Maškaráda
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286001/bmid_maskarada-PgT-286001.jpg
5
1160
1160
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 18. díl >
Anhk-morporkská Opera ... obrovská budova, v jejíchž prostorách se pohybují maskované postavy a provozují své nekalé rejdy ... kde umírání na jevišti občas bývá víc než metafora ... kde jsou nevinné mladé sopranistky lákány do osudových tenat padouchy v děsivě odporných večerních robách. Kde narazíte na dvě stará dámy ve špičatých kloboucích, které zatímco v lóži pojídají burské oříšky, upírají pohledy na obrovský křišťálový lustr nad hledištěm a tiše si pobrukují: "No, jestli se teď každou chvíli nestane velký neštěstí, tak teda nevím." Ano, Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová, největší čarodějky Zeměplochy, se vypravily užít si jeden nevinný (ale co je u Bábi Zlopočasné tak docela nevinné?) večer v Opeře. A nejen to. Je tedy jasné, že budou potíže (jenže pěkné představení s několika zavražděnými si prostě musíte procítit).... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
1998
,
Talpress
Originální název:
Maskerade, 1995
více info...
Přidat komentář
"Show must go on!"
Ryze pratchettovsky Fantom opery! A kdyz k tomu pridate carodejky, je o kvalitni ctivo postarano. Pro milce Zemeplochy doporucuji i divadelni inscenaci Divadla v Dlouhe.
Úžasný příběh čarodejek, i když jsou teď jen 2. Tak opět nezklamaly. Hlavní příběh se podobá Fantomu opery, je to zase něco jiného. Kniha je vtipná, napínavá.... prostě relaxační.
Jedna z nejlepších Zeměploch, opakovaně se k ní vracím. Fantom opery, čarodějky, hudba a samozřejmě Smrť...
Čarodějky nezklamou, stařenka a bábi opět v akci v plné polní. Prima příběh vystavěný na kostře Fantoma opery. Hodně jsem se bavil a závěr neměl chybu. Ač padouch, popsal operu tak dokonale, že souhlasím s každým slovem :) a si jsem stejný padouch. No nebudu nic naznačovat, je třeba přečíst. A jde se na Nohy z jílu jak praví Rusové Ljož na gliňajanych nožkach stajit :)))
V této knize si pan Pratchett vzak na paškál operu jako takovou a Fantoma opery. A jako obvykle jsem se moc bavila :) Esme Zlopočasná a Stařenka Oggová, s nimi to ani jinak nejde.
Čarodějky nám částečně osiřely a zůstala pouze dvojice - Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová. A za mě je to jenom dobře. Magrátu jsem vždy považoval za jakýsi přítěžek a bavila mne z celé trojice rozhodně nejméně. Zasazení do operního a divadelního prostředí bylo dozajista vítanou změnou a poměrně i originální, ale k naprosté spokojenosti mi něco drobného ještě chybělo.
Bezvadný příběh Zeměplochy, tentokrát s nádechem napínavé detektivky a k tomu mé oblíbené čarodějky. Příběh mě hodně bavil :)
Tentokrát se Terry opřel do opery :)Vražd přibývá a všichni vědí, kdo je páchá....Duch /alias Fantom Opery/. Vážně uvažuji o koupi Kuchařky stařenky Oggové.
Nejsem ani v půlce. .. Jsem nadšená!! ... A tohle prostě musím.
„Co je?“ řekla Bábi.
„Jak často myslíš, že ten dostavník stojí?“
„Proč tě to zajímá?“
„Měla jsem jít před odjezdem. Promiň. To je tím drncáním. Ví snad někdo, kde je tady hýzlík?“ dodala s přirozenou nenuceností.
„Ehm,“ odkašlal si pravděpodobný špion, „Většinou musíte počkat na příští zastávku, nebo-“ zarazil se. Chystal se dodat „je tady ještě okno“, což byla jistá možnost pro zmužilé ve chvíli, kdy vůz vjel do některého z rovnějších úseků cesty. Zarazil se, když si s hrůzou uvědomil, že tahle děsivá stařena by dokázala o takové možnosti vážně uvažovat.
......................
Dočteno a:
Nahoře byl muž, který schodiště teoreticky zametal. Prakticky totiž jen přesouval za pomoci koštěte prach, dopřával mu nového výhledu a možnost udělat si nové přátele*.
* Pozn. čtenářky: Můj případ, taky občas svádím boj s prachem.
Paní Plížová zvedla hlavu. Podívat se do očí Bábi Zlopočasné bylo jako se podívat do zrcadla. To, co se z nich na vás dívalo, to jste byli vy sami a ukrýt se nebylo kam.
„Hudba a magie mají mnoho společného. Vezměte jen jejich staré názvy Muzika a Magika. Liší se o pouhá dvě písmena.“
... a když ještě navíc naleznete v duši ty správné zákruty ... jste přesně tam, kde vás čarodějky z Lancre chtěly mít ... aby věci začly být znovu napínavé a zajímavé :-) ... nebojte se a směle se vydejte v jejich stopách ... ony nejsou zlé ... Je to něco mnohem horšího :-) ...
„Ony jsou horší než zlé?!“
„Ony si myslí, že vždycky vědí, co je pro každého nejlepší.“
... ony ... pletou se lidem do života, myslí si prostě, že jenom proto, že mají pravdu, je to dobré :-) ... a to vlastně skoro vůbec nečarují ...všechno je to v tom, že prostě šidí lidi a jsou hrozně mazané! Myslí si, že si můžou dělat, co chtějí ... a věřte, že si taky dělají ... přesně to, co chtějí :-) ...
...zvlášť, když jsou tři ... jenže teď nejsou ... a tak jim chybí ta jedna, co oběhne včas lidi a varuje je, že se ty dvě zbývající pohádaly ... jenže teď jsou dvě a tak si Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová asi dost lezou na nervy ... zatímco, když byly tři ... dokázaly lézt na nervy celému světu ... což je samozřejmě mnohem větší legrace :-) ...
... jsou to opravdu okouzlující dámy ... vzbuzující respekt ... a taky dokážou být pořádně drsné ... i Smrť o tom ví své :-) ...
„Mám víru.“
SKUTEČNĚ? VÍRU V CO?
„Jen víru, chápeš?“
ODVAHA JE SNADNÁ VĚC, KDYŽ SVÍTÍ SVÍCE.
Bábi se naklonila kupředu a svíčku sfoukla.
DOBRÁ, DOKÁZALA JSTE TO.
„Tak to už by stačilo,“ řekla, ... „Pak tě vyzývám ke hře. Taková je tradice. To je dovoleno.“
Smrť chvíli mlčel. TO JE PRAVDA. HRÁT SE MNOU O ŽIVOT JE DOVOLENO.
CHÁPETE, ŽE NA TO, ABYSTE VŠECHNO VYHRÁLA, MUSÍTE VŠECHNO VSADIT?
„Hop, nebo trop? Ano, vím.“ ... tak tohle je Bábi Zlopočasná :-).
... a pak je tu Opera ... „Bylo tu také vidět množství péřových doplňků a blýskavých šperků. Ramena se tuto sezónu nosila odhalená. Vzhledu byla věnována maximální pozornost. Lidé sem chodili, aby byli viděni“ ... a Bábi Zlopočasná je dost zaujatá i proti románům, protože život je dost těžký, i když kolem nepoletují různé výmysly a neovlivňují lidské myšlení. A protože divadlo, to je vlastně románový příběh, kde „Spousta lidí je zamilovanejch jeden do druhýho, hodně se převlíkaj za někoho jinýho a nastane zmatek, je tam drzej sluha, nikdo vlastně neví, kdo je kdo, pár starejch vévodů se zblázní, je tam sbor cikánů a tak dál. To je taková základní opera. Nakonec se určitě ukáže, že někdo je něčí dávno ztracenej syn nebo dcera nebo žena nebo něco.“ ... momentálně vtělený do masa a krve, tak proto divadlo skutečně nenáviděla. Ale v tom to právě bylo – „nenávist bylo přesně to správné slovo. Nenávist je síla vztahu. Je to jednoduše řečeno láska, která se k vám otočila zády.“
... a taku tu je TEN lustr ... tedy ... ústřední svícen a Bábi začaly právě svrbět palce u nohou :-) ... „to byl ten okamžik, kdy jste se stali čarodějkou. Ne když jste zkoušeli hlavologii na hloupého venkovského staříka nebo míchali léky, odstěhovali se na samotu u lesa a naučili se poznat jednu bylinu od druhé. Ne. Stalo se to ve chvíli, kdy jste otevřeli svou mysl světu a pečlivě zkoumali všechno, co zachytila.“
... a ještě samozřejmě Duch opery :-) ... „Jakmile je nějaký prostor ze všech stan uzavřen, mění se ve vlastní vesmír a některé věci jsou v něm uvězněny.“
... a to buďte rádi, že to tak je :-), protože hudba tady vstupuje do hlavy a sní „tam pronikalo i něco jiného, úlomky věcí, útržky událostí, ozvěny starých výkřiků... Klouzala ještě dál, až někam pod běžné vědomí, do temnoty, kam už nesahala zář ohně. Tam číhal strach.“
... jenže „show must go on“ ... a tak čarodějky budou mít hodně práce ... proto si Bábi povzdechla: „Je to celé pokřivené. A vůbec si nejsem jistá, jestli to dokážu přinutit, aby se to stalo správně. Ta ubohá duše...“ a vzduchem zavířil černý plášť podšitý rudým hedvábím a postava zmizela ... jen okamžik ještě bylo slyšet zvuk tichých kroků ...
Tak tohle je ta proslulá Opera ... a představení prostě musí pokračovat ... „Je to, jako když sílí bouře... Ne, je to jako milování. Ano. To je mnohem vhodnější, oggovská, metafora. Vložíte do toho všechno, co ve vás je, takže dříve nebo později dospějete k okamžiku, kdy musíte pokračovat, protože si nedokážete představit, že byste mohli přestat ... „show must go on“ :-).
Úžasně vtipná parafráze na slavný román G. Lerouxe Fantom opery. Asi začínám Zeměploše přicházet na chuť. Záhada univerzálnosti Stařenčiných spoďárů mě zajímá čím dál víc, Smrť je naprosto neodolatelný a Silverovu proměnu kocoura v člověka jsem přímo viděla. :-)
„Silver jí kráčel po boku s oním nenápadným pružným pohupováním, při němž se většina žen zamyslí a většině mužů zbělají vzteky kotníky.“
Jóóó, přesně takhle to v šoubyznysu chodí!!! A to napětí, místy trochu potlačené ftipností Čarodějek!!! Asi nikdy nenajdu příběh ze Zeměplochy, který by mně nepobavil....Ale nelituji, ráda si takové pochoutky občas zařadím do "jídelníčku"!
Carodejky nezklamou:-)
Velmi rady bychom cestovaly do Lancre,ale nanestesti jsme zjistily,ze jsme ponekud nedostatecne vybavene v oddeleni spodaru
Drz hubu,drz hubu,drz hubu
Myslel jsem ze uz je dve ste let mrtva.Ja mluvim o lady Esmeralde.Ja taky.
Pani,vase kozesinova stola mi vyzira bonbonieru.
To je kozesinovy limec.Ale...ale omlouvam se,ale mel jsem dojem,ze se prave pohnul.Jiste.Ja verim na krasu bez krutosti
Protože Magráta se vdala, tak Bábi Zlopočasná se Stařenkou Oggovou musí najít její nástupnici. Čarodějky přece musí být vždycky tři. A tak se vydávají za Anežkou Nulíčkovou, která ale chce být operní pěvkyní. V Ankh-Morporské opeře, se ale v poslední době dějí podivné věci. Na tom, že tam dochází k vraždám by ještě nebylo nic podivného, zvláštní ale je, že se tak děje i mimo představení. Může za to záhadný duch? Nebo je vrahem někdo jiný?
Terry Pratchett si nyní zvolil jako hlavní téma knihy operu. Ještě konkrétněji asi Fantoma opery. Takže se můžete opět těšit na spoustu vtipů a narážek, na tohle zvláštní prostředí, kde "show must go on". Podobně jako v knize Stráže! Stráže! je hlavní nosnou linkou děje tak trochu detektivní příběh. I když v tomto případě jsou hlavními postavami čarodějky a Hlídka, má jenom krátké cameo. Pro mě další kniha Terryho Pratchetta, která stojí za přečtení. Pokud jste navíc fanoušci opery, tak si přidejte hvězdičku.
Tuhle také nemůžete nemilovat. A opět skvělé představení v Dejvickém divadle: https://www.youtube.com/watch?v=JlTYvCtvHHA.
Čarodějky a jejich hašteření jsou prostě úžasné a vlastně se toho ani nemusí moc dít, stačí jen, pokud cestují dostavníkem, ubytovávají se v nevěstinci nebo se chystají do opery. I když jsou i dějové parodie fajn, u Pratchettových knih mě snad ještě víc baví různé dialogy, drobné narážky a charakteristiky postav - zde například úžasná Kristýna nebo Kateřín Štandlík...
Juu! Krimiška jak se patří! Znáte Fantoma Opery? Ze ne? Ale jo. :D To se zase Stařenka Oggová a Esme Zlopocasna predvedly. Super!
Další skvělý díl o čarodějkách. Trochu mě mrzela absence Magráty Česnekové, ale Anežka Nulíčková má své osobní (ohromné) kouzlo a do trojice skvěle zapadá. Velmi mě potěšil vývoj Silvera. A potom je tady onen velkolepý křišťálový lustr na který jsem celou knihu čekal ...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Já na ty holky čarodějnický prostě nedám dopustit!
Stařenka Oggová a lady Esmeralda von Donnewetter mě spolehlivě rozesmály, tak jako ostatně pokaždé.
A pro mě byl zde i velice milý bonus navíc - členové Hlídky v gala v Opeře společně s čarodějkami. Co víc si může fanda Zeměplochy přát?!
"Já jenom nechápu, proč si musíš dělat peněženku z nohavice u zateplovaček," zabručela Bábi.
"Protože to je to poslední místo, kde by je někdo hledal," povzdechla si smutně Stařenka.