Útok na pekárnu
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/305853/bmid_utok-na-pekarnu-u7K-305853.png
3
681
681
Murakami/Menschik série
< 3. díl >
Třetí ilustrovaný svazek, který svými grafikami doprovodila německá výtvarná umělkyně Kat Menschik, obsahuje dvě povídky. Oba texty spojuje téma, totiž nezvladatelný, krutý hlad. „Měli jsme každopádně hlad jako vlci. A vlastně ne jen tak obyčejný hlad. Spíš to byl pocit, jako když člověk spolkne samotnou prázdnotu vesmírnou.“ Dva mladí muži – vyzbrojeni kuchyňskými noži – se vypraví do pekárny, aby tam utišili svou potřebu. Nakonec k násilí nedojde, jen majitel je donutí poslouchat úryvky z Wagnerových oper... Při druhé loupeži žádná obyčejná pekárna není po ruce, a tak muž a žena vezmou útokem provozovnu McDonaldu. S brokovnicí v ruce. Někdo poslouchá žízeň, někdo svůj hlad.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2016 , OdeonOriginální název:
Pan-ja šugeki / Pan-ja saišugeki, 1981
více info...
Přidat komentář
První povídka slabší, druhá celkem povedená. Obrázky se mi tentokrát moc nelíbí. Celkově 65%, 14. 4. 2024.
(SPOILER) Skvělá povídka (tedy vlastně dvě). Českým překladem se ztratila jedna zajímavost, a to, že spolupachatel při útoku byl záměrně nazván unisexově, tudíž manželka možná právě kvůli žárlivosti, že to mohla být žena, do útoku na McDonald s manželem šla.
Murakamimu se to konečně povedlo a já mohu dát některé z jeho kratších publikací čtyři hvězdy. Na obou propojených povídkách jde právě vidět ona autorova absurdita, kdy v tomhle případě převrátil zcela triviální věc, jako je loupežné přepadení. A zatímco běžný lupič sáhne po penězích, špercích nebo elektronice, oba příběhy se točí kolem pečiva. A proč vlastně nekrást, když vás sužuje takový hlad?
Kniha nezklamala; o jednom přepadení pekárny, když měli hlad a druhá část o přepadení McDonaldu, když měli hlad
Začíná to tím, že měli hlad a končí tím, že se dosyta najedli. Dobře, je to trochu stručně podaný námět této povídky rozdělené do dvou částí, které spojuje jak ohromný hlad, tak pekárna. Banální příběh doplněný o poutavé ilustrace, které povídku lehce povyšují.
Připravte se na to, že jakmile začnete číst, dostanete hlad taky. Já jsem dočetla sotva na stranu pět a při zmínce o sortimentu pekárny jsem knihu zavřela a šla dělat palačinky, abych zahnala chuť na sladké :D Pak jsem se ke knize zase vrátila už s uspokojenými chuťovými pohárky a za pár minut bylo dočteno.
Není toho moc co k Útoku na pekárnu říct, snad jen že jde o absolutní oddechovku s hezkou grafikou a ilustracemi. Děj mě tentokrát moc nebavil, i přesto že psané je to čtivě. Podivná knihovna mě ze spolupráce Murakamiho a Menschik bavila rozhodně víc, i tou lehce strašidelnou a tajemnou atmosférou zákoutí knihovny. Pekárna byla opravdu oddechovka, která splní účel, ale hlubší dojem nezanechá.
Zvláštní to kniha i jednání hlavních hrdinů, ten konec mě zarazil a z mé strany zůstal bohužel nepochopen. Zajímavé ilustrace jako u předchozích knih.
Knížka je útlonká a upřímně jsem ji přečetla asi za hodinu přímo v knihovně. Děj obou spojuje nejen téma, ale také hlavní postava, o které se na těch pár stránkách nic moc nedozvíte (což vám ale v ničem nevadí).
První povídka je sice ztěžka, ale přece ještě celkem uvěřitelná, druhá je už uvěřitelná jen ztěžka.
postava vypravěče není úplně popsána, ale víme, že je mu v druhé povídce 28 let a pracuje v advokátní kanceláři. O jeho ženě nevíme nic moc, ale přijde mi, že je to protřelá kriminálnice. V podstatě vymyslela celý plán druhé povídky.
Celkově začínám tušit, že tento autor nebude moc pro mě. Četla jsem od něj i Podivuhodnou knihovnu a vím, že se mi nelíbila, protože jsem ji nechápala.
Nevím, komu přesně bych chtěla doporučit tuhle knížku, ale určitě by to mohlo být zajímavé vystoupení z komfortní zóny.
Výborné! Bavila mě stylistika, atmosféra, metafory i hlubší otázky, ke kterým povídky nepřímo vybízí.
Tak toto za mě opravdu ne. Nevěřím příběhu (osoba pracující v advokátní “firmě”, navíc je v knize zmínka o advokátních zkouškách, a udělá něco takového-NE, to prostě uvěřitelné není), v tak rozsahově malém textu jsem našla rozpor (Nesedí, poslouchali Wagnera a u toho jedli /str. 22/, nemuseli napřed poslouchat Wagnera a až po doznění posledních tónů dostat jídlo/str.44/.- Jistě, chlap mohl v tomto fabulovat před svou novomanželkou, aby působil víc mužně, ale pořád si myslím, že toho nebyl autorův záměr).
Uděluji knize dvě obligatorní hvězdy za snahu.
Nerozumím. Nehodnotím. První setkání s Murakamim - bohužel jsem se s autorem asi totálně minula.
Dalsi jednohubka od Murakamiho ke kafi. Jen se sam sebe ptam..proc? Proc je to tak kratke?? Murakamiho atmosfera to je neco, co ho dela jedinecnym. Doporucuji
Opět skvělá kniha opět podpořena skvělou kresbou...
Tentokrát kniha obsahuje dvě povídky a obě jsou vážně moc dobré. Povídka Útok na pekárnu, tak i Druhý útok na pekárnu, mě absolutně dostaly a každá z nich má svoje kouzlo. Navíc čtení jsem si moc užila. Jak moc u jednotlivých povídek.
Ilustrace byly tentokrát trochu jiné, protože ukazovaly zrovna ty části příběhu, které byly trochu jiné, především ve vyprávění druhé povídky. Jo, to se povedlo :)
To snad napsal Murakami z hodně velikého hladu. Za to by měl čtenářům zaplatit on, že to někdo přečetl a někdo vydal. Škoda papíru. Ale dám 2** za odvahu to čtenářům nabídnout. Alespoň, že to jde použít do čtenářské výzvy. :-)
Murakami je už dávno mým oblíbencem, takže mě i tato poněkud bizarní "jednohubka" bavila, ale raději mám jeho delší díla. Zejména druhá část příběhu vybízí k hlubšímu zamyšlení. Působivé ilustrace pěkně souznějí s dějem.
Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, neb anotace nečtu. Četla jsem večer před spaním a opravdu jsem se děsila toho, že budu mít hlad :o) Jak může Murakami v tak krátkém rozsahu vylíčit barvitě pocity a myšlenky? Zatím jsem narazila na Spánek, coby další lidskou potřebu z pera autora. Ono není špatné se nad tím zamyslet - nad tím, co bereme jako samozřejmost. Pak to chybí a ... co s tím?
Jak už bylo mnohokrát zmíněno - dílo je snové, filozoficky laděné, plné skrytých významů, s minimem děje. Bohužel nic pro mě...
hodně snové, tu a tam příjemně nesmyslné. Místy mi až kručelo v žaludku, zdaleka jsem ale neměl takový hlad jako hlavní hrdinové. Tak jako tak moc pěkné a krátké dva příběhy.
Nevím, zda je to tím, že toto je moje třetí povídka od tohoto autora nebo je obsah pochopitelnější. Hlavní myšlenkou je pokus o přepadení pekárny dvěma hladovějícími mladíky. Jestli se jim to povede nebo ne je otázka úhlu pohledu. V další části povídky se už jedná o jiný druh hladu. Autorovi se povedlo do krátké povídky dostat myšlenky k zamyšlení a zároveň nechat volný prostor pro čtenáře.
Možná to je důvod, proč se člověk snaží porozumět jeho tvorbě? Že je v tomto ohledu zajímavá.
Kresby jsou opět velmi pěkné.
Štítky knihy
zfilmováno japonská literatura prokletí hladovění
Část díla
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
První povídka se opravdu nepovedla druhá byla podstatně lepší