Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539341/bmid_uzkosti-a-jejich-lide.jpg
4
2188
2188
Buď lže jeden, nebo všichni. Někdo ví, kde se ten pachatel skrývá… Takhle by mohl znít závěr vyplývající z výpovědí osmi svědků prapodivného přepadení, které provedlo „to pako s pistolí“, přestože vlastně nic drsného neplánovalo... K politováníhodnému incidentu došlo den před silvestrem při prohlídce bytu, kam však zdaleka ne všichni zájemci dorazili s úmyslem najít si nový domov. Jakmile místní policisté podivuhodného zločince v objektu zamknou a osvobozená rukojmí odvedou k podání svědectví na služebnu, ukáže se, že pachatel mezitím zmizel. Odhalí strážci zákona Jim a Jack, kam se padouch vypařil a proč jsou všichni tak střelení a rozčilení? Detektivní groteskou se vyhledávaný švédský autor vrací ke kořenům svého psaní, především k fenomenálnímu Muži jménem Ove.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Originální název:
Folk med ångest, 2019
Interpreti: Otakar Brousek ml.
více info...
Přidat komentář
Príbeh je ako fraktál, pri každom priblížení vidíte stále viac a viac detailov, čím sa ale mení celková kompozícia a vy musíte čeliť svojim unáhleným záverom, ktoré ste si predtým vytvorili. Nežná poetika jeho príbehov je niečo čo sa neomrzí, jeho podanie medziľudských vzťahov je niečo čo ma vždy pobaví a donúti sa zamyslieť sa nad sebou samim.
Pro mě geniální.... tam někde jsem i já..... a možná... tak trochu jsme tam my všichni...
Tragikomické příběhy s propletenými osudy v několika časových liniích. Z oddechové literatury se během čtení stal román s přesahem, nutící k zamyšlení. Humorné scény prokládány nejrůznějšími moudry a úvahami. "V životě jsou období, kdy bytí příšerně bolí... Život sráží k zemi, to se jednou stane skoro každému, vám nejspíš taky..."
Bohužel nebavilo... Příběh, který je vykreslován, je stavěn na uzavření kruhu, na tvrzení, že všechno se vším souvisí a lidské osudy jsou navzájem propojeny, že i v kritických chvílích se projeví lidská solidarita a že pochopení pro ostatní lidi je někdy nad zákon. Neříkám, že by tohle byla špatná motivace k napsání knihy - ale ten samotný příběh je tak absurdní, že to šlo prostě už za hranici mé ochoty to přijmout a prožívat. Vím, že jde o nadsázku, psáno pouze pro pobavení a pro takové to lehké pousmání s prvky moudra, ale mně to prostě lezlo na nervy. Použité záznamy z výslechů lidí se nesly všechny ve stejném duchu - a to že vyslýchaní mají policajty úplně na háku - a rukojmí se chovali stejně i přímo v době přepadení - prostě nezájem - někoho s pistolí sotva vzali na vědomí a dál řešili své bagatelní problémy. Já vím, že mělo jít o ten klíčový vtipný prvek - a lidé se nad tím asi i baví - ale za mě ten křečovitý humor prostě moc tlačil na pilu a dělalo to pro mě pohádku pro děti bez reálnějších základů. Úplně celkově námět a příběh hodnotím opravdu velmi nízko, pro mě to byla kravina, která mi nic nedala. Co se týče autorova stylu, to je jiná - tady je opravdu cítit, že psát umí a má i cit pro různé prvky překvapení a gradace. Toto je moje první kniha, kterou jsem od něj četla - a určitě se na toho slavného Oveho také časem chystám. Vím, že u nás vyšlo víc jeho knih, tak doufám, že všechny nejsou laděny do "třeskutého" humoru, protože bych od něj ráda četla něco normálního - i tato kniha obsahovala pár krásných myšlenek, které mi neunikly.
Knížka je humorná, bláznivá, ztřeštěná…, ale občas vám až zatrne z toho, jak je lidská, moudrá, hlubokomyslná…
Teda zprvu jsem moc nechápala, co se s panem Backmanem stalo :-)
Naštěstí mě zachránilo uvědomění si, že všechny jeho knihy začínají "frčet" až po první třetině a vydržela jsem... A vyplatilo se. Opět úchvatné, dojemné a jedinečné.
A "Jak sníst slona" si budu připomínat často ...
Děkuju
Co napsat?! SKVĚLÉ ČTENÍ. Další kniha pana Backmana, které se může směle zařadit do "něcoříkající" literatury. Úžasně zpracované myšlenky. Jít s tímto pánem na kávu či pivo, jistě bych si s ním měla o čem povídat.
Ze začátku byla kniha skvělá a měla spád. Zároveň jsem ji bral jako oddechovku, je napsaná velmi velmi jednoduše a pochopitelně. Později ale ztrácí dech a kdyby byla o 20 % kratší, myslím, že by to bylo jen ku prospěchu. Tak jako tak stojí za přečtení/poslech.
Z chaotického a bláznivého se postupně vyklube něco hodně lidského, dojemného a přitom i vtipného. Úplně jiný Backman, ale pokaždé mě dostane. S Mužem jménem Ove a Medvědínem řadím k jeho nejlepším.
Myšlenky a osudy nesourodých lidí v jedné situaci. Vtipné, ale i slza ukápla. Doporučuji.
Backmana mám asi rád, ten člověk se očividně vyzná v lidech, v blbech.
Místy jsem se opravdu od srdce zasmál, nevim jestli to mám definovat jako suchej, absurdní, nebo lacinej humor, ale opravdu jsem se bavil. To že má dílo ještě další přesah v podobě lidskosti netřeba zmiňovat, napsal to Backman. Tuhle knihu definitivně zařadím mezi ty které si koupím, ale v knihovně se neohřejí a budou putovat od přítele k příteli a třeba se i vrátí. Jednou, někdy, možná ...
Tohle bude asi malinko marná recenze, ale co už :) Knížka se mi líbila od začátku do konce. Vůbec mi nevadilo přeskakování mezi osudy lidí, vzpomínání, přemýšlení postav... naopak. Asi díky (!?!) tomu, že jsem sama člověk patřící nějaké té úzkosti, měla jsem pro většinu postav, ať už v menší či větší míře, pochopení a vlastně každý mi byl ve finále něčím sympatický, a to dost. Asi to není z celosvětového hlediska nijak revoluční kniha, mě se ale dotkla sice nenápadně a něžně, ale přesto hluboko. Těžko to popisovat... to se musí přečíst :)
Taková příjemná blbina :) letní čtení. Moc se mi líbí Backmanova víra v dobrého člověka. Neubráním se srovnání, u Oveho a Brit Marie jsem se řehtala nahlas, opakovaně, tady ne. Ale to není ode mě fér. Jinak se mi nelíbil závěr, připadal mi trochu kýčovitý a zbytečně rozvleklý. Nicméně Backmanův styl psaní mi sedí, takže tři hvězdy.
za mě jedna z nejlepších knih. nevím, nakolik se na tom podílí překlad. ale konečně severská kniha bez násilí a šílených scén umírání. ode mně 5 hvězdiček. ta děj, jazyk, výrazy, popisy dějů a myšlení lidí. hodně scén, u kterých jsem se fakt musel smát. hodně originální.
Z môjho pohľadu neskutočne rozvláčne. Mínusoval to prítomný čas - slovenský preklad. Jedna zo slabších Backmanoviek. Asi najviac sa mi páčila jedna max. dve scény so psychologičkou. Jednu hviezdu naviac dávam v nádeji, že originál, alebo preklad český sú na tom lepšie, než slovenský. Mám pomerne vlažný vzťah k postávajúcim sebevrahom na moste.
Tahle kniha má v sobě víc, než by se na první pohled zdálo. Ostatně...která Backmanova kniha nemá? Nejprve si říkáte, s jakými blbečky máte tu čest, ale opak je pravdou. Je vidět, že lidé taky umí nebýt sobci... :-)
Když se mi kniha dostala do rukou, měla jsem obavy, že to bude komedie ve stylu Staříka (toho jsem četla, ve výsledku se mi líbil, ale já prostě na ty komedie nejsem) a naštěstí nebyla a já jsem měla možnost začíst se do opravdu ujetého příběhu :D..I když, on ten samotný příběh vlastně ani není tak důležitý. Na stránkách se nám rozprostírá jedno životní moudro za druhým a já se jen usmívám a říkám si "ano přesně takto to je". Kniha je psaná velmi čtivě, až mě mrzí, že jsem ji přečetla, tak rychle :-). Doporučuji, nebudete litovat :)
Kniha je z mého pohledu zvláštně ujetá. Zasmala jsem se, ale hlavně mě přiměla k přemýšlení nad dějem, postavami. Je čtivá. Má pozitivní naboj, vyzařuje lidskost, vyvolává emoce.
Štítky knihy
humor komedie švédská literatura tajemství zajetí vztahy mezilidské vztahy ironie únosy moudrost vyšetřování
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Dobře, kápnu božskou... byla jsem dlouhou dobu skeptická k jeho příběhům... ano, moje culpa a možná trošičku i všude tak moc oslavovaného Oveho culpa ;) ... ale přeci jen jednoho dne jsem sebrala záložku do hrsti a rozhodla se tedy prubnout, co na něm všichni mají a to i přes vcelku děsivou anotaci slibující něco, s čímž já úplně v knížkách nekámoším...
NICMÉNĚ... ocitla jsem se ve vyprávění, které mojí maličkost obalilo tou nejněžnější člověčinou... popadala jsem se maximálně tak za slzné kanálky a překvapená jsem si spokojeně frfňala nad životem, který dokáže tu duši zmítající se ve zmaru a chaosu ukotvit ve správný čas na správném místě... takže to, co mě sem tam zatahalo za záložku jsem jim všem odpustila s laskavostí jejich vlastní... ta myšlenka toho našeho lidství je totiž úplně nejvíc nadpozemsky boží ♡