snahy o civilizovanost nás vytrhuje z prostředí, z nějž jsme vzešli... V tomto boji mi Uhtred (byť je jeho jevištěm historický román) lehce připomíná hrdiny R. E. Howarda.
Trošku slabší příběh než v předchozích dílech, situace ve Wessexu ani příběh kolem Uthreda se nám nikam zvlášť neposunuly. Pokud je tu nějaký hlavní hrdina, je to Alfredova dcera Aethelflaed a děj se hodně točí kolem jejího nešťastného manželství a jedné tragické love story.
Ale pořád je to dobře napsané, pěkně se to čte, a pořád je to dobrá zábava.
Na tenhle díl jsem byla obzvlášť zvědavá. Zaznamenala jsem zatím asi největší rozdíl mezi předlohou a filmovým zpracováním, který ovšem ani v nejmenším nevadil. Celá Uhtredova série je jedna velká zábavná jízda, takže hurá do pátého dílu...
Kniha, ktorá postupne naberá tempo. Až som si ku koncu prial, aby pribrzdila. Nestalo sa. A ja neviem, či mám byť rád a či nie. Ale viem, že rovno idem na ďalší diel...
Opět skvělá jízda. Konec mi dal za pravdu, jsem přesvědčená, že při bojové vřavě, při tom krvavém zabíjení hlava nehlava, mohli těžko včas poznat, kdo je nepřítel a kdo bojuje na jejich straně.
Tentokrat se dej rozjizdel trochu pomaleji nez v predchozich dilech - v prvni polovine jsem se nejak nedokazala zacist, i kdyz jsou tam napinave boje, ale "neco" mi tam trosku chybelo (ale verim, ze jini budou i z prvni poloviny nadseni - napsana je rozhodne dobre) - takze jednu hvezdicku tentokrat uberu. Latka je ale stale nasazena vysoko a celkove hodnotim opet pozitivne. Dalsi dily si urcite prectu.
Štítky knihy
Vikingové Alfred Veliký, král Wessexu, cca 845–899 Wessex Norové Dánové
Autorovy další knížky
2017 | Poslední království |
2007 | Bledý jezdec |
2004 | Lučištník |
2010 | Hořící země |
2006 | Sharpův tygr |
Uhtred nám vyrástol na celkom veľkého pána, ale nie úplne milého. Niekedy som nad jeho správaním krútila hlavou, ale tak dajme tomu, že k tej dobe to patrí. Ináč sa mi táto časť čítala veľmi dobre, skutočne mi sadla a naozaj ma to bavilo. Je to akčné, je tam kopa bojov (a krvi), sú tam všetky možné vzťahy, ktoré sú vierohodne popísané, postavy sa taktiež navzájom doberajú (skôr Uhtred si doberá každého), opisy sú skvelé... V podstate veľmi nemám čo vytknúť. Hlavne sa mi páči Uhtredovo pohŕdanie kresťanmi, čo v tej dobe každého strašne vytáčalo. A taktiež že Alfredova dcéra Aethelflead dostala viac priestoru. Som zvedavá ako sa bude príbeh vyvíjať ďalej a teším sa, že predo mnou je ešte toľko častí.