Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539341/bmid_uzkosti-a-jejich-lide.jpg
4
2188
2188
Buď lže jeden, nebo všichni. Někdo ví, kde se ten pachatel skrývá… Takhle by mohl znít závěr vyplývající z výpovědí osmi svědků prapodivného přepadení, které provedlo „to pako s pistolí“, přestože vlastně nic drsného neplánovalo... K politováníhodnému incidentu došlo den před silvestrem při prohlídce bytu, kam však zdaleka ne všichni zájemci dorazili s úmyslem najít si nový domov. Jakmile místní policisté podivuhodného zločince v objektu zamknou a osvobozená rukojmí odvedou k podání svědectví na služebnu, ukáže se, že pachatel mezitím zmizel. Odhalí strážci zákona Jim a Jack, kam se padouch vypařil a proč jsou všichni tak střelení a rozčilení? Detektivní groteskou se vyhledávaný švédský autor vrací ke kořenům svého psaní, především k fenomenálnímu Muži jménem Ove.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Originální název:
Folk med ångest, 2019
Interpreti: Otakar Brousek ml.
více info...
Přidat komentář
Je to krásná kniha, jen nemůžu souhlasit s anotací. "Naprosto bláznivá komedie" to tedy opravdu není. Je to příběh plný smutku, lásky, porozumění, životních mouder a úsměvů, prostě Backman.
"Humor je poslední obranná linie duše, dokud se smějeme, ještě jsme neumřeli."
Knížku jsem chvíli odkládala, četla ji jako poslední z těch, co jsem si půjčila. Ze začátku na mě působila chaoticky, roztěkaně, trhle. Zlom přišel ve chvíli, kdy do sebe začaly zapadat pomyslné střípky. A najednou tu byl krásný, dojemný příběh. Ano, většina z nás žije své životy a někteří zapomínáme, že ti okolo mají taky své radosti, trápení a osudy. Je velice jednoduché někoho odsoudit a přitom o něm nevědět víc.
Dobře napsaná kniha, nečetla se mi úplně jednoduše, ale to jsou zase ty "moje úzkosti" :-)
To je tak strašně ztřeštěná a zároveň nádherná kniha. Naprosto jsem netušila, co se chystám číst a byla jsem nadšená. Byly chvíle, kdy jsem se smála, jako blázen, ale i ty, kdy mi ukápla slza. 5/5*
Nevěděla jsem, do čeho jdu,a bylo to skvělé, vtipné, odpočinkové, ale i moudré..lze doporučit na dovolenou i na upršené odpoledne.
,,Maminka měla pravdu, kdo vás umí rozesmát, ten vám vydrží na celý život "
Víte, jak se jí slon? Kousek po kousku!
Nedokážeme změnit svět, často nedokážeme změnit ani lidi. Jedině kousek po kousku. A tak pomáháme, kdekoli máme příležitost. Zachraňujeme, koho můžeme. Snažíme se, co to jde. A pak hledáme způsoby, jak přesvědčit sami sebe, že to...
...stačí...
Krásný, smutný, člověčí příběh, který je právě tak bláznivý, jako svět, ve kterém žijeme.
...všichni lidé mají v životě vteřiny, které prozrazují, kým doopravdy jsou, drobné okamžiky, do nichž lze zabalit celou jejich duši...
Příběh o jednom nepovedeném přepadení banky, jednom individuu s pistolí, jednom kadícím králíkovi, osamělé staré ženě, bankéřce a muži, který skočil. I o dívce, která neskočila...
...a proto se musíme k lidem chovat hezky, i k blbcům, protože nikdy nevíme, jak těžké břímě si nesou...
Příběh o dvou policajtech, rukojmích, ohňostroji, balkónech a lásce. Hlavně o lásce. O té, která má mnoho podob a vždycky nás nakonec zachrání...
Z lásky se člověk dopouští spousty pitomostí...
Příběh o dvou princeznách a dvou královstvích. O bolesti, něze, všednosti, chybách, pochybnostech, naději i smrti.
Nikdo nedokáže přesně vysvětlit, předem ani zpětně, co vede člověka na prahu dospělosti k rozhodnutí přestat být člověkem. Jsou zkrátka období, kdy bytí příšerně bolí. Člověk se v sobě nevyzná, nemá rád tělo, ve kterém žije...
Příběh opičky, žabky a losa. Krásný, bolavý, s křehkou nadějí.
Vy za to nemůžete...
Tohle mě vážně rozsekalo. Brečela jsem jako želva.
Naše srdce připomínají mýdla, vyklouznou nám pokaždé, když na vteřinku povolíme stisk, někam si odletí a hned se zamilují a nechají se zlomit, prostě jen tak. Nic nemáme pod kontrolou...
Humor je poslední obranná linie duše...
Nic se ti nesmí stát
Ne, co to povídám
Vše se ti musí stát
A musí to být zázrak sám...
Tak se, zázraku, staň!
(prosím)
Fredrik Backman na mě působí tak trochu jako laskavý dědeček, který dokáže odhalit, kdy vám zrovna není hej, a aby vás rozptýlil, nabídne vám svou náruč a jednu ze svých pohádek pro dospělé, kde vždycky všechno dobře dopadne.
Úzkosti a jejich lidé vnímám jako velmi originální a příjemně čtivý příběh, prosycený jemným humorem, emocemi a notnou dávkou lidského tepla, který nám má připomenout, že ačkoliv každý z nás bojuje se svými vnitřními démony, nemusíme na to zůstávat sami.
Backman opět ukazuje, že umí skvěle dostat myšlenky na papír. Moc pěkný mix humoru, lidskosti, velice zajímavých pohledů na svět a kdejakých mouder, které nesou svérázné postavy, jež svede dohromady náhoda a které jsi jsou nakonec blíže, než by jeden čekal. To vše vložené do extrémně krátkých kapitol, čili se to svižně čte. Snad jen to zbytečné opakování již dříve řečeného a tudíž trocha toho zbytečného natahování by se dala oželet. Jinak ale pecka.
Na knihu jsem se těšila, protože Muž jménem Ove se mi hodně líbil, ale tady jsem byla zklamaná. Nebavilo mě to, postavy mi nijak sympatické nebyly a humor jsem tedy nějak nenašla. Zaznělo tam pár životních mouder, ale jinak nic. Příběh byl hodně smyšlený, prostě ptákovina.
Konečně vím, jak sníst slona.
Ta schopnost proplést humor a neuvěřitelný nadhled tak, jak to od Backmana dobře známe, s těžkými tématy a jakousi hloubkou, je opravdu obdivuhodná. Nepamatuji si, kdy naposledy jsem si musela tolik vět poznačit. Vynořily se naprosto nečekaně zamotané ve spleti dialogů a zasáhly přesně tam, kam měly.
Hvězdičku dolů dávám za to, že bych si ty dialogy představovala přeci jen o krapet svižnější a k věci.
"Musíme mít možnost si připomínat, že jsme něco víc než chyby, jichž jsme se dopustili včera. Že jsme i všemi budoucími volbami, všemi našimi zítřky."
Má první kniha od Fredrika Backmana a musím uznat, že jsem si vybrala dobře.
Kniha se čte jedním dechem, krátké svižné kapitoly mi také vyhovovaly.
Určitě se postím do další knihy tohoto autora.
U tohoto spisovatele mám zvláštní problém, nedokázala jsem se začíst ani do jedné z jeho knih, ale několik jsem jich slyšela v audio podobě. U této jsem opět v začátku byla na rozpacích, zda to nevzdám, ale mistrné podání pana Brouska ml. mě vtáhlo do děje a už neopustilo. I přesto, že Ove v podání pana Vlasáka zůstane zřejmě napořád TOP, pan Brousek ml. dokázal, že po počátečních rozpacích hodnotím knihu pěti hvězdičkami.
„Na konci kariéry člověk hledá smysl, na začátku cíl.“
Nesdílím všeobecné nadšení většiny čtenářské obce pro F. Backmana – nechápu proč, ale prostě to tak mám, přestože každá jeho kniha, kterou jsem doposud přečetla, mě velmi oslovila. Ale do každé další se musím doslova nutit, totéž se mi stalo i s Úzkostmi. Jenže stačilo, abych přečetla první stránku knihy, a už nebylo úniku.
Takže nekomentuju, jen doporučuju: zkuste ji otevřít a začíst se do prvních stránek.
Když se jí někdo zeptal, co by si o tom pomyslel Bůh, odpovídala vždycky: „Na všem se s ním asi neshodnu, ale podle mě ví, že dělám, co můžu. A taky ví, že možná pracuju pro něj, ale sloužím lidem.“
Už je to delší doba, co jsem knihu četla a musím přiznat, že si děj už nepamatuji. Vím jen, že mě nebavila tak moc jako jiné Backmanovi knihy. Ačkoliv zajímavé a vtipné momenty byly i zde. Ale také pár otravných postav...
Tahle kniha mě opravdu mile překvapila. Od autora je to první kniha, kterou jsem přečetla, a myslím, že jen u téhle nezůstanu a s chutí si přečtu další autorovy knihy.
Příběh byl vtipný, ale na pozadí byla i úzkost. Autor dokázal tyhle dva póly do příběhu krásně zasadit a dokonale se doplňovaly. Příběh to byl silný s důležitým poselstvím. Děkuji za skvělou knihu.
Moja prvá kniha od autora, počúvana ako audiokniha na ceste vlakom. A musím povedať, že mi tú cestu fakt spríjemnia. Autorov štýl si buď zamilujete, alebo nie. Tu asi stredná cesta nieje. Ak nemáte radi sarkastický humor, tak sa do knihy ani nepúšťajte. V knihe bolo kopu múdrosti zo života, v niektorých som sa sama našla. Celé to bolo tak bláznivé až absurdné, že to ako celok bolo úžasné. Mňa táto kniha fakt bavila. Skoro celú knihu som sa usmievala. A taktiež postavy bolo perfektné. Policajti - otec a syn, alá A je to, dve večne hádave lesbičky, riaditeľka banky, stará pani, starší manželský pár, či herec prezlečený za zajaca. A samozrejme to chúďa blbec individum, ktoré ani nevedelo, ako sa dostalo do tejto šlamastiky. Za mňa podarená kniha a určite nie posledná od autora.
Štítky knihy
humor komedie švédská literatura tajemství zajetí vztahy mezilidské vztahy ironie únosy moudrost vyšetřování
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Po chvíli čtení jsem pochopila, že každá postava v bytě představuje nějakou emoci, kterou si všichni nosíme v sobě. Zara je typická úzkost, a asi proto jsem jí měla nejraději. Ten krásný příklad toho, jak se deset let bojíme udělat rozhodnutí, protože by nás mohlo zničit...a mezitím se ničíme tím strachem. Protože když tu obálku otevřeme, teprve pak se můžeme v životě posunout dál.
Každá kniha od Backmana mě zatím dostala, a každá úplně jinak.