Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474836/bmid_uzkosti-a-jejich-lide-Mgr-474836.png
4
2223
2223
Autor bestselleru Muž jménem Ove se vrací s dosud nejvtipnější knihou Úzkosti a jejich lidé je skrznaskrz bláznivá komedie o skupince rukojmích zajatých den před silvestrem při prohlídce bytu. Za zamčenými dveřmi se ocitají individuum v lupičské kukle, které uteklo po neúspěšném pokusu vyloupit banku, párek důchodců závislých na nákupech v Ikee, jízlivá milionářka trpící depresemi, posmutnělá stařenka libující si v popíjení vína, dvě lesbičky čekající každým dnem narození miminka a otravný chlápek s králičí hlavou. Nakonec to lupič vzdá a všechny propustí, jenže když pak dovnitř vpadne policie, byt je… prázdný. V následné sérii zmatených výslechů všichni líčí svou verzi událostí a před čtenářem vyvstává přímo detektivní záhada: Jak se individuu v lupičské kukle podařilo utéct? Proč místo výkupného požadovalo ohňostroj? Jakou roli v příběhu hraje most, na nějž je vidět z balkonu prodávaného bytu? A hlavně — co se to dnes se všemi děje?... celý text
Přidat komentář
Jak to ten autor dělá? Jak dokáže, že člověk může s postavami prožívat jejich životy, cítit s nimi bolest, radost, smutek, bláznivé potřeštění, úzkost, hravost, strach a já nevím, co ještě? Backmanovy knihy jsou pro mě něco jako tornádo - po přečtení zůstane máloco na svém místě a v hlavě to šumí jako v úlu. A právě proto je tak výborným autorem a těším se, až si zase přečtu další knihu.
Úžasná hra se slovy. Příběh v podstatě o ničem a přece je v něm všechno. A hloubka, ta hlavně.
Přečetla jsem za jeden propršený den a podobně chmurnou náladu jsem po přečtení měla. Vůbec jsem neměla pocit, že jde o komedii, uvědomila jsem si fakt, že každý máme své úzkosti a je třeba s nimi žít. Musíme si uvědomit, že jsme něco víc než chyby, jichž jsme se dopustili včera.
To se nedá. To není fér. To si tak čtete příjemnou knihu, která se tváří, že je o přepadení a rukojmích. Vy víte, že to o tom není, autor vám to pořád připomíná. Vy se bavíte spoustou vtipů a zamýšlíte nad spoustou životních mouder, která do vás autor sype. Říkáte si, jestli to není až moc prvoplánové, patetické, laciné a typicky backmanovské. Jestli ty figurky opravdu někde existují nebo jsou zcela vymyšlené. Dumáte nad tím, kde sakra ten autor tak poznal běžný život a prostudoval psychologii nás - lidí. Pořád máte v hlavě "Za tu přeslazenost a šablonovitost tomu nedám plné hodnocení. Ani náhodou."
No a pak přijde konec.
Klasický backmanovský konec.
Neřeknu jaký, protože to pořád ještě neříká nic konkrétního. Jasně, někdo umře, někdo se poučí, někdo se zamiluje, někde jen projde životní zkušeností dál...
A vy držíte proudy slz v očích z toho, jak jen Backman umí zakončit příběh. Jak se všechno nejdřív zaplete, pak si vás vodí a rozplétá něco, co pak na závěr dostane ještě úplně jiný směr...
Je mi líto, že nebudu, ale nemůžu být objektivní.
Prostě za ten nával emocí musím dát pět hvězd.
Jako V28 jsem si říkala, že na 5 hvězd to nebude - na konci bylo. Každý z nás si nese své úzkosti, svá omezení a svá požehnání. Čím jsem starší, tím víc vnímám, jak každý z nás má toho naloženo a má za úkol to zpracovat. Někdy přitom sdílení jiného života zapomínám na ten vlastní.
„Říká se, že osobnost člověka je součtem jeho zkušeností. Ale není to pravda, nebo přinejmenším ne celá, protože kdyby nás definovala pouze naše minulost, tak bychom sami se sebou nevydrželi. Musíme mít možnost si připomínat, že jsme něco víc než chyby, jichž jsme se dopustili včera. Že jsme i všemi našimi budoucími volbami, všemi našimi zítřky.“
Úzkosti a jejich lidé mají sice poněkud zvláštní obálku, ale uvnitř se skrývá příběh, který se mi zapsal do srdce svou provázaností a opravdovostí lidských osudů. Během čtení jsem se chvílemi přihlouple usmívala a chvílemi měla zase pocit, že se po přečtení další věty rozpláču. Backman to s emocemi prostě umí. Ví přesně, kdy si může dovolit vstoupit na most citů, který lidi spojuje, a kdy je zase dobré trochu ubrat. Nesnaží se působit přehnaně pateticky, naopak se dokáže ve správném okamžiku dotknout nitra vaší duše. Výborná kniha.
Tak tohle byla sranda a děj který se nedal nějak předpokládat. Kniha byla překvapivá, moudrá a čťivá. Už od začátku mě bavila a ty hlášky stály za to. Z počátku je to trošku matoucí ale vydržte ono to začne zapadat Pokud čekáte detektivku tak budete zklamání ale pokud se chcete fakt pobavit a k tomu si do života přispět nějakými moudry pak je tato kniha to pravé! :D
Backman umí dojmout, potěšit, rozesmát i přinutit k zamyšlení.
Líbilo se mi, jak umí zamotat (a zase rozmotat) každou nitku.
Doporučuju pro chvíle trudomyslnosti!
Tak už od půlky jsem si říkal, že tentokrát to na pět hvězd nebude, ale copak to jde s takovým koncem.
Mám Backmanovy knihy moc ráda, přečetla jsem vše, co v češtině vyšlo. Úzkosti a jechich lidé, to není vůbec detektivka, jak by si milý čtenář po prvních stránkách mohl myslet. Pro mě se jedná o hlubokou psychologickou sondu do lidského života obecně. Zaznívají tu všechna témata mezilidských vztahů, tak jak je prožíváme. Každý čltenář zde alespoň trochu musí nalézt něco, co se i jeho týká, a to i bez ohledu zda je mladý nebo starý, muž, žena či dítě (ale děti takové knihy ještě nečtou :-). A co je pro mě velmi krásné, to je skutečnost, že příběh je protknutý hlubokou láskou, kterou je pro hrdiny často těžké projevit...ale vnitřní dobro si nálézá své zvláštní cesty, projevuje se činy a přenáší se jako lék na dnešní všeobecný pesimismus z člověka na člověka. Velmi doporučuji!
Moc hezká kniha. Po pár prvních kapitolách jsem si zvykla na autoruv styl a od té doby se mi to četlo moc pěkně.
Taková "stockholmská" detektivka, při které zjistíte, že jsme téměř všichni stejní blbci. Líbílo se mi, jak do sebe příběh začal zapad, jako puzze, což mi na začátku přišlo úplně nemožné. Všechno souvisí se vším a někdy ovlivníte něčí život jen tím, že jdete zrovna po mostě.
Bavilo mě to číst, i když jsem si občas říkala, jestli se to zamotané klubko rozmotá... To by nebyl Backman, aby mě nakonec nedostal! Odolávala jsem, pochechtávala, vždyť zatím o nic moc nejde. Pohoda s králíkem. Až ta čtyři slova v dopise mě dostala. A probrečela jsem poslední kapitoly. A to jsem docela držák ;-) Díky za most, co mi otevřel srdce. A za jabloň, kterou můžeme pořád ještě zasadit.
Vtipna, laskava, dojemna, hluboka, ... Neskutecna myslenkova jizda. Co stranka, to zivotni pravda. Necham chvili ulezet a rozhodne si ji dam znovu!
Backmana mám prostě ráda. A myslela jsem si, že Oveho už nic nepředčí. Tak to jsem se teda mýlila. Tohle je krásná kniha. Těžké životní osudy, ale kniha se čte s takovou lehkostí.. Skvěle vykreslené postavy, krásný děj. Určitě si ji přečtu znova, po čase. A už teď se na to těším.
Moje prvni kniha od tohoto autora, a ponevadz i zatim nejlepsi za tento rok, tak se tesim, az si prectu jeho dalsi dila. :-)
Pobavi, dojme, donuti k zamysleni a obohati o nespocet zivotnich mouder a myslenek.
Backman si za tuhle knížku zaslouží metál. :D Zase dokázal, že umí vystihnout skrytou podstatu hrdinů a jejich bolesti (osamění, smutku) v málo slovech a vtipných replikách. Většinu knihy jsem měla zvláštní pocit směsy smutku, naděje a toho, že mi něco uniká.
Jak už je Fredrikovi vlastní - jeho um propojit humor se závažnějšími tématy se i zde ukázal jako stále aktuální! Nejedná se totiž o vyloženě humoristickou knihu. Celý příběh je vlastně takovým mixem krimi příběhu s humoristickými prvky, který je zaměřený na lidské osudy, které byly na první pohled dost zamotané, ale ve finále dokonale propojené!
Úzkosti a jejich lidé neřadím mezi autorovy nejlepší kousky, ale i tak ji musím doporučit - pobavíte se, místy vás některé osudy zasáhnou, občas se budete cítit jak Alenka v říši divů, ale celé si to užijete! :) Za mě super oddechovka!
Další pecka od pana Backmana. Několik rukojmích a poměrně nešikovné lupičské individuum. Každého z nich něci trápí, po něčem touží a občas ho svírá úzkost. A spojuje je most.
Štítky knihy
humor komedie švédská literatura tajemství zajetí vztahy mezilidské vztahy ironie únosy moudrost vyšetřováníAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Tleskám, opět velká nádhera. Backman se prostě umí dotknout lidské duše tak, jako žádný jiný autor.