Útěk
Peter May
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295920/bmid_utek-IjZ-295920.jpg
4
497
497
Román o tom, jak nás formují naše touhy a jak rozhodující, avšak proměnlivou roli hraje v našich životech přátelství. Je rok 1965 a pětice teenagerů pod vedením sedmnáctiletého Jacka Mackaye opouští své domovy v Glasgow a míří do Londýna. Jack nemusel přátele dlouho přemlouvat, aby utekli před svými nudnými životy a násilnickými rodinami a aby jako kapela vyrazili za slávou a štěstím. Jenže chlapci brzy zjišťují, že realita nemá s jejich sny nic společného, a tři z nich se do osmi týdnů od útěku vracejí domů s nenávratně poškozenými životy. O padesát let později dojde v Londýně k brutální vraždě a tři muži, nyní téměř sedmdesátníci, se musejí vrátit do města a čelit démonům, kteří je po pět desetiletí strašili a ničili jim život.... celý text
Přidat komentář
Odzbrojující! Ani jsem nedýchal. Od Petera Maye jsem předtím četl tři thrillery ze dvou proslulých sérií, ale tento příběh byl nejlepší. Autorův vypravěčský talent je nezměrný. Řada odkazů na nejen kulturní život šedesátých let v Londýně. A ten soundtrack! Srdce mi zaplesalo.... Vřele doporučuji k přečtení!
Už dávno bylo předurčeno, co se má stát.
Nepřestal osud perem dobré i zlé psát.
Marně se rmoutíš, marně se též namáháš.
Je předurčeno, co se s námi musí stát.
Peter May je bourák. Po trilogii z ostrova Lewis jsem nevím proč čekal, že už mi nemá moc co dát. Ale očividně jsem se spletl. Útěk zase mistrovsky proplétá dvě časové linie, kdy každá sama o sobě je fantastická, a vydala by za samostatnou skvělou knížku.
Jak je u Maye zvykem, perfektně vykreslené prostředí a atmosféra roku 1965 i 2015: emotivní příběh, do kterého se na začátku musí člověk trochu zakousnout (ti důchodci nepůsobí nejdříve moc sympaticky), ale pak se lze jen ztěží odtrhnout - člověk si ty scény v Leeds nebo Londýně roku 65 dokáže úplně vizuelně představit. Je to nádherný emotivní příběh party kamarádů. Není to ovšem poprvé, co jsem u Maye zklamán koncem. To rozuzlení je najednou moc rychlé, těžko uvěřitelné, epilog moc krátký, a čtenář (tedy alespoň já) má pocit, jako by mu byl autor ještě něco dlužen, jako by příběh zůstal tak trochu nedopovězen...
Zase je to vic pribeh nez krimi. Zacatek me moc nebavil a najednou byl epilog????
Má druhá knížka od Maye, opět husí kůže na konci, nemůžu se dočkat až přečtu další!
Myslím, že žánr detektivky je u Maye poněkud zavádějící. Žadná z mnou zatím přečtených knih nestála na klasickém detektivním příběhu/zápletce, ale spíše na umném vykreslení atmosféry místa potažmo doby, které skrývají nějaké tajemství. V této knize se pro změnu hraje na nostalgickou strunu, odehrává se před námi příběh dávno uplynulého mládí a události, která měla fatální následky pro všechny zúčastněné. A May podle mě tu atmosféru (opět) dokázal skvěle vystihnout.
Po několika zklamáních od Petera Maye přichází opět povedené dílo, ve kterém nezáří o samotě autorovi vyjadřovací schopnosti, ale jsou podpořeny i zajímavým a emotivním příběhem. Tentokrát autor neskrývá, že nejde o detektivní příběh, ale jde o knihu především o přátelství a o hledání smyslu života a sebereflexi. Samozřejmě se dočkáme nějakých těch překvapivých odhalení, ale dílo na nich nestojí a obešlo by se i bez nich. Postavy jsou velmi dobře vykreslené a lidské a je zajímavé sledovat, jak se každá vyrovnává se stejnou situací po svém, což každému charakteru dodává na jedinečnosti. Mezilidské vztahy fungují a jsou hnacím motorem příběhu. Jsou sice občas přehrocené a lehce přitažené za vlasy, ale nikdy to není příliš přehnané a nereálné a po většinu knihy fungují. Celý příběh provází příjemné, pozvolné tempo a proto je až překvapivé, jak useknutě a přeplácaně působí konec. V něm chce autor odhalit najednou všechny karty a na poli pár stránek vše vysvětlí a zavalí čtenáře takovým množstvím informací a šokujících odhalení, až to působí skoro jako telenovela, či poloparodie. Samotná nová fakta jsou přijatelná, ale fungovala by lépe, kdyby byla dávkována v příběhu průběžně, aby měla čas uzrát. Útěk je trošku jiným dílem, než na jaké jsme od Petera Maye zvyklí, nicméně to není vůbec na škodu, spíše naopak a i přes pár chybek jde o velmi povedené dílo, které se čte samo.
Tato kniha mě moc nezaujala oproti jiným knihám stejného autora. Musela jsem se hodně přemáhat, abych ji vůbec dočetla. Škoda.
Důchodcovská roadmovie, kde se partička tří Skoťáků s vnukem jednoho z nich vydá po padesáti letech zpět do Londýna, aby dořešila jeden rest z minulosti. Cesta je to náročná, jako správní hrdinové zdolávají nejednu nástrahu a spějí za závěrečným odhalením. Jak je u Petera Maye dobrým zvykem z "ostrovních knih", nechybí poutavé návraty do minulosti, které mě bavily snad ještě víc, než současnost. Nyní právem jeden z mých nejoblíbenějších autorů.
Nemohu jinak než dát opět plný počet hvězd. Moje devátá kniha od pana Maye a nebude jistě poslední. Skutečně jsem nadšená. Jeho knihy se čtou doslova jedním dechem. Rozhodně jsem ráda, že jsem jsem se pustila do čtení jeho knihy a následně pak i ostatních. Nemohla jsem zkrátka jinak.
Že je May dobrý se ví,ale tohle je trochu jiné,je to o našich příbězích.Moc se mi líbil Jack.
Už dlouho jsem nečetl knihu, která by mě zpočátku tolik nebavila a na konci tolik dostala. Původně jsem chtěl dát čtyři, za posledních sto stran dávám pět hvězd a určitě zasloužených. Parádní příběh o partě pěti kluků kteří v sedmnácti letech utekli z rodného Glasgowa do Londýna za slávou aby se po pár týdnech tři z nich vrátili zpět, bohatší o zkušenosti, zážitky a činy, které je budou provázet po celý jejich život. Po padesáti letech se, jako starci, za podobných okolností vrací zpět aby svůj tehdejší trip dotáhli do konce.
Líbí se mi, že May je spisovatel mnoha tváří. Nikdy před výběrem jeho knihy nevím co můžu čekat ( což některých jiných autorech krimi říct nemůžu). Jediné co mě nutilo přeskakovat odstavce byl přílišný popis ulic a čtvrtí Londýna. Krom toho oceňuji sondu do života stárnoucích lidí.
Pro mě první kniha tohoto autora; žádný trhák, který by mě nutil hltat stránky, ale ani nuda, která čtenáře odradí. Některé postřehy ze 60.let byly velmi trefné, zvlášť s odstupem doby. I ten, kdo ještě vůbec nepomýšlí na bilancování dosavadního života, si mohl uvědomit, že životní křižovatku můžeme "projet na červenou" klidně už v mládí.
"Lítost je strašná ztráta času. Nemůžeš vrátit to, co už se stalo. Každý nový den ti ale nabízí možnost přetvořit tvůj život podle tvých představ." S těmito slovy - na rozdíl od úvodního čtyřverší Omara Chajjáma - souhlasím.
Skvělá road story, konec jsem čekala úplně jinak, za mě překvapení. Jela jsem na jeden záběr. Skvělé !
' Ti , kdo byli spatřeni při tanci, byli považováni za blázny těmi, kdo neslyšeli hudbu. '
Všichni stárneme a zestárneme a všichni jsme smrtelníci, jen někteří se snaží to mládí udržet co nejdéle a uniknout smrti. Někdo žije naplno a někdo ve vzpomínkách . A někdy je nejlépe zapomenout.
Tato kniha má všechno, co život dává. Nesplněné sny a ztracené iluze. Přátelství, které bylo silné ale zbortilo se. Lásku , které přenese hory, ale nevydrží zkoušku dospělosti. Touhy, vtip i všechny odstíny humoru od suchého až po ten nejčernější . A naprosto dojemný konec , něco jako že život ještě nekončí. A tajemství by měla zůstat ukryta, což dokazují dvě krátké věty z knihy, které se mě vryly do paměti:
'Nikdo nevěděl co na to říct . Ticho je zahalilo jako oblak cigaretového kouře v hospodě v šedesátých letech. '
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skála |
| 2014 | Muž z ostrova Lewis |
| 2015 |  Pán ohně |
| 2015 | Výjimeční lidé |
| 2014 | Šachové figurky |
Potřebuji nutně více knížek do knihovny od tohoto autora. Je naprosto odzbrojujicí. Skvěle vystavený příběh, dvě navzájem doplňující se linky. A zase jsem zamilovaná. :)